CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Debilníček sklerotického linuxáka...
Nějaké recenze Debianu Trixie už linuxovými servery proběhly, nicméně těm se ani nechystám přibližovat. Namísto výčtu všech nových featur, balíčků a hromady screenshotů je následující zápisek pouze takovým debilníčkem, do kterého jsem zaznamenal pár postřehů s používáním Trixie, jeho klady i neduhy...
Před dvěma týdny se objevila zpráva, že v rámci Datových schránek jsou zveřejňovány seznamy jejich uživatelů (viz Novinky.cz), což rozproudilo bouřlivou diskusi a vzbudilo mojí pozornost. Obratem jsem tedy seznam uživatelů stáhnul, abych se podíval, jak moc toho v něm člověk najde.
Pár poznámek pro domácí stavitele k tomu, co je třeba udělat pro zajištění funkčnosti nových NVME disků na starších deskách od ASUSu....
Když jsem před necelým rokem skládal třetí generaci svého HTPC, jediné dostupné procesory od AMD s integrovanou grafickou kartou byly Athlony 240GE a Athlony 3000G. Předchozí generace G-čkových Ryzenů zmizely, a tak jsem zvolil jako provizorium Athlona 3000G s tím, že počkám na lepší časy a pak koupím nějaký trojkový Ryzen s grafickou kartou. Lepší časy ale nepřišly. | Nově doplněno měření spotřeby HTPC.
Rok se s rokem sešel a máme tu novou verzi ANSYS Electronics Suite (Desktopu) (AEDT), dříve ANSYS Maxwellu. Podívejme se na to, co s ním lze provést na Debianu 11.
Už když jsem před časem prováděl upgrade svého HTPC napadlo mě, že by bylo škoda nevyužít staré komponenty a něco z nich nesestavit. Výsledkem je case o rozměrech 20 cm x 20 cm x 8.4 cm stavěný na míru MiniITX základní desce, jehož 3D model si můžete níže stáhnout a zkusit z něj vytvořit něco svého.
Do 64bitové éry jsem skočil po hlavě a možná poněkud předčasně. A možná i díky tomu čtete tento text na tomto serveru...
Dvaatřicetibitovou éru u mne odstartoval nástup na gympl - táta mi tehdy za celý svůj plat koupil plně vybavené PC. S ní začíná i končí doba, kdy jsem používal MS Windows.
Úvahy nad aktualizací mého HTPC a prodlevy, které následovaly při výběru komponent na mne vrhly nějak moc nostalgickou náladu, ze které se vyklubala tato minisérie zápisků o železe, které přišlo mýma rukama. Ačkoliv nejsem ortodoxním IT a ani za sebou nemám programování analogových počítačů, celkem pěkně se v nich zrcadlí vývoj domácích PC, kterým prošla velká část generace narozené na přelomu 70. a 80. let. Generace, pro kterou se svět výpočetní techniky změnil z nedostupných Tuzexových vymožeností použitelných maximálně na hraní primitivních her v denní chléb, před kterým již prakticky není kam uniknout.
Před časem jsem tu zjišťoval jaký je stav na trhu ohledně procesorů s nízkou spotřebou. Výsledek byl v porovnání s historií dosti smutný (se spotřebou do 40 W se dá reálně koupit maximálně Athlon 3000G), a protože nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř, řekl jsem si, že není čas na čekání a praštil jsem do toho, než ze skladu zmizí i on.
Mezi jeden z mála hnusných a ošklivých kousků proprietárního software, na kterých jsem bohužel závislý je ANSYS Electronics Desktop. Ten samozřejmě používám na svém oblíbeném Debianu, ostatně kdo se kdy pokoušel počítat nějakou náročnější úlohu asi ví, že MS Windows se na to hodí asi jako Trabant pro transatlantické lety. Po poměrně dlouhou dobu fungoval můj starý návod na zprovoznění tohoto molochu na Debianu, což se ale s příchodem Debianu 10 a novými verzemi ANSYSu změnilo. Zde je tedy aktualizace.
V úvodním dílu jsem se zabýval čistě zvukovým médiem - kompaktním diskem, alias CD. Jestliže zde jsem si postěžoval na to, že nahrávky na CD jsou co do hlasitosti poměrně nesourodé, pak to co se dělo a děje v oblasti DVD již lze popsat pouze jako peklo.
