Společnost OpenAI uzavřela dohodu s americkým ministerstvem obrany o poskytování technologií umělé inteligence (AI) pro utajované sítě americké armády. Firma to oznámila několik hodin poté, co prezident Donald Trump nařídil vládě, aby přestala využívat služby společnosti Anthropic.
Technologická společnost Anthropic v noci na dnešek oznámila, že se obrátí na soud kvůli rozhodnutí ministerstva obrany označit ji za bezpečnostní riziko dodavatelského řetězce poté, co nevyhověla jeho požadavkům týkajícím se používání umělé inteligence (AI). Prezident Donald Trump krátce před tím uvedl, že nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání jejích AI technologií. Spor mezi firmou vyvíjející chatbot Claude a
… více »Zemřel Rob Grant, spolutvůrce kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Apple oznámil, že iPhone a iPad jako první a jediná zařízení pro koncové uživatele splňují požadavky členských států NATO na zabezpečení informací. Díky tomu je možné je používat pro práci s utajovanými informacemi až do stupně „NATO Restricted“, a to bez nutnosti instalovat speciální software nebo měnit nastavení. Žádné jiné běžně dostupné mobilní zařízení tak vysokou úroveň státní certifikace dosud nezískalo.
Americký provozovatel streamovací platformy Netflix odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Netflix to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu Kč).
Americká společnosti Apple přesune část výroby svého malého stolního počítače Mac mini z Asie do Spojených států. Výroba v závodě v Houstonu by měla začít ještě v letošním roce, uvedla firma na svém webu. Apple také plánuje rozšířit svůj závod v Houstonu o nové školicí centrum pro pokročilou výrobu. V Houstonu by měly vzniknout tisíce nových pracovních míst.
Vědci Biotechnologické společnosti Cortical Labs vytvořili biopočítač nazvaný CL1, který využívá živé lidské mozkové buňky vypěstované z kmenových buněk na čipu. Po úspěchu se hrou PONG se ho nyní snaží naučit hrát DOOM. Neurony přijímají signály podle toho, co se ve hře děje, a jejich reakce jsou převáděny na akce jako pohyb nebo střelba. V tuto chvíli systém hraje velmi špatně, ale dokáže reagovat, trochu se učit a v reálném čase se hrou
… více »Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Ben Sturmfels oznámil vydání MediaGoblinu 0.15.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. MediaGoblin (Wikipedie) je svobodná multimediální publikační platforma a decentralizovaná alternativa ke službám jako Flickr, YouTube, SoundCloud atd. Ukázka například na LibrePlanet.
TerminalPhone (png) je skript v Bashi pro push-to-talk hlasovou a textovou komunikaci přes Tor využívající .onion adresy.
Dočetl jsem na Lupě zajímavou úvahu p. Peterky o příčinách nedostupnosti Skype.
Skype používám, protože to je nejjednodužší - přenos hlasu používám pouze mezi počítači. A vetšinou ukrytými za NATy, což Skype umožňuje. V podstatě mě ale ale štve, že musím spouštět dalšího klienta na další službu, protože můj oblíbený jabber klient PSI to neumí sám. Až schopní lidé do PSI zařadí funkční knihovnu libjingle a možnost přenosu hlasu jako mají windows uživatelé gtalku. V tu chvíli mne Skype nepochybně opustí...
Vím, že to umožňují i další software (jako je Gizmo, OpenWengo...), ale jak jsem napsal - jsem líný zkoušet alternativy o které nestojím. Raději počkám až bude funkční ta alternativa o kterou stojím.
Jsem sám, nebo se i další lidé těší na funkční přenos hlasu v jabber klientech?
Tiskni
Sdílej:
Ale existuje třeba tohle http://portal.acm.org/citation.cfm?id=19478.19487, taky jsem to celý nečet, ale to se taky musí vyrovnat se šumem - a aplikaci kodeku by šlo taky považovat za zašumění.
GSM byla totiž postavena na utajovaném algoritmu, navíc s ještě celkem krátkým klíčemPokud vím, tak šifra A5/1 používaná u GSM má klíč o délce 64 bitů, z nichž je ale 10 vynulovaných, tedy efektivní délka je 54 bitů. Novější šifra A5/3 (KASUMI) pro 3GPP má klíč o délce 128 bitů, ale algoritmus není kdovíjak kvalitní.
Promin z cesty mluvíš ty.. v chipu :)Ani ne. Přečti si to znova, hned od začátku mi šlo o analogové šifrování. Zcestné povídání o AD převodníku a digitálním GSM jsi do toho zatáhl ty
Pro potřeby šifrování v síti Skype, uvažuju Skype jako černou skříňku, do které prostě posílám zvuk. Nejsa si jist tím, že vůbec nějaké analogové šifrování existuje, dělám minutový průzkum a nacházím tu stránku s tim šifrovátkem pro mobily, podle popisu se mi zdá, že to funguje zhruba tak, jak já potřebuju pro černou skříňku Skype atd. Fakt si to přečti ještě jednou
vim ~/.emacs
10.0.0.123:1234 <-> NAT 89.89.89.89:4321 <-> stun_server:nějaký port
192.168.2.2:5555 <-> NAT 12.12.12.12:2222 <-> stun_server:nějaký port
stun_server zjistí, že NAT 89.89.89.89 uživatele 10.0.0.123 udělal mapování na port 4321 a předá tento port uživateli 192.168.2.2, jenže teď začne na 89.89.89.89:4321 posílat pakety jiná adresa (12.12.12.12), než s kterou byla komunikace původně prováděna (stun_server).
Připadá mi, že obvyklý NAT s firewallem tohle musí okamžitě zatrhnout a s tím se taky setkávám.
2) STUN zjistí jenom mou IP a můj typ NAT, protějšek si to musí zjistit sám a tyto informace si musíme sdělit typicky přes dalšího prostředníka, kterým může být například jabber server.
Ano "Gtalk pro Linux nebo ve flashi" - to by se mi také líbilo, je to jedna z verzí toho co bych rád používal.
hlavne ten flash je strasne open-source :) lol
OS není nutnou podmínkou kvalitního sw.
proberte se, to ze vam to funguje na i386/amd64 linuxech neznamena, ze je to OK. porid si neco jineho a jsi v pr*eli, treba powerpc s linuxem.
Já se spokojím s i386/amd64 linuxem neboť jej vlastním.
Já se spokojím s i386/amd64 linuxem neboť jej vlastním.
Tento přístup mne děsí. Pokud bychom uvažovali takto (mně na i386 resp. x86_64 to funguje a ostatní jsou mi ukradení), pak nemáme nejmenší právo vyčítat windowsákům, že uvažují naprosto stejně (mně na Windows to funguje a ostatní jsou mi ukradení).
Co vás na tom děsí? IMHO to je přece moje právo. I v případě Vámi naznačené úvahy windowsáka je IMHO vše naprosto v pořádku. Nejsem zastáncem povinné "svobody".
Jako autor mám plné právo určit jak, kde a za jakých podmínek můj program poběží. Pokud se rozhodnu, že můj program poběží na všem o čem jsem kdy slyšel a bude distribuován jako "public domain" (BSD, GPL,...) a že od něj budou zdrojové texty k dispozici - je to v pořádku. Pokud se jako autor rozhodnu, že poběží na windows a každý mi pošle $xxx za licenci pro provoz mého uzavřeného programu používajícího můj utajovaný protokol - je to také v pořádku a je to moje právo.
Jako uživatel mám naopak právo se rozhodnout, zda určitý program budu používat nebo nikoliv - to je zase moje právo a moje svobodná volba. Nevidím nic špatného na tom, pokud se rozhodnu pro uzavřený a placený program. Mám právo požádat autora o verzi pro svůj sytém, ale nemám žádné právo to od něj vyžadovat, pokud odmítne.
Doufám, že jsem své pojetí svobody objasnil dostatečně. Co autor spáchá je jeho věc a co uživatel používá je také jeho věc. V obou případech nemá kdo co nařizovat.
Možná že ano, ale já to pochopil tak, že jej děsí jaký jsem sobec, protože se nerozhoduji podle toho zda je nebo není dostupný na platformách které v dohledné době neplánuji provozovat, tj. podle mého pohledu je nepotřebuji.
Před tím se diskutovalo o tom, jak to že jsem si dovolil připustit, že bych snad mohl chtít používat uzavřeného klienta. Ó jaký jsem kacíř, zasluhuji upálit...
IMHO to nemá co dělat s "elementární lidskou soudržností a ohleduplností", nejsem si vědom, že bych tím komukoliv ubližoval nebo někoho poškozoval.
Vážně? Já vám to nenutím.
Ale přesto mne zajímá, v čem spočívá ten hnus. Upřesněte prosím... Takto mohu jen hádat, zda vám nevyhovuje ovládání, vzhled? Zda vám vadí to že nemůžete program upravit, nebo něco úplně jiného... Zajisté jste si program před vynešením svého soudu vyzkoušel.
