Připojte se ve středu 30. 10. 2024 od 10:00 do 12:00 na náš webinář "Řízení přístupu do PostgreSQL prostřednictvím externího autentizačního providera" (registrace zdarma) a naučte se, jak nastavit ověřování pomocí GSSAPI pro bezpečný přístup k databázím (Microsoft Active Directory nebo FreeIPA). Záznam předchozího webináře "Co je nového v PostgreSQL 17" můžete zhlédnout zde.
… více »Byla vydána nová verze 0.55 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
Dle plánu bylo dnes vydáno Factorio 2.0 a Factorio: Space Age, tj. aktualizace 2.0 počítačové hry Factorio (Wikipedie) oficiálně běžící také na Linuxu a velké vesmírní rozšíření Factorio: Space Age.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2024 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 2. a 3. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Ubuntu oslavilo 20 let. První Ubuntu 4.10 s kódovým názvem Warty Warthog bylo vydáno 20. října 2004.
Vizuální programovací jazyk MicroBlocks určený pro programování mikropočítačů jako micro:bit pomoci bloků byl vydán v nové verzi 2.0. MicroBlocks je inspirovaný Scratchem.
Mapy.cz zavádí placenou verzi Premium (𝕏). Cena předplatného bude zveřejněna v další verzi aplikace (𝕏). Aplikace i web budou dál fungovat zdarma. Mění se způsob ukládání offline map. Nově bude možné bezplatně uložit offline mapu pouze jednoho státu (𝕏).
Byla vydána nová verze 8.10 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Pravděpodobně poslední osmičková verze. V průběhu několika měsíců by měla vyjít verze 9.
O víkendu 19. a 20. října lze na brněnském výstavišti v pavilonu A1 navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, "festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí", a GameDev Connect, "akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře, kteří touží proniknout do jednoho z nejúžasnějších průmyslů na světě".
Asterisk (Wikipedie), svobodná softwarová implementace telefonní ústředny (PBX), byl vydán ve verzi 22.0.0. Přehled novinek v této nové major verzi v oznámení na webu a na GitHubu.
Pokrok nejde zastavit a tak i já jsem na svůj desktop pustil on-line aplikace. Přestože jsem odpůrcem on-line uložení svých dat, nakonec jsem kapituloval. Někdy je prostě výhodnější použít již hotovou a okamžitě funkční službu než udržovat vlastní lokální prostředí. Svět není černobílý a obě varianty mají své výhody i nevýhody.
A tak jsem postupně místo lokálního poštovního klienta zažal používat gmail, Google Reader a další aplikace nejen od google. Samozřejmě, že svá data mám na lokále v záloze, ale primárně s nimi pracuji na serveru. Také v zaměstnání se doba změnila a mnoho aplikací máme v on-line podobě na serverech (vč. přístupu do pošty, správy požadavků, dokumentace atd.).
Dlouho jsem přemýšlel, zda a jak on-line aplikace patří do unixového světa, až mi to došlo - myšlenka vzdálených aplikací je vlastně velmi stará a v unixu je od počátku. Nejprve to byly textové terminály, pak X terminály a webové aplikace jsou vlastně jen logickým pokračováním. To byl také jeden z důvodů proč jsem se nakonec přestal bránit. Browser mě osobně daleko více než samostatnou platformu připomíná svou architekturou terminál a tak je pro mne jen potvrzením, že vývoj probíhá ve spirále (jak všichni obdaření Marxisticko-Leninským učením jistě dávno vědí ). Opět se vracíme k terminálům a centrálním aplikacím, spravovaným na jednom místě.
Další věcí, která mi vadí, je samotná architektura browseru, který má spoustu ovladačů pro vlastní režii, které jsou v on-line aplikacích zbytečné. K čemu je mi v gmailu vidět adresní řádek, menu firefoxu a tlačítko zpět? Také moderní trend tabů je sice pěkný pro čtení textů na webu, ale pro aplikace mi překáží. Když mám ve svém desktopovém prostředí taskbar a přepínání aplikací, tak chci rozlišovat mezi oknem s poštou, správou požadavků, kalendářem a třeba připojením do banky. Také mám více ploch, a pokud mám na 2. ploše vše pro vývoj, tak tam chci mít otevřenou i pracovní poštu a správu požadavků. Zatímco na 1. ploše mám otevřenou osobní poštu, RSS čtečku... Každá aplikace by podle mě měla mít svou ikonu, která ji identifikuje, když už ty ikony v icewm mám. Browser však aplikace ukryje do svých tabů a i když otevřu více oken browseru, stále je v taskbaru videt jen firefox, nikoliv samotná aplikace, která se ukrývá za ním.
Přesně tyhle připomínky za mne vyřešili vývojáři Mozilly svou aplikací Prism. Je to sice teprve verze 0.9, ale i tak ji používám ke své spokojenosti. Prism vytváří to co jsem si přál - "webový terminál" bez menu a dalších vymožeností (navigaci a adresní řádek lze částečně povolit), s ikonou a běžící nezávisle na ostatních "terminálech" i samotném firefoxu. Ovšem má i své mouchy - většina rozšíření pro FF tu jaksi neběží, konfiguraci lze řešit jedině pomocí about:config volaném přes parametry příkazového řádku a třeba výjimky pro ssl certifikáty stejně tak. Trochu jiné řešení pak nabízí hack Opery- kopie instalace, ukryje vše nepotřebné a plnohodnotný browser tváří se podobně, ale zase neumí ikonu a všechny aplikace běží v oknech jedné instance opery. Prism mi přišel o něco výhodnější.
Tiskni Sdílej:
Ty jsi tu éru textových terminálů zažil v praxi? Běžný uživatel pracující na telnetu, nemyslím jen administraci pomocí ssh. Já ano - takovou aplikaci jsem zažil. Také používám už mnoho let vzdálené X aplikace. Stejně tak RDP. VNC IMHO není pro běžnou práci - to je nouzovka. Věř mi, že u některých pasáží tvého textu jsem se opravdu od srdce zasmál.
NX jsem zatim taky nejak moc nezkousel.Až ho vyzkoušíš, tak se ti už provždy bude zdát VNC (případně RDP) naprosto nesnesitelně pooomaaaleee. TightVNC (i s tight kompresí) je oproti tomu neuvěřitelně pomalý šnek Je to rozdíl jako nebe a dudy. Teda samozřejmě pokud to nepoužíváš přes LAN, to je pak celkem jedno. Ale přes pomalou linku (tím myslím i třeba ADSL nebo kabelovku, prostě cokoliv co není LAN) je NX nepřekonatelný.