Tímto zápiskem bych chtěl začít sérii minizápisků týkající se zálohování hudby z CD/DVD/BR. Ani tato média totiž nejsou přes svou vysokou životnost nezničitelná, o možnosti jednoduché ztráty ani nemluvě. A protože je jednodušší mít vše v textu, než prohledávat ~/.bash_history, nedejbože Gůgl, hlavní účel bude mít prostě vše na jednom místě...
Pravděpodobně každý na tento problém už narazil - není radno nahrnout na flashku příliš mnoho dat najednou, neb systém zamrznouti by mohl. Je to problém, o kterém se ví minimálně od roku 2013 (viz Jaderné noviny 7. 11. 2013, odkud jsem si i vypůjčil název zápisku), bohužel stále přežívá. Co ale dělat, když chcete přenést po flashce svou hudební sbírku?
Po několika letech a povedených Vánocích nastal čas vylepšit mou multimediální sestavu...
To, že operační systémy od Microsoftu jsou produkty nevalné kvality, je známé. A dokázaly to dotáhnout tak daleko, že ani nedokážou využívat vlastností svých vlastních souborových systémů.
In last days I saved a few minutes to install old Need for Speeds again. These two ones are my favourite parts of the whole series and - as written in WINE's AppDB - both should run under WINE. In both cases there were some bugs, which may be worked around, but since Debian Jessie includes WINE 1.6.2, which is currently considered as obsolete, I decided to post my experience to my blog instead of AppDB.
...a onou distribucí je v tomto případě Debian Jessie...
Jelikož mé HTPC z roku 2011 začínalo již zvolna stárnout, udělal jsem si nedávno radost jeho menším upgradem. Jelikož jsem už trochu zlenivěl, rozhodl jsem se jej vybavit nějakou distribucí s velmi dlouhým životním cyklem - ještě ani ne čerstvým Debianem Jessie.
Způsobů, jak zajistit automatické číslování rovnic v LibreOffice je několik, velmi známý je například způsob zděděný ještě z OpenOffice, který je ale v základní instalaci pouze anglické lokalizace. Uvedený způsob sice funguje, ale za sebe jej musím označit jako velmi nepěknou implementaci této funkce.
For a few years I have been a pleased user of a black SONY VAIO VPCEA1S1E, but in the last months I have found out, that it has started to heat up more than usually and the fan became a little more noisy than it used to be. Since the problem seemed to be operating system independent, cleaning of the cooling system appeared to me as the only solution.
Předem se musím omluvit za vulgarizmus hned v nadpisu příspěvku (jako že vulgarizmy v psaných příspěvcích nemám ve zvyku příliš často používat), ale jak jistě uznáte, starý dobrý český výraz "to je ale vůl" na APTa, a to, co provedl, prostě sedí.
Dnes jsem v rámci údržby počítače aktualizoval jádro a rozhodl jsem se přejít i na aktuální verzi AMD Catalyst 12.4, jenže ouha - uvedená verze obsahuje bug týkající se zvuku přes HDMI.
V souvislosti s mým nedávným přechodem na Debian Wheezy a a tím pádem i na Debianí build LibreOffice jsem se začal potýkat s podobnou nestabilitou neoficiálního buildu LibreOffice jako v případě Novellího buildu OpenOffice, jakou jsem zmiňoval v jednom ze svých prvních zápisků. Tento problém jsem se rozhodl vyřešit stejně jako kdysi - založením Debianího repozitáře LibreOffice s oficiálními buildy od The Document Foundation.
Varování! Následující zápisek nemá v úmyslu vyvolávat flamewar, hanět, či chválit jmenované distribuce. Jde pouze o střízlivý popis radostí a strastí změny distribuce.
V jednom ze svých prehistorických zápisků jsem řešil problematiku VNC po Linuxem [1]. Vše ale bylo řešeno přímo, bez jakéhokoliv zabezpečení. Postupem času ale vyvstala i otázka s bezpečností připojení přes VNC, na její řešení se podívejme nyní.
Před nedávnem jsem místní požádal o radu, jaký hardware zvolit pro své nové HTPC. Čas pokročil, a nyní je řada na mě abych přinesl svou kůži na trh.
Zvolna stárnoucí domácí PC a jeho pro dnešní videa v HD nedostačující výkon mě stále více vedou k myšlence nákupu komponent ke stavbě HTPC. Vzhledem k tomu, že jsem vždy sestavoval jen klasické počítače, chtěl bych požádat o radu a pomoc s výběrem místní komunitu.
