Debian 13 "Trixie" a pár poznámek

16.9. 10:00 | Přečteno: 1584× | Linuxení aneb hrátky se šrotem | | poslední úprava: 16.9. 09:59

Nějaké recenze Debianu Trixie už linuxovými servery proběhly, nicméně těm se ani nechystám přibližovat. Namísto výčtu všech nových featur, balíčků a hromady screenshotů je následující zápisek pouze takovým debilníčkem, do kterého jsem zaznamenal pár postřehů s používáním Trixie, jeho klady i neduhy...

• Poznámka na úvod...
• Instalace
• KDE Plasma 6
• Pár potřehů k aplikacím
• Podraz s Chromiem
• Na lovu broučků
• ANSYS 2025R2
• Závěrem

Poznámka na úvod...

Debian Trixie už mezi námi nějakou dobu je - vlastně už od 9. srpna, takže přes měsíc. K mému překvapení dostal poměrně brzy první opravnou verzi - Debian 13.1 vyšel už 6. září a zhruba kolem tohoto data jsem začal s prvními instalacemi, které jsou momentálně tři a ke čtvré se odhodlávám - jde o dva notebooky (10 let staré Lenovo E50-80, 8 let starý DELL Latitude 5490) a PC sestava postavená kolem Ryzenu 9 7950X, přičemž aktuálně mě čeká instalace na domácím HTPC. Hlavní důvody jsou dva - ten první je ukončení podpory Windows 10, tj. jejich čerstvá instalace pro rodinu na domácím Lenovu, a tím druhým je aktualizace na současného Debiana se snahou synchronizovat verzi na všech strojích, kde jsem momentálně provozoval Debian ve třech různých verzích, přičemž ještě na konci srpna jsem zjistil, že mi Debian Buster už přesunuli do archivu :). Prostě už to bylo třeba.

Instalace

Debian Trixie je už druhou verzí Debianu, která nemá oddělená oficiální instalační média od instalačních médií s nesvobodným firmwarem, stačí tedy stáhnout netinstall CD a instalovat. Z mého pohledu se v instalaci prakticky nic nezměnilo - instalátor je stejně jednoduše pojatý jako v předchozích verzích a nabízí asi vše, co může člověk pro prostou instalaci operačního systému potřebovat s tím, že o všem vzorně informuje bez hlášek typu "Teď ještě musíme něco nastavit."

Jediný instalační zádrhel, na který jsem nastavil bylo to, že mi instalátor nebyl ochoten připojit NTFS svazky. Po důvodu jsem moc nepátral - svazky jsem prostě nepřipojoval, protože ve stádiu instalace to ani není třeba a vše nakonec ošetřil až přes příslušnou položku v /etc/fstab. Nicméně vzhledem k dalšímu chování Debianu Trixie mám podezření, že má tento bug něco společného s nově začleněným ovladačem ntfs3, který není ochoten připojovat nesprávně odpojené NTFS svazky, k čemuž se dostanu i dále.

KDE Plasma 6

Jako grafické rozhraní jsem zvolil ještě poměrně čerstvé KDE Plasma 6. Za mě jsou pocity z výchozího vzhledu spíše smíšené, ale naštěstí lze Plasmu poměrně snadno nakonfigurovat na konzervativnější a úspornější vzhled, takže ve výsledku jsem i celkem spokojen.

K Plasmě, respektive Waylandu se váží i dva poměrně otravné bugy, které zřejmě ani nejsou výsledkem práce vývojářů Debianu. Ten první je vyloženě trapný - Wayland si neumí zapamatovat pozici oken na plochách mezi spuštěními, tzn. pokud máte víc ploch a restartujete počítač, otevřená okna se vám po restartu sesypou na první plochu a musíte si je opět rozházet. Je to sice detail, ale otravný. Víze informací najdete zde s tím, že snadnou opravou je prostě při výběru sezení vybrat tradiční X11.

Druhý bug je zřejmě komplikovanější a není vázaný přímo na Plasmu - v zásadě jde o to, že při uspání monitoru začne Plasma vyluzovat v pravidelných intervalech stejný zvuk, jako když připojíte/odpojíte USB zařízení. Podle dostupných informací to vypadá, že jde o bug vázaný nejspíše na systémy, které používají monitory připojené přes DisplayPort a ještě navíc na specifickém hardware. Vše se samozřejmě řeší, prozatím postačí neuspávat monitory .

