Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Nevíte někdo, co se to dneska dělo s kernelem Linuxu? Podle Kernel.org vyšlo dnes do této chvíle 7 (slovy „sedm“!) opravných verzí. Ze stabilního jádra 2.6.23.1 tak máme v této chvíli stabilní jádro 2.6.23.8. Tohle mi na stabilní větvi nepřipadá jako ideální stav.
Vydávání vypadalo takto:
Date: Fri Nov 16 08:19:12 2007 -0800
Linux 2.6.23.2
Date: Fri Nov 16 08:24:58 2007 -0800
Linux 2.6.23.3
Date: Fri Nov 16 08:36:42 2007 -0800
Linux 2.6.23.4
Date: Fri Nov 16 09:27:48 2007 -0800
Linux 2.6.23.5
Date: Fri Nov 16 09:33:58 2007 -0800
Linux 2.6.23.6
Date: Fri Nov 16 09:43:31 2007 -0800
Linux 2.6.23.7
Date: Fri Nov 16 10:14:27 2007 -0800
Linux 2.6.23.8
Už vidím, jak tohle rozmáznou na anti-linuxových serverech. :-/
Update: Není to chyba, ale vlastnost. Lots of stable kernel updates. Tímto se autorům omlouvám.
Chtěl jsem to sem připsat ještě včera v noci, ale ÁBíČko bylo nedostupné. :-/
Tiskni
Sdílej:
No že se chyby opravují, to je jasné. (Díky všem, kteří to dělají. Patří jim mé srdečné díky.) Proč ale musí na stabilní větvi vyjít během několika hodin sedm opravných verzí? Od vydání 2.6.23.1 uplynulo skoro pět týdnů. Snad by se tedy dalo 2.6.23.2 vydat ještě o pár hodin později, ale se všemi opravami najednou, ne?
To je obvykle starost vývojářů distribuce.Protoze vyvojari v distribucich nemaji nic lepsiho na praci, nez furt dokola opravovat skody napachane aktualizaci jadra. A ty rady, aby se tyhle moduly zaclenily do jadra, ty jsou taky k nezaplaceni. Kdyz uz se to nejakou nestastnou nahodou nekomu povede, tak to dopadne tak, ze po vsech "opravach" kodu obsahuje x-nasobek chyb oproti kodu, ktery byl mimo jadro. Protoze dosavadni vyvojari, co danou vec po leta vyvijeli, jsou evidentne nesvepravni pitomci, takze na jejich namitky a zduvodneni, proc je neco udelano tak, jak je, a ne tak, jak by panove od kernelu chteli, neni potreba brat zretel. Nedavny priklad je treba ivtv.
Nebylo GPIO označené za obsolete už docela dlouho?Jiste, nejlepsi je pouzivanou vec smazat a na uzivatele hodit bobek. On tam ten kod totiz hrozne prekazel a bez jeho smazani by se kernel nepohnul z mista.
Už ani nepamatuju dobu, kdy gpio obsolete nebylo - víc než rok to v takovém stavu bylo. Jako náhrada je teď dev/event, byl dostatek času na přechod.Nebylo GPIO označené za obsolete už docela dlouho?Jiste, nejlepsi je pouzivanou vec smazat a na uzivatele hodit bobek. On tam ten kod totiz hrozne prekazel a bez jeho smazani by se kernel nepohnul z mista.
Už ani nepamatuju dobu, kdy gpio obsolete nebylo - víc než rok to v takovém stavu bylo. Jako náhrada je teď dev/event, byl dostatek času na přechod.Jiste, ono to sice nefunguje, ale na to sere pes. Hosi dekujem!
lircd-0.8.3pre1[21753]: lircd(cph06x) ready lircd-0.8.3pre1[21753]: accepted new client on /dev/lircd lircd-0.8.3pre1[21753]: could not get hardware features lircd-0.8.3pre1[21753]: this device driver does not support the new LIRC interface lircd-0.8.3pre1[21753]: major number of /dev/input/event5 is 13 lircd-0.8.3pre1[21753]: LIRC major number is 61 lircd-0.8.3pre1[21753]: check if /dev/input/event5 is a LIRC device lircd-0.8.3pre1[21753]: caught signal /etc/init.d/lircmd[21762]: start-stop-daemon: /usr/sbin/lircmd died /etc/init.d/lircmd[21742]: ERROR: lircmd failed to start
Pokud vím, bylo to především tak, že pánové od lirc se několik let sveřepě bránili návrhům na začlenění ovladače do jádra, takže upřímně řečeno, dobře jim takNeni nad to zjistit si informace, nez tady zase plknes nejakou nebetycnou kravinu... http://git.wilsonet.com/linux-2.6-lirc.git/
Protoze dosavadni vyvojari, co danou vec po leta vyvijeli, jsou evidentne nesvepravni pitomci, takze na jejich namitky a zduvodneni, proc je neco udelano tak, jak je, a ne tak, jak by panove od kernelu chteli, neni potreba brat zretel.Viděl jsem už pěknou řádku externě vyvíjených modulů a na téměř všech je vidět, že jejich základy pocházejí odkudsi z dávnověku, kdy ještě spousta věcí v jádru fungovala jinak, a od té doby jsou pouze záplatovány, aby chodily s novějšími kernely. Pitomost bych nikomu nepřisuzoval, ale jaksi málokdo, kdo není přímo zapojený do vývoje jádra, dokáže při starání se o své ovladače ještě sledovat docela zběsilé tempo vývoje zbytku jádra. Při review kódu před začleněním do jádra také často vyjdou najevo nejrůznější bugy (například v základech shnilé zamykání v ReiserFS 4) nebo nepřenositelnost (ne každý ví, na co se lze spolehnout obecně a na co jen na i386). Proto si myslím, že začleňování do jádra většině driverů prospěje. Výjimky se samozřejmě najdou všude, ale podle nich bych nesoudil na funkčnost celého systému.
Některé distribuce, jako SUSE, to vzdaly a přestaly podporovat karty na tom čipsetu úplně. Takže v SUSE 10.1 to fungovalo, provedete upgrade na SUSE 10.2, těšíte se, co bude nového a vylepšeného, a ona zatím wifi přestalo fungovat úplně.
Driver pro Ralink wi-fi v OpenSuSE 10.2 je, je jen potřeba nainstalovat příslušný balíček.
wlan-kmp-default
, v 10.3 rt2x00-kmp-default
.
Pokud by se vrtali jen v implementaci a garantovali API, alespoň po nějakou nezanedbatelnou dobu, byl bych spokojený.Možná nebyl, když by se brzy ukázalo, že nějaký nový driver nelze do jádra přidat bez změny API