Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Jak je to tam dlouho? To snad není ani měsíc, co jsem flash na widle instaloval bez takových opičáren...
web nutí instalovat jakýsi Adobe Download Manager doplněk do Firefoxu
Jdeš tam přes http://get.adobe.com/reader/ (sem vede odkaz z http://www.adobe.com/) nebo jinudy? Teď jsem to vyzkoušel znovu a zase mi to cpalo ten doplněk.
Pro ilustraci postup:
Hmm, tipl bych, že to bude tím, že pro Operu nemají Download Manager doplněk, který by uživatelům nutili...
My neaktualizujeme z repozitářů, když můžeme přímo ze stránek výrobce.
Pravda, je určitě mnohem pohodlnější ručně stahovat instalátor každého programu ze stránky výrobce a následně instalovat na jednotlivé stroje (tedy po tom, co nějakou magií zjistím, že je potřeba daný program aktualizovat), než (pokud to tedy nechci nechat dělat zcela automaticky) do shellu napsat zypper update, potvrdit instalaci a dál se nestarat.
Nicméně to už je zcela od tématu – cílem zápisku bylo poskytnou přímé linky na stažení Adobe Readeru a Adobe Flashe. (Jak je vidět z prvního příspěvku do této diskuse, nejsem sám, komu to cpalo doplněk pro Firefox.) Pokud linky nepotřebujete, nikdo vám je nenutí.
zypper updateBylo by dobré ve Windows něco takového mít. Pro MS produkty funguje Windows Update perfektně, vč. možnosti ve větší síti použít WSUS server a všechno si pohodlně nastavit a občas zkouknout reporty (a kdo fakt chce, může si to vše ovládat i přes skripty). Zásadní problém je, že spektrum aplikací je na Windows podstatně širší, než na linuxu. A to jak počtem, tak licenčně a dodavatelsky. Praxe linuxových distribucí, kdy distribuční balíčkáři opečovávají sami balíčky pro každý program, a musí se to dělat pro každou distribuci zvlášť, by byla na Windows neudržitelná. Jediná možná cesta je standardní formát balíčků, na který by přistoupili všichni významní hráči a sami by drželi něco jako repozitáře. Problém je i v tom, že instalace většiny netriviální aplikací na Windows je v základní podobě interaktivní, a nastavuje se tam mnoho významných věcí (jestli se mají asociovat typy souborů, které komponenty aplikace nainstalovat atd.). Pořád by se mohly řešit alespoň aktualizace, to je pravda. Další věc je, že ty balíčky nemůže obvykle spravovat nikdo jiný, protože výrobci software (i freeware) obvykle nedovolují redistribuci v jiné podobě než jako originální instalátor. Microsoft pro tohle má řešení, nebo aspoň jeho základ - MSI balíčky. Ty umí řešit i unattended instalaci a předkonfigurování parametrů (Transform Files). Perfektně to funguje třeba pro MS Office. Jenže ostatní na to obvykle kašlou, a bastlí si vlastní instalátory. Celé to ale je problém jen u domácích uživatelů a menších firem. Větší tohle i na těch zlých Windows řeší cetrální správou, přípravou a distribucí balíčků. Nové verze se vždy testují, jestli nerozbijí chování ostatních aplikací. Není nic lepšího, než když aktualizace Adobe Readru rozbije funkčnost klíčové 3rd party aplikace. Když tohle zažijete, touha po automatických aktualizacích z repozitářů, kde po nějaké době všechno závisí na všem a držet si starší verze je obtížné, dosti ochladne. V podstatě jediný problém je přesvědčování některých instalátorů, které s bezobslužnou instalací nepočítají. A možná dostupnost informací, že je update k dispozici. Prostě záleží na složení SW na konkrétním PC. Kde se používají jen věci z distribučních repozitářů, tak OK. Ale představte si na libuxovém desktopu udržovat 15 dalších aplikací, co prostě v žádném repozitáři nejsou a nebudou. A z mnoha důvodů je potřebujete k práci, a ty důvody jsou řádově silnější než "není to v repozitáři". Takže tak.
Na prosazení balíčkovacího systému à la Linux už je pod Windows asi pozdě. Nicméně si dovedu představit, že by byla v OS služba, do které by si každý program mohl zaregistrovat nějaké své URL, a tato služba operačního systému by pak na tomto URL definovaným protokolem (tu by definoval např. Microsoft jakožto poskytovatel této funkce ve svém OS – samozřejmě by to muselo být opravdu jednoduché a zcela otevřené) pro daný program zjišťovala na serveru výrobce toho programu, zda existují aktualizace. Pokud ano, byl by o tom program informován a sám by si zařídil update (toto by mohlo být tou službou OS v nějaké podobě také podporováno).
Výhoda by byla v tom, že by služba byla jedna pro všechny programy v OS. Uživatel by navíc viděl, které programy jsou v ní zaregistrované (a věděl by tak, že se aktualizují, případně by toto mohl na straně OS tiše blokovat, aby o tom program samotný nevěděl – obrana proti již nefungujícím / chybně reagujícím serverům výrobce).
Nakonec by podobným způsobem mohla být řešena i instalace programů – uživatel by do dané update služby v OS zadal URL nového programu, definovaným protokolem by se ze serveru poskytovatele zahájila instalace.
Nejspíš by to mělo hromadu (např. bezpečnostních) úskalí, ale provést by se to asi dalo. A pro staré programy by se dal dál používat současný způsob stažení instalátoru a ruční instalace. Pokud by ale bylo řešení pro poskytovatele dostatečně jednoduché (opravdu jednoduchý protokol pro instalaci/update, který by nevyžadoval nic moc složitého na straně serveru výrobce a update mechanismu v programech samotných), tak by to dle mého mohlo mít úspěch. (Na druhou stranu, než by se to opravdu masově rozšířilo, tak už asi stejně všechno poběží přímo na těch serverech a Windows se v současné podobě vůbec nebudou prodávat, protože webový prohlížeč poběží i na tabletu s Linuxem.
naprostá většina Linuxáků ví o Windows (bez urážky)A to je právě ta urban legend, protože většina skutečných odborníků na windows si dali práci s tím se seznámit i s ostatním počítačovým světem a spousta (ne všichni) z nich jsou dnes zároveň uživateli nějaké linuxové distribuce. Normálně na tebe nereaguju, ale tohle si dovolím opakovaně připomenout.
urban legends o kradeném Photoshopu a BSODChápu, že BSOD už není tak úplně BSOD, ale rád se nechám poučit, jakým způsobem ze světa zmizel fenomén kradeného software typu Photoshop a dalších?
BTW, příklad takového (dobrého) programu pro hlídání aktualizací aplikací třetích stran pod Windows?
Nejsou nějaké zvěsti o tom, že by to už konečně přibyly 64b buildy pro Linux i Windows? Už by bylo na čase...To jako aby to leakovalo ve čtyřiašedesáti bitech?
Tiskni
Sdílej: