Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
Jak je to tam dlouho? To snad není ani měsíc, co jsem flash na widle instaloval bez takových opičáren...
web nutí instalovat jakýsi Adobe Download Manager doplněk do Firefoxu
Jdeš tam přes http://get.adobe.com/reader/ (sem vede odkaz z http://www.adobe.com/) nebo jinudy? Teď jsem to vyzkoušel znovu a zase mi to cpalo ten doplněk.
Pro ilustraci postup:
Hmm, tipl bych, že to bude tím, že pro Operu nemají Download Manager doplněk, který by uživatelům nutili...
My neaktualizujeme z repozitářů, když můžeme přímo ze stránek výrobce.
Pravda, je určitě mnohem pohodlnější ručně stahovat instalátor každého programu ze stránky výrobce a následně instalovat na jednotlivé stroje (tedy po tom, co nějakou magií zjistím, že je potřeba daný program aktualizovat), než (pokud to tedy nechci nechat dělat zcela automaticky) do shellu napsat zypper update
, potvrdit instalaci a dál se nestarat.
Nicméně to už je zcela od tématu – cílem zápisku bylo poskytnou přímé linky na stažení Adobe Readeru a Adobe Flashe. (Jak je vidět z prvního příspěvku do této diskuse, nejsem sám, komu to cpalo doplněk pro Firefox.) Pokud linky nepotřebujete, nikdo vám je nenutí.
zypper updateBylo by dobré ve Windows něco takového mít. Pro MS produkty funguje Windows Update perfektně, vč. možnosti ve větší síti použít WSUS server a všechno si pohodlně nastavit a občas zkouknout reporty (a kdo fakt chce, může si to vše ovládat i přes skripty). Zásadní problém je, že spektrum aplikací je na Windows podstatně širší, než na linuxu. A to jak počtem, tak licenčně a dodavatelsky. Praxe linuxových distribucí, kdy distribuční balíčkáři opečovávají sami balíčky pro každý program, a musí se to dělat pro každou distribuci zvlášť, by byla na Windows neudržitelná. Jediná možná cesta je standardní formát balíčků, na který by přistoupili všichni významní hráči a sami by drželi něco jako repozitáře. Problém je i v tom, že instalace většiny netriviální aplikací na Windows je v základní podobě interaktivní, a nastavuje se tam mnoho významných věcí (jestli se mají asociovat typy souborů, které komponenty aplikace nainstalovat atd.). Pořád by se mohly řešit alespoň aktualizace, to je pravda. Další věc je, že ty balíčky nemůže obvykle spravovat nikdo jiný, protože výrobci software (i freeware) obvykle nedovolují redistribuci v jiné podobě než jako originální instalátor. Microsoft pro tohle má řešení, nebo aspoň jeho základ - MSI balíčky. Ty umí řešit i unattended instalaci a předkonfigurování parametrů (Transform Files). Perfektně to funguje třeba pro MS Office. Jenže ostatní na to obvykle kašlou, a bastlí si vlastní instalátory. Celé to ale je problém jen u domácích uživatelů a menších firem. Větší tohle i na těch zlých Windows řeší cetrální správou, přípravou a distribucí balíčků. Nové verze se vždy testují, jestli nerozbijí chování ostatních aplikací. Není nic lepšího, než když aktualizace Adobe Readru rozbije funkčnost klíčové 3rd party aplikace. Když tohle zažijete, touha po automatických aktualizacích z repozitářů, kde po nějaké době všechno závisí na všem a držet si starší verze je obtížné, dosti ochladne. V podstatě jediný problém je přesvědčování některých instalátorů, které s bezobslužnou instalací nepočítají. A možná dostupnost informací, že je update k dispozici. Prostě záleží na složení SW na konkrétním PC. Kde se používají jen věci z distribučních repozitářů, tak OK. Ale představte si na libuxovém desktopu udržovat 15 dalších aplikací, co prostě v žádném repozitáři nejsou a nebudou. A z mnoha důvodů je potřebujete k práci, a ty důvody jsou řádově silnější než "není to v repozitáři". Takže tak.
Na prosazení balíčkovacího systému à la Linux už je pod Windows asi pozdě. Nicméně si dovedu představit, že by byla v OS služba, do které by si každý program mohl zaregistrovat nějaké své URL, a tato služba operačního systému by pak na tomto URL definovaným protokolem (tu by definoval např. Microsoft jakožto poskytovatel této funkce ve svém OS – samozřejmě by to muselo být opravdu jednoduché a zcela otevřené) pro daný program zjišťovala na serveru výrobce toho programu, zda existují aktualizace. Pokud ano, byl by o tom program informován a sám by si zařídil update (toto by mohlo být tou službou OS v nějaké podobě také podporováno).
Výhoda by byla v tom, že by služba byla jedna pro všechny programy v OS. Uživatel by navíc viděl, které programy jsou v ní zaregistrované (a věděl by tak, že se aktualizují, případně by toto mohl na straně OS tiše blokovat, aby o tom program samotný nevěděl – obrana proti již nefungujícím / chybně reagujícím serverům výrobce).
Nakonec by podobným způsobem mohla být řešena i instalace programů – uživatel by do dané update služby v OS zadal URL nového programu, definovaným protokolem by se ze serveru poskytovatele zahájila instalace.
Nejspíš by to mělo hromadu (např. bezpečnostních) úskalí, ale provést by se to asi dalo. A pro staré programy by se dal dál používat současný způsob stažení instalátoru a ruční instalace. Pokud by ale bylo řešení pro poskytovatele dostatečně jednoduché (opravdu jednoduchý protokol pro instalaci/update, který by nevyžadoval nic moc složitého na straně serveru výrobce a update mechanismu v programech samotných), tak by to dle mého mohlo mít úspěch. (Na druhou stranu, než by se to opravdu masově rozšířilo, tak už asi stejně všechno poběží přímo na těch serverech a Windows se v současné podobě vůbec nebudou prodávat, protože webový prohlížeč poběží i na tabletu s Linuxem.
naprostá většina Linuxáků ví o Windows (bez urážky)A to je právě ta urban legend, protože většina skutečných odborníků na windows si dali práci s tím se seznámit i s ostatním počítačovým světem a spousta (ne všichni) z nich jsou dnes zároveň uživateli nějaké linuxové distribuce. Normálně na tebe nereaguju, ale tohle si dovolím opakovaně připomenout.
urban legends o kradeném Photoshopu a BSODChápu, že BSOD už není tak úplně BSOD, ale rád se nechám poučit, jakým způsobem ze světa zmizel fenomén kradeného software typu Photoshop a dalších?
BTW, příklad takového (dobrého) programu pro hlídání aktualizací aplikací třetích stran pod Windows?
Nejsou nějaké zvěsti o tom, že by to už konečně přibyly 64b buildy pro Linux i Windows? Už by bylo na čase...To jako aby to leakovalo ve čtyřiašedesáti bitech?
Tiskni
Sdílej: