Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Google+ za pár týdnů končí, takže se poohlížím po náhradě za můj Google+ profil. Protože jsem G+ už delší dobu používal hlavně jako veřejně přístupné, odkazovatelné a komentovatelné odkladiště komentovaných odkazů či mých poznámek, tak se mi nyní jeví jako ideální náhrada Reddit. Další moje posty tedy na https://www.reddit.com/u/michal-ruzicka. (A asi bude fungovat RSS kanál.)
Před pár měsíci jsem si stěžoval na Shingled Magnetic Recording (SMR) disk, který tak trochu podezřívám, že možná žere data. Nyní jsem objevil pár dní starý skvělý článek o chování 8TB Seagate Archive. SMR disky jsou ještě větší nářez, než jsem si původně myslel: Věděli jste například, že 2,25minutovým náhodným zápisem můžete SMR disku způsobit více než 14hodinové uklízení?
Nedávno jsem někde uviděl zmínku o WinBtrfs. Teď mne náhodou napadlo se podívat, jestli už to umřelo, a vypadá to, že zatím ne – poslední commit je teď pět dnů starý. Příjemné překvapení, držím palce a těším se, co z toho třeba bude. Features list je už nyní docela dlouhý, i když to TODO list taky. :-)
Před nedávnem jsem si stěžoval na své rozčarování z Dockeru. Dnes jsem se v RSS prokousal ke zprávičce o vydání LXC 2.0.0 (s čímž souvisí LXCFS a LXD) a myslím, že když budu chtít používat kontejnery, tak toto by mohla být cesta.
29.2.2016 01:05
| Btrfs
| 
| Anketa
| Přečteno: 8986×
| Komentářů: 77, poslední 11. 3. 2016
| Hodnocení: 100 % (35 hlasů)
Jsem fanda Btrfs, ale zajímá mne i jeho hlavní soupeř – ZFS. Nedávno se objevily zprávičky o přípravě toho, aby bylo ZFS (i přes problematické licencování) snadno použitelné v Ubuntu a Debianu. To mne přivedlo na (skvělý!) tutoriál Aarona Toponce o ZFS na Linuxu. Na základě něho a ještě několika dalších zdrojů se mi zdá, že Btrfs je v mnoha ohledech navrženo flexibilněji a vhodněji, i když samozřejmě má i své nevýhody. V tomto zápisku tedy zkusím stručně shrnout pro a proti, která u Btrfs a ZFS vidím.
7.2.2016 23:12
| Bezpečnost
|
| Přečteno: 5195×
| Komentářů: 74, poslední 3. 9. 2023
| Hodnocení: 93 % (27 hlasů)
Poslední tři dny probíhala v Brně konference DevConf 2016, a byla to obrovsky povedená akce s velmi našlápnutým programem. Rozsah programu v pouhých třech dnech vlastně považuji za jedinou nevýhodu akce – člověk by potřeboval být na třech místech současně, aby shlédl všechno, co chtěl. 
Ještě že existuje záznam skoro celého programu, tak se to dá doposlechnout dodatečně. Extrémně populárním tématem na konferenci byl Docker (což dále úzce souvisí i s OpenShift apod.), a byla to i jedna z hlavních věcí, kvůli které jsem tam šel. Z prvotního obrovského nadšení jsem ale nyní ve fázi deprese: buď něco přehlížím (a budu moc rád, pokud to tak je a v diskusi pod zápiskem mi to vysvětlíte), nebo se všichni totálně zbláznili a bezpečnost typického uživatele Dockeru/OpenShiftu je na úrovni BFU, který nadšeně a bez nejmenšího zamyšlení a zaváhání spustí každý .EXE a .COM soubor, který mu přijde e-mailem.
28.12.2015 11:22
| Btrfs
|
| Anketa
| Přečteno: 3916×
| Komentářů: 81, poslední 22. 2. 2016
| Hodnocení: 95 % (19 hlasů)
Jsem velký fanda Btrfs a nedávno jsem psal o tom, jak jsem jej nasadil i na jednom ne až tak důležitém produkčním serveru, když jsem narazil na omezení velikosti Ext4 filesystému. Od té doby mám s Btrfs (a moderními spotřebitelskými disky) dva zážitky, které se dají shrnout jako lesk a bída Btrfs a bída moderních pevných disků. Stručný závěr: Btrfs ještě chce nějaký vývoj, ale už teď vážně zvažte jeho použití, protože kontrolní součty na úrovní filesystému jsou strašně důležitá a užitečná vlastnost a moderním diskům se nedá věřit.
23.12.2015 00:05
| Bezpečnost
|
| Anketa
| Přečteno: 1461×
| Komentářů: 3, poslední 26. 12. 2015
| Hodnocení: 100 % (5 hlasů)
V roce 2009 (wow, ten čas letí...) jsem publikoval zápisek, jak vrátit do webového prohlížeče Firefox podbarvování celého adresního řádku na stránkách zabezpečených SSL/TLS, které zmizelo s vydáním Firefoxu verze 3. Od té doby jsem více méně identický kód stále používal. S nedávno vydanou 43. verzí Firefoxu však podbarvování opět přestalo fungovat.
3.10.2015 22:56
| Btrfs
|
| Anketa
| Přečteno: 3784×
| Komentářů: 42, poslední 18. 10. 2015
| Hodnocení: 95 % (22 hlasů)
Zhruba před rokem jsem na novém serveru vytvářel úložiště ze 4 kusů Hitachi 4 TB disků. Z hlediska bezpečnosti uložení dat jsem požadoval redundanci uložení (stačí dvě kopie) a samozřejmě čím vyšší rychlost, tím lépe. Už v té době jsem také předpokládal, že časem do serveru přibudou další disky a úložiště se bude rozšiřovat. Když k tomu ale teď došlo, tak jsem narazil u ext4 na limit 16 TiB velikosti filesystému. Skončilo to přechodem na Btrfs (podrobnosti dále) v produkčním provozu (byť ne kritickém), tak mi držte palce. 
Komerční banka dlouhou dobu používala pro přihlašovaní do svého internetového bankovnictví Java applet. Byl to vždycky opruz (Javu mám v prohlížeči standardně trvale vypnutou už dost dlouhou dobu), s narůstajícími bezpečnostními problémy Javy (například dnes jsem aktualizoval na poslední Oracle vydané JRE 1.7.0 update 45 (dle informace na stránce bylo vydané 15. 10. 2013, tzn. před čtyřmi dny) a plugin mi sám Firefox rovnou zakázal jako děravý a tedy nebezpečný...) a rostoucí záští výrobců prohlížečů vůči pluginům jako takovým to začalo být řešení stále méně populární a do budoucna velmi neperspektivní. Zdá se, že v poslední době Komerční banka všem aktivuje ukládání certifikátu do úložiště v prohlížeči. To je ale řešené docela zvláštně a zatím jsem úplně nepřišel na to, jak to vlastně funguje. Momentálně se mi zdá, že Firefox nezobrazí uživateli všechny cookies, které má ve skutečnosti uložené.
Nedávno jsem na Lupě četl další článek o Flattru a tentokrát jsem se už i registroval a zkouším Flattr používat. Myslím si, že pokud se má nějaký systém mikroplateb ujmout, tak bude vypadat (nějak) takto. A pokud by se rozšířil opravdu masově, tak by pro výjimečné autory/články možná mohl přinést výnos i jiný, než jen dobrý pocit z toho, že se jejich práce líbí.
Dnes (11. 9. 2012) ráno jsem se konečně dočkal a můj telefon dostal upgrade na Android 4.1.1 Jelly Bean. Hurá.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
xmllint --format input.xml
Už by se mi něco podobného kolikrát hodilo, ale tenkrát mne ne napadlo zkoušet nic jiného, než editory typu <oXygen/>, vestavěný XML editor NetBeans či hledat rozšíření Firefoxu, které by dokázalo Firefox donutit zobrazit zarovnaných čistý XML zdroj i pro HTML/XHTML/XML s připojeným stylesheetem.
Teď by to ještě chtělo něco podobně jednoduchého a rychlého, co dokáže v unifikovaném diffu zobrazit rozdíly ne jen na úrovni celých řádků, ale na úrovni změněných znaků na úrovni řádku, jako to umí ve webovém rozhraní např. Trac...
Od doby, co jsem si koupil smartphone s Androidem a začal číst RSS přes Google Reader v telefonu, jsem v plnotučné verzi Google Readeru ve webovém prohlížeči v počítači velmi postrádal funkci „Mark previous as read“ (v Android aplikaci dostupná ve vyskakovacím menu po delším podržení prstu na nějaké položce ve stručném výpisu příspěvků).
Pokud se staráte i o systémy s MS Windows, na které jste v poslední době potřebovali nainstalovat Adobe Reader nebo Flash Player, tak jste možná narazili na to, že místo normálního odkazu na stažení .exe či .msi souboru vás web nutí instalovat jakýsi Adobe Download Manager doplněk do Firefoxu, který pak teprve umožní daný produkt stáhnout a nainstalovat. Zobrazuje přitom reklamu a k samotnému instalačnímu souboru se ani nedostanete. Když tak potřebujete instalovat na víc počítačů, tak abyste na každém stahovali znovu (daný počítač tedy musí mít v době instalace přístup k internetu) a ani nemáte možnost uschovat si instalační balíček do archivu instalovaného software.
Aktivně používám GPG a vážně uvažuji o nákupu nějaké smartcard (pro generování a úschovu klíčů + kryptografické operace).
Tak jsem narazil na limit ZIP archivu, o kterém jsem neměl povědomí. Nebýt rdiff-backup, tak jsem přišel o data.
Potřebujete zkopírovat 60 milionů souborů z jednoho serveru s Windows na jiný server s Windows? Pak použijte GNU/Linux. ;-) Na rozdíl od většiny nástrojů pro Windows to cp zvládne, a v konečném důsledku to bude i nejrychlejší.
Před chvílí jsem objevil zajímavé nové rozšíření pro Firefox – HTTPS Everywhere. Jedná se o iniciativu Tor Projektu a Electronic Frontier Foundation. Cílem tohoto rozšíření je řešit problém zabezpečeného přístupu k webům, které sice jsou přístupné přes zabezpečené připojení (HTTPS), ale občas je problém se na tomto spojení udržet. Může to být např. proto, že implicitně je poskytována jejich nezabezpečená varianta, na web se dostane přes odkaz (např. z vyhledávače) vedoucí na HTTP místo HTTPS URL, odkazy ve stránce vedou z HTTPS na HTTP, anebo o zabezpečené variantě webu ani nevíte (já např. dodnes netušil, že přes SSL se dá na Wikipedii přistupovat na adrese ve tvaru https://secure.wikimedia.org/wikipedia/en/wiki/Transport_Layer_Security).
27.3.2009 00:48
| Bezpečnost
|
| Anketa
| Přečteno: 2568×
| Komentářů: 5, poslední 12. 4. 2009
| Hodnocení: 100 % (17 hlasů)
Ve třetí verzi webového prohlížeče Mozilla Firefox se změnil způsob vyznačení přístupu na stránky přes zabezpečené spojení (SSL/TLS). Asi hlavním důvodem bylo to, že se zákeřná stránka teoreticky mohla snažit uživatele splést nastavením ikony stránky na zámeček podobný ikonce, která se používala k vyznačení zabezpečené stránky. Zároveň se zavedením tlačítka identifikace stránky však zmizelo i podbarvení adresního řádku. Tuto změnu jsem osobně moc nepřivítal, protože podbarvení celé adresní řádky je hezké výrazné upozornění na stav šifrování. Teprve nedávno jsem se však dostal k tomu, abych tento problém řešil. A musím říct, že výsledek je ještě lepší, než původní stav u Firefoxu 2.
30.1.2009 21:57
| TeX
|
| Anketa
| Komentářů: 10, poslední 2. 2. 2009
| Hodnocení: 100 % (5 hlasů)
Zejména TeXistům by se mohla hodit drobnost, kterou jsem dnes objevil – snadné znovunačtení PDF v Adobe Readeru. V TeXovském archivu CTAN se pod položkou acroreloadpdf skrývá malý JavaScript soubor. Stačí jej stáhnout, vložit do ~/.adobe/Acrobat/<verze>/JavaScripts/ a restartovat Adobe Reader. Následně se na začátku menu File objeví položka Reload. Po zvolení je otevřené PDF znovunačteno z disku a zobrazeno se zachováním zobrazení na původní stránce s původním nastavením zvětšení.
Při použití klávesové zkratky Alt+F Enter je to vcelku rychlé a pohodlné. Drobnost, ale potěší.
(Mimochodem, na Windows to asi moc užitečné nebude, protože pokud je PDF zobrazeno, je soubor uzamčen a nemůže být přepsán. Není tedy moc důvod ho obnovovat.)
Právě jsem čirou náhodou objevil bashové příkazy pushd, popd a dirs pro snadné přecházení mezi adresáři pomocí zásobníku. Proč jsem se o nich proboha nikde nedočetl už dřív? Asi bych si už opravdu měl důkladně prostudovat manuálovou stránku Bashe... :-/
7.11.2008 02:50
| GNU/Linux
|
| Anketa
| Přečteno: 2908×
| Komentářů: 18, poslední 7. 6. 2013
| Hodnocení: 100 % (11 hlasů)
Pokud vlastníte počítačovou myš, která má více než standardní dvě či tři tlačítka, tak jste jistě řešili problém, jak v Linuxu „nadbytečným“ tlačítkům přiřadit nějakou funkci. Ostatně proto jste si asi myš s tolika tlačítky pořídili, že.
Včera došlo k velkým změnám v pozemním digitálním televizním vysílání a bylo nutné přeladit DVB-T přijímače. Pro diváky z Brna proto níže přikládám aktualizaci souborů cz-Brno a channels.conf z mého staršího zápisku o příjmu DVB-T pod Linuxem.
Proč se proboha někteří lidé podepisují do každého svého příspěvku v diskusním fóru, když někde v okolí toho textu je stejně přímo systémem vloženo jejich jméno?
Před zhruba dvěma týdny jsem do bazaru vkládal inzerát na prodej ročního webhostingu IGNUM Enterprise s vlastní doménou, pro který nemám využití. Zatím se ale nikdo neozval.
Protože službu nechci nechat propadnout, zkusím upozornění přidat ještě do blogu.
Včera jsem napsal zápisek o rozšířeních pro Mozilla Firefox, tak jsem si řekl, že by to chtělo ještě rozšíření pro Mozilla Thunderbird.
Máte tedy tipy na nějaká zajímavá rozšíření Thunderbirdu, která jsou podle vás zajímavá a mohla by se hodit i jiným zdejším uživatelům?
Předpokládám, že mezi čtenáři zdejšího serveru je nezanedbatelné procento uživatelů webového prohlížeče Mozilla Firefox a stejně tak předpokládám, že uživatelé Firefoxu používají i nějaká ta rozšíření.
Můj problém s rozšířeními Firefoxu je, že je jich moc. Nedají se tedy všechny vyzkoušet. Proto se ptám, máte tipy na nějaká rozšíření, která jsou podle vás zajímavá a mohla by se hodit i jiným zdejším uživatelům?
Pokud také někdy váháte nad záludnostmi naší mateřštiny, určitě vás napadlo použít Internet. Osobně používám server Pravidla.cz. Dnes jsem ale čirou náhodou objevil Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český AV ČR a zdá se, že to je velmi užitečný zdroj informací. Třeba se vám bude taky hodit.
Včerejší stav digitálního televizního vysílá v Brně od dnešního odpoledne už zase není aktuální. Před pár hodinami začala v Brně vysílat i TV stanice Óčko. Přidávám tedy druhou aktualizaci souboru channels.conf.
Více méně náhodou jsem před chvílí zjistil, že v Brně už digitálně vysílá i TV Prima (plus nějaká nová zpravodajská stanice Z1). Pro případné zájemce tedy přidávám aktualizaci souborů cz-Brno a channels.conf z mého staršího zápisku o příjmu DVB-T pod Linuxem.
I na tomto serveru se vždy čas od času diskutuje o domácím zálohování dat. A když odhlédnu od problémů spojených s vhodným médiem pro zálohování, je tu ještě jeden problém – kam pak média bezpečně uložit? Z hlediska nebezpečí živelné pohromy, krádeže apod. není uložení záloh přímo doma vedle zálohovaného počítače zrovna šťastným řešením. V takové diskusi se pak většinou objeví i návrh na uložení záloh v bezpečnostní schránce v bance. V poslední době se mi to rozleželo v hlavě a začal jsem přemýšlet, kolik by to tak asi doopravdy stálo.
Občas se stává, že si potřebuji vyhledat nějaký Unicode znak, který běžně nepoužívám. Umím tedy zhruba odhadnou jeho jméno, nevím ale ani jeho Unicode kód, ani ho neumím přímo vložit z klávesnice.
Pokud jsem na linuxovém stroji, není s tím problém. Používám šikovnou mapu znaků z GNOME (program gnome-character-map), která umí vyhledávat i podle názvu znaku. Navíc zobrazí spoustu užitečných informací o vyhledaném znaku. Pokud jsem ale u stroje s Windows, mám smůlu.
Dnes mě zaujala video recenze údajně první u nás prodávané čtečky elektronických knih s e-papírem.
Před chvílí jsem se ze zpráv na ČT24 dozvěděl, že dnes, 18. března 2008, zemřel na Srí Lance v nedožitých 91 letech Arthur C. Clarke, legendární spisovatel sci-fi literatury (proslavil se zejména skvělým filmem a čtyřdílnou sérií románů Vesmírná odysea), vynálezce (je autorem geostacionárních telekomunikačních družic) a popularizátor vědy. Zemřel tedy poslední člen Velké trojky science fiction.
Dnes jsem narazil na další z neuvěřitelných výtvorů jistého pana Vlastimila Waice, častého přispěvatele na serveru Živě.cz.
Po přečtení jeho zprávičky jsem se nejdříve od srdce zasmál. Pak mě ale napadlo, kde je vlastně hranice mezi reklamou a „fandovstvím“.
Tak jeden můj známý dnes zjistil, že už má půl roku propadlý občanský průkaz . . .
Je to jasně jeho vina, měl si to ohlídat. O tom žádný spor. (Mimochodem, nevíte jak moc velký průšvih to je? Tzn. jak moc velkou pokutu za to může dostat?) Co je ale podstatnější, je způsob, jak na to přišel.
Tak po dlouhých letech planých slibů dnes od 16.00 (po odstávce od včerejška od 20.30) konečně internetové bankovnictví Komerční banky funguje i na jiných systémech než jsou MS Windows s Internet Explorerem. (A ani ty nebyly podporovány úplně bez problémů – např. Windows Vista a IE 7.)
Nevíte někdo, co se to dneska dělo s kernelem Linuxu? Podle Kernel.org vyšlo dnes do této chvíle 7 (slovy „sedm“!) opravných verzí. Ze stabilního jádra 2.6.23.1 tak máme v této chvíli stabilní jádro 2.6.23.8. Tohle mi na stabilní větvi nepřipadá jako ideální stav.
Tak jsem dnes neodolal a za 42 Kč zakoupil DVD přílohu nejmenovaných taky-novin s výbornou českou komedií „S tebou mě baví svět“. (Mimochodem, znáte Google Calendar s přehledem DVD příloh v českých novinách a časopisech?)
Musím ale říct, že už mě neskutečně točí různé pseudoochrany a nesmyslná omezení ve spotřební elektronice. Teď nemám na mysli protikopírovací DRM a podobné legrácky, ale prosté zakázání přeskakování do libovolného místa filmu na DVD. Proč to výrobci dělají? Vždyť takhle DVD degradují na úroveň horší než VHS. Tam se sice musí pěkně postupně převíjet páska a nejde skočit do přesného místa ve filmu, ale alespoň to funguje.
29.10.2007 16:29
| GNU/Linux
|
| Anketa
| Přečteno: 1313×
| Komentářů: 46, poslední 14. 11. 2007
| Hodnocení: 100 % (8 hlasů)
Sice už tu proběhla zprávička, ale pokud to někdo nezaznamenal (jako málem já), rád bych upozornil, že už tento víkend se bude na FIT VUT v Brně konat 2. ročník osvětové a vzdělávací přednáškové akce LinuxAlt.
A z mého pohledu vypadá program opravdu velmi lákavě. Však posuďte sami. Pokud tedy máte čas, přijďte se taky podívat.
Před nedávnem se tu v jednom blogu objevila žádost o radu s výběrem monitoru.
V diskusi pod příspěvkem jsem také přispěl svou troškou do mlýna a navrhoval HP LP2065 nebo NEC MultiSync LCD20WGX² Oba ale měli nějaké (i když relativní) nevýhody: lesklý povrch, absenci podpory HDCP (přece jen, co kdyby náhodou; monitor se kupuje na hodně let), nebo neširokoúhlost. Kdyby mi umřel současný monitor a já si měl okamžitě koupit nový, velmi bych zvažoval, co vlastně koupit. V současné době na trhu není (respektive nebyl, vizte dále) monitor, který by mi úplně vyhovoval.
Jen upozornění na (snad) zajímavé video.
Na http://video.fi.muni.cz/ jsem si právě všiml videa Úvod do IPv6 pro uživatele, síťaře a programátory.
Ještě jsem to neviděl, ale přednáší to Antoš, takže by to snad mělo být zajímavé a záživně podané. Doufám, že to bude někomu užitečné.
V diskusi pod minulým zápiskem se objevily i příspěvky o úpravě klávesových map pod Linuxem. A protože jsem si do windowsového rozložení kláves přidal i několik znaků, které v původní Linuxové mapě nejsou, řekl jsem si, že bych to měl nějak sjednotit (i když primárně používám SCIM). V tomto zápisku tedy přikládám modifikovanou linuxovou klávesovou mapu pro setxkbmap reflektující rozšíření z windowsové varianty.
Pokud také pracujete i pod operačními systémy z rodiny MS Windows, pak vám možná také chybí „linuxové“ rozložení české (QWERTZ) klávesnice. V tomto zápisku se dozvíte, co se s tím dá dělat.
Nějaký slovník (ať už překladový, výkladový nebo jakýkoli jiný) občas potřebuje asi každý z nás. Před nedávnem jsem objevil jednu moc príma věcičku – program StarDict, což je velmi pohodlné GUI pro práci se slovníky (i s více slovníky zároveň).
StarDict je sice poměrně známý, ale po minulé zkušenosti s příspěvkem o programu htop, který sice už znalo 85 % čtenářů, ale o to větší byla radost těch zbývajících 15 %, kteří jej dosud neznali, jsem se rozhodl mu krátký zápisek věnovat.
8.9.2007 23:39
| GNU/Linux
|
| Anketa
| Přečteno: 1745×
| Komentářů: 28, poslední 14. 9. 2007
| Hodnocení: 100 % (11 hlasů)
Před nějakou dobou jsem si v jednom příspěvku taky na Ábíčku všiml odkazu na program htop. Tak jsem jej nainstaloval a vyzkoušel. A musím říct, že je to vynikající program.