V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Právě jsem čirou náhodou objevil bashové příkazy pushd, popd a dirs pro snadné přecházení mezi adresáři pomocí zásobníku. Proč jsem se o nich proboha nikde nedočetl už dřív? Asi bych si už opravdu měl důkladně prostudovat manuálovou stránku Bashe... :-/
Pokud vlastníte počítačovou myš, která má více než standardní dvě či tři tlačítka, tak jste jistě řešili problém, jak v Linuxu „nadbytečným“ tlačítkům přiřadit nějakou funkci. Ostatně proto jste si asi myš s tolika tlačítky pořídili, že. 
Včera došlo k velkým změnám v pozemním digitálním televizním vysílání a bylo nutné přeladit DVB-T přijímače. Pro diváky z Brna proto níže přikládám aktualizaci souborů cz-Brno a channels.conf z mého staršího zápisku o příjmu DVB-T pod Linuxem.
Včerejší stav digitálního televizního vysílá v Brně od dnešního odpoledne už zase není aktuální. Před pár hodinami začala v Brně vysílat i TV stanice Óčko. Přidávám tedy druhou aktualizaci souboru channels.conf.
Více méně náhodou jsem před chvílí zjistil, že v Brně už digitálně vysílá i TV Prima (plus nějaká nová zpravodajská stanice Z1). Pro případné zájemce tedy přidávám aktualizaci souborů cz-Brno a channels.conf z mého staršího zápisku o příjmu DVB-T pod Linuxem.
Tak po dlouhých letech planých slibů dnes od 16.00 (po odstávce od včerejška od 20.30) konečně internetové bankovnictví Komerční banky funguje i na jiných systémech než jsou MS Windows s Internet Explorerem. (A ani ty nebyly podporovány úplně bez problémů – např. Windows Vista a IE 7.)
Nevíte někdo, co se to dneska dělo s kernelem Linuxu? Podle Kernel.org vyšlo dnes do této chvíle 7 (slovy „sedm“!) opravných verzí. Ze stabilního jádra 2.6.23.1 tak máme v této chvíli stabilní jádro 2.6.23.8. Tohle mi na stabilní větvi nepřipadá jako ideální stav.
Sice už tu proběhla zprávička, ale pokud to někdo nezaznamenal (jako málem já), rád bych upozornil, že už tento víkend se bude na FIT VUT v Brně konat 2. ročník osvětové a vzdělávací přednáškové akce LinuxAlt.
A z mého pohledu vypadá program opravdu velmi lákavě. Však posuďte sami. Pokud tedy máte čas, přijďte se taky podívat.
Jen upozornění na (snad) zajímavé video.
Na http://video.fi.muni.cz/ jsem si právě všiml videa Úvod do IPv6 pro uživatele, síťaře a programátory.
Ještě jsem to neviděl, ale přednáší to Antoš, takže by to snad mělo být zajímavé a záživně podané. Doufám, že to bude někomu užitečné.
V diskusi pod minulým zápiskem se objevily i příspěvky o úpravě klávesových map pod Linuxem. A protože jsem si do windowsového rozložení kláves přidal i několik znaků, které v původní Linuxové mapě nejsou, řekl jsem si, že bych to měl nějak sjednotit (i když primárně používám SCIM). V tomto zápisku tedy přikládám modifikovanou linuxovou klávesovou mapu pro setxkbmap reflektující rozšíření z windowsové varianty.
Nějaký slovník (ať už překladový, výkladový nebo jakýkoli jiný) občas potřebuje asi každý z nás. Před nedávnem jsem objevil jednu moc príma věcičku – program StarDict, což je velmi pohodlné GUI pro práci se slovníky (i s více slovníky zároveň).
StarDict je sice poměrně známý, ale po minulé zkušenosti s příspěvkem o programu htop, který sice už znalo 85 % čtenářů, ale o to větší byla radost těch zbývajících 15 %, kteří jej dosud neznali, jsem se rozhodl mu krátký zápisek věnovat.
Před nějakou dobou jsem si v jednom příspěvku taky na Ábíčku všiml odkazu na program htop. Tak jsem jej nainstaloval a vyzkoušel. A musím říct, že je to vynikající program.
Nějaký DVB-{T | S | C} přijímač má dnes v počítači kde kdo. A čtenáři tohoto serveru ho pravděpodobně budou chtít provozovat i pod GNU/Linuxem. V tomto zápisku shrnu své zkušenosti s provozováním USB DVB-T přijímače Yakumo QuickStick pod openSUSE 10.1 v Brně.
Konkrétně se bude jednat o ladění, přehrávání, nahrávání a streamování po síti. Dotknu se i úpravy nahraného materiálu do H.264 s AAC v MP4 kontejneru.
Počítače a národní abecedy, speciální znaky apod., to byl dříve opravdu problém. Různé kódové tabulky pro různé jazyky, v horším případě i více různých kódových tabulek pro jeden jazyk.
Naštěstí jsou tyto doby už pryč a Unicode vládne světu. Když jsme se zbavili – no dobře, no, tak zatím ještě tak úplně nezbavili . . . :-/ – různých kódových tabulek a můžeme si do jednoho souboru vkládat znaky jaké se nám zlíbí, objevil se jiný nečekaný problém – jak ty různé klikyháky z klávesnice efektivně vkládat?