Upgrade HTPC a čerstvé dojmy z Debianu Jessie

14.4.2015 10:02 | Přečteno: 3540× | Linuxení aneb hrátky se šrotem | | poslední úprava: 14.4.2015 10:23

Jelikož mé HTPC z roku 2011 začínalo již zvolna stárnout, udělal jsem si nedávno radost jeho menším upgradem. Jelikož jsem už trochu zlenivěl, rozhodl jsem se jej vybavit nějakou distribucí s velmi dlouhým životním cyklem - ještě ani ne čerstvým Debianem Jessie.

Obsah

• Železo
• Debian Jessie
• Lovíme brouky
• Outro

Železo

Můj starý počítač byl založen na základní desce s integrovaným procesorem AMD E-350 (Gigabyte E350N-USB3, díky čemuž bylo nutné tentokráte přejít na novou desku s novým procesorem. Zároveň už mi jaksi začala docházet důvěra v můj sedm (!) let starý terabajtový SATA II disk od Seagatu (Seagate ST31000528AS), který jsem tím pádem také přesunu do důchodu. Jako náhrady za jmenované komponenty jsem zvolil:

• základní desku ASRock AM1H-ITX
• procesor AMD Athlon 5350
• pevný disk Seagate Momentus SpinPoint M9T 2000GB (samozřejmě opatřený samolepkou SAMSUNG )

Je tedy zřejmé, že nárůst příkonu nové sestavy je zhruba 10 W, zatímco oproti starému procesoru AMD E-350 poskytuje novější AMD Athlon 5350 téměř čtyřnásobný výkon. Ze staré sestavy mi tím pádem zůstala DVD mechanika, paměti, jeden menší disk a case se zdrojem:

• case CoolerMaster Elite 100 se 150 W zdrojem
• paměti 2x4GB Kingston DDR3 1333MHz
• mechanika Sony Optiarc AD-7690H

Základní desku i procesor již testovali na Phoronixu se starým Ubuntu (procesor, deska), neočekával jsem tedy žádný výraznější zádrhel a po chvíli hledání mezi alternativami jsem vybral právě tyto komponenty.

Co se týče základních desek se socketem AM1, překvapilo mne, že většina z nich je opatřena pouze dvěma SATA porty. Důvodem je, že samotný procesor v sobě integruje řadič právě pouze pro dva SATA porty, každý další port je již rozšířením tohoto základního vybavení a je iniciativou výrobce základní desky. V případě základní desky ASRock AM1H-ITX jsou tak porty SATA_1 a SATA_2 připojeny k řadiči procesoru, porty SATA_A1 a SATA_A2 k řadiči ASMedia. Zajímavým bonusem desky je i možnost napájení z klasického notebookového adaptéru. V tom případě se napájení disků řeší přes konektor na základní desce a kabel dodávaný výrobcem. Lahůdkou je i přítomnost mini PCI Express slotu pro wifi kartu.

Debian Jessie

Vzhledem k tomu, že vydání Debianu Jessie se nezadržitelně blíží (poslední a definitivní datum byl stanoven na 25. dubna), byla tato volba sázkou na jistotu. Stáhl jsem tedy netinst CD a pustil se do instalace. Po tradičním šachování se stažením nesvobodného firmware pro síťové karty Realtek (postačuje kompletní balíček firmware-realtek_0.43_all.deb podvržený na flashce) se bez problémů spustila instalace Debianu Jessie.

Co se týče samotné instalace, oproti Wheezymu jsem si všiml jediné změny - zatímco u Wheezyho se desktopové prostředí volilo ještě před započetím instalace v textovém režimu, u Jessieho se volí až někde v druhé polovině instalace těsně před stažením a instalací balíčků. Jediné, co bych instalátoru Debianu vytkl je jeho extrémizmus - jednoduchý instalátor je tak jednoduchý, že kromě rozvržení diskových oddílů nenakonfigurujete téměř nic. Na druhou stranu pokročilá verze instalátoru je tak pokročilá, že se v ní není problém ztratit .

