Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Nedávno jsem někde uviděl zmínku o WinBtrfs. Teď mne náhodou napadlo se podívat, jestli už to umřelo, a vypadá to, že zatím ne – poslední commit je teď pět dnů starý. Příjemné překvapení, držím palce a těším se, co z toho třeba bude. Features list je už nyní docela dlouhý, i když to TODO list taky. :-)
Jsem fanda Btrfs, ale zajímá mne i jeho hlavní soupeř – ZFS. Nedávno se objevily zprávičky o přípravě toho, aby bylo ZFS (i přes problematické licencování) snadno použitelné v Ubuntu a Debianu. To mne přivedlo na (skvělý!) tutoriál Aarona Toponce o ZFS na Linuxu. Na základě něho a ještě několika dalších zdrojů se mi zdá, že Btrfs je v mnoha ohledech navrženo flexibilněji a vhodněji, i když samozřejmě má i své nevýhody. V tomto zápisku tedy zkusím stručně shrnout pro a proti, která u Btrfs a ZFS vidím.
Jsem velký fanda Btrfs a nedávno jsem psal o tom, jak jsem jej nasadil i na jednom ne až tak důležitém produkčním serveru, když jsem narazil na omezení velikosti Ext4 filesystému. Od té doby mám s Btrfs (a moderními spotřebitelskými disky) dva zážitky, které se dají shrnout jako lesk a bída Btrfs a bída moderních pevných disků. Stručný závěr: Btrfs ještě chce nějaký vývoj, ale už teď vážně zvažte jeho použití, protože kontrolní součty na úrovní filesystému jsou strašně důležitá a užitečná vlastnost a moderním diskům se nedá věřit.
Zhruba před rokem jsem na novém