Monado, tj. multiplatformní open source implementace standardu OpenXR specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro virtuální realitu (VR) a rozšířenou realitu (AR), bylo vydáno ve verzi 25.1.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána listopadová aktualizace aneb nová verze 1.107 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.107 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Pornhub zveřejnil podrobné statistiky za rok 2025. V části věnované zařízením a technologiím se lze dočíst, že 87 % přenášených dat směrovalo na telefony, 2 % na tablety a 11 % na desktopy. Operační systém Linux běžel na 6,3 % desktopů. O 22,4 % více než před rokem. Firefox má na desktopu 8,4 % podíl.
Chcete vědět, co se odehrálo ve světě techniky za poslední měsíc? Nebo si popovídat o tom, co zrovna bastlíte? Pak dorazte na prosincovou Virtuální Bastlírnu s mikrofonem a kamerou, nalijte si něco k pití a ponořte se s strahovskými bastlíři do diskuze u virtuálního piva o technice i všem možném okolo. O čem budou tentokrát strahováci referovat? Téměř každý už si všiml významného zdražení RAM a SSD, jsou zde ale i příjemnější zprávy. Průša uvádí
… více »Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) podporuje vyjádření partnerů ze Spojeného království, kteří upozorňují na škodlivé aktivity společností Anxun Information Technology (též „I-S00N“) (pdf) a Beijing Integrity Technology (též „Integrity Tech“) působících v kyberprostoru a sídlících v Čínské lidové republice (ČLR). Tyto společnosti jsou součástí komplexního ekosystému soukromých subjektů v ČLR,
… více »Společnost Pebble představila (YouTube) prsten s tlačítkem a mikrofonem Pebble Index 01 pro rychlé nahrávání hlasových poznámek. Prsten lze předobjednat za 75 dolarů.
Společnost JetBrains v listopadu 2021 představila nové IDE s názvem Fleet. Tento týden oznámila jeho konec. Od 22. prosince 2025 již nebude možné Fleet stáhnout.
Byl vydán Mozilla Firefox 146.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 146 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Před rokem převzala Digitální a informační agentura (DIA) vlastnictví a provoz jednotné státní domény gov.cz. Nyní spustila samoobslužný portál, který umožňuje orgánům veřejné moci snadno registrovat nové domény státní správy pod doménu gov.cz nebo spravovat ty stávající. Proces nové registrace, který dříve trval 30 dní, se nyní zkrátil na několik minut.
IBM kupuje za 11 miliard USD (229,1 miliardy Kč) firmu Confluent zabývající se datovou infrastrukturou. Posílí tak svoji nabídku cloudových služeb a využije růstu poptávky po těchto službách, který je poháněný umělou inteligencí.
Pro čtení rss aktuálně používám mutt a pro jejich stahování kombinaci programů
rsstool a sqlite3 (+
nějaké standardní příkazy) ve vlastním scriptu. Zmínil jsem se o tom a někdo jej chtěl vidět
. Celý script je velmi jednoduchý a tady je.
Nejprve jsem si vytvořil cache pro stažené rss kanály. Je to standardní databáze sqlite3 v souboru $HOME/.rss.db:
/* Pracovní tabulka pro aktuálně stažená data */
CREATE TABLE rsstool_table (
rsstool_dl_url text,
rsstool_dl_date integer,
rsstool_site text,
rsstool_url text,
rsstool_url_md5 varchar(32),
rsstool_url_crc32 varchar(8),
rsstool_date integer,
rsstool_title text,
rsstool_title_md5 varchar(32),
rsstool_title_crc32 varchar(8),
rsstool_desc text
);
/* vlastní cache položek */
create table feeds_data
( rss_site varchar(255)
, rss_url text
, rss_title text
, rss_description text
, rss_date date
, generated boolean
);
Vlastní script vypadá takto. Největší počet řádků připadá na výpis položky
.
#!/bin/bash
# konfigurace
RSSDB="$HOME/.rss.db"
SRCDB="$HOME/.rss_sources"
MDA="maildrop $HOME/.mailfilter"
DELETE_BEFORE=7
SQL="/usr/bin/sqlite3"
GDATE="/usr/bin/date"
GREP="/usr/bin/grep"
RECODE="/usr/bin/cstocs utf8 il2"
SED="/usr/bin/sed"
FOLD="/usr/bin/fold -s"
RSSTOOL="/usr/local/bin/rsstool --sql --shtml --slf"
# výpis položky ve formátu pro mail
print_message() {
URL=$1
echo 'To: Martin Lebeda <mlebeda@centrum.cz>'
echo 'Content-Transfer-Encoding: 8bit'
echo 'Content-Type: text/plain; charset="iso-8859-2"'
echo 'X-target: rss'
$SQL $RSSDB "select 'Subject: '||rss_title from feeds_data where rss_url = '$URL'"
$SQL $RSSDB "select 'From: '||rss_site from feeds_data where rss_url = '$URL'"
echo -n "Date: "
RSSDATE=`$SQL $RSSDB "select rss_date from feeds_data where rss_url = '$URL'"`
$GDATE -R -d "1970-01-01 UTC $RSSDATE seconds"
echo
$SQL $RSSDB "select rss_description from feeds_data where rss_url = '$URL'" | $FOLD
echo
echo $URL
$SQL $RSSDB "update feeds_data set generated = 1 where rss_url = '$URL'"
}
# vlastní stažení ze seznamu kanálů
for i in `$GREP -v '^#' $SRCDB | $GREP -v '^$'`; do
$RSSTOOL "$i" | $GREP 'INSERT INTO' | $RECODE | $SED -e 's/\\'\''//g' | $SQL $RSSDB
done
# vložení nových položek do hlavní tabulky
$SQL $RSSDB " insert into feeds_data ( rss_site, rss_url, rss_title,
rss_description, rss_date, generated )
select rsstool_site, rsstool_url, rsstool_title, rsstool_desc, rsstool_date, 0
from rsstool_table
where not exists (select 1 from feeds_data where rss_url = rsstool_table.rsstool_url)" && \
# čistka
$SQL $RSSDB "delete from rsstool_table"
DELDATE=`date +%s -d -${DELETE_BEFORE}days` && \
$SQL $RSSDB "delete from feeds_data where rss_date < $DELDATE"
# vypsat nové položky
for url in `$SQL $RSSDB 'select rss_url from feeds_data where generated = 0'`; do
print_message "$url" | $MDA
done
v $HOME/.rss_sources je co řádek, to url (ukázka části):
http://www.linuxexpres.cz/modules/rss/rss.php http://www.abclinuxu.cz/auto/abc.rss http://www.abclinuxu.cz/auto/zpravicky.rss
Určitě by to chtělo pár věcí dopracovat (např. respektování kódování v hlavičce kanálu), ale jinak mi už několik měsíců spolehlivě slouží.
Tiskni
Sdílej:
rss2email nebo feed2imap?
Neumím odpovědět, neboť tyto programy neznám.
Jak se tak zběžně koukám na stránky rss2email, tak asi ano, ale je to rozhodně mnohem jednodužší.
a za druhé jsem si nebyl jist, který komentář je původní C (právě tenhle /* … */) a který přišel až s C++(//)