Po instalaci na mě mrkl Debian Jessie v plné parádě, hlavními komponentami jsou v současnosti Linux 3.16.7 a KDE 4.14.2, bohužel doprovázené paskvily jako jsou systemd a PulseAudio. Po přidání odpovídajících repozitářů již nebyl problém doinstalovat různé nesvobodné balíky včetně AMD Catalyst 14.9. Verze 14.12 je momentálně ve fázi experimentalu a kdy propadne do Jessieho je otázkou času. Pokud máte zájem o nějaké screeshoty z Jessieho, toulají se všude po internetu (stačí použít Gůgl), takže považuji za zbytečné přidávat je sem. (Ostatně KDE zná asi každý a asi každému je jasné, že si jej lze jakkoliv přizpůsobit ) Jinak jak již psali i na Phoronixu - lm-sensors bez problémů detekuje monitorovací čip Nuvoton i monitorovací čipy v procesoru, takže všechny hardwarové informace jsou dostupné hned po instalaci (i když některé kecají ).

Lovíme brouky

Samozřejmě nic nefunguje na první pokus, a tak se po několika hodinách používání projevily první problémy, které uvedená hardwarově-softwarová sestava skýtá. Ten první mě trochu vyděsil, neboť vedl na sporadické restarty systému zhruba v jedné polovině splashe KDE, které byly následovány záznamy typu

[    2.636699] [Hardware Error]: System Fatal error.
[    2.636752] [Hardware Error]: CPU:0 (16:0:1) MC4_STATUS[Over|UE|-|PCC|AddrV|-|-]: 0xf600000000070f0f

v dmesg. Po chvíli pátrání a jednom experimentu se zapojením disků se ukázalo, že tuto chybu vyvolává připojení DVD mechaniky k řadiči ASMedia, rychlou opravou tohoto bugu tedy je přehození DVD mechaniky na řadič AMD a na ASMedia připojit pevný disk. (Viz komentář č. 19 na https://bbs.archlinux.org)

U druhého problému je otázkou, zda jde o bug, nebo o fíčuru. Jde o poměrně agresivní chování hotplugu na HDMI - při jakékoliv změně zobrazovacího zařízení na HDMI (změna vstupu na TV, zapnutí TV ze standby atp.) dojde k probliknutí obrazu. Nápravu tohoto je třeba zjednat ve dvou fázích - první fází je v Catalyst Control Centru (amdcccle) natvrdo nastavit vlastnosti monitorů tak, aby vytvořil sekce pro všechna připojená zobrazovací zařízení v /etc/X11/xorg.conf. Do vytvořeného /etc/X11/xorg.conf je třeba přidat do vlastností TV (příslušná sekce "Monitor") následující řádek:

Option "UseHotplugEvents" "false"

Problikávání při spuštění TV se tím sice nezamezí, ale alespoň již obraz neproblikává při změně vstupu (odvozeno z ubuntuforums.org: zde a zde).

Třetí bug také souvisí s TV - po spuštění TV se sporadicky objevuje namísto KDE černá plocha s ukazatelem myši. Zkouškou za pomoci Kscreeshotu jsem zjistil, že před zapnutím TV se na TV normálně vykresluje plocha KDE a až po jejím zapnutí zčerná, ale zůstane alokována (ukazatel myši se po její ploše může volně pohybovat, ale nevyvolá žádné menu, nelze na ní přesunout aplikaci atd.). Mým řešením tohoto problému je něco, co bych nazval slovy quick&dirty hack - vytvoření skriptu s následujícím obsahem:

#!/bin/sh
xrandr --output DFP1 --off
xrandr --output DFP1 --auto --right-of DFP2

který spouštím v případě těchto symptomů. Skript restartuje výstup DFP1 (televize) a posadí jej na své místo napravo od DFP2 (monitor).

No a posledním bugem je občasná nefunkčnost vypínacího tlačítka v KDE - ať už přes menu, přes applet, nebo přes pravé tlačítko myši. Nu což, su -c 'init 0' řeší vše

Outro

Abych ale nevypadal jako úplný škrt, přikládám několik fotografií železa při skládání PC - od rozloženého stavu se starou základní deskou až po současný stav. Jenom pro ty, kteří se obávají, že by se procesor AMD Athlon 5350 nevešel s chladičem do jejich tenké bedny, mám dobrou zprávu - vejde se V CoolerMaster Elite 100 jsou nad ním ještě cca 2 cm místa, takže to není až tak o prsa.

       

Obrázky

Komentáře

[disorder]

Moja bedna je vysoka iba tak aby sa vosli 2x 3.5" disky na seba, takze by som sa obaval. Ale nakoniec som bral Intel Celeron, lebo je pasivne chladeny a obaval by som sa, ze by ho v noci bolo pocut.

[pushkin]

Tak tam by se opravdu nevešel Co se týče chlazení ani ta moje sestava není extra hlučná - vlastně zhruba odpovídá notebooku při mírné zátěži, takže i minimální hlasitost hudby jej přehluší. Navíc spíme v jiné místnosti, takže ani z tohoto důvodu nebylo třeba uvažovat o pasivním řešení.

[#Tom]

Nový Debian prý jde od systemd odplevelit (návod tady), ale sám jsem to nezkoušel, zatím mám jen Wheezyho.

[honzaa]

Co je za problem se systemd?

[Mrtva]

systemd

[#Tom]

Na prvním místě stojí nemožnost výběru konkrétního initu. V podstatě jde o problém distribucí, v tomto případě Debianu, ne toho odvážně pojatého řešení „vše v jednom“, o než mnoho lidí nestojí.

[Josef Kufner]

Hm,... když jsem teďka nedávno instaloval Debian (minimální instalaci, kterou jsem pak přeplácl starou instalací), dalo mi to do nabídky Grubu volbu pro nabootování s použitím SysV initu – nastavuje to volbu init=/lib/sysvinit/init. Zatím jsem ji nevyužil, systemd nepoužívám.

[#Tom]

To je dobře, že aspoň zůstala nějaká možnost volby bez balíčků třetích stran. Otázka je, co se pak ukrývá za /sbin/init…

[pavlix]

A není to jedno, i kdyby třeba na cestě /sbin/init nebylo nic?

[honzaa]

Ale ja opravdu nevim, co je na systemd spatneho. Nainstaluju operacni system a it just works. Proc bych se tim mel dale zabyvat?

[Heron]

Možná si projděte zdejší a nejen zdejší diskuse na téma systemd.

Nainstaluju operacni system a it just works.

Ano, pokud to skutečně prostě funguje, tak je to v pořádku. V takovém případě je vám ale celkem jedno, jaký tam máte podvozek, protože prostě funguje.

Jenže ten rozdíl začne být patrný, pokud to fungovat přestane. V případě klasických init skriptu, rc skripty v bashi a logy v texťácích můžete použít v podstatě libovolné základní nástroje pro prozkoumání co se děje nebo neděje (klidně si můžete do těch rc skriptů naflákat echo apod).

V případě systemd je mnohem více věcí k rozbití. Např zjistíte, že binární logy journald jsou poškozené, takže nevíte co se stalo. systemd je binárka, takže si ji těžko prohlédnete (nehledě na to, že je to uvnitř násobně složitější, než pár vzájemně se volajících shell skriptů. A tak dále. Flamů na toto téma bylo dost.

[kotyz]

zatim de pořád journald vypnout a nechat logovat syslog, mam to tak nastavený. ale v defaultu to používá ty binární logy + komprimovaný crashdumpy který mi vždycky na 10 minut odstavili komp, zabíraly místo na disku a byly mi uplně k ničemu. Pro běžnýho usera na desktopu je to defaultní nastavení dost nevhodný...