Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
Ano, uznávám, pomalu, ale jistě to na mém blogu vyhnívá... hlavně kvůli nedostatku času a nápadů, co si budeme povídat :-/ No a jelikož se většina mých zápisků v poslední době čím dál tím více odchylovala od zaměření ABC Linuxu, rozhodl jsem se založit tématicky volný blog Letters from Earth, na který jsem zároveň přesunul zápisky odsud za poslední půlrok.
FuxBlog budiž tedy nadále ryze technickým blogem se zaměřením na IT. Snad na něj budu mít čas...
Jelikož mé HTPC z roku 2011 začínalo již zvolna stárnout, udělal jsem si nedávno radost jeho menším upgradem. Jelikož jsem už trochu zlenivěl, rozhodl jsem se jej vybavit nějakou distribucí s velmi dlouhým životním cyklem - ještě ani ne čerstvým Debianem Jessie.
Můj starý počítač byl založen na základní desce s integrovaným procesorem AMD E-350 (Gigabyte E350N-USB3, díky čemuž bylo nutné tentokráte přejít na novou desku s novým procesorem. Zároveň už mi jaksi začala docházet důvěra v můj sedm (!) let starý terabajtový SATA II disk od Seagatu (Seagate ST31000528AS), který jsem tím pádem také přesunu do důchodu. Jako náhrady za jmenované komponenty jsem zvolil:
Co se týče základních desek se socketem AM1, překvapilo mne, že většina z nich je opatřena pouze dvěma SATA porty. Důvodem je, že samotný procesor v sobě integruje řadič právě pouze pro dva SATA porty, každý další port je již rozšířením tohoto základního vybavení a je iniciativou výrobce základní desky. V případě základní desky ASRock AM1H-ITX jsou tak porty SATA_1 a SATA_2 připojeny k řadiči procesoru, porty SATA_A1 a SATA_A2 k řadiči ASMedia. Zajímavým bonusem desky je i možnost napájení z klasického notebookového adaptéru. V tom případě se napájení disků řeší přes konektor na základní desce a kabel dodávaný výrobcem. Lahůdkou je i přítomnost mini PCI Express slotu pro wifi kartu.
Vzhledem k tomu, že vydání Debianu Jessie se nezadržitelně blíží (poslední a definitivní datum byl stanoven na 25. dubna), byla tato volba sázkou na jistotu. Stáhl jsem tedy netinst CD a pustil se do instalace. Po tradičním šachování se stažením nesvobodného firmware pro síťové karty Realtek (postačuje kompletní balíček firmware-realtek_0.43_all.deb podvržený na flashce) se bez problémů spustila instalace Debianu Jessie.
Co se týče samotné instalace, oproti Wheezymu jsem si všiml jediné změny - zatímco u Wheezyho se desktopové prostředí volilo ještě před započetím instalace v textovém režimu, u Jessieho se volí až někde v druhé polovině instalace těsně před stažením a instalací balíčků. Jediné, co bych instalátoru Debianu vytkl je jeho extrémizmus - jednoduchý instalátor je tak jednoduchý, že kromě rozvržení diskových oddílů nenakonfigurujete téměř nic. Na druhou stranu pokročilá verze instalátoru je tak pokročilá, že se v ní není problém ztratit .
Po instalaci na mě mrkl Debian Jessie v plné parádě, hlavními komponentami jsou v současnosti Linux 3.16.7 a KDE 4.14.2, bohužel doprovázené paskvily jako jsou systemd a PulseAudio. Po přidání odpovídajících repozitářů již nebyl problém doinstalovat různé nesvobodné balíky včetně AMD Catalyst 14.9. Verze 14.12 je momentálně ve fázi experimentalu a kdy propadne do Jessieho je otázkou času. Pokud máte zájem o nějaké screeshoty z Jessieho, toulají se všude po internetu (stačí použít Gůgl), takže považuji za zbytečné přidávat je sem. (Ostatně KDE zná asi každý a asi každému je jasné, že si jej lze jakkoliv přizpůsobit ) Jinak jak již psali i na Phoronixu - lm-sensors bez problémů detekuje monitorovací čip Nuvoton i monitorovací čipy v procesoru, takže všechny hardwarové informace jsou dostupné hned po instalaci (i když některé kecají
).
