Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Pokrok nejde zastavit a tak i já jsem na svůj desktop pustil on-line aplikace. Přestože jsem odpůrcem on-line uložení svých dat, nakonec jsem kapituloval. Někdy je prostě výhodnější použít již hotovou a okamžitě funkční službu než udržovat vlastní lokální prostředí. Svět není černobílý a obě varianty mají své výhody i nevýhody.
A tak jsem postupně místo lokálního poštovního klienta zažal používat gmail, Google Reader a další aplikace nejen od google. Samozřejmě, že svá data mám na lokále v záloze, ale primárně s nimi pracuji na serveru. Také v zaměstnání se doba změnila a mnoho aplikací máme v on-line podobě na serverech (vč. přístupu do pošty, správy požadavků, dokumentace atd.).
Dlouho jsem přemýšlel, zda a jak on-line aplikace patří do unixového světa, až mi to
došlo - myšlenka vzdálených aplikací je vlastně velmi stará a v unixu je od
počátku. Nejprve to byly textové terminály, pak X terminály a webové aplikace
jsou vlastně jen logickým pokračováním. To byl také jeden z důvodů
proč jsem se nakonec přestal bránit. Browser mě osobně daleko více než
samostatnou platformu připomíná svou architekturou terminál a tak je pro mne jen
potvrzením, že vývoj probíhá ve spirále (jak všichni obdaření
Marxisticko-Leninským učením jistě dávno vědí ). Opět se vracíme k terminálům a
centrálním aplikacím, spravovaným na jednom místě.
Další věcí, která mi vadí, je samotná architektura browseru, který má spoustu ovladačů pro vlastní režii, které jsou v on-line aplikacích zbytečné. K čemu je mi v gmailu vidět adresní řádek, menu firefoxu a tlačítko zpět? Také moderní trend tabů je sice pěkný pro čtení textů na webu, ale pro aplikace mi překáží. Když mám ve svém desktopovém prostředí taskbar a přepínání aplikací, tak chci rozlišovat mezi oknem s poštou, správou požadavků, kalendářem a třeba připojením do banky. Také mám více ploch, a pokud mám na 2. ploše vše pro vývoj, tak tam chci mít otevřenou i pracovní poštu a správu požadavků. Zatímco na 1. ploše mám otevřenou osobní poštu, RSS čtečku... Každá aplikace by podle mě měla mít svou ikonu, která ji identifikuje, když už ty ikony v icewm mám. Browser však aplikace ukryje do svých tabů a i když otevřu více oken browseru, stále je v taskbaru videt jen firefox, nikoliv samotná aplikace, která se ukrývá za ním.
Přesně tyhle připomínky za mne vyřešili vývojáři Mozilly svou aplikací Prism. Je to sice teprve verze 0.9, ale i tak ji používám ke své spokojenosti. Prism vytváří to co jsem si přál - "webový terminál" bez menu a dalších vymožeností (navigaci a adresní řádek lze částečně povolit), s ikonou a běžící nezávisle na ostatních "terminálech" i samotném firefoxu. Ovšem má i své mouchy - většina rozšíření pro FF tu jaksi neběží, konfiguraci lze řešit jedině pomocí about:config volaném přes parametry příkazového řádku a třeba výjimky pro ssl certifikáty stejně tak. Trochu jiné řešení pak nabízí hack Opery- kopie instalace, ukryje vše nepotřebné a plnohodnotný browser tváří se podobně, ale zase neumí ikonu a všechny aplikace běží v oknech jedné instance opery. Prism mi přišel o něco výhodnější.
Tiskni
Sdílej:
Ty jsi tu éru textových terminálů zažil v praxi? Běžný uživatel pracující na telnetu, nemyslím jen administraci pomocí ssh. Já ano - takovou aplikaci jsem zažil. Také používám už mnoho let vzdálené X aplikace. Stejně tak RDP. VNC IMHO není pro běžnou práci - to je nouzovka. Věř mi, že u některých pasáží tvého textu jsem se opravdu od srdce zasmál.
NX jsem zatim taky nejak moc nezkousel.Až ho vyzkoušíš, tak se ti už provždy bude zdát VNC (případně RDP) naprosto nesnesitelně pooomaaaleee. TightVNC (i s tight kompresí) je oproti tomu neuvěřitelně pomalý šnek