Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Debilníček sklerotického linuxáka...
Nějaké recenze Debianu Trixie už linuxovými servery proběhly, nicméně těm se ani nechystám přibližovat. Namísto výčtu všech nových featur, balíčků a hromady screenshotů je následující zápisek pouze takovým debilníčkem, do kterého jsem zaznamenal pár postřehů s používáním Trixie, jeho klady i neduhy...
Před dvěma týdny se objevila zpráva, že v rámci Datových schránek jsou zveřejňovány seznamy jejich uživatelů (viz Novinky.cz), což rozproudilo bouřlivou diskusi a vzbudilo mojí pozornost. Obratem jsem tedy seznam uživatelů stáhnul, abych se podíval, jak moc toho v něm člověk najde.
Pár poznámek pro domácí stavitele k tomu, co je třeba udělat pro zajištění funkčnosti nových NVME disků na starších deskách od ASUSu....
Když jsem před necelým rokem skládal třetí generaci svého HTPC, jediné dostupné procesory od AMD s integrovanou grafickou kartou byly Athlony 240GE a Athlony 3000G. Předchozí generace G-čkových Ryzenů zmizely, a tak jsem zvolil jako provizorium Athlona 3000G s tím, že počkám na lepší časy a pak koupím nějaký trojkový Ryzen s grafickou kartou. Lepší časy ale nepřišly. | Nově doplněno měření spotřeby HTPC.
Rok se s rokem sešel a máme tu novou verzi ANSYS Electronics Suite (Desktopu) (AEDT), dříve ANSYS Maxwellu. Podívejme se na to, co s ním lze provést na Debianu 11.
Už když jsem před časem prováděl upgrade svého HTPC napadlo mě, že by bylo škoda nevyužít staré komponenty a něco z nich nesestavit. Výsledkem je case o rozměrech 20 cm x 20 cm x 8.4 cm stavěný na míru MiniITX základní desce, jehož 3D model si můžete níže stáhnout a zkusit z něj vytvořit něco svého.
Do 64bitové éry jsem skočil po hlavě a možná poněkud předčasně. A možná i díky tomu čtete tento text na tomto serveru...
Dvaatřicetibitovou éru u mne odstartoval nástup na gympl - táta mi tehdy za celý svůj plat koupil plně vybavené PC. S ní začíná i končí doba, kdy jsem používal MS Windows.
Úvahy nad aktualizací mého HTPC a prodlevy, které následovaly při výběru komponent na mne vrhly nějak moc nostalgickou náladu, ze které se vyklubala tato minisérie zápisků o železe, které přišlo mýma rukama. Ačkoliv nejsem ortodoxním IT a ani za sebou nemám programování analogových počítačů, celkem pěkně se v nich zrcadlí vývoj domácích PC, kterým prošla velká část generace narozené na přelomu 70. a 80. let. Generace, pro kterou se svět výpočetní techniky změnil z nedostupných Tuzexových vymožeností použitelných maximálně na hraní primitivních her v denní chléb, před kterým již prakticky není kam uniknout.
Před časem jsem tu zjišťoval jaký je stav na trhu ohledně procesorů s nízkou spotřebou. Výsledek byl v porovnání s historií dosti smutný (se spotřebou do 40 W se dá reálně koupit maximálně Athlon 3000G), a protože nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř, řekl jsem si, že není čas na čekání a praštil jsem do toho, než ze skladu zmizí i on.
Mezi jeden z mála hnusných a ošklivých kousků proprietárního software, na kterých jsem bohužel závislý je ANSYS Electronics Desktop. Ten samozřejmě používám na svém oblíbeném Debianu, ostatně kdo se kdy pokoušel počítat nějakou náročnější úlohu asi ví, že MS Windows se na to hodí asi jako Trabant pro transatlantické lety. Po poměrně dlouhou dobu fungoval můj starý návod na zprovoznění tohoto molochu na Debianu, což se ale s příchodem Debianu 10 a novými verzemi ANSYSu změnilo. Zde je tedy aktualizace.
V úvodním dílu jsem se zabýval čistě zvukovým médiem - kompaktním diskem, alias CD. Jestliže zde jsem si postěžoval na to, že nahrávky na CD jsou co do hlasitosti poměrně nesourodé, pak to co se dělo a děje v oblasti DVD již lze popsat pouze jako peklo.
Tímto zápiskem bych chtěl začít sérii minizápisků týkající se zálohování hudby z CD/DVD/BR. Ani tato média totiž nejsou přes svou vysokou životnost nezničitelná, o možnosti jednoduché ztráty ani nemluvě. A protože je jednodušší mít vše v textu, než prohledávat ~/.bash_history, nedejbože Gůgl, hlavní účel bude mít prostě vše na jednom místě...
Pravděpodobně každý na tento problém už narazil - není radno nahrnout na flashku příliš mnoho dat najednou, neb systém zamrznouti by mohl. Je to problém, o kterém se ví minimálně od roku 2013 (viz Jaderné noviny 7. 11. 2013, odkud jsem si i vypůjčil název zápisku), bohužel stále přežívá. Co ale dělat, když chcete přenést po flashce svou hudební sbírku?
Po několika letech a povedených Vánocích nastal čas vylepšit mou multimediální sestavu...
To, že operační systémy od Microsoftu jsou produkty nevalné kvality, je známé. A dokázaly to dotáhnout tak daleko, že ani nedokážou využívat vlastností svých vlastních souborových systémů.
In last days I saved a few minutes to install old Need for Speeds again. These two ones are my favourite parts of the whole series and - as written in WINE's AppDB - both should run under WINE. In both cases there were some bugs, which may be worked around, but since Debian Jessie includes WINE 1.6.2, which is currently considered as obsolete, I decided to post my experience to my blog instead of AppDB.
...a onou distribucí je v tomto případě Debian Jessie...
Jelikož mé HTPC z roku 2011 začínalo již zvolna stárnout, udělal jsem si nedávno radost jeho menším upgradem. Jelikož jsem už trochu zlenivěl, rozhodl jsem se jej vybavit nějakou distribucí s velmi dlouhým životním cyklem - ještě ani ne čerstvým Debianem Jessie.
Způsobů, jak zajistit automatické číslování rovnic v LibreOffice je několik, velmi známý je například způsob zděděný ještě z OpenOffice, který je ale v základní instalaci pouze anglické lokalizace. Uvedený způsob sice funguje, ale za sebe jej musím označit jako velmi nepěknou implementaci této funkce.
For a few years I have been a pleased user of a black SONY VAIO VPCEA1S1E, but in the last months I have found out, that it has started to heat up more than usually and the fan became a little more noisy than it used to be. Since the problem seemed to be operating system independent, cleaning of the cooling system appeared to me as the only solution.
Předem se musím omluvit za vulgarizmus hned v nadpisu příspěvku (jako že vulgarizmy v psaných příspěvcích nemám ve zvyku příliš často používat), ale jak jistě uznáte, starý dobrý český výraz "to je ale vůl" na APTa, a to, co provedl, prostě sedí.
Dnes jsem v rámci údržby počítače aktualizoval jádro a rozhodl jsem se přejít i na aktuální verzi AMD Catalyst 12.4, jenže ouha - uvedená verze obsahuje bug týkající se zvuku přes HDMI.
V souvislosti s mým nedávným přechodem na Debian Wheezy a a tím pádem i na Debianí build LibreOffice jsem se začal potýkat s podobnou nestabilitou neoficiálního buildu LibreOffice jako v případě Novellího buildu OpenOffice, jakou jsem zmiňoval v jednom ze svých prvních zápisků. Tento problém jsem se rozhodl vyřešit stejně jako kdysi - založením Debianího repozitáře LibreOffice s oficiálními buildy od The Document Foundation.
Varování! Následující zápisek nemá v úmyslu vyvolávat flamewar, hanět, či chválit jmenované distribuce. Jde pouze o střízlivý popis radostí a strastí změny distribuce.
V jednom ze svých prehistorických zápisků jsem řešil problematiku VNC po Linuxem [1]. Vše ale bylo řešeno přímo, bez jakéhokoliv zabezpečení. Postupem času ale vyvstala i otázka s bezpečností připojení přes VNC, na její řešení se podívejme nyní.
Před nedávnem jsem místní požádal o radu, jaký hardware zvolit pro své nové HTPC. Čas pokročil, a nyní je řada na mě abych přinesl svou kůži na trh.
Zvolna stárnoucí domácí PC a jeho pro dnešní videa v HD nedostačující výkon mě stále více vedou k myšlence nákupu komponent ke stavbě HTPC. Vzhledem k tomu, že jsem vždy sestavoval jen klasické počítače, chtěl bych požádat o radu a pomoc s výběrem místní komunitu.
Nedávný článek o Chrome 5 zde na ABClinuxu mě přivedl k nápadu zkusit potýrat pár prohlížečů testem SunSpider. Vzal jsem tedy Yast a nainstaloval oktet poměrně běžných prohlížečů na GNU/Linuxu: Aroru, Chromium (ve dvou verzích), Konqueror, folklórní Mozilla Firefox, Midori, Operu a ReKonq.
Někdy těsně před definitivním odchodem mého milovaného MP3 přehrávače jsem se rozhodl rozloučit se svým starým telefonem a pořídit nový. A jako vnuknutí z nebes nebo snad v tušení věcí nadcházejících mi padla do oka Nokia 5310 XpressMusic.
Před nedávnem jsem dostal nový služební počítač, se čtyřjádrem od AMD. Osadil jsem jej velmi čerstvou openSUSE 11.2 (kernel 2.6.31.5), nainstaloval aplikace a vše běželo jako po másle. Až na BOINC...
Vzhledem k množství chyb, které se vyskytují v sestaveních OpenOffice.org z BuildService a nedostupnosti oficiálního SUNovského repozitáře, jsem se rozhodl vytvořit si vlastní repozitář OpenOffice.org. Vzhledem k tomu, že je umístěn na veřejně dostupném místě, předkládám jej k dispozici i Vám.
Před několika dny vyšla první betaverze Opery 10.0. Vzhledem k tomu, že Opera je jako webový prohlížeč průběžně ve velmi rychlém vývoji, většina změn, které přináší jsou spíše evoluční nežli revoluční povahy, přesto jsou však nové schopnosti Opery 10.0 velmi zajímavé. Pojďme se tedy na ně podívat blíže.
Když před časem žačal Google vyvíjet svůj vlastní prohlížeč, nijak extrémně mne tato zpráva nezasáhla. Až ve chvíli, kdy jsem se doslechl, že tento prohlížeč bude open source, zbystřil jsem sluch.
Před nějakým časem vyšla nová, převážně opravná verze, KDE, verze 4.2.1...
Jako správný hudební závislák se často potýkám s problémy úprav hudebních souborů, a jelikož hudby stále jen přibývá, je třeba řadu jednoduchých úprav hudebních souborů automatizovat. K tomu lze velmi dobře využít skriptování operací v bashi.
Jistě každému uživateli KDE se stalo, že potřeboval upravit pořadí ikon v kickeru (panel KDE) ke svým potřebám, ale v jistou chvíli se prostě ikonky zbláznily, postavily si hlavu a začaly se při libovolném přetahování chovat zcela náhodně. Není pak například možné určité ikony přiblížit okraji panelu (pouze se vzdalují), u jiných ikon třeba není možné změnit pořadí.
Jednou ze služeb, které mají na Linuxu poměrně svérázný způsob konfigurace, je i NUT - Network UPS Tool. Jde o soubor programového vybavení a ovladačů, jejich vhodným propojením lze monitorovat stav UPS připojené prakticky k libovolnému počítači v síti.
Novější verze linuxového BOINC klienta (zhruba někdy od 5.8.15) již podporují spuštění webových prohlížečů kliknutím na tlačítka, která si po levé straně aplikačního okna (v rozšířeném zobrazení) definují projekty. Pro úspěšnou funkci těchto tlačítek je ale třeba mít nastavenou proměnnou BROWSER.
Heslo "Počítejte s námi" by mohlo být dobrým sloganem pro nějaké hnutí odporu, o nic takového ale nejde. BOINC je název klienta pro distribuované výpočty, které může provádět každý uživatel až doma ... @home.
V minulém díle jsem se zaměřil na kompilaci QEMU s GCC4, nyní přichází na řadu samotné QEMU a jeho použití.
Nedávno jsem na nějakém serveru zahlédnul zmínku, že vychází ReactOS verze 0.3.1. O projektu jsem měl pouze jakési základní povědomí, tak jsem se rozhodl jej vyzkoušet, ale jelikož mám svá data rád, rozhodl jsem se jej zkusit pod QEMU.
Často slýchám otázky typu: lze Linux použít na tomto PC? Jaký HW je vlastně minimálně třeba na spuštění Linuxu? A protože vlastním již stárnoucí kus hardware, rozhodl jsem se jej ještě trochu podráždit.