Pár potřehů k aplikacím

Z aplikací, které používám jich Debian Trixie zdědil naprostou většinu, nicméně nějakým záhadným rozhodnutím vývojářů se do této verze dostalo gftp pouze v textovém režimu. Naštěstí není problém stáhnout balíky pro Debian Bookworm (třeba odtud, jde o balíky beta-1) a ty ručně doinstalovat. K mému překvapení pak funguje bez problémů i stařičký TrueCrypt 7.1a, takže i z hlediska zpětné kompatibility jsem s novou verzí spokojen.

Podraz s Chromiem

Pokud ale používáte webový prohlížeč Chromium, pak vězte, že zde se vývojový tým Debianu celkem pomstil. A to tak, že ve výchozí instalaci není možnost změnit vyhledávač na jiný, než DuckDuckGo. Zžejmě jde o výledek tohoto rozhodnutí, nicméně i zde je poměrně snadná cesta, jak se jeho následkům vyhnout. Postačí najít soubor /etc/chromium/master_preferences, v něm nalézt sekci

  "search_provider_overrides": [{
     "enabled": true,
     "encoding": "UTF-8",
     "favicon_url": "https://duckduckgo.com/favicon.ico",
     "new_tab_url": "https://duckduckgo.com/chrome_newtab",
     "id": 2,
     "keyword": "duckduckgo.com",
     "name": "DuckDuckGo",
     "search_url": "https://duckduckgo.com/?q={searchTerms}",
     "suggest_url": "https://duckduckgo.com/ac/?q={searchTerms}&type=list"
  }],
  "search_provider_overrides_version": 1,

a tu buď zakomentovat a nebo rovnou smazat. Pak si již mžete zvolit ze standardní sady nabízených vyhledávačů.

Na lovu broučků

Nic není dokonalé, ani Trixie ne. Nyní tedy k těm nepříjemným broučkům, na které snadno narazíte. Ten první už jsem částečně načal a jde o problém s tím, že Debian Trixie nehodlá připojit nesprávně odpojené svazky s NTFS. V zásadě jde pouze o to, že v Debianu Trixie je nasazen jako primární ovladač jaderný ovladač ntfs3, který není zdaleka tak tolerantní jako ntfs-3g. Jde o další věc, o které se ví, netrpí jí pouze Debian a existuje více řešení. Mě osobně se nejvíce osvědčilo natvrdo zablacklistovat ovladač ntfs3, aby byl systém nucen využívat benevolentnější ntfs-3g.

Obdobné řešení pak má i problém, který brání startu virtuálních strojů ve VirtualBoxu. V tomto případě je na vině modul kvm_amd (na strojích sprocesorem od AMD), který brání VirtualBoxu v přístupu k procesoru. I toto se řeší (i když v různém kontextu), nicméně řešení opět vede na blacklistování jaderného modulu, v mém případě kvm_amd (pro Intely by to bylo kvm_intel).

Jako řešení obou dvou bugů jsem tedy vytvořil ve složce /etc/modprobe.d/ soubor blacklist.conf s následujícím obsahem:

blacklist kvm_amd
blacklist ntfs3

ANSYS 2025R2 na nepodporované distribuci

No a na závěr je třeba zmínit i ten nejdůležitější zdroj mé obživy, ANSYS Electronics Desktop, který jsem již řešil několikrát. Za sebe bych pokroky v této oblasti hodnotil frází "mírný pokrok v mezích zákona." Prakticky to znamená asi to, že ANSYS se sice přibližuje k lepší použitelnosti AEDT i mimo hlavní podporované distribuce, nicméně Linux mu stále srdnatě uniká, a tak se stále objevují nové bugy.

Začněme tím pozitivním: ANSYS zbavil Electronics Desktop prehistorického Javovského instalátoru a nahradil jej svým tradičním funkčním (k když nehezkým) instalátorem. ANSYS Electronics Desktop nyní tedy nainstalujete i na nepodporované distribuci bez jakýchkoliv hacků. Instalace nově probíhá do společné složky ANSYSu, tj. ve verzi 2025R2 do /opt/ansys_inc/v252/AnsysEM/.

Dalším pozitivním znamením je nová proměnná ANS_IGNOREOS, kterou můžete ANSYSu říci, aby nedetekoval, zda běží v podporovaném prostředí. Před spuštěním ansysedt tedy stačí provést export ANS_IGNOREOS=1 a ANSYS se vám už nebude snažit šacovat systém.

Nicméně před prvním spuštěním je stále dobré smazat adresář defer se zastaralými knihovnami a vytvořit symlink na libtinfo.so.6 pojmenovaný libtinfo.so.5 (Trixie nemá k dispozici starší verzi knihovny) a následně ANSYS poprvé spustit.

