Nástroj pro obnovu dat GNU ddrescue (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 1.30. Vylepšena byla automatická obnova z disků s poškozenou čtecí hlavou.
Protokol IPv6 má již 30 let. První návrh specifikace RFC 1883 je z prosince 1995.
Byli vyhlášeni vítězové ocenění Steam Awards 2025. Hrou roku a současně nejlepší hrou, která vám nejde, je Hollow Knight: Silksong.
Byla vydána nová verze 26.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Anh-Linh. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Jednotný seznam blokovaných internetových stránek vedený Českým telekomunikační úřadem obsahoval také Český telekomunikační úřad.
Byl představen webový prohlížeč Brow6el, běžící v terminálu. Pro prohlížení webu je využit Chromium Embedded Framework, vyrendrovaná webová stránka je následně zobrazena v terminálu převodem na sixely pomocí knihovny libsixel. Brow6el se ovládá modálním klávesnicovým rozhraním, inspirovaném populárním textovým editorem Vim. Demonstrační video s ukázkou používání.
Společnost Pebble představila (YouTube) chytré hodinky Pebble Round 2. S kulatým e-paper displejem, s open source PebbleOS a vydrží baterie přibližně dva týdny. Předobjednat je lze za 199 dolarů s plánovaným dodáním v květnu.
Na novoroční inauguraci starosty New Yorku Zohrana Mamdaniho bylo zakázáno si s sebou přinést Raspberry Pi anebo Flipper Zero. Raspberry Pi i Flipper Zero jsou explicitně uvedeny v seznamu zakázaných věcí jak na na veřejné pozvánce, tak i na oficiálních stránkách města.
OpenTTD (Wikipedie), tj. open source klon počítačové hry Transport Tycoon Deluxe, byl vydán v nové stabilní verzi 15.0. Přehled novinek v seznamu změn a také na YouTube. OpenTTD lze instalovat také ze Steamu.
Správce oken IceWM byl vydán ve verzi 4.0.0, která např. vylepšuje navigaci v přepínání velkého množství otevřených oken.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Nedávno jsem někde uviděl zmínku o WinBtrfs. Teď mne náhodou napadlo se podívat, jestli už to umřelo, a vypadá to, že zatím ne – poslední commit je teď pět dnů starý. Příjemné překvapení, držím palce a těším se, co z toho třeba bude. Features list je už nyní docela dlouhý, i když to TODO list taky. :-)
Jsem fanda Btrfs, ale zajímá mne i jeho hlavní soupeř – ZFS. Nedávno se objevily zprávičky o přípravě toho, aby bylo ZFS (i přes problematické licencování) snadno použitelné v Ubuntu a Debianu. To mne přivedlo na (skvělý!) tutoriál Aarona Toponce o ZFS na Linuxu. Na základě něho a ještě několika dalších zdrojů se mi zdá, že Btrfs je v mnoha ohledech navrženo flexibilněji a vhodněji, i když samozřejmě má i své nevýhody. V tomto zápisku tedy zkusím stručně shrnout pro a proti, která u Btrfs a ZFS vidím.
Jsem velký fanda Btrfs a nedávno jsem psal o tom, jak jsem jej nasadil i na jednom ne až tak důležitém produkčním serveru, když jsem narazil na omezení velikosti Ext4 filesystému. Od té doby mám s Btrfs (a moderními spotřebitelskými disky) dva zážitky, které se dají shrnout jako lesk a bída Btrfs a bída moderních pevných disků. Stručný závěr: Btrfs ještě chce nějaký vývoj, ale už teď vážně zvažte jeho použití, protože kontrolní součty na úrovní filesystému jsou strašně důležitá a užitečná vlastnost a moderním diskům se nedá věřit.
Zhruba před rokem jsem na novém serveru vytvářel úložiště ze 4 kusů Hitachi 4 TB disků. Z hlediska bezpečnosti uložení dat jsem požadoval redundanci uložení (stačí dvě kopie) a samozřejmě čím vyšší rychlost, tím lépe. Už v té době jsem také předpokládal, že časem do serveru přibudou další disky a úložiště se bude rozšiřovat. Když k tomu ale teď došlo, tak jsem narazil u ext4 na limit 16 TiB velikosti filesystému. Skončilo to přechodem na Btrfs (podrobnosti dále) v produkčním provozu (byť ne kritickém), tak mi držte palce.