Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Math 24.8. Math je modul editoru vzorců v kancelářském balíku LibreOffice a poskytuje možnosti rozvržení pro zobrazení matematických, chemických, elektrických nebo vědeckých vzorců ve standardní písemné notaci. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2024. Ke konci roku 2024 vlastnila 305 180 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250211 mikrokódů pro své procesory řešící 5 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.24 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Jiří Eischmann upozorňuje, že GNOME nemá české překladatele: "Posledních minimálně 15 let byly překlady GNOME do češtiny ve výborném stavu. U každého vydání jsem jen hlásil, že je vše přeložené, poslední roky to platilo i pro drtivou většinu dokumentace. Poslední rok se to ale začalo zadrhávat. Přispěvatelé, kteří to dlouhé roky táhli, odešli a není nikdo, kdo by to po nich převzal. Proto jsme se rozhodli jít s pravdou ven: GNOME momentálně nemá české překladatele a pokud se toho neujme někdo nový, překlady začnou postupně upadat."
Otevřený zvukový bezztrátový kodek FLAC (Free Lossless Audio Codec, Wikipedie) byl vydán v nové verzi 1.5.0. Hlavní novinkou je podpora vícevláknového kódování. V prosinci loňského roku byl FLAC formálně specifikován v RFC 9639.
Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence v hodnotě 200 miliard eur, v přepočtu zhruba pět bilionů korun. V projevu na summitu o umělé inteligenci v Paříži to v úterý řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Umělá inteligence podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.3 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovky v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Lennart Poettering se na Mastodonu rozepsal o novince v systemd, na které pracuje: systemd bude umět nabootovat z obrazu disku staženého pomocí HTTP v rámci initrd.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2025.2. Nově lze zálohovat také na Google Drive a Microsoft OneDrive.
Dočetl jsem na Lupě zajímavou úvahu p. Peterky o příčinách nedostupnosti Skype.
Skype používám, protože to je nejjednodužší - přenos hlasu používám pouze mezi počítači. A vetšinou ukrytými za NATy, což Skype umožňuje. V podstatě mě ale ale štve, že musím spouštět dalšího klienta na další službu, protože můj oblíbený jabber klient PSI to neumí sám. Až schopní lidé do PSI zařadí funkční knihovnu libjingle a možnost přenosu hlasu jako mají windows uživatelé gtalku. V tu chvíli mne Skype nepochybně opustí...
Vím, že to umožňují i další software (jako je Gizmo, OpenWengo...), ale jak jsem napsal - jsem líný zkoušet alternativy o které nestojím. Raději počkám až bude funkční ta alternativa o kterou stojím.
Jsem sám, nebo se i další lidé těší na funkční přenos hlasu v jabber klientech?
Tiskni
Sdílej:
GSM byla totiž postavena na utajovaném algoritmu, navíc s ještě celkem krátkým klíčemPokud vím, tak šifra A5/1 používaná u GSM má klíč o délce 64 bitů, z nichž je ale 10 vynulovaných, tedy efektivní délka je 54 bitů. Novější šifra A5/3 (KASUMI) pro 3GPP má klíč o délce 128 bitů, ale algoritmus není kdovíjak kvalitní.
Promin z cesty mluvíš ty.. v chipu :)Ani ne. Přečti si to znova, hned od začátku mi šlo o analogové šifrování. Zcestné povídání o AD převodníku a digitálním GSM jsi do toho zatáhl ty
vim ~/.emacs
10.0.0.123:1234 <-> NAT 89.89.89.89:4321 <-> stun_server:nějaký port
192.168.2.2:5555 <-> NAT 12.12.12.12:2222 <-> stun_server:nějaký port
stun_server zjistí, že NAT 89.89.89.89 uživatele 10.0.0.123 udělal mapování na port 4321 a předá tento port uživateli 192.168.2.2, jenže teď začne na 89.89.89.89:4321 posílat pakety jiná adresa (12.12.12.12), než s kterou byla komunikace původně prováděna (stun_server).
Připadá mi, že obvyklý NAT s firewallem tohle musí okamžitě zatrhnout a s tím se taky setkávám.
Ano "Gtalk pro Linux nebo ve flashi" - to by se mi také líbilo, je to jedna z verzí toho co bych rád používal.
hlavne ten flash je strasne open-source :) lol
OS není nutnou podmínkou kvalitního sw.
proberte se, to ze vam to funguje na i386/amd64 linuxech neznamena, ze je to OK. porid si neco jineho a jsi v pr*eli, treba powerpc s linuxem.
Já se spokojím s i386/amd64 linuxem neboť jej vlastním.
Já se spokojím s i386/amd64 linuxem neboť jej vlastním.
Tento přístup mne děsí. Pokud bychom uvažovali takto (mně na i386 resp. x86_64 to funguje a ostatní jsou mi ukradení), pak nemáme nejmenší právo vyčítat windowsákům, že uvažují naprosto stejně (mně na Windows to funguje a ostatní jsou mi ukradení).
Co vás na tom děsí? IMHO to je přece moje právo. I v případě Vámi naznačené úvahy windowsáka je IMHO vše naprosto v pořádku. Nejsem zastáncem povinné "svobody".
Jako autor mám plné právo určit jak, kde a za jakých podmínek můj program poběží. Pokud se rozhodnu, že můj program poběží na všem o čem jsem kdy slyšel a bude distribuován jako "public domain" (BSD, GPL,...) a že od něj budou zdrojové texty k dispozici - je to v pořádku. Pokud se jako autor rozhodnu, že poběží na windows a každý mi pošle $xxx za licenci pro provoz mého uzavřeného programu používajícího můj utajovaný protokol - je to také v pořádku a je to moje právo.
Jako uživatel mám naopak právo se rozhodnout, zda určitý program budu používat nebo nikoliv - to je zase moje právo a moje svobodná volba. Nevidím nic špatného na tom, pokud se rozhodnu pro uzavřený a placený program. Mám právo požádat autora o verzi pro svůj sytém, ale nemám žádné právo to od něj vyžadovat, pokud odmítne.
Doufám, že jsem své pojetí svobody objasnil dostatečně. Co autor spáchá je jeho věc a co uživatel používá je také jeho věc. V obou případech nemá kdo co nařizovat.
Možná že ano, ale já to pochopil tak, že jej děsí jaký jsem sobec, protože se nerozhoduji podle toho zda je nebo není dostupný na platformách které v dohledné době neplánuji provozovat, tj. podle mého pohledu je nepotřebuji.
Před tím se diskutovalo o tom, jak to že jsem si dovolil připustit, že bych snad mohl chtít používat uzavřeného klienta. Ó jaký jsem kacíř, zasluhuji upálit...
IMHO to nemá co dělat s "elementární lidskou soudržností a ohleduplností", nejsem si vědom, že bych tím komukoliv ubližoval nebo někoho poškozoval.
Vážně? Já vám to nenutím.
Ale přesto mne zajímá, v čem spočívá ten hnus. Upřesněte prosím... Takto mohu jen hádat, zda vám nevyhovuje ovládání, vzhled? Zda vám vadí to že nemůžete program upravit, nebo něco úplně jiného... Zajisté jste si program před vynešením svého soudu vyzkoušel.
Ale přesto mne zajímá, v čem spočívá ten hnus. Upřesněte prosím... Takto mohu jen hádat, zda vám nevyhovuje ovládání, vzhled? Zda vám vadí to že nemůžete program upravit, nebo něco úplně jiného...Je proprietární, a tím se mi hnusí. Proprietární software je z principu špatný a, teoreticky i v praxi, škodlivý; nicméně, upřesním svůj postoj několika citacemi z licence Google Talk (omlouvám se že jsem to z lenosti nepřeložil): (1) "The Service and the Client are made available to you for your personal use only. You must be at least thirteen (13) years of age to use the Service or the Client. Google reserves the right to refuse service to anyone at any time without notice for any reason." (2) "Google grants a ... license to use the Client on your computer; provided that you do not (and do not allow any third party to) copy, modify, create a derivative work of, reverse engineer, reverse assemble or otherwise attempt to discover any source code, ..." Ke druhé citaci, přestože Google Talk používá otevřený komunikační protokol pro komunikaci, samotný klient je proprietární, tedy, mimo jiné, dává jeho vlastníkovi kompletní kontrolu nad tím, co program v mém systému dělá. Přestože věřím, že se Google nic takového nedopoušít (narozdíl od mnoha jiných distributorů proprietárního software), může do svého programu libovolně přidávat "funkce" (viz např. Acrobat Reader). Vy nad tím možná mávnete rukou, ale já, byť si považuju Google za relativně čestnou firmu, proprietární software (přesněji ten, který je nahraditelný svobodným) odmítám. Flash nebudu vůbec komentovat, protože většího hnusu (z etického pohledu) na internetu moc není.
Zajisté jste si program před vynešením svého soudu vyzkoušel.Ne, nevyzkoušel. Nemám důvod ho zkoušet. Jeho vlastnosti mě nezajímají, pokud je proprietární. I kdyby byl jeho vzhled vzhlednější a jeho ovládání ovladatelnější, nechci ho, protože bych musel přistoupit na pro mě nepřijatelné licenční podmínky.
Je proprietární, a tím se mi hnusí. Proprietární software je z principu špatný a, teoreticky i v praxi, škodlivý; nicméně, upřesním svůj postoj několika citacemi z licence Google Talk (omlouvám se že jsem to z lenosti nepřeložil) Ne, nevyzkoušel. Nemám důvod ho zkoušet. Jeho vlastnosti mě nezajímají, pokud je proprietární. I kdyby byl jeho vzhled vzhlednější a jeho ovládání ovladatelnější, nechci ho, protože bych musel přistoupit na pro mě nepřijatelné licenční podmínky.
Trochu jsem Vám to zkrátil. Překládat není třeba,to ještě zvládnu . Takže máte pouze ideologické důvody - prosím je to vaše svobodné volba, ale možnost rozhodnout se jinak je moje svaté právo - právě o tom totiž svoboda je.
Chodíte nakupovat chleba do krámu? Tak to by jste měl začít co nejdříve pořizovat vlastní pekárnu, tu vaši by mohli z nějakého důvodu někdy zavřít... asi tak mi to přijde.
Mimoto se toto týká zejména serveru poskytujícího službu (mimochodem provozovaného na otevřených protokolech), nikoliv klienta, takže je poznámka o proprietárním řešení irelevantní. Stejně tak může jednou v dnešním nejistém světě skončit i ABCLinuxu, který provozuje firma Stickfish, takže nevidím až tak velký rozdíl...
Stejně tak může jednou v dnešním nejistém světě skončit i ABCLinuxu, který provozuje firma Stickfish.
Třeba pak udělá Leoš taky nějaký Happy end a bude si to dělat pro sebe, pro radost, bez ananasů, Brownů a tak
(1) "The Service and the Client are made available to you for your personal use only. You must be at least thirteen (13) years of age to use the Service or the Client. Google reserves the right to refuse service to anyone at any time without notice for any reason."To odmítnutí služby je čistě pro Američany, aby to nemohli nijak napadnout - něco jako "nesušte kočku v mikrovné troubě, mohlo by jí to způsobit zranění nebo smrt". U nás je samozřejmostí, že poskytovatel služby má právo ji zrušit nebo odmítnout, pokud nemá s klienty ve smlouvě uvedeno jinak. Těch 13 let, pravda, moc nechápu.
(2) "Google grants a ... license to use the Client on your computer; provided that you do not (and do not allow any third party to) copy, modify, create a derivative work of, reverse engineer, reverse assemble or otherwise attempt to discover any source code, ..."To je sice pěkné, že to tam napíšou, ale my jsme v ČR, kde nám právo na jisté zkoumání funkčnosti programu garantuje přímo zákon (zejména autorský zákon, §66 - osdst. 1, písmeno e) - takže tento odstavec není úplně platný. Licenci je potřeba číst v kontextu legislativy.