Ale přesto mne zajímá, v čem spočívá ten hnus. Upřesněte prosím... Takto mohu jen hádat, zda vám nevyhovuje ovládání, vzhled? Zda vám vadí to že nemůžete program upravit, nebo něco úplně jiného...Je proprietární, a tím se mi hnusí. Proprietární software je z principu špatný a, teoreticky i v praxi, škodlivý; nicméně, upřesním svůj postoj několika citacemi z licence Google Talk (omlouvám se že jsem to z lenosti nepřeložil): (1) "The Service and the Client are made available to you for your personal use only. You must be at least thirteen (13) years of age to use the Service or the Client. Google reserves the right to refuse service to anyone at any time without notice for any reason." (2) "Google grants a ... license to use the Client on your computer; provided that you do not (and do not allow any third party to) copy, modify, create a derivative work of, reverse engineer, reverse assemble or otherwise attempt to discover any source code, ..." Ke druhé citaci, přestože Google Talk používá otevřený komunikační protokol pro komunikaci, samotný klient je proprietární, tedy, mimo jiné, dává jeho vlastníkovi kompletní kontrolu nad tím, co program v mém systému dělá. Přestože věřím, že se Google nic takového nedopoušít (narozdíl od mnoha jiných distributorů proprietárního software), může do svého programu libovolně přidávat "funkce" (viz např. Acrobat Reader). Vy nad tím možná mávnete rukou, ale já, byť si považuju Google za relativně čestnou firmu, proprietární software (přesněji ten, který je nahraditelný svobodným) odmítám. Flash nebudu vůbec komentovat, protože většího hnusu (z etického pohledu) na internetu moc není.
Zajisté jste si program před vynešením svého soudu vyzkoušel.Ne, nevyzkoušel. Nemám důvod ho zkoušet. Jeho vlastnosti mě nezajímají, pokud je proprietární. I kdyby byl jeho vzhled vzhlednější a jeho ovládání ovladatelnější, nechci ho, protože bych musel přistoupit na pro mě nepřijatelné licenční podmínky.
Je proprietární, a tím se mi hnusí. Proprietární software je z principu špatný a, teoreticky i v praxi, škodlivý; nicméně, upřesním svůj postoj několika citacemi z licence Google Talk (omlouvám se že jsem to z lenosti nepřeložil) Ne, nevyzkoušel. Nemám důvod ho zkoušet. Jeho vlastnosti mě nezajímají, pokud je proprietární. I kdyby byl jeho vzhled vzhlednější a jeho ovládání ovladatelnější, nechci ho, protože bych musel přistoupit na pro mě nepřijatelné licenční podmínky.
Trochu jsem Vám to zkrátil. Překládat není třeba,to ještě zvládnu
. Takže máte pouze ideologické důvody - prosím je to vaše svobodné volba, ale možnost rozhodnout se jinak je moje svaté právo - právě o tom totiž svoboda je.
Chodíte nakupovat chleba do krámu? Tak to by jste měl začít co nejdříve pořizovat vlastní pekárnu, tu vaši by mohli z nějakého důvodu někdy zavřít... asi tak mi to přijde.
Mimoto se toto týká zejména serveru poskytujícího službu (mimochodem provozovaného na otevřených protokolech), nikoliv klienta, takže je poznámka o proprietárním řešení irelevantní. Stejně tak může jednou v dnešním nejistém světě skončit i ABCLinuxu, který provozuje firma Stickfish, takže nevidím až tak velký rozdíl...
Stejně tak může jednou v dnešním nejistém světě skončit i ABCLinuxu, který provozuje firma Stickfish.
Třeba pak udělá Leoš taky nějaký Happy end a bude si to dělat pro sebe, pro radost, bez ananasů, Brownů a tak 
(1) "The Service and the Client are made available to you for your personal use only. You must be at least thirteen (13) years of age to use the Service or the Client. Google reserves the right to refuse service to anyone at any time without notice for any reason."To odmítnutí služby je čistě pro Američany, aby to nemohli nijak napadnout - něco jako "nesušte kočku v mikrovné troubě, mohlo by jí to způsobit zranění nebo smrt". U nás je samozřejmostí, že poskytovatel služby má právo ji zrušit nebo odmítnout, pokud nemá s klienty ve smlouvě uvedeno jinak. Těch 13 let, pravda, moc nechápu.
(2) "Google grants a ... license to use the Client on your computer; provided that you do not (and do not allow any third party to) copy, modify, create a derivative work of, reverse engineer, reverse assemble or otherwise attempt to discover any source code, ..."To je sice pěkné, že to tam napíšou, ale my jsme v ČR, kde nám právo na jisté zkoumání funkčnosti programu garantuje přímo zákon (zejména autorský zákon, §66 - osdst. 1, písmeno e) - takže tento odstavec není úplně platný. Licenci je potřeba číst v kontextu legislativy.