V tuto chvíli se projeví náskok Linuxu oproti ANSYSu, jehož MainWin zůstal kdesi v minulém tisíciletí a i když jste schopni s aplikací interagovat, při pokusu o zadání textu do aplikace (dialogová okna, název souboru pro uložení, cokoliv...), prostě píšete skrz ANSYS do konzole, ze které byl spuštěn. Toto se v ANSYSu začalo objevovat asi pět verzí zpět a jednoduchou opravu nabízí přímo ANSYS ve starých verzích spouštěcího skriptu .answrapper. Můžete tedy použít ty (odhadoval bych verze R2022R2 a starší), a nebo do nových verzí můžete připsat od řádky 584 následující úsek kódu:

# DE149718: MWWM=allwm (in .setup_runtime) breaks siwave. Temporary, for 18.2.
case "$AnsExecName" in
  ansysedt|siwave) export MWWM=mwm;;
  AnsysECADXplorer) export MWWM=mwm;;
  AnsysSIXplorer) export MWWM=mwm;;
  *) ;;
esac

ANSYS Electronics Desktop tím sice získá zdvojené dekorace oken, ale bude plně ovladatelný.

Závěrem

Abych to nějak shrnul - zatím jsem nenašel nic fatálního, co by mohlo mírně pokročilejšího uživatele naštvat, spíše otravné drobnosti, které lze ale snadno odladit. Za sebe věřím, že se podaří co nejdříve odhalit příčinu onoho bugu se systémovými pazvuky, ale rozhodně momentálně není důvod se Trixie vyhýbat. Za mě pěkná práce!

       

Komentáře

[Bugsa]

No mě zatím potrápil pouze upgrade mailového serveru kde mi běží Dovecot. V nové verzi 2.4.1 v Debianu Trixie se téměř kompletně měnily konfiguráky a jejich syntaxe. Oficiální dokumentace Dovecotu obsahuje logické i syntaktické chyby v ukázkových kódech i popisech konfiguračních voleb. Bylo docela peklo to rozchodit abych měl zpět 1:1 chování jako s Dovecot 2.3 na starším Debianu.

Ale to není problém distribuce samotné. Na ostatních serverech proběhl upgrade bez komplikací, stačil spustit full-upgrade a rebootnout. Dobrá práce, na Debian se lze spolehnout.

[kolcon]

AI tu konverzi v pohode zvladla

[karkar]

Nebylo by moudřejší na ten ansys používat nějakou podporovanou distribuci? Red Hat Enterprise, Rocky Linux, SUSE Linux Enterprise Server & Desktop, and Ubuntu.

[pushkin]

Možná jo, ale každá ze jmenovaných distribucí má oproti Debianu své nevýhody... takže raději věnuju pár minut navíc prvnímu spuštění, než hodiny hledání balíčků a nebo kompilací software v jiných distribucích.

[karkar]

ale třeba by ti to fungovalo out of the box a nemusel bys blacklistovat polovinu ovladačů z jádra

[AsciiWolf]

Upřímně, z toho Tebou jmenovaného seznamu je (subjektivně) rozumně použitelnou volbou pro běžnou pracovní stanici snad jen Rocky Linux.

[~]

Pracovni stanice na linuxu? A ted tu o Karkulce.

[pushkin]

Jenže ani jeden z těch modulů nesouvisí s ANSYSem

[Gréta]

když podporujou bubuntu tak proč jako nepodporujou rovnou i debian ze kterýho je to bubuntu vodvozený :D

[Valgrind]

Ostatne soudim, ze bobr by mel byt vyhuben...

[?]

a co /bin vs /usr/bin ? uz to mergli nebo az za 5 let?

[pushkin]

Jo, obojí jsou symlinky do /usr/bin respektive /usr/sbin.

[AsciiWolf]

Mergli - a nefungoval mi kvůli tomu upgrade z Debianu 11 na 13.

[MP]

Skok pres 2+ verze nikdy podporovany nebyl.

[~]

Kazdy pricetny admin dela cistou instalaci. Upgrade je vzdy loterie a spousta smeti.

[plostenka]

Kazdy pricetny admin na to nesaha dokud to funguje.

[GeorgeWH]

:D :) :| :/

[Dalibor Smolík]

Když admin plně aktualizuje minulou verzi a restartuje, pak upgrade by nemusel být problém. Dělal jsem to tak na 4 počítačích, prošlo to v pohodě

[Dalibor Smolík]

No radši bych šel přes dvanáctku

[_]

Snad si to mistr uloží až bude mít za 3 roky čas na upgrade.

[Want]

Mistr má Trixie v disklesu už od jara. Ale distribuce je jedna věc a software používaný při výuce druhá. Nemám čas řešit cizí "broučky".

[_]

Jak pravil pravý odborník: "Všechno funguje, ale ..."

Naštěstí na tabulky tohle stačí, tak není potřeba dalších 100 let nic měnit.

[Want]

Na FEL ČVUT se tyhle věci neučí. Leda snad v rámci U3V.

[Valgrind]

Debian s mate desktopem je jedina spravne vyholena distribuce.

[chlestakov]

Už tolik nechlastej. Víš co říkal soudruh Lenin "alkohol - zelená zmije kapitalismu".

[Valgrind]

Nemel peci, ja jsem na ceske pomery prakticky abstinent.

[napul uprimne dojmy]

Myslim ze te to sere vic nez priznavas … Tak ja bych to shrnul … paskvil jako kazda jina;)

[pavele]

Co mě mrzí je, že v Trixie se ztratil apt-xapian-index, díky němu bylo vyhledávání v synapticu pekelně rychlé.

[Want]

Kolikrát za život takovou ptákovinu použiješ?

[Gsnak2]

Moje skúsenosti s debianom sú takéto. Mám nejakú lts verziu Ubuntu ktorá už je proste príliš stará a potrebujem niečo z novších verzií softvéru. Nainštalujte novú lts verziu Ubuntu a tá má plno úplne nových celkom zabudovaných problémov, tak si vravím, skúsim Debian stable. A tam sú ešte staršie verzie balíčkov ako čo som mal v tej predošlej verzii Ubuntu ktorí som musel opustiť lebo bola príliš stará.

Ja od ideálneho distra chcem aby nič neprekopávalo a len mi každé 2-4 roky poskytlo nové verzie balíkov aplikácií, staré cca 6 mesiacov pred vydaním lts a odvtedy len testované a potom už len bezpečnostné aktualizácie a sem tam nejakú závažnú chybu opraviť ak treba. A zbytočne sa nevybíjať na vizuálnych zmenách DE aj tak používam úplne iný WM.

To chcem tak veľa?

[Max]

Tak chceš nový programy, ale zase nechceš :D. Tak kde to jsme? :D
Většina problémů není v Debianu, ale v nových verzích programů, nutnosti konverze jejich konfiguráků do jiných formátů, nebo zahození depcreated fcí apod.
Zdar Max

[⧠ A = 0]

Tak chceš nový programy, ale zase nechceš :D.

Ano. Ideálně nejnovější gcc, llvm ja nvim a k tomu KDE 3.5, protože pozdější KDE jsou jedna velká regrese.

[…]

Co je novy program tot otazka? V momente jeho publikace nebo kdyz je odladen? podle me by ho meli nejdrive odladit nez ho nasadi do LTS, jenze oni tam daji jen castecne odladeny jedine na co spolehaji ze nebude padat (bude stable) jestlii bude program nebude jinak fungovat nez jak se ocekava uz dlouho neresi dokud nedostanou desitky reportu. Vezme si Fedoru a jeji slavny Software, byla ta aplikace stejne nefunkcni v Redhatu Enterprise, nebo tam si to osetrili jinak a byla to porad novejsi verze nez s jakou prisla starsi RHE, pokud jo, je to dukaz ze lze delat novy odladeny software a nejen novy za kazdou cenu jen aby se pres linuxove magaziny sdelovaly nekonecne zpravy o kazdem nedodelku (skryte) a vytvarelo to tim tlak s tim ze to musim mit, protoze lidska povaha je takova jaka je … ale protoze takzvana komunitni distra spravuji korporace a jednotlivec muze jen prispivat a spolehat muze v podstate jen na milosrdenstvi spravcu distribuce a ti samozrejme nepujdou proti strategii sveho chlebodarce a prototoze i kdyz se objevi skutecne komuntni distro nema dlouheho trvani, … dalo by se psat jeste ….

[Max]

:DDDD
Zdar Max

[…]

bylo to psano jako ted z mobilu, blba kontrola.

Nicmene, myslis ze treba Debian je skutecne komunitni distro?

Kdo rozhodl ze projekt bude umisten na serverech university Darmstadt?

[Dalibor Smolík]

Na trixie mě těší to, že tam funguje dobře Darktable i soubory .CR3 a nová verze Gimpu