Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Jak je to tam dlouho? To snad není ani měsíc, co jsem flash na widle instaloval bez takových opičáren...
web nutí instalovat jakýsi Adobe Download Manager doplněk do Firefoxu
Jdeš tam přes http://get.adobe.com/reader/ (sem vede odkaz z http://www.adobe.com/) nebo jinudy? Teď jsem to vyzkoušel znovu a zase mi to cpalo ten doplněk.
Pro ilustraci postup:
Hmm, tipl bych, že to bude tím, že pro Operu nemají Download Manager doplněk, který by uživatelům nutili...
My neaktualizujeme z repozitářů, když můžeme přímo ze stránek výrobce.
Pravda, je určitě mnohem pohodlnější ručně stahovat instalátor každého programu ze stránky výrobce a následně instalovat na jednotlivé stroje (tedy po tom, co nějakou magií zjistím, že je potřeba daný program aktualizovat), než (pokud to tedy nechci nechat dělat zcela automaticky) do shellu napsat zypper update
, potvrdit instalaci a dál se nestarat.
Nicméně to už je zcela od tématu – cílem zápisku bylo poskytnou přímé linky na stažení Adobe Readeru a Adobe Flashe. (Jak je vidět z prvního příspěvku do této diskuse, nejsem sám, komu to cpalo doplněk pro Firefox.) Pokud linky nepotřebujete, nikdo vám je nenutí.
zypper updateBylo by dobré ve Windows něco takového mít. Pro MS produkty funguje Windows Update perfektně, vč. možnosti ve větší síti použít WSUS server a všechno si pohodlně nastavit a občas zkouknout reporty (a kdo fakt chce, může si to vše ovládat i přes skripty). Zásadní problém je, že spektrum aplikací je na Windows podstatně širší, než na linuxu. A to jak počtem, tak licenčně a dodavatelsky. Praxe linuxových distribucí, kdy distribuční balíčkáři opečovávají sami balíčky pro každý program, a musí se to dělat pro každou distribuci zvlášť, by byla na Windows neudržitelná. Jediná možná cesta je standardní formát balíčků, na který by přistoupili všichni významní hráči a sami by drželi něco jako repozitáře. Problém je i v tom, že instalace většiny netriviální aplikací na Windows je v základní podobě interaktivní, a nastavuje se tam mnoho významných věcí (jestli se mají asociovat typy souborů, které komponenty aplikace nainstalovat atd.). Pořád by se mohly řešit alespoň aktualizace, to je pravda. Další věc je, že ty balíčky nemůže obvykle spravovat nikdo jiný, protože výrobci software (i freeware) obvykle nedovolují redistribuci v jiné podobě než jako originální instalátor. Microsoft pro tohle má řešení, nebo aspoň jeho základ - MSI balíčky. Ty umí řešit i unattended instalaci a předkonfigurování parametrů (Transform Files). Perfektně to funguje třeba pro MS Office. Jenže ostatní na to obvykle kašlou, a bastlí si vlastní instalátory. Celé to ale je problém jen u domácích uživatelů a menších firem. Větší tohle i na těch zlých Windows řeší cetrální správou, přípravou a distribucí balíčků. Nové verze se vždy testují, jestli nerozbijí chování ostatních aplikací. Není nic lepšího, než když aktualizace Adobe Readru rozbije funkčnost klíčové 3rd party aplikace. Když tohle zažijete, touha po automatických aktualizacích z repozitářů, kde po nějaké době všechno závisí na všem a držet si starší verze je obtížné, dosti ochladne. V podstatě jediný problém je přesvědčování některých instalátorů, které s bezobslužnou instalací nepočítají. A možná dostupnost informací, že je update k dispozici. Prostě záleží na složení SW na konkrétním PC. Kde se používají jen věci z distribučních repozitářů, tak OK. Ale představte si na libuxovém desktopu udržovat 15 dalších aplikací, co prostě v žádném repozitáři nejsou a nebudou. A z mnoha důvodů je potřebujete k práci, a ty důvody jsou řádově silnější než "není to v repozitáři". Takže tak.
Na prosazení balíčkovacího systému à la Linux už je pod Windows asi pozdě. Nicméně si dovedu představit, že by byla v OS služba, do které by si každý program mohl zaregistrovat nějaké své URL, a tato služba operačního systému by pak na tomto URL definovaným protokolem (tu by definoval např. Microsoft jakožto poskytovatel této funkce ve svém OS – samozřejmě by to muselo být opravdu jednoduché a zcela otevřené) pro daný program zjišťovala na serveru výrobce toho programu, zda existují aktualizace. Pokud ano, byl by o tom program informován a sám by si zařídil update (toto by mohlo být tou službou OS v nějaké podobě také podporováno).
Výhoda by byla v tom, že by služba byla jedna pro všechny programy v OS. Uživatel by navíc viděl, které programy jsou v ní zaregistrované (a věděl by tak, že se aktualizují, případně by toto mohl na straně OS tiše blokovat, aby o tom program samotný nevěděl – obrana proti již nefungujícím / chybně reagujícím serverům výrobce).
Nakonec by podobným způsobem mohla být řešena i instalace programů – uživatel by do dané update služby v OS zadal URL nového programu, definovaným protokolem by se ze serveru poskytovatele zahájila instalace.
Nejspíš by to mělo hromadu (např. bezpečnostních) úskalí, ale provést by se to asi dalo. A pro staré programy by se dal dál používat současný způsob stažení instalátoru a ruční instalace. Pokud by ale bylo řešení pro poskytovatele dostatečně jednoduché (opravdu jednoduchý protokol pro instalaci/update, který by nevyžadoval nic moc složitého na straně serveru výrobce a update mechanismu v programech samotných), tak by to dle mého mohlo mít úspěch. (Na druhou stranu, než by se to opravdu masově rozšířilo, tak už asi stejně všechno poběží přímo na těch serverech a Windows se v současné podobě vůbec nebudou prodávat, protože webový prohlížeč poběží i na tabletu s Linuxem.
naprostá většina Linuxáků ví o Windows (bez urážky)A to je právě ta urban legend, protože většina skutečných odborníků na windows si dali práci s tím se seznámit i s ostatním počítačovým světem a spousta (ne všichni) z nich jsou dnes zároveň uživateli nějaké linuxové distribuce. Normálně na tebe nereaguju, ale tohle si dovolím opakovaně připomenout.
urban legends o kradeném Photoshopu a BSODChápu, že BSOD už není tak úplně BSOD, ale rád se nechám poučit, jakým způsobem ze světa zmizel fenomén kradeného software typu Photoshop a dalších?
BTW, příklad takového (dobrého) programu pro hlídání aktualizací aplikací třetích stran pod Windows?
Nejsou nějaké zvěsti o tom, že by to už konečně přibyly 64b buildy pro Linux i Windows? Už by bylo na čase...To jako aby to leakovalo ve čtyřiašedesáti bitech?
Tiskni
Sdílej: