Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Pokud se staráte i o systémy s MS Windows, na které jste v poslední době potřebovali nainstalovat Adobe Reader nebo Flash Player, tak jste možná narazili na to, že místo normálního odkazu na stažení .exe či .msi souboru vás web nutí instalovat jakýsi Adobe Download Manager doplněk do Firefoxu, který pak teprve umožní daný produkt stáhnout a nainstalovat. Zobrazuje přitom reklamu a k samotnému instalačnímu souboru se ani nedostanete. Když tak potřebujete instalovat na víc počítačů, tak abyste na každém stahovali znovu (daný počítač tedy musí mít v době instalace přístup k internetu) a ani nemáte možnost uschovat si instalační balíček do archivu instalovaného software.
Toto mi celkem pije krev. Naštěstí se dá stahovat i přímo:
Pod Linuxem samozřejmě takovéto opičky řešit nemusíme – oba programy se instalují a aktualizují z repositářů distribuce (alespoň v openSUSE) stejně, jako každý jiný software.
Tiskni
Sdílej:
Jak je to tam dlouho? To snad není ani měsíc, co jsem flash na widle instaloval bez takových opičáren...
web nutí instalovat jakýsi Adobe Download Manager doplněk do Firefoxu
Jdeš tam přes http://get.adobe.com/reader/ (sem vede odkaz z http://www.adobe.com/) nebo jinudy? Teď jsem to vyzkoušel znovu a zase mi to cpalo ten doplněk.
Pro ilustraci postup:
Hmm, tipl bych, že to bude tím, že pro Operu nemají Download Manager doplněk, který by uživatelům nutili...
My neaktualizujeme z repozitářů, když můžeme přímo ze stránek výrobce.
Pravda, je určitě mnohem pohodlnější ručně stahovat instalátor každého programu ze stránky výrobce a následně instalovat na jednotlivé stroje (tedy po tom, co nějakou magií zjistím, že je potřeba daný program aktualizovat), než (pokud to tedy nechci nechat dělat zcela automaticky) do shellu napsat zypper update, potvrdit instalaci a dál se nestarat.
Nicméně to už je zcela od tématu – cílem zápisku bylo poskytnou přímé linky na stažení Adobe Readeru a Adobe Flashe. (Jak je vidět z prvního příspěvku do této diskuse, nejsem sám, komu to cpalo doplněk pro Firefox.) Pokud linky nepotřebujete, nikdo vám je nenutí.
zypper updateBylo by dobré ve Windows něco takového mít. Pro MS produkty funguje Windows Update perfektně, vč. možnosti ve větší síti použít WSUS server a všechno si pohodlně nastavit a občas zkouknout reporty (a kdo fakt chce, může si to vše ovládat i přes skripty). Zásadní problém je, že spektrum aplikací je na Windows podstatně širší, než na linuxu. A to jak počtem, tak licenčně a dodavatelsky. Praxe linuxových distribucí, kdy distribuční balíčkáři opečovávají sami balíčky pro každý program, a musí se to dělat pro každou distribuci zvlášť, by byla na Windows neudržitelná. Jediná možná cesta je standardní formát balíčků, na který by přistoupili všichni významní hráči a sami by drželi něco jako repozitáře. Problém je i v tom, že instalace většiny netriviální aplikací na Windows je v základní podobě interaktivní, a nastavuje se tam mnoho významných věcí (jestli se mají asociovat typy souborů, které komponenty aplikace nainstalovat atd.). Pořád by se mohly řešit alespoň aktualizace, to je pravda. Další věc je, že ty balíčky nemůže obvykle spravovat nikdo jiný, protože výrobci software (i freeware) obvykle nedovolují redistribuci v jiné podobě než jako originální instalátor. Microsoft pro tohle má řešení, nebo aspoň jeho základ - MSI balíčky. Ty umí řešit i unattended instalaci a předkonfigurování parametrů (Transform Files). Perfektně to funguje třeba pro MS Office. Jenže ostatní na to obvykle kašlou, a bastlí si vlastní instalátory. Celé to ale je problém jen u domácích uživatelů a menších firem. Větší tohle i na těch zlých Windows řeší cetrální správou, přípravou a distribucí balíčků. Nové verze se vždy testují, jestli nerozbijí chování ostatních aplikací. Není nic lepšího, než když aktualizace Adobe Readru rozbije funkčnost klíčové 3rd party aplikace. Když tohle zažijete, touha po automatických aktualizacích z repozitářů, kde po nějaké době všechno závisí na všem a držet si starší verze je obtížné, dosti ochladne. V podstatě jediný problém je přesvědčování některých instalátorů, které s bezobslužnou instalací nepočítají. A možná dostupnost informací, že je update k dispozici. Prostě záleží na složení SW na konkrétním PC. Kde se používají jen věci z distribučních repozitářů, tak OK. Ale představte si na libuxovém desktopu udržovat 15 dalších aplikací, co prostě v žádném repozitáři nejsou a nebudou. A z mnoha důvodů je potřebujete k práci, a ty důvody jsou řádově silnější než "není to v repozitáři". Takže tak.
Na prosazení balíčkovacího systému à la Linux už je pod Windows asi pozdě. Nicméně si dovedu představit, že by byla v OS služba, do které by si každý program mohl zaregistrovat nějaké své URL, a tato služba operačního systému by pak na tomto URL definovaným protokolem (tu by definoval např. Microsoft jakožto poskytovatel této funkce ve svém OS – samozřejmě by to muselo být opravdu jednoduché a zcela otevřené) pro daný program zjišťovala na serveru výrobce toho programu, zda existují aktualizace. Pokud ano, byl by o tom program informován a sám by si zařídil update (toto by mohlo být tou službou OS v nějaké podobě také podporováno).
Výhoda by byla v tom, že by služba byla jedna pro všechny programy v OS. Uživatel by navíc viděl, které programy jsou v ní zaregistrované (a věděl by tak, že se aktualizují, případně by toto mohl na straně OS tiše blokovat, aby o tom program samotný nevěděl – obrana proti již nefungujícím / chybně reagujícím serverům výrobce).
Nakonec by podobným způsobem mohla být řešena i instalace programů – uživatel by do dané update služby v OS zadal URL nového programu, definovaným protokolem by se ze serveru poskytovatele zahájila instalace.
Nejspíš by to mělo hromadu (např. bezpečnostních) úskalí, ale provést by se to asi dalo. A pro staré programy by se dal dál používat současný způsob stažení instalátoru a ruční instalace. Pokud by ale bylo řešení pro poskytovatele dostatečně jednoduché (opravdu jednoduchý protokol pro instalaci/update, který by nevyžadoval nic moc složitého na straně serveru výrobce a update mechanismu v programech samotných), tak by to dle mého mohlo mít úspěch. (Na druhou stranu, než by se to opravdu masově rozšířilo, tak už asi stejně všechno poběží přímo na těch serverech a Windows se v současné podobě vůbec nebudou prodávat, protože webový prohlížeč poběží i na tabletu s Linuxem.
naprostá většina Linuxáků ví o Windows (bez urážky)A to je právě ta urban legend, protože většina skutečných odborníků na windows si dali práci s tím se seznámit i s ostatním počítačovým světem a spousta (ne všichni) z nich jsou dnes zároveň uživateli nějaké linuxové distribuce. Normálně na tebe nereaguju, ale tohle si dovolím opakovaně připomenout.
urban legends o kradeném Photoshopu a BSODChápu, že BSOD už není tak úplně BSOD, ale rád se nechám poučit, jakým způsobem ze světa zmizel fenomén kradeného software typu Photoshop a dalších?
BTW, příklad takového (dobrého) programu pro hlídání aktualizací aplikací třetích stran pod Windows?
Nejsou nějaké zvěsti o tom, že by to už konečně přibyly 64b buildy pro Linux i Windows? Už by bylo na čase...To jako aby to leakovalo ve čtyřiašedesáti bitech?