Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Samsung představil svůj nejnovější chytrý telefon Galaxy Z TriFold (YouTube). Skládačka se nerozkládá jednou, ale hned dvakrát, a nabízí displej s úhlopříčkou 10 palců. V České republice nebude tento model dostupný.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.11.1. Přehled novinek v Changelogu.
Byla vydána nová verze 15.0 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04 1.1 a 20.04 OTA-11. Vedle oprav chyb a drobných vylepšení je řešen také středně závažný bezpečnostní problém.
I letos vyšla řada ajťáckých adventních kalendářů: Advent of Code 2025, Perl Advent Calendar 2025, CSS Advent Calendar 2025, Advent of A11Y 2025, Advent of AI Security 2025, Advent of Agents (in Google) 2025, Advent of Svelte 2025, …
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Právě jsem čirou náhodou objevil bashové příkazy pushd, popd a dirs pro snadné přecházení mezi adresáři pomocí zásobníku. Proč jsem se o nich proboha nikde nedočetl už dřív? Asi bych si už opravdu měl důkladně prostudovat manuálovou stránku Bashe... :-/
Pokud vlastníte počítačovou myš, která má více než standardní dvě či tři tlačítka, tak jste jistě řešili problém, jak v Linuxu „nadbytečným“ tlačítkům přiřadit nějakou funkci. Ostatně proto jste si asi myš s tolika tlačítky pořídili, že. 
Včera došlo k velkým změnám v pozemním digitálním televizním vysílání a bylo nutné přeladit DVB-T přijímače. Pro diváky z Brna proto níže přikládám aktualizaci souborů cz-Brno a channels.conf z mého staršího zápisku o příjmu DVB-T pod Linuxem.
Včerejší stav digitálního televizního vysílá v Brně od dnešního odpoledne už zase není aktuální. Před pár hodinami začala v Brně vysílat i TV stanice Óčko. Přidávám tedy druhou aktualizaci souboru channels.conf.
Více méně náhodou jsem před chvílí zjistil, že v Brně už digitálně vysílá i TV Prima (plus nějaká nová zpravodajská stanice Z1). Pro případné zájemce tedy přidávám aktualizaci souborů cz-Brno a channels.conf z mého staršího zápisku o příjmu DVB-T pod Linuxem.
Tak po dlouhých letech planých slibů dnes od 16.00 (po odstávce od včerejška od 20.30) konečně internetové bankovnictví Komerční banky funguje i na jiných systémech než jsou MS Windows s Internet Explorerem. (A ani ty nebyly podporovány úplně bez problémů – např. Windows Vista a IE 7.)
Nevíte někdo, co se to dneska dělo s kernelem Linuxu? Podle Kernel.org vyšlo dnes do této chvíle 7 (slovy „sedm“!) opravných verzí. Ze stabilního jádra 2.6.23.1 tak máme v této chvíli stabilní jádro 2.6.23.8. Tohle mi na stabilní větvi nepřipadá jako ideální stav.
Sice už tu proběhla zprávička, ale pokud to někdo nezaznamenal (jako málem já), rád bych upozornil, že už tento víkend se bude na FIT VUT v Brně konat 2. ročník osvětové a vzdělávací přednáškové akce LinuxAlt.
A z mého pohledu vypadá program opravdu velmi lákavě. Však posuďte sami. Pokud tedy máte čas, přijďte se taky podívat.
Jen upozornění na (snad) zajímavé video.
Na http://video.fi.muni.cz/ jsem si právě všiml videa Úvod do IPv6 pro uživatele, síťaře a programátory.
Ještě jsem to neviděl, ale přednáší to Antoš, takže by to snad mělo být zajímavé a záživně podané. Doufám, že to bude někomu užitečné.
V diskusi pod minulým zápiskem se objevily i příspěvky o úpravě klávesových map pod Linuxem. A protože jsem si do windowsového rozložení kláves přidal i několik znaků, které v původní Linuxové mapě nejsou, řekl jsem si, že bych to měl nějak sjednotit (i když primárně používám SCIM). V tomto zápisku tedy přikládám modifikovanou linuxovou klávesovou mapu pro setxkbmap reflektující rozšíření z windowsové varianty.
Nějaký slovník (ať už překladový, výkladový nebo jakýkoli jiný) občas potřebuje asi každý z nás. Před nedávnem jsem objevil jednu moc príma věcičku – program StarDict, což je velmi pohodlné GUI pro práci se slovníky (i s více slovníky zároveň).
StarDict je sice poměrně známý, ale po minulé zkušenosti s příspěvkem o programu htop, který sice už znalo 85 % čtenářů, ale o to větší byla radost těch zbývajících 15 %, kteří jej dosud neznali, jsem se rozhodl mu krátký zápisek věnovat.
Před nějakou dobou jsem si v jednom příspěvku taky na Ábíčku všiml odkazu na program htop. Tak jsem jej nainstaloval a vyzkoušel. A musím říct, že je to vynikající program.
Nějaký DVB-{T | S | C} přijímač má dnes v počítači kde kdo. A čtenáři tohoto serveru ho pravděpodobně budou chtít provozovat i pod GNU/Linuxem. V tomto zápisku shrnu své zkušenosti s provozováním USB DVB-T přijímače Yakumo QuickStick pod openSUSE 10.1 v Brně.
Konkrétně se bude jednat o ladění, přehrávání, nahrávání a streamování po síti. Dotknu se i úpravy nahraného materiálu do H.264 s AAC v MP4 kontejneru.
Počítače a národní abecedy, speciální znaky apod., to byl dříve opravdu problém. Různé kódové tabulky pro různé jazyky, v horším případě i více různých kódových tabulek pro jeden jazyk.
Naštěstí jsou tyto doby už pryč a Unicode vládne světu. Když jsme se zbavili – no dobře, no, tak zatím ještě tak úplně nezbavili . . . :-/ – různých kódových tabulek a můžeme si do jednoho souboru vkládat znaky jaké se nám zlíbí, objevil se jiný nečekaný problém – jak ty různé klikyháky z klávesnice efektivně vkládat?