Hister je osobní soukromý vyhledávač, který lze provozovat na vlastním stroji. Umí prohledávat lokální soubory, importovat historii a záložky z webových prohlížečů, procházet vybrané weby a pomocí rozšíření pro Firefox a Chrome indexovat obsah právě navštívených stránek. Nad vytvořeným indexem pak nabízí vyhledávání prostřednictvím webového rozhraní, příkazové řádky a díky podpoře MCP i nástrojům umělé inteligence. Tento
… více »Ministerstvo dopravy uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised vydané nizozemským schvalovacím orgánem RDW. Připojilo se tak k Nizozemsku a dalším pěti evropským státům. Systém je díky tomuto rozhodnutí možné používat za podmínek prozatímního schválení také na území České republiky. Tesla FSD Supervised je asistenčním systémem úrovně 2 podle klasifikace SAE (částečná automatizace řízení). Řidič se
… více »Někteří zákazníci O2 mohou aktuálně zaznamenat zhoršenou dostupnost internetových služeb. Na odstranění potíží se pracuje [Facebook].
PyPy (Wikipedie), tj. implementace Pythonu v RPythonu, alternativa CPythonu v C, byla vydána v nové major verzi 8.0.0. Podporuje Python 2.7, 3.11 a 3.12.
V jádře Linux byly nalezeny a v upstremu ve verzích 5.10.270, 5.15.221, 6.1.188, 6.6.157, 6.12.109, 6.18.50 a 7.2.4 již opraveny 4 kritické zranitelnosti umožňující eskalaci práv: DirtyAH6 (CVE-2026-80844), TUNderflow (CVE-2026-81000), PPPoEject (CVE-2026-68121) a DiagSpill (CVE-2026-74469).
Německá policie a celníci zneužívají ke čtení zpráv komunikačních aplikacích WhatsApp, Signal, Telegram nebo Threema velice jednoduchý trik, který nevyžaduje prolomení šifrování, spear phishing, odposlech SMS či jinou technicky náročnou metodu. Příslušníkům státního aparátu pouze stačí získat krátký přístup k odemčenému telefonu a prostřednictvím QR kódu propojit účet s oficiální desktopovou nebo webovou aplikací v policejním
… více »Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Pokrok nejde zastavit a tak i já jsem na svůj desktop pustil on-line aplikace. Přestože jsem odpůrcem on-line uložení svých dat, nakonec jsem kapituloval. Někdy je prostě výhodnější použít již hotovou a okamžitě funkční službu než udržovat vlastní lokální prostředí. Svět není černobílý a obě varianty mají své výhody i nevýhody.
A tak jsem postupně místo lokálního poštovního klienta zažal používat gmail, Google Reader a další aplikace nejen od google. Samozřejmě, že svá data mám na lokále v záloze, ale primárně s nimi pracuji na serveru. Také v zaměstnání se doba změnila a mnoho aplikací máme v on-line podobě na serverech (vč. přístupu do pošty, správy požadavků, dokumentace atd.).
Dlouho jsem přemýšlel, zda a jak on-line aplikace patří do unixového světa, až mi to
došlo - myšlenka vzdálených aplikací je vlastně velmi stará a v unixu je od
počátku. Nejprve to byly textové terminály, pak X terminály a webové aplikace
jsou vlastně jen logickým pokračováním. To byl také jeden z důvodů
proč jsem se nakonec přestal bránit. Browser mě osobně daleko více než
samostatnou platformu připomíná svou architekturou terminál a tak je pro mne jen
potvrzením, že vývoj probíhá ve spirále (jak všichni obdaření
Marxisticko-Leninským učením jistě dávno vědí
). Opět se vracíme k terminálům a
centrálním aplikacím, spravovaným na jednom místě.
Další věcí, která mi vadí, je samotná architektura browseru, který má spoustu ovladačů pro vlastní režii, které jsou v on-line aplikacích zbytečné. K čemu je mi v gmailu vidět adresní řádek, menu firefoxu a tlačítko zpět? Také moderní trend tabů je sice pěkný pro čtení textů na webu, ale pro aplikace mi překáží. Když mám ve svém desktopovém prostředí taskbar a přepínání aplikací, tak chci rozlišovat mezi oknem s poštou, správou požadavků, kalendářem a třeba připojením do banky. Také mám více ploch, a pokud mám na 2. ploše vše pro vývoj, tak tam chci mít otevřenou i pracovní poštu a správu požadavků. Zatímco na 1. ploše mám otevřenou osobní poštu, RSS čtečku... Každá aplikace by podle mě měla mít svou ikonu, která ji identifikuje, když už ty ikony v icewm mám. Browser však aplikace ukryje do svých tabů a i když otevřu více oken browseru, stále je v taskbaru videt jen firefox, nikoliv samotná aplikace, která se ukrývá za ním.
Přesně tyhle připomínky za mne vyřešili vývojáři Mozilly svou aplikací Prism. Je to sice teprve verze 0.9, ale i tak ji používám ke své spokojenosti. Prism vytváří to co jsem si přál - "webový terminál" bez menu a dalších vymožeností (navigaci a adresní řádek lze částečně povolit), s ikonou a běžící nezávisle na ostatních "terminálech" i samotném firefoxu. Ovšem má i své mouchy - většina rozšíření pro FF tu jaksi neběží, konfiguraci lze řešit jedině pomocí about:config volaném přes parametry příkazového řádku a třeba výjimky pro ssl certifikáty stejně tak. Trochu jiné řešení pak nabízí hack Opery- kopie instalace, ukryje vše nepotřebné a plnohodnotný browser tváří se podobně, ale zase neumí ikonu a všechny aplikace běží v oknech jedné instance opery. Prism mi přišel o něco výhodnější.
Tiskni
Sdílej:
Ty jsi tu éru textových terminálů zažil v praxi? Běžný uživatel pracující na telnetu, nemyslím jen administraci pomocí ssh. Já ano - takovou aplikaci jsem zažil. Také používám už mnoho let vzdálené X aplikace. Stejně tak RDP. VNC IMHO není pro běžnou práci - to je nouzovka. Věř mi, že u některých pasáží tvého textu jsem se opravdu od srdce zasmál.
NX jsem zatim taky nejak moc nezkousel.Až ho vyzkoušíš, tak se ti už provždy bude zdát VNC (případně RDP) naprosto nesnesitelně pooomaaaleee. TightVNC (i s tight kompresí) je oproti tomu neuvěřitelně pomalý šnek
Je to rozdíl jako nebe a dudy.
Teda samozřejmě pokud to nepoužíváš přes LAN, to je pak celkem jedno. Ale přes pomalou linku (tím myslím i třeba ADSL nebo kabelovku, prostě cokoliv co není LAN) je NX nepřekonatelný.
.
K současnosti - kancelářský balík balík je podle mne příklad aplikace, která se bude provozovat lokálně ještě hodně dlouho. Ale u DB aplikací vidím kolem sebe stále silnější odklon k webovému rozhraní (to je pozorovaný fakt, nehodnotím, zda to je dobře nebo špatně). Proto si myslím, že tudy se bude ubírat vývoj v příštích letech. Prism má tu vlastnost, že se NEtváří jako browser, ale je schopen se začlenit se svými okny do WM, osobně mám mnohem raději koncepci aplikace = okno (jako X) než připojení = okno (jako VNC, klasické RDP), proto se mi líbí.