V nedávno zveřejněné kolekci dokumentů souvisejících s kontroverzním finančníkem a kuplířem Jeffrey Epsteinem se překvapivě objevil i referenční manuál unixového shellu Bash, jedná se o verzi manuálu z roku 2005. Aktuální vydání si lze stáhnout ze stránek GNU.
The Document Foundation oznámila vydání nové verze 26.2 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs). Vypíchnout lze podporu formátu Markdown.
Co se děje ve zprávách, ví asi každý - válka sem, clo tam, demonstrace na jednu i druhou stranu a bastlíř už má pocit, že se snad ani nic jiného neděje. To by však byl velký omyl a Virtuální Bastlírna je zde jako každý měsíc, aby vytáhla na světlo světa události ze světa vědy a techniky. Připojte se tedy nezávaznému povídání Strahovského MacGyvera! Co se tam bude probírat? PCBWay začalo dělat průhledné plošňáky, MARS končí s výrobou skříněk, FEL
… více »Guvernérka státu New York Kathy Hochul (Demokraté) plánuje novou legislativu, která by měla omezit výrobu 3D tištěných zbraní. Tento návrh zákona zavádí povinnost pro všechny 3D tiskárny prodávané ve státě New York obsahovat 'software' bránící ve výrobě zbraní. Návrh zákona rovněž zakazuje lidem sdílet 'digitální plány zbraní' (blueprinty) bez povolení. Existují důvodné obavy, že se tento nešťastný nápad může šířit do dalších zemí a ovlivnit celý 3D tisk jako takový. Ostatně, s podobnou regulací nedávno přišel i stát Washington.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za prosinec 2025 a leden 2026 (YouTube). Zajímavé, že i v roce 2026 celou řadu problémů vyřeší falšování řetězce User-Agent.
Bylo rozhodnuto, že Linux From Scratch (LFS) končí s podporou System V init. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů už budou pouze se systemd.
Byla vydána nová verze 2026.1.0 "Like a Version" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. Změněno bylo číslování verzí. Předchozí verze byla 2.9.1.
Internetový prohlížeč Firefox bude mít nové ovládací prvky pro umělou inteligenci, které umožní uživatelům vypnout vestavěné AI funkce přímo v nastavení prohlížeče. Jednotlivě půjde vypnout nebo zapnout automatické překlady stránek, generovaní popisného textu k obrázkům v otevřených PDF dokumentech, samoorganizaci tabů do skupin, náhledy odkazů s krátkým shrnutím a boční panel s chatbotem. Tyto možnosti v nastavení prohlížeče
… více »Desktopové prostředí KDE Plasma 6.6, která je právě ve fázi beta, nahrazuje stávající SDDM novým Plasma Login Managerem, který je ale pevně navázán na systemd. Plasma Login Manager využívá systemd-logind a další součásti systemd, které nejsou dostupné v operačních systémech bez systemd, jako je například FreeBSD, případně jsou linuxové distribuce Gentoo, Void Linux anebo Alpine Linux. Pro uživatele zatím stále ještě existuje možnost používat SDDM.
Na webu komunitního setkání CSNOG 2026 jsou dostupné prezentace v PDF, jejich videozáznamy a fotografie z lednové akce ve Zlíně. CSNOG 2026 se zúčastnilo téměř 300 zájemců o vystoupení věnovaných správě sítí, legislativním a regulačním tématům nebo projektům z akademické sféry. Letos byly prezentace rozdělené do dvou treků, ve kterých se představilo 35 přednášejících. Setkání komunity CSNOG organizují společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Pokrok nejde zastavit a tak i já jsem na svůj desktop pustil on-line aplikace. Přestože jsem odpůrcem on-line uložení svých dat, nakonec jsem kapituloval. Někdy je prostě výhodnější použít již hotovou a okamžitě funkční službu než udržovat vlastní lokální prostředí. Svět není černobílý a obě varianty mají své výhody i nevýhody.
A tak jsem postupně místo lokálního poštovního klienta zažal používat gmail, Google Reader a další aplikace nejen od google. Samozřejmě, že svá data mám na lokále v záloze, ale primárně s nimi pracuji na serveru. Také v zaměstnání se doba změnila a mnoho aplikací máme v on-line podobě na serverech (vč. přístupu do pošty, správy požadavků, dokumentace atd.).
Dlouho jsem přemýšlel, zda a jak on-line aplikace patří do unixového světa, až mi to
došlo - myšlenka vzdálených aplikací je vlastně velmi stará a v unixu je od
počátku. Nejprve to byly textové terminály, pak X terminály a webové aplikace
jsou vlastně jen logickým pokračováním. To byl také jeden z důvodů
proč jsem se nakonec přestal bránit. Browser mě osobně daleko více než
samostatnou platformu připomíná svou architekturou terminál a tak je pro mne jen
potvrzením, že vývoj probíhá ve spirále (jak všichni obdaření
Marxisticko-Leninským učením jistě dávno vědí
). Opět se vracíme k terminálům a
centrálním aplikacím, spravovaným na jednom místě.
Další věcí, která mi vadí, je samotná architektura browseru, který má spoustu ovladačů pro vlastní režii, které jsou v on-line aplikacích zbytečné. K čemu je mi v gmailu vidět adresní řádek, menu firefoxu a tlačítko zpět? Také moderní trend tabů je sice pěkný pro čtení textů na webu, ale pro aplikace mi překáží. Když mám ve svém desktopovém prostředí taskbar a přepínání aplikací, tak chci rozlišovat mezi oknem s poštou, správou požadavků, kalendářem a třeba připojením do banky. Také mám více ploch, a pokud mám na 2. ploše vše pro vývoj, tak tam chci mít otevřenou i pracovní poštu a správu požadavků. Zatímco na 1. ploše mám otevřenou osobní poštu, RSS čtečku... Každá aplikace by podle mě měla mít svou ikonu, která ji identifikuje, když už ty ikony v icewm mám. Browser však aplikace ukryje do svých tabů a i když otevřu více oken browseru, stále je v taskbaru videt jen firefox, nikoliv samotná aplikace, která se ukrývá za ním.
Přesně tyhle připomínky za mne vyřešili vývojáři Mozilly svou aplikací Prism. Je to sice teprve verze 0.9, ale i tak ji používám ke své spokojenosti. Prism vytváří to co jsem si přál - "webový terminál" bez menu a dalších vymožeností (navigaci a adresní řádek lze částečně povolit), s ikonou a běžící nezávisle na ostatních "terminálech" i samotném firefoxu. Ovšem má i své mouchy - většina rozšíření pro FF tu jaksi neběží, konfiguraci lze řešit jedině pomocí about:config volaném přes parametry příkazového řádku a třeba výjimky pro ssl certifikáty stejně tak. Trochu jiné řešení pak nabízí hack Opery- kopie instalace, ukryje vše nepotřebné a plnohodnotný browser tváří se podobně, ale zase neumí ikonu a všechny aplikace běží v oknech jedné instance opery. Prism mi přišel o něco výhodnější.
Tiskni
Sdílej:
Ty jsi tu éru textových terminálů zažil v praxi? Běžný uživatel pracující na telnetu, nemyslím jen administraci pomocí ssh. Já ano - takovou aplikaci jsem zažil. Také používám už mnoho let vzdálené X aplikace. Stejně tak RDP. VNC IMHO není pro běžnou práci - to je nouzovka. Věř mi, že u některých pasáží tvého textu jsem se opravdu od srdce zasmál.
NX jsem zatim taky nejak moc nezkousel.Až ho vyzkoušíš, tak se ti už provždy bude zdát VNC (případně RDP) naprosto nesnesitelně pooomaaaleee. TightVNC (i s tight kompresí) je oproti tomu neuvěřitelně pomalý šnek
Je to rozdíl jako nebe a dudy.
Teda samozřejmě pokud to nepoužíváš přes LAN, to je pak celkem jedno. Ale přes pomalou linku (tím myslím i třeba ADSL nebo kabelovku, prostě cokoliv co není LAN) je NX nepřekonatelný.
.
K současnosti - kancelářský balík balík je podle mne příklad aplikace, která se bude provozovat lokálně ještě hodně dlouho. Ale u DB aplikací vidím kolem sebe stále silnější odklon k webovému rozhraní (to je pozorovaný fakt, nehodnotím, zda to je dobře nebo špatně). Proto si myslím, že tudy se bude ubírat vývoj v příštích letech. Prism má tu vlastnost, že se NEtváří jako browser, ale je schopen se začlenit se svými okny do WM, osobně mám mnohem raději koncepci aplikace = okno (jako X) než připojení = okno (jako VNC, klasické RDP), proto se mi líbí.