Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Debilníček sklerotického linuxáka...
6.3.2007 06:55
| Přečteno: 6118×
| (open)SUSE
| 
xvnc a x11vnc. Pojmy, které vypadají tak podobně, ale každý z nich umí něco jiného. Jak to s nimi je?
VNC
Virtual Network Computing (VNC) je dle zápisu ve wikipedii systém grafického sdílení desktopu, které umožňuje vzdáleně kontrolovat jiný počítač. Tato kontrola ovšem v podání obou programů vypadá poněkud jinak. Podívejme se na ně blíže.
xVNC
xvnc, které je součástí balíku xorg-x11-vnc (součást X serveru), vytváří virtuální obrazovky, ke kterým se lze přihlásit ze vzdáleného počítače a na něm tak pracovat jako by tento počítač měl více obrazovek, přičemž každá by mohla být pro jiného uživatele. Typickým příkladem využití takovéhoto rozložení je síť, kde jeden centrální počítač slouží jiným, mnohem slabším, jako nástroj pro provádění například výpočtů, které by na slabších klientech trvaly příliš dlouhou dobu. Vlastnosti takovéhoto virtuálního desktopu lze ušít na míru klientovi - rozlišením, barevnou hloubkou, a řadou dalších nastavení.
Jak xvnc získat je závislé na distribuci, někdo napíše své emerge, jiný apt-get někdo využije grafického rozhraní. Jelikož patřím mezi línější část uživatelů, použil jsem YaST2 a nainstaloval jsem přímo distribuční verze. Spojení probíhalo mezi stroji se SuSE 10.0 x86_64 a openSUSE 10.2 i386. Zprovoznění bylo překvapivě jednoduché a komunikace mezi aplikacemi bez problémů. Nejprve je třeba pomocí programu vncpasswd pod rootem vytvořit heslo pro uživatele, který se připojuje. Zde mne poněkud zklamalo, že heslo může mít maximální délku 8 znaků, ale pri zadání hesla, které mělo 5 znaků program prohlásil, že heslo je příliš krátké. Se šesti již byl spokojen. Jako druhý krok je třeba otevřít v iptables porty 5801 a výš (dle počtu virtuálních obrazovek) a 5901 a výš (taktéž). Pro otevření lze použít buď distribuční nástroj nebo můj oblíbený guarddog.
x11vnc
x11vnc naproti tomu umožňuje připojení k již existující fyzické obrazovce. Lze se tak připojit ke svému PC z jiného a kontrolovat jej, případně si z něj odeslat nějaká data. Jiný případem využití může být školství - pomocí x11vnc lze snadno kontrolovat děje na obrazovkách žáků z kantorského PC a dohlížet nad jejich aktivitami.
Zprovoznění x11vnc je navlas shodné s xvnc pouze s tím rozdílem, že otevírané porty v iptables jsou 5800 5900. Oba programy je tedy možné provozovat paralelně.
Použití
Připojení k oběma programům probíhá stejně - buďto pomocí vncviewer < server > :< cislo_obrazovky >, nebo pomocí libovolného prohlížeče, který podporuje Javu. Do řádku pro adresu pak stačí zadat http://< server >:< port >, s porty 5800 a výš. 5800 pro obrazovku :0 a výš pro další. Aby se x11vnc spustilo s podporou http a běželo i po odpojení uživatele, je třeba jej spouštět následovně:
x11vnc -rfbauth /root/.vnc/passwd -shared -http -forever -display :0
Bohužel se mi nepodařilo nějakým rozumným způsobem x11vnc rozběhat pod běžným uživatelem či vyřešit nějak rozumně jeho automatické spouštění po rootem při startu systému, vypadá to tedy, žže je třeba jej spouštět ručně. Pokud se někomu podařilo tento problém vyřešit, rád toto řešení vyzkouším. 
Nyní klady a zápory obou aplikací. Hlavním kladem je to, že lze jednoduchým způsobem rozchodit zpřístupnění prostředků nějakého PC jiným. Toto zpřístupnění může být ušito na míru klientům tak, aby nedošlo k problémům s jejich různými omezeními. Klientem může být jakýkoliv operační systém, na kterém funguje webový prohlížeč s Javou, což je také velice příjemné. Není tedy třeba instalovat žádný dodatečný nástroj na připojení ke vzdálenému PC.
Záporem je fakt, že vzdálené připojení není příliš svižné. Veškeré odezvy jsou delší než kdyby se akce děly přímo na PC, na kterém člověk pracuje. To lze ale na druhou stranu očekávat a kompenzace, která vzniká využitím vyššího výpočetního výkonu druhého PC tuto nevýhodu potlačuje. Není ale problém na vzdáleném PC dosáhnout využití CPU 30% pouze spuštěním xmms, což způsobí vysoká obnovovací frekvence vizualizace. Asi největší nevýhodou (alespoň pro mne) je ale fakt, že pro velmi podobnou funkci jsou dvě aplikace, které nelze zaměnit, je tedy třeba předem vědět, kterou z nich je třeba zvolit, než se člověk pokusí VNC zprovoznit.
Tiskni
Sdílej:
Jen nevím, jestli se jde nějak připojit k aktivní relaci Xek..Ano, jde. Pomoci VNC
.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.3.2007 07:47
6.3.2007 12:17
6.3.2007 14:36
x11vnc -rfbauth /root/.vnc/passwd -shared -http -forever -display :0 a melo by vse chodit.
6.3.2007 17:40
7.3.2007 22:31
x11vnc se da zabezpečit přidáním přepínače -ssl (viz man x11vnc), což je ovšem už věcí každého uživatele, zda to vyžaduje. Mě to při experimentování příliš netrápilo, tak jsem se domu nevěnoval.
vncserver :3 a kdyz dam vncviewer 3, tak:
Nes:~ # vncserver :3
A VNC server is already running as :3
Nes:~ # vncviewer :3
Error: Can't open display:
Nes:~ # vncserver :4
New 'X' desktop is Nes:4
Starting applications specified in /root/.vnc/xstartup
Log file is /root/.vnc/Nes:4.log
Nes:~ # vncviewer :4
Error: Can't open display:
Nes:~ # vncviewer :3
Pritom pred tim mi to noproblemo fungovalo.... - z jineho pocitace mi to funguje pres tightvnc taky bez problemu..... Kde muze byt ten pes zakopany?
Diky !!!!