Samozřejmě nic nefunguje na první pokus, a tak se po několika hodinách používání projevily první problémy, které uvedená hardwarově-softwarová sestava skýtá. Ten první mě trochu vyděsil, neboť vedl na sporadické restarty systému zhruba v jedné polovině splashe KDE, které byly následovány záznamy typu
[ 2.636699] [Hardware Error]: System Fatal error. [ 2.636752] [Hardware Error]: CPU:0 (16:0:1) MC4_STATUS[Over|UE|-|PCC|AddrV|-|-]: 0xf600000000070f0fv dmesg. Po chvíli pátrání a jednom experimentu se zapojením disků se ukázalo, že tuto chybu vyvolává připojení DVD mechaniky k řadiči ASMedia, rychlou opravou tohoto bugu tedy je přehození DVD mechaniky na řadič AMD a na ASMedia připojit pevný disk. (Viz komentář č. 19 na https://bbs.archlinux.org)
U druhého problému je otázkou, zda jde o bug, nebo o fíčuru. Jde o poměrně agresivní chování hotplugu na HDMI - při jakékoliv změně zobrazovacího zařízení na HDMI (změna vstupu na TV, zapnutí TV ze standby atp.) dojde k probliknutí obrazu. Nápravu tohoto je třeba zjednat ve dvou fázích - první fází je v Catalyst Control Centru (amdcccle
) natvrdo nastavit vlastnosti monitorů tak, aby vytvořil sekce pro všechna připojená zobrazovací zařízení v /etc/X11/xorg.conf
. Do vytvořeného /etc/X11/xorg.conf
je třeba přidat do vlastností TV (příslušná sekce "Monitor") následující řádek:
Option "UseHotplugEvents" "false"Problikávání při spuštění TV se tím sice nezamezí, ale alespoň již obraz neproblikává při změně vstupu (odvozeno z ubuntuforums.org: zde a zde).
Třetí bug také souvisí s TV - po spuštění TV se sporadicky objevuje namísto KDE černá plocha s ukazatelem myši. Zkouškou za pomoci Kscreeshotu jsem zjistil, že před zapnutím TV se na TV normálně vykresluje plocha KDE a až po jejím zapnutí zčerná, ale zůstane alokována (ukazatel myši se po její ploše může volně pohybovat, ale nevyvolá žádné menu, nelze na ní přesunout aplikaci atd.). Mým řešením tohoto problému je něco, co bych nazval slovy quick&dirty hack - vytvoření skriptu s následujícím obsahem:
#!/bin/sh xrandr --output DFP1 --off xrandr --output DFP1 --auto --right-of DFP2který spouštím v případě těchto symptomů. Skript restartuje výstup DFP1 (televize) a posadí jej na své místo napravo od DFP2 (monitor).
No a posledním bugem je občasná nefunkčnost vypínacího tlačítka v KDE - ať už přes menu, přes applet, nebo přes pravé tlačítko myši. Nu což, su -c 'init 0'
řeší vše
Abych ale nevypadal jako úplný škrt, přikládám několik fotografií železa při skládání PC - od rozloženého stavu se starou základní deskou až po současný stav. Jenom pro ty, kteří se obávají, že by se procesor AMD Athlon 5350 nevešel s chladičem do jejich tenké bedny, mám dobrou zprávu - vejde se V CoolerMaster Elite 100 jsou nad ním ještě cca 2 cm místa, takže to není až tak o prsa.
Tiskni
Sdílej:
init
u. V podstatě jde o problém distribucí, v tomto případě Debianu, ne toho odvážně pojatého řešení „vše v jednom“, o než mnoho lidí nestojí.
init=/lib/sysvinit/init
. Zatím jsem ji nevyužil, systemd nepoužívám.
/sbin/init
…
Možná si projděte zdejší a nejen zdejší diskuse na téma systemd.
Nainstaluju operacni system a it just works.
Ano, pokud to skutečně prostě funguje, tak je to v pořádku. V takovém případě je vám ale celkem jedno, jaký tam máte podvozek, protože prostě funguje.
Jenže ten rozdíl začne být patrný, pokud to fungovat přestane. V případě klasických init skriptu, rc skripty v bashi a logy v texťácích můžete použít v podstatě libovolné základní nástroje pro prozkoumání co se děje nebo neděje (klidně si můžete do těch rc skriptů naflákat echo apod).
V případě systemd je mnohem více věcí k rozbití. Např zjistíte, že binární logy journald jsou poškozené, takže nevíte co se stalo. systemd je binárka, takže si ji těžko prohlédnete (nehledě na to, že je to uvnitř násobně složitější, než pár vzájemně se volajících shell skriptů. A tak dále. Flamů na toto téma bylo dost.