Nedávný článek o Chrome 5 zde na ABClinuxu mě přivedl k nápadu zkusit potýrat pár prohlížečů testem SunSpider. Vzal jsem tedy Yast a nainstaloval oktet poměrně běžných prohlížečů na GNU/Linuxu: Aroru, Chromium (ve dvou verzích), Konqueror, folklórní Mozilla Firefox, Midori, Operu a ReKonq.
Někdy těsně před definitivním odchodem mého milovaného MP3 přehrávače jsem se rozhodl rozloučit se svým starým telefonem a pořídit nový. A jako vnuknutí z nebes nebo snad v tušení věcí nadcházejících mi padla do oka Nokia 5310 XpressMusic.
Před nedávnem jsem dostal nový služební počítač, se čtyřjádrem od AMD. Osadil jsem jej velmi čerstvou openSUSE 11.2 (kernel 2.6.31.5), nainstaloval aplikace a vše běželo jako po másle. Až na BOINC...
Vzhledem k množství chyb, které se vyskytují v sestaveních OpenOffice.org z BuildService a nedostupnosti oficiálního SUNovského repozitáře, jsem se rozhodl vytvořit si vlastní repozitář OpenOffice.org. Vzhledem k tomu, že je umístěn na veřejně dostupném místě, předkládám jej k dispozici i Vám.
Před několika dny vyšla první betaverze Opery 10.0. Vzhledem k tomu, že Opera je jako webový prohlížeč průběžně ve velmi rychlém vývoji, většina změn, které přináší jsou spíše evoluční nežli revoluční povahy, přesto jsou však nové schopnosti Opery 10.0 velmi zajímavé. Pojďme se tedy na ně podívat blíže.
Když před časem žačal Google vyvíjet svůj vlastní prohlížeč, nijak extrémně mne tato zpráva nezasáhla. Až ve chvíli, kdy jsem se doslechl, že tento prohlížeč bude open source, zbystřil jsem sluch.
Před nějakým časem vyšla nová, převážně opravná verze, KDE, verze 4.2.1...
Jako správný hudební závislák se často potýkám s problémy úprav hudebních souborů, a jelikož hudby stále jen přibývá, je třeba řadu jednoduchých úprav hudebních souborů automatizovat. K tomu lze velmi dobře využít skriptování operací v bashi.
Jistě každému uživateli KDE se stalo, že potřeboval upravit pořadí ikon v kickeru (panel KDE) ke svým potřebám, ale v jistou chvíli se prostě ikonky zbláznily, postavily si hlavu a začaly se při libovolném přetahování chovat zcela náhodně. Není pak například možné určité ikony přiblížit okraji panelu (pouze se vzdalují), u jiných ikon třeba není možné změnit pořadí.
Jednou ze služeb, které mají na Linuxu poměrně svérázný způsob konfigurace, je i NUT - Network UPS Tool. Jde o soubor programového vybavení a ovladačů, jejich vhodným propojením lze monitorovat stav UPS připojené prakticky k libovolnému počítači v síti.
Novější verze linuxového BOINC klienta (zhruba někdy od 5.8.15) již podporují spuštění webových prohlížečů kliknutím na tlačítka, která si po levé straně aplikačního okna (v rozšířeném zobrazení) definují projekty. Pro úspěšnou funkci těchto tlačítek je ale třeba mít nastavenou proměnnou BROWSER.
Heslo "Počítejte s námi" by mohlo být dobrým sloganem pro nějaké hnutí odporu, o nic takového ale nejde. BOINC je název klienta pro distribuované výpočty, které může provádět každý uživatel až doma ... @home.
V minulém díle jsem se zaměřil na kompilaci QEMU s GCC4, nyní přichází na řadu samotné QEMU a jeho použití.
Nedávno jsem na nějakém serveru zahlédnul zmínku, že vychází ReactOS verze 0.3.1. O projektu jsem měl pouze jakési základní povědomí, tak jsem se rozhodl jej vyzkoušet, ale jelikož mám svá data rád, rozhodl jsem se jej zkusit pod QEMU.
Často slýchám otázky typu: lze Linux použít na tomto PC? Jaký HW je vlastně minimálně třeba na spuštění Linuxu? A protože vlastním již stárnoucí kus hardware, rozhodl jsem se jej ještě trochu podráždit.