Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Když už jsem se dokopal k sepsání článku o txt2tags, tak přidám ještě nějaký můj tip na jeho používání. Beru jako rozšíření původního článku o mé osobní preference a tvorbu, pro které není IMHO článek na hlavní stránce vhodné místo.
Pro psaní téměř veškerého textu používám editor vim.
Samozřejmě používám všechny scripty zmíněné v hlavním článku a pár věcí vlastní výroby. Moje nastavení ve .vimrc je takovéto:
  au BufNewFile,BufRead *.t2t           set ft=txt2tags
  
  augroup txt2tags
    au!
    autocmd FileType txt2tags let g:txt2tags_executable = "txt2tags"
    autocmd FileType txt2tags let g:txt2tags_options = "-v --no-headers --target=html"
    autocmd FileType txt2tags compiler txt2tags
    autocmd FileType txt2tags so ~/.vim/t2t_macros.vim
    autocmd FileType txt2tags set spell spelllang=cs
    autocmd FileType txt2tags let tlist_txt2tags_settings='txt2tags;d:Titles'
    autocmd FileType txt2tags nmap <F4> :TlistToggle<cr>
  augroup END
Proměnné g:txt2tags_executable a g:txt2tags_options jsou parametry pro
compiler. 
Používám vim 7, takže mám zapnutý spellchecker a poslední dva řádky jsou parametry pro taglist, umožňující zobrazovat navigaci po obsahu dokumentu.
Ještě větší pohodlí zápisu textu v txt2tags zajišťují klávesové zkratky, mám je
umístěné v souboru txt_macros.vim:
" Nadpisy ino <F1> = =<esc>2F a ino <F2> == ==<esc>2F a ino <F3> === ===<esc>2F a " Číslované nadpisy ino <C-F2> + +<esc>2F a ino <C-F3> ++ ++<esc>2F a ino <C-F4> +++ +++<esc>2F a " tučné imap <F10> ****<left><left> imap ,b <F10> vmap <F10> <esc>`>a**<esc>`<i**<esc> nmap <F10> vboe<F10> " kurzíva imap <F9> ////<left><left> imap ,i <F9> vmap <F9> <esc>`>a//<esc>`<i//<esc> nmap <F9> vboe<F9> " kód imap ,c ````<left><left> ino <F7> ````<left><left> vmap <F7> <esc>`>a``<esc>`<i``<esc> nmap <F7> vboe<F7> " neformátovaně ino <F8> """"<left><left> vmap <F8> <esc>`>a""<esc>`<i""<esc> " nezpracovaný blok imap <F5> <home>``` nmap <F5> <home>i``` imap <F6> ```<return><return>```<up> vmap <F6> <esc>'>o```<esc>'<O```
Pro překlad používám v grafické verzi menu, která mi text po překladu rovnou zobrazí.
nmenu &Moje.&t2t\ nahled\ zdroj :make<return><return>:e %:r.html<return> nmenu &Moje.&t2t\ nahled\ html :make<return><return>:!firefox %:r.html<return>
Přestože obvykle výstup jen někam kopíruji a je mi jedno, že tagy jsou velkými písmeny, nejsou mezery mezi odstavci apod. je vhodné někdy html výstup upravit do čitelnější podoby. Třeba proto, že jej chci někomu poslat. K tomu je vhodný třeba program tidy. Na tuto myšlenku mě vlastně nedávno přivedl Robert.
Spuštění překladu pak vypadá takto:
txt2tags -v --target=html --quiet --no-headers -o - vstup.t2t | tidy -config tidy.cnf -q > cil.html
v onom tidy.cnf mám napsáno tohle nastavení:
indent: auto indent-spaces: 0 wrap: 80 vertical-space: no markup: yes output-xml: no input-xml: no numeric-entities: yes quote-marks: yes quote-nbsp: yes quote-ampersand: no break-before-br: no uppercase-tags: no uppercase-attributes: no char-encoding: latin1 show-body-only: yes show-warnings: no
Výsledek pak má malá písmenka v HTML značkách, mezi odstavci mezery atd.
        Tiskni
            
                Sdílej:
                 
                 
                 
                 
                 
                