Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Nadšený Vlastimil Ott píše ve svém zápisku "hlavně dejte najevo, co si o tom myslíte" a tím myslí novou knihu o Ubuntu.
Pohybuji se v počítačích profesionálně zhruba 15let a za tu dobu jsem si koupil spoustu odborných knížek. Hlavně ze začátku. Jenže časem, jak jsem část knihovny začal pomalu odstěhovávat do sklepa, jsem si začal vybírat hlavně podle trvanlivosti informací v nich obsažených. Jako první jsem vyřadil knihy, které popisují konkrétní produkty, většinou jejich obsah pozbývá platnost s vyjitím následujících pár verzí.
Jak poznávám, zda knihu má cenu kupovat? Stačí prolistovat, podívat se na ukázky. Zejména pokud kniha obsahuje popis obrazovek a konkrétní postupy ve stylu "semhle klikni - tamhle klikni", pak si mohu být jistý, že s další verzí popisovaného produktu bude většina úplně jinak. Popis textových příkazů je většinou o něco trvanlivější. Samozřejmě, pokud se kniha věnuje popisu principů a poskytuje návod nikoliv pro konkrétní produkt, ale spíše jak se k řešení dobrat samostatně na základě obecných znalostí, pak je to ono.
Nějaký konkrétní příklad IMHO nadčasových počítačových knih (určitě bych našel i další):
Nechci někomu brát iluze, autoři i ostatní zainteresovaní do ní jistě investovali mnoho svého času i umu, ale knihu popisující konkrétní verzi konkrétní distribuce nastavovanou pomocí konkrétního desktopového rozhraní si kupovat nebudu. Investoval bych do ní jistě nemalou částku a za rok bych s ní tak akorát podkládal stůl. Třeba ale nejsem tou pravou cílovou skupinou a někdo jiný ji bude považovat za užitečnou.
Tiskni
Sdílej:
Pohybuji se v počítačích profesionálně zhruba 15let...Tak tím je jasné, že tahle kniha pro tebe není - ono je rozdíl mezi knihou pro člověka, který je odborník a pro laika (a tahle je pro laiky).
)
(resp. obecně, neřešit věci systémově, ale konkrétním naklikáním nějaké blbosti)
kill (RTFM), čímž se v systému stane to a to". Ale i kdyby to nakonec byl návod typu "vlož obrázek do odt souboru a pošli to jako přílohu mailu", tak to pořád není úplně k ničemu, protože BFU aspoň přijde na to, že ty samé prasárny, které dřív dělal ve Windows může klidně dělat i v Linuxu.
(Čímž nechci tenhle typ návodů obhajovat.)
Knihu jsem ještě neviděl ...já také ne, myslel jsem to obecně - abych se vrátil k začátku vlákna, rozdíl by neměl být v přístupu, že kniha pro začátečníka nemusí být "trvanlivá", a pro odborníka by naopak měla, nýbrž pouze v tématech a v hloubce, do jaké je probírá, a v obou případech by měla postupovat tak, aby měl člověk možnost pochopit, co vlastně dělá, a ne jen bezhlavě klikat mimochodem, s tím příkladem změny tapety na pracovní ploše mě napadá - ono je dost často důležitější ukázat, že je něco vůbec možné, než pak vypsat konkrétní postup ... jsou tací, které ani nenapadne, že tam nemusí mít všichni stejný obrázek, tak jak mají wokna nastaven default
Bohužel moje zkušenost je taková, že začátečníci mající o *nix (nebo jiné alternativy k hlavnímu proudu) zájem buď již jsou zkušenější (byť třeba mají zkušenosti s windows) nebo(/a zároveň) jsou nadšenější se s problematikou seznámit než průměrný uživatel. V těchto případech se rychle přesunují z kategorie začátečník mezi pokročilejší. A pro ty je IMHO již určen jiný druh literatury...
configure a make.BTW: Zdá se mi to nebo poslední dobou vychází tak málo kvalitní počítačové literatury nebo jen o ní málo na ABC informují?
Když jsem nedávno kupoval počítačové knihy, uvědomil jsem si, že všechny jsou nejspíš z předchozího milenia - s tou prchavostí to tedy nebude tak horké.
Takže bych k nadčasovým přidal třeba
Kromě Knuthových knih jsou všechny směřované na Lisp, takže předpokládám, že Smalltalkeři a (třeba) Forthaři budou mít také své stálice co platí i za pár let.