Byla vydána verze 0.81 telnet a ssh klienta PuTTY. Opravena je kritická bezpečnostní chyba CVE-2024-31497 obsažena ve verzích 0.68 až 0.80. Používáte-li klíč ECDSA NIST P521 a použili jste jej v PuTTY nebo Pageantu, považujte jej za kompromitovaný.
Hra MineClone2 postavena nad voxelovým herním enginem Minetest byla přejmenována na VoxeLibre.
Společnosti Avast Software s.r.o. byla pravomocně uložena pokuta ve výši 351 milionů Kč. Tu uložil Úřad pro ochranu osobních údajů za neoprávněné zpracování osobních údajů uživatelů jejího antivirového programu Avast a jeho rozšíření internetových prohlížečů (Browser Extensions), k čemuž docházelo prokazatelně po část roku 2019.
… více »Bylo vydáno do češtiny přeložené číslo 714 týdeníku WeeklyOSM přinášející zprávy ze světa OpenStreetMap.
V sobotu 20. dubna lze navštívit Maker Faire Jihlava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Knihovna pro potlačení šumu RNNoise byla vydána ve verzi 0.2. Kvalitu potlačení lze vyzkoušet na webovém demu.
FRRouting (FRR) (Wikipedie), tj. softwarová sada pro směrování síťové komunikace, fork Quagga, byl vydán ve verzi 10.0.
Julian Andres Klode vydal APT (Advanced Packaging Tool) ve verzích 2.9.0 a 2.9.1. Jedná se o vývojové verze nové větve APT 3.0. Vylepšuje se uživatelské rozhraní. Přidány byly barvičky. Aktuální náhledy a vývoj lze sledovat na Mastodonu.
Miguel de Icaza se na svém blogu rozepsal o vložitelných herních enginech. Kdysi slibné projekty UrhoSharp a Urho3D jsou již mrtvé. Zůstává Godot. Aktuálně vývojáři řeší Pull request #90510 s návrhem knihovny LibGodot.
Byla vydána nová verze 5.0 linuxové distribuce Lakka, jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.17.0.
Pokrok nejde zastavit a tak i já jsem na svůj desktop pustil on-line aplikace. Přestože jsem odpůrcem on-line uložení svých dat, nakonec jsem kapituloval. Někdy je prostě výhodnější použít již hotovou a okamžitě funkční službu než udržovat vlastní lokální prostředí. Svět není černobílý a obě varianty mají své výhody i nevýhody.
A tak jsem postupně místo lokálního poštovního klienta zažal používat gmail, Google Reader a další aplikace nejen od google. Samozřejmě, že svá data mám na lokále v záloze, ale primárně s nimi pracuji na serveru. Také v zaměstnání se doba změnila a mnoho aplikací máme v on-line podobě na serverech (vč. přístupu do pošty, správy požadavků, dokumentace atd.).
Dlouho jsem přemýšlel, zda a jak on-line aplikace patří do unixového světa, až mi to došlo - myšlenka vzdálených aplikací je vlastně velmi stará a v unixu je od počátku. Nejprve to byly textové terminály, pak X terminály a webové aplikace jsou vlastně jen logickým pokračováním. To byl také jeden z důvodů proč jsem se nakonec přestal bránit. Browser mě osobně daleko více než samostatnou platformu připomíná svou architekturou terminál a tak je pro mne jen potvrzením, že vývoj probíhá ve spirále (jak všichni obdaření Marxisticko-Leninským učením jistě dávno vědí ). Opět se vracíme k terminálům a centrálním aplikacím, spravovaným na jednom místě.
Další věcí, která mi vadí, je samotná architektura browseru, který má spoustu ovladačů pro vlastní režii, které jsou v on-line aplikacích zbytečné. K čemu je mi v gmailu vidět adresní řádek, menu firefoxu a tlačítko zpět? Také moderní trend tabů je sice pěkný pro čtení textů na webu, ale pro aplikace mi překáží. Když mám ve svém desktopovém prostředí taskbar a přepínání aplikací, tak chci rozlišovat mezi oknem s poštou, správou požadavků, kalendářem a třeba připojením do banky. Také mám více ploch, a pokud mám na 2. ploše vše pro vývoj, tak tam chci mít otevřenou i pracovní poštu a správu požadavků. Zatímco na 1. ploše mám otevřenou osobní poštu, RSS čtečku... Každá aplikace by podle mě měla mít svou ikonu, která ji identifikuje, když už ty ikony v icewm mám. Browser však aplikace ukryje do svých tabů a i když otevřu více oken browseru, stále je v taskbaru videt jen firefox, nikoliv samotná aplikace, která se ukrývá za ním.
Přesně tyhle připomínky za mne vyřešili vývojáři Mozilly svou aplikací Prism. Je to sice teprve verze 0.9, ale i tak ji používám ke své spokojenosti. Prism vytváří to co jsem si přál - "webový terminál" bez menu a dalších vymožeností (navigaci a adresní řádek lze částečně povolit), s ikonou a běžící nezávisle na ostatních "terminálech" i samotném firefoxu. Ovšem má i své mouchy - většina rozšíření pro FF tu jaksi neběží, konfiguraci lze řešit jedině pomocí about:config volaném přes parametry příkazového řádku a třeba výjimky pro ssl certifikáty stejně tak. Trochu jiné řešení pak nabízí hack Opery- kopie instalace, ukryje vše nepotřebné a plnohodnotný browser tváří se podobně, ale zase neumí ikonu a všechny aplikace běží v oknech jedné instance opery. Prism mi přišel o něco výhodnější.
Tiskni Sdílej:
Ty jsi tu éru textových terminálů zažil v praxi? Běžný uživatel pracující na telnetu, nemyslím jen administraci pomocí ssh. Já ano - takovou aplikaci jsem zažil. Také používám už mnoho let vzdálené X aplikace. Stejně tak RDP. VNC IMHO není pro běžnou práci - to je nouzovka. Věř mi, že u některých pasáží tvého textu jsem se opravdu od srdce zasmál.
NX jsem zatim taky nejak moc nezkousel.Až ho vyzkoušíš, tak se ti už provždy bude zdát VNC (případně RDP) naprosto nesnesitelně pooomaaaleee. TightVNC (i s tight kompresí) je oproti tomu neuvěřitelně pomalý šnek Je to rozdíl jako nebe a dudy. Teda samozřejmě pokud to nepoužíváš přes LAN, to je pak celkem jedno. Ale přes pomalou linku (tím myslím i třeba ADSL nebo kabelovku, prostě cokoliv co není LAN) je NX nepřekonatelný.