Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Debilníček sklerotického linuxáka...
6.3.2007 06:55
| Přečteno: 6121×
| (open)SUSE
| 
xvnc a x11vnc. Pojmy, které vypadají tak podobně, ale každý z nich umí něco jiného. Jak to s nimi je?
VNC
Virtual Network Computing (VNC) je dle zápisu ve wikipedii systém grafického sdílení desktopu, které umožňuje vzdáleně kontrolovat jiný počítač. Tato kontrola ovšem v podání obou programů vypadá poněkud jinak. Podívejme se na ně blíže.
xVNC
xvnc, které je součástí balíku xorg-x11-vnc (součást X serveru), vytváří virtuální obrazovky, ke kterým se lze přihlásit ze vzdáleného počítače a na něm tak pracovat jako by tento počítač měl více obrazovek, přičemž každá by mohla být pro jiného uživatele. Typickým příkladem využití takovéhoto rozložení je síť, kde jeden centrální počítač slouží jiným, mnohem slabším, jako nástroj pro provádění například výpočtů, které by na slabších klientech trvaly příliš dlouhou dobu. Vlastnosti takovéhoto virtuálního desktopu lze ušít na míru klientovi - rozlišením, barevnou hloubkou, a řadou dalších nastavení.
Jak xvnc získat je závislé na distribuci, někdo napíše své emerge, jiný apt-get někdo využije grafického rozhraní. Jelikož patřím mezi línější část uživatelů, použil jsem YaST2 a nainstaloval jsem přímo distribuční verze. Spojení probíhalo mezi stroji se SuSE 10.0 x86_64 a openSUSE 10.2 i386. Zprovoznění bylo překvapivě jednoduché a komunikace mezi aplikacemi bez problémů. Nejprve je třeba pomocí programu vncpasswd pod rootem vytvořit heslo pro uživatele, který se připojuje. Zde mne poněkud zklamalo, že heslo může mít maximální délku 8 znaků, ale pri zadání hesla, které mělo 5 znaků program prohlásil, že heslo je příliš krátké. Se šesti již byl spokojen. Jako druhý krok je třeba otevřít v iptables porty 5801 a výš (dle počtu virtuálních obrazovek) a 5901 a výš (taktéž). Pro otevření lze použít buď distribuční nástroj nebo můj oblíbený guarddog.
x11vnc
x11vnc naproti tomu umožňuje připojení k již existující fyzické obrazovce. Lze se tak připojit ke svému PC z jiného a kontrolovat jej, případně si z něj odeslat nějaká data. Jiný případem využití může být školství - pomocí x11vnc lze snadno kontrolovat děje na obrazovkách žáků z kantorského PC a dohlížet nad jejich aktivitami.
Zprovoznění x11vnc je navlas shodné s xvnc pouze s tím rozdílem, že otevírané porty v iptables jsou 5800 5900. Oba programy je tedy možné provozovat paralelně.
Použití
Připojení k oběma programům probíhá stejně - buďto pomocí vncviewer < server > :< cislo_obrazovky >, nebo pomocí libovolného prohlížeče, který podporuje Javu. Do řádku pro adresu pak stačí zadat http://< server >:< port >, s porty 5800 a výš. 5800 pro obrazovku :0 a výš pro další. Aby se x11vnc spustilo s podporou http a běželo i po odpojení uživatele, je třeba jej spouštět následovně:
x11vnc -rfbauth /root/.vnc/passwd -shared -http -forever -display :0
Bohužel se mi nepodařilo nějakým rozumným způsobem x11vnc rozběhat pod běžným uživatelem či vyřešit nějak rozumně jeho automatické spouštění po rootem při startu systému, vypadá to tedy, žže je třeba jej spouštět ručně. Pokud se někomu podařilo tento problém vyřešit, rád toto řešení vyzkouším. 
Nyní klady a zápory obou aplikací. Hlavním kladem je to, že lze jednoduchým způsobem rozchodit zpřístupnění prostředků nějakého PC jiným. Toto zpřístupnění může být ušito na míru klientům tak, aby nedošlo k problémům s jejich různými omezeními. Klientem může být jakýkoliv operační systém, na kterém funguje webový prohlížeč s Javou, což je také velice příjemné. Není tedy třeba instalovat žádný dodatečný nástroj na připojení ke vzdálenému PC.
Záporem je fakt, že vzdálené připojení není příliš svižné. Veškeré odezvy jsou delší než kdyby se akce děly přímo na PC, na kterém člověk pracuje. To lze ale na druhou stranu očekávat a kompenzace, která vzniká využitím vyššího výpočetního výkonu druhého PC tuto nevýhodu potlačuje. Není ale problém na vzdáleném PC dosáhnout využití CPU 30% pouze spuštěním xmms, což způsobí vysoká obnovovací frekvence vizualizace. Asi největší nevýhodou (alespoň pro mne) je ale fakt, že pro velmi podobnou funkci jsou dvě aplikace, které nelze zaměnit, je tedy třeba předem vědět, kterou z nich je třeba zvolit, než se člověk pokusí VNC zprovoznit.
Tiskni
Sdílej:
Jen nevím, jestli se jde nějak připojit k aktivní relaci Xek..Ano, jde. Pomoci VNC
.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.3.2007 07:47
6.3.2007 12:17
6.3.2007 14:36
x11vnc -rfbauth /root/.vnc/passwd -shared -http -forever -display :0 a melo by vse chodit.
6.3.2007 17:40
7.3.2007 22:31
x11vnc se da zabezpečit přidáním přepínače -ssl (viz man x11vnc), což je ovšem už věcí každého uživatele, zda to vyžaduje. Mě to při experimentování příliš netrápilo, tak jsem se domu nevěnoval.
vncserver :3 a kdyz dam vncviewer 3, tak:
Nes:~ # vncserver :3
A VNC server is already running as :3
Nes:~ # vncviewer :3
Error: Can't open display:
Nes:~ # vncserver :4
New 'X' desktop is Nes:4
Starting applications specified in /root/.vnc/xstartup
Log file is /root/.vnc/Nes:4.log
Nes:~ # vncviewer :4
Error: Can't open display:
Nes:~ # vncviewer :3
Pritom pred tim mi to noproblemo fungovalo.... - z jineho pocitace mi to funguje pres tightvnc taky bez problemu..... Kde muze byt ten pes zakopany?
Diky !!!!