Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Google+ za pár týdnů končí, takže se poohlížím po náhradě za můj Google+ profil. Protože jsem G+ už delší dobu používal hlavně jako veřejně přístupné, odkazovatelné a komentovatelné odkladiště komentovaných odkazů či mých poznámek, tak se mi nyní jeví jako ideální náhrada Reddit. Další moje posty tedy na https://www.reddit.com/u/michal-ruzicka. (A asi bude fungovat RSS kanál.)
Před pár měsíci jsem si stěžoval na Shingled Magnetic Recording (SMR) disk, který tak trochu podezřívám, že možná žere data. Nyní jsem objevil pár dní starý skvělý článek o chování 8TB Seagate Archive. SMR disky jsou ještě větší nářez, než jsem si původně myslel: Věděli jste například, že 2,25minutovým náhodným zápisem můžete SMR disku způsobit více než 14hodinové uklízení?
Nedávno jsem na Lupě četl další článek o Flattru a tentokrát jsem se už i registroval a zkouším Flattr používat. Myslím si, že pokud se má nějaký systém mikroplateb ujmout, tak bude vypadat (nějak) takto. A pokud by se rozšířil opravdu masově, tak by pro výjimečné autory/články možná mohl přinést výnos i jiný, než jen dobrý pocit z toho, že se jejich práce líbí.
xmllint --format input.xml
Už by se mi něco podobného kolikrát hodilo, ale tenkrát mne ne napadlo zkoušet nic jiného, než editory typu <oXygen/>, vestavěný XML editor NetBeans či hledat rozšíření Firefoxu, které by dokázalo Firefox donutit zobrazit zarovnaných čistý XML zdroj i pro HTML/XHTML/XML s připojeným stylesheetem.
Teď by to ještě chtělo něco podobně jednoduchého a rychlého, co dokáže v unifikovaném diffu zobrazit rozdíly ne jen na úrovni celých řádků, ale na úrovni změněných znaků na úrovni řádku, jako to umí ve webovém rozhraní např. Trac...
Od doby, co jsem si koupil smartphone s Androidem a začal číst RSS přes Google Reader v telefonu, jsem v plnotučné verzi Google Readeru ve webovém prohlížeči v počítači velmi postrádal funkci „Mark previous as read“ (v Android aplikaci dostupná ve vyskakovacím menu po delším podržení prstu na nějaké položce ve stručném výpisu příspěvků).
Pokud se staráte i o systémy s MS Windows, na které jste v poslední době potřebovali nainstalovat Adobe Reader nebo Flash Player, tak jste možná narazili na to, že místo normálního odkazu na stažení .exe
či .msi
souboru vás web nutí instalovat jakýsi Adobe Download Manager doplněk do Firefoxu, který pak teprve umožní daný produkt stáhnout a nainstalovat. Zobrazuje přitom reklamu a k samotnému instalačnímu souboru se ani nedostanete. Když tak potřebujete instalovat na víc počítačů, tak abyste na každém stahovali znovu (daný počítač tedy musí mít v době instalace přístup k internetu) a ani nemáte možnost uschovat si instalační balíček do archivu instalovaného software.
Tak jsem narazil na limit ZIP archivu, o kterém jsem neměl povědomí. Nebýt rdiff-backup, tak jsem přišel o data.
Proč se proboha někteří lidé podepisují do každého svého příspěvku v diskusním fóru, když někde v okolí toho textu je stejně přímo systémem vloženo jejich jméno?
Před zhruba dvěma týdny jsem do bazaru vkládal inzerát na prodej ročního webhostingu IGNUM Enterprise s vlastní doménou, pro který nemám využití. Zatím se ale nikdo neozval.
Protože službu nechci nechat propadnout, zkusím upozornění přidat ještě do blogu.
Včera jsem napsal zápisek o rozšířeních pro Mozilla Firefox, tak jsem si řekl, že by to chtělo ještě rozšíření pro Mozilla Thunderbird.
Máte tedy tipy na nějaká zajímavá rozšíření Thunderbirdu, která jsou podle vás zajímavá a mohla by se hodit i jiným zdejším uživatelům?
Předpokládám, že mezi čtenáři zdejšího serveru je nezanedbatelné procento uživatelů webového prohlížeče Mozilla Firefox a stejně tak předpokládám, že uživatelé Firefoxu používají i nějaká ta rozšíření.
Můj problém s rozšířeními Firefoxu je, že je jich moc. Nedají se tedy všechny vyzkoušet. Proto se ptám, máte tipy na nějaká rozšíření, která jsou podle vás zajímavá a mohla by se hodit i jiným zdejším uživatelům?
Pokud také někdy váháte nad záludnostmi naší mateřštiny, určitě vás napadlo použít Internet. Osobně používám server Pravidla.cz. Dnes jsem ale čirou náhodou objevil Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český AV ČR a zdá se, že to je velmi užitečný zdroj informací. Třeba se vám bude taky hodit.
Občas se stává, že si potřebuji vyhledat nějaký Unicode znak, který běžně nepoužívám. Umím tedy zhruba odhadnou jeho jméno, nevím ale ani jeho Unicode kód, ani ho neumím přímo vložit z klávesnice.
Pokud jsem na linuxovém stroji, není s tím problém. Používám šikovnou mapu znaků z GNOME (program gnome-character-map), která umí vyhledávat i podle názvu znaku. Navíc zobrazí spoustu užitečných informací o vyhledaném znaku. Pokud jsem ale u stroje s Windows, mám smůlu.
Dnes mě zaujala video recenze údajně první u nás prodávané čtečky elektronických knih s e-papírem.
Před chvílí jsem se ze zpráv na ČT24 dozvěděl, že dnes, 18. března 2008, zemřel na Srí Lance v nedožitých 91 letech Arthur C. Clarke, legendární spisovatel sci-fi literatury (proslavil se zejména skvělým filmem a čtyřdílnou sérií románů Vesmírná odysea), vynálezce (je autorem geostacionárních telekomunikačních družic) a popularizátor vědy. Zemřel tedy poslední člen Velké trojky science fiction.
Dnes jsem narazil na další z neuvěřitelných výtvorů jistého pana Vlastimila Waice, častého přispěvatele na serveru Živě.cz.
Po přečtení jeho zprávičky jsem se nejdříve od srdce zasmál. Pak mě ale napadlo, kde je vlastně hranice mezi reklamou a „fandovstvím“.
Tak jsem dnes neodolal a za 42 Kč zakoupil DVD přílohu nejmenovaných taky-novin s výbornou českou komedií „S tebou mě baví svět“. (Mimochodem, znáte Google Calendar s přehledem DVD příloh v českých novinách a časopisech?)
Musím ale říct, že už mě neskutečně točí různé pseudoochrany a nesmyslná omezení ve spotřební elektronice. Teď nemám na mysli protikopírovací DRM a podobné legrácky, ale prosté zakázání přeskakování do libovolného místa filmu na DVD. Proč to výrobci dělají? Vždyť takhle DVD degradují na úroveň horší než VHS. Tam se sice musí pěkně postupně převíjet páska a nejde skočit do přesného místa ve filmu, ale alespoň to funguje.
Před nedávnem se tu v jednom blogu objevila žádost o radu s výběrem monitoru.
V diskusi pod příspěvkem jsem také přispěl svou troškou do mlýna a navrhoval HP LP2065 nebo NEC MultiSync LCD20WGX² Oba ale měli nějaké (i když relativní) nevýhody: lesklý povrch, absenci podpory HDCP (přece jen, co kdyby náhodou; monitor se kupuje na hodně let), nebo neširokoúhlost. Kdyby mi umřel současný monitor a já si měl okamžitě koupit nový, velmi bych zvažoval, co vlastně koupit. V současné době na trhu není (respektive nebyl, vizte dále) monitor, který by mi úplně vyhovoval.
Pokud také pracujete i pod operačními systémy z rodiny MS Windows, pak vám možná také chybí „linuxové“ rozložení české (QWERTZ) klávesnice. V tomto zápisku se dozvíte, co se s tím dá dělat.
Tak podle zprávičky na serveru cdr.cz je všech 11,6 milionů vyrobených a prodaných herních konzol Xbox 360 od Microsoftu vadných a dříve nebo později budou mít s vysokou pravděpodobností poruchu.
Před chvílí jsem vedl přes ICQ (tedy on přes ICQ z MS Windows Vista; já přes Jabber z Linux s jedním známým rozhovor o zajímavém chování IE. Vypadalo to asi takto: