Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Pokud vlastníte počítačovou myš, která má více než standardní dvě či tři tlačítka, tak jste jistě řešili problém, jak v Linuxu „nadbytečným“ tlačítkům přiřadit nějakou funkci. Ostatně proto jste si asi myš s tolika tlačítky pořídili, že. 
U mě se tento problém stal velmi aktuálním, když jsem si koupil Logitech VX Revolution, která má vedle běžných tří tlačítek dokonce pět dalších přídavných čudlíků a naklápěcí kolečko. (Mimochodem se jedná o vynikající kus hardware s excelentní ergonomií – žádná jiná myš, kterou jsem kdy držel v ruce nebyla lepší. Mohu doporučit nejen k notebooku, ale i k desktopu. Jedinou drobnou vadou na kráse je nepříliš jistý stisk kolečka. Člověk si na něj musí zvyknout, a ni pak to není úplně ideální.)
Nastavení myši v /etc/X11/xorg.conf vypadá takto:
... Section "InputDevice" Identifier "Mouse[1]" Driver "mouse" Option "Vendor" "Logitech" Option "Name" "VX Revolution" Option "Device" "/dev/input/mice" Option "Protocol" "auto" Option "Buttons" "7" Option "ZAxisMapping" "4 5 6 7" EndSection ... Section "ServerLayout" ... InputDevice "Mouse[1]" "CorePointer" ... EndSection ...
Pro obsluhu tlačítek primárně využívám btnx, k jistým speciálním účelům i IMWheel.
btnx je démon, který dovede mapovat stisky tlačítek myši na kombinace stisků kláves klávesnice/myši. Důležité je, že se dovede naučit obsluhovat libovolná tlačítka myši, i ta, která jsou jinak problematická (nedetekuje je např. program xev). Stačí ho to jen naučit.
Součástí balíčku btnx je i utilita btnx-config. Právě ta slouží k detekci tlačítek myši a nastavení jejich mapování.
Po spuštění btnx-config založíme novou konfiguraci.

Po stisku tlačítka „Detect mouse & buttons“ bude myš detekována.

Když je nadetekována myš, postupně btnx naučíme rozeznávat i jednotlivá tlačítka. Po stisku tlačítka v horní části dialogu...

...si vybereme jedno tlačítko a opakovaně ho mačkáme, dokud není ukazatel detekce plný. Pak přidáme popisku a nově naučené tlačítko uložíme.

Postup opakujeme pro všechna tlačítka myši a pohyby kolečka/koleček.
Jednotlivým tlačítkům můžeme následně přiřadit nějakou funkci.

btnx integruje i revoco, program pro konfiguraci chování koleček u myši Logitech MX Revolution. Škoda, že nefunguje i s VX Revolution, která má sice kolečko jen jedno, ale technicky stejně provedené jako u jejího desktopového MX brášky. U VX Revolution je možné přepínat kolečko mezi krokovým režimem a režimem volné rotace (kolečko je malý setrvačník) pomocí páčky na spodní straně myši.
Tím je hotovo, stačí restartovat démona btnx a námi nastavené klávesové zkratky by měly být plně funkční.
Na začátku jsem zmínil, že pro jisté speciální účely používám i nástroj IMWheel. IMWheel se mi podařilo přimět pracovat pouze s kolečkem a dvěma bočními „palcovými“ tlačítky. IMWheel má však jednu příjemnou vlastnost – je u něj možné snadno definovat rozdílné chování pro různé programy (pomocí názvu okna zadaného regulárním výrazem). Této vlastnosti využívám mimo jiné pro rozdílnou obsluhu funkcí „kopírovat“ a „vložit“ v různých aplikacích.
Nastavení v /etc/X11/imwheel/imwheelrc vypadá takto:
"^.+VIM$" None, Thumb1, Shift_L|Control_L|C None, Thumb2, Shift_L|Control_L|V "^Termin.+l$" None, Thumb1, Shift_L|Control_L|C None, Thumb2, Shift_L|Control_L|V Shift_L, Up, Shift_L|Page_Up Shift_L, Down, Shift_L|Page_Down ".*" None, Thumb1, Control_L|C None, Thumb2, Control_L|V Shift_L, Up, Page_Up Shift_L, Down, Page_Down
Po zápisu konfigurace do konfiguračního souboru zbývá jen IMWheel spustit příkazem imwheel -k. (Abych ho nemusel spouštět po každém přihlášení, přidal jsem si tento příkaz do /etc/X11/xinit/xinitrc.) Tím je hotovo a funkční by měla být i tlačítka obsluhovaná přes IMWheel.
A jak tlačítka své myši ovládáte vy?
Tiskni
Sdílej:
Škoda, že nefunguje i s VX Revolution, která má sice kolečko jen jedno, ale technicky stejně provedené jako u jejího desktopového MX brášky.Není. Nejde přepínat jinak než manuálně přepínačem na spodku myši, takže ovladačem to nevyřešíte.
Díky za upozornění, už jsem to opravil.
Doplnil bych, že cena MX je výrazně vyšší než cena VX. A i když má navíc jedno kolečko, má zase o dvě tlačítka méně (nemá „šoupátko“). Softwarová změna režimu kolečka je dle mého k ničemu. Člověk si stejně zvykne na jeden režim a ten pak nemění. Nebo ne tak často, aby vadil hardwarový přepínač na spodní straně VX.
MX jede na zabudovaný akumulátor (který nejde snadno vyměnit a nevím, jak dlouho vydrží na jedno nabití) a pokud vím, tak její dobíjecí kolébka neslouží zároveň jako radiový přijímač, což mi není moc jasné proč. Oproti tomu přijímač VX je malý a dá schovat do těla myši, což myš i automaticky vypne a při vyndání zase zapne (hold je to myš primárně zamýšlená pro snadné přenášení s notebookem). Výdrž 2+ měsíce na jednu tužkovou baterii u VX potvrzuju. (A to ji ani přes noc nevypínám, zůstává jen v režimu spánku do kterého sama přechází při delší nečinnosti a ze kterého se dokáže zase sama probudit, když znovu detekuje aktivitu uživatele.)
Doporučil bych ale před koupí vyzkoušet stisk kolečka. Člověk si na to časem zvykne, ale úplně ideální to stejně není. Toto pro mě bylo opravdu zklamání a vidím to jako jedinou nectnost VX Revolution.
MX jede na zabudovaný akumulátor (který nejde snadno vyměnit a nevím, jak dlouho vydrží na jedno nabití)
Tak to je docela jedno. Vyměnit nějak půjde (jsme češi
) a pokud si člověk zvykne to po práci dávat do nabíječky tak mu nenastane problém s vybitým akumulátorem během dne. Pokud mají dobrou nabíjecí elektroniku, LiIon to zvládne. Stejně už nabíjím GPS, akučka do batery, tak další věc navíc neva.
.
Tlačítek to má víc než běžný člověk prstů na obou rukách, "třítlačítkové" kolečko pod palcem je vynikající ve hrách. Přesnost též dobrá.
„Třítlačítkové kolečko“ znamená stisk + náklony na obě strany?
.
''.
Nicmene program neni nikde ke stazeni, snad jen za chechtakyMám takový pocit, že jako první věc by sis měl zjistit, jak se distribuují a instalují programy v Linuxu, resp. tvé distribuci. Pokud to nevíš, použij Google. Určitě poradí, ale pokud bys měl i přesto problém, napiš aspoň jakou distribuci používáš, takhle ti nikdo neporadí. Jinak je použití BTNX stručně popsané v tomhle článku, včetně screenshotů. Pokud ti tam něco není jasné, tak se zeptej konkrétněji.