Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Už jsem psal o spouštění webových aplikací na desktopu i o použitelnosti webových browserů Firefox vs Opera. Takže tento textík bude oboje spojovat a bude o tom, jak použít Operu místo Mozilla Prism.
Prakticky jsem si dal cíl dostat Operu do stavu, kdy bude vidět pouze obsah stránky tj. samotná webová aplikace bez ovládacích prvků samotné Opery, místo tabů bude otevírat nová okna a v rámci desktopu se bude tvářit jako aplikace s vlastní ikonou. Zároveň chci zachovat ovladatelnost Opery.
Základním krokem je vyrobení separátního adresáře pro ukládání nastavení Opery.
U mne k tomu slouží adresář ~/.operassb/appXX
, kde appXX
je pro každou
webovou aplikaci samostatné nastavení Opery. Velikost takového adresáře je
snesitelných 1.5MB. V nastavení Opery mám zcela
vypnutou veškerou historii a cache na disku (pro webovou aplikaci je IMHO k ničemu) a nastavení tabů jsem
přepnul tak aby se místo tabů používala samostatná okna.
Vyrobení adresáře pro každou session má tu výhodu, že si mohu určit zvláštní nastavení browseru pro každou aplikaci a nemusím brád ohledy na požadavky ostatních aplikací. Další výhodou, je, že mohu spustit samostatnou session Opery a určit v ní třídu okna. Díky tomu může můj window manager (icewm) a nastavit oknům této třídy ikonu a popřípadě další vlastnosti, podle mého přání. Většinou si stáhnu faviconu přímo ze stránek a vnutím ji místo výchozího O do titulku, na taskbar i do seznamu při přepínání oken. Stejnou ikonu pak používám i pro položku v menu. Nevýhody existují samozřejmě také. Na disku se mi množí adresáře a některá nastavení bych uvítal společná, nemohu sdílet přihlášené session a podobně.
Samotný příkaz pak vypadá většinou takto (pro některé stránky se mírně liší):
opera --nopanel --nomenu --nomail --nosession --postfix appXX --pd $HOME/.operassb/appXX --geometry 1080x712 --notrayicon --newwindow http://urlAppXX
Vypnuto vše nepotřebné, nastavení výchozí velikosti okna, vypnutá ikona v tray. Ve spojení s možnostmi ovládání stránky v opeře geniální.
Na druhou stranu musím přiznat, že Prism zůstal, třeba webmail KerioMailServeru se v opeře zobrazuje dost špatně. Ale na většinu stránek je práce s Operou IMHO lepší díky klávesovému ovládání.
Tiskni
Sdílej: