Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Nadšený Vlastimil Ott píše ve svém zápisku "hlavně dejte najevo, co si o tom myslíte" a tím myslí novou knihu o Ubuntu.
Pohybuji se v počítačích profesionálně zhruba 15let a za tu dobu jsem si koupil spoustu odborných knížek. Hlavně ze začátku. Jenže časem, jak jsem část knihovny začal pomalu odstěhovávat do sklepa, jsem si začal vybírat hlavně podle trvanlivosti informací v nich obsažených. Jako první jsem vyřadil knihy, které popisují konkrétní produkty, většinou jejich obsah pozbývá platnost s vyjitím následujících pár verzí.
Jak poznávám, zda knihu má cenu kupovat? Stačí prolistovat, podívat se na ukázky. Zejména pokud kniha obsahuje popis obrazovek a konkrétní postupy ve stylu "semhle klikni - tamhle klikni", pak si mohu být jistý, že s další verzí popisovaného produktu bude většina úplně jinak. Popis textových příkazů je většinou o něco trvanlivější. Samozřejmě, pokud se kniha věnuje popisu principů a poskytuje návod nikoliv pro konkrétní produkt, ale spíše jak se k řešení dobrat samostatně na základě obecných znalostí, pak je to ono.
Nějaký konkrétní příklad IMHO nadčasových počítačových knih (určitě bych našel i další):
Nechci někomu brát iluze, autoři i ostatní zainteresovaní do ní jistě investovali mnoho svého času i umu, ale knihu popisující konkrétní verzi konkrétní distribuce nastavovanou pomocí konkrétního desktopového rozhraní si kupovat nebudu. Investoval bych do ní jistě nemalou částku a za rok bych s ní tak akorát podkládal stůl. Třeba ale nejsem tou pravou cílovou skupinou a někdo jiný ji bude považovat za užitečnou.
Tiskni
Sdílej:
Pohybuji se v počítačích profesionálně zhruba 15let...Tak tím je jasné, že tahle kniha pro tebe není - ono je rozdíl mezi knihou pro člověka, který je odborník a pro laika (a tahle je pro laiky).
kill
(RTFM), čímž se v systému stane to a to". Ale i kdyby to nakonec byl návod typu "vlož obrázek do odt souboru a pošli to jako přílohu mailu", tak to pořád není úplně k ničemu, protože BFU aspoň přijde na to, že ty samé prasárny, které dřív dělal ve Windows může klidně dělat i v Linuxu. Knihu jsem ještě neviděl ...já také ne, myslel jsem to obecně - abych se vrátil k začátku vlákna, rozdíl by neměl být v přístupu, že kniha pro začátečníka nemusí být "trvanlivá", a pro odborníka by naopak měla, nýbrž pouze v tématech a v hloubce, do jaké je probírá, a v obou případech by měla postupovat tak, aby měl člověk možnost pochopit, co vlastně dělá, a ne jen bezhlavě klikat mimochodem, s tím příkladem změny tapety na pracovní ploše mě napadá - ono je dost často důležitější ukázat, že je něco vůbec možné, než pak vypsat konkrétní postup ... jsou tací, které ani nenapadne, že tam nemusí mít všichni stejný obrázek, tak jak mají wokna nastaven default
Bohužel moje zkušenost je taková, že začátečníci mající o *nix (nebo jiné alternativy k hlavnímu proudu) zájem buď již jsou zkušenější (byť třeba mají zkušenosti s windows) nebo(/a zároveň) jsou nadšenější se s problematikou seznámit než průměrný uživatel. V těchto případech se rychle přesunují z kategorie začátečník mezi pokročilejší. A pro ty je IMHO již určen jiný druh literatury...
configure
a make
.BTW: Zdá se mi to nebo poslední dobou vychází tak málo kvalitní počítačové literatury nebo jen o ní málo na ABC informují?
Když jsem nedávno kupoval počítačové knihy, uvědomil jsem si, že všechny jsou nejspíš z předchozího milenia - s tou prchavostí to tedy nebude tak horké.
Takže bych k nadčasovým přidal třeba
Kromě Knuthových knih jsou všechny směřované na Lisp, takže předpokládám, že Smalltalkeři a (třeba) Forthaři budou mít také své stálice co platí i za pár let.