Byla vydána nová verze 3.2.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Projekt openSUSE dnes, 3. listopadu 2026, oficiálně vydal openSUSE Leap 16.1, novou verzi své stabilní linuxové distribuce. Novinkou je také Immutable Mode, který nahrazuje dosavadní samostatnou distribuci openSUSE Leap Micro. Podrobnosti o novém vydání najdete v oficiálním oznámení nebo v českém překladu oznámení. Instalační obrazy jsou již dostupné na get.opensuse.org. Vydání společně oslavíme v pátek ve virtuálním baru a na … více »
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 45. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy a Fedora IoT pro internet věcí. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Vědci z MIT CSAIL představili koncept 'weight-space programming' a názorně předvedli, že pokročilé jazykové modely SI dokážou přímo číst a upravovat váhy neuronových sítí. Studie ukazuje, že modely nejen dokážou identifikovat účel sítí z pouhého nahlédnutí do jejich číselných vah, ale mohou i cíleně opravovat chyby a nedostatky, například GPT-6 Astra se změnou pouhých 0,016% vah open-weight modelu Qwen3.5-0.8B podařilo odstranit
… více »Organizátoři komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna na půdě zlínské univerzity Tomáše Bati, oznámili prodloužení termínu pro zasílání abstraktů do programu akce. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webu setkání do úterý 10. listopadu. Programová komise uvítá příspěvky věnované nejen správě sítí, ale také legislativě a regulaci nebo síťařským aktivitám studentů a pedagogů.
Bylo spuštěno předobjednávání zařízení Flipper One s Linuxem. Za 20 dolarů si lze koupit kupón a zajistit si tím speciální cenu 379 dolarů po spuštění kampaně na Kickstarteru.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 16.0. Postaven je na Firefoxu ESR 153. Vydána byla také nová verze 7.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. S Tor Browserem 16.0.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.26.0. Toto velké opravné vydání mj. vrací částečnou podporu živých přenosů nebo přepracovává zobrazování titulků a obecně nastavení videa v přehrávači – FreeTube umožňuje např. přehrávat video s větším zrychlením.
Další vlna kyberútoků zasáhla chladicí zařízení supermarketů v sedmi evropských zemích, Belgii, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Irsku, Estonsku a Finsku. Mrazáky se v některých prodejnách opět 'proměnily v trouby' a zahřály až na 50°C, což pochopitelně vedlo ke znehodnocení uskladněných potravin. Útoky navazují na podobný incident ve Francii z první poloviny října letošního roku, pachatel stále není znám.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Nedávno jsem někde uviděl zmínku o WinBtrfs. Teď mne náhodou napadlo se podívat, jestli už to umřelo, a vypadá to, že zatím ne – poslední commit je teď pět dnů starý. Příjemné překvapení, držím palce a těším se, co z toho třeba bude. Features list je už nyní docela dlouhý, i když to TODO list taky. :-)
Jsem fanda Btrfs, ale zajímá mne i jeho hlavní soupeř – ZFS. Nedávno se objevily zprávičky o přípravě toho, aby bylo ZFS (i přes problematické licencování) snadno použitelné v Ubuntu a Debianu. To mne přivedlo na (skvělý!) tutoriál Aarona Toponce o ZFS na Linuxu. Na základě něho a ještě několika dalších zdrojů se mi zdá, že Btrfs je v mnoha ohledech navrženo flexibilněji a vhodněji, i když samozřejmě má i své nevýhody. V tomto zápisku tedy zkusím stručně shrnout pro a proti, která u Btrfs a ZFS vidím.
Jsem velký fanda Btrfs a nedávno jsem psal o tom, jak jsem jej nasadil i na jednom ne až tak důležitém produkčním serveru, když jsem narazil na omezení velikosti Ext4 filesystému. Od té doby mám s Btrfs (a moderními spotřebitelskými disky) dva zážitky, které se dají shrnout jako lesk a bída Btrfs a bída moderních pevných disků. Stručný závěr: Btrfs ještě chce nějaký vývoj, ale už teď vážně zvažte jeho použití, protože kontrolní součty na úrovní filesystému jsou strašně důležitá a užitečná vlastnost a moderním diskům se nedá věřit.
Zhruba před rokem jsem na novém serveru vytvářel úložiště ze 4 kusů Hitachi 4 TB disků. Z hlediska bezpečnosti uložení dat jsem požadoval redundanci uložení (stačí dvě kopie) a samozřejmě čím vyšší rychlost, tím lépe. Už v té době jsem také předpokládal, že časem do serveru přibudou další disky a úložiště se bude rozšiřovat. Když k tomu ale teď došlo, tak jsem narazil u ext4 na limit 16 TiB velikosti filesystému. Skončilo to přechodem na Btrfs (podrobnosti dále) v produkčním provozu (byť ne kritickém), tak mi držte palce.