Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Tento blog obsahuje nebezpečnou symboliku.
Po menším fiasku s UPS bych si rád nechal od zkušenejších poradit jaký LCD monitor zakoupit.
Stávající 17 LCD HYUNDAI B71A mi přestává vyhovovat svou velikostí, poohlížím se po min 20" panelu neširokoúhlém do 15´000kč. Kámoš si koupil HP a je sním nadmíru spokojen. Zatím je to můj jediný kandidát.
- malé body. Tohle je důvod proč mám 17 místo 19. Mají (měli) stejně rozlišení 1280x1024, tudíž 19 zobrazila stejné množství dat akorát na větší kostičky. Teď vypadá situace dost podobně mezi 20 a 21.
- maska. V tomhle se opravdu nevyznám. Kolega v práci co dělá do HW mi doporučit masku PVA, konkrétně monitory Fujitsu Siemens, nebo rovnou EIZO. Údajně má lepší barvy a naopak horší rychlost odezvy než TN. Potřebuji to k programování a občasnému hraní her. Nebudu editovat profesionální fotografie. Proto nevím, jestli má smysl investovat pár tisíc navíc do PVA.
- NEširokoúhlý poměr stran. Na filmy je to asi výhoda, ale když sedím u kolegovy 22, tak mi připadá, že jsem zbytečně ochuzen o prostor nahoře a dole.
- s vyšším rozlišením nějak souvisí i DVI vstup. Pokud se nepletu, tak DVI je max do 1600x1200, pak je potřeba použít nějaký spec. Co na to grafika?
Tiskni
Sdílej:
Brutální odezva
Tohle je snad fetiš 2ms znamená FPS 500. Obnovovací frekvence pro LCD se obvykle nastavuje na 60Hz.
Na odpověď od tebe jsem čekal a nezklamal jsi mě.
Input lag má i to kámošovic HP. Nikde jsme se nedočetli typ masky, je možný že má PVA? Je to velký pařan stříleček a říkal, že si na to zvykl dost rychle. To by mi asi nevadilo.
Jen si říkám, proč fakt nejím to 22inch 1680x1050,
1680x1050-1600x1200 = -156000px. Zobrazí méně informace na ploše pro mě nevyhovujícího tvaru a ještě do větších bodů. 22 má mít rozlišení nějakých 1800 na 1300.
U součastného HYUNDAIe občas vidím ten 6b dithering. Především na gradientu šedé. Trpí tím všechny TN masky?
jinak pokud si pařan stříleček zvukl na input lag, tak pak buď nění tak velký "progamer" anebo má jeho moňas input lag jen minimální. ten 24inch ho prej měl fakt burtální.
Jo, tohle není nic hroznýho a dost se musíš soustředit abys ho zaznamenal.
To není pravda, trpí tím jen ty monitory které mají 6bit převodník. Poznaj (a to ještě jen někdy) se tak, že mají "16,2m" a ne "16,7m" barev
To mi připadá jako naprostá ptákovina. Pokud by měl monitor 18-bitovou barevnou hloubku, bude mít pouhých 2^18 = 262144 barev.
Těch 10 bitů se myslí na každou z RGB složek.
Při 10bitové interní barevné hloubce v monitorech EIZO je tedy počet barev při interním zpracování (210)3 = 1 073 741 824.
Při vámi udávané teoretické 18bitové barevné hloubce už by to bylo (218)3 = 18 014 398 509 481 984 barev, což už je slušné číslo, nemyslíte?
Co potřebujete jsou detailní a kvalitní nezávislé recenze. Zkuste Svět hardware.
Ten odkazovaný HP dopadl v testu opravdu celkem dobře. Kdybych si teď okamžitě měl koupit nový monitor, tak bych do něj šel taky.
Co se týče technologií LCD, doporučuju se podívat na výborný článek na tomtéž serveru.
Ten NEC byl určitě NEC MultiSync LCD20WGX² Pro. To je můj druhý favorit (raději bych širokoúhlý), ale ten lesklý povrch opravdu nepřekousnu. :-/
Co se týče nějaké té stovky, tak se obávám, že pokud 15 000 Kč stojí kvalitní 20" panel, tak stejně kvalitní 24" panel bude podstatně dražší, než jen o pár stovek.
HP jsem myslel HP LP2065. Ten mi přijde dostatečný a cenově přijatelný.
Má jen dvě (a to dost relativní) mouchy – není širokoúhlý a neumí HDCP.
Širokoúhlost je spíš věc názoru a HDCP bych viděl spíš jen „pro jistotu“. Osobně očekávám, že výrobci co nevidět DRM stejně sami přestanou používat a i pokud ne, tak pod Linuxem to asi stejně bude vypadat jinak než na DRM prolezlých Windows.
Tak po dnešku mám nový tip na monitor. Vize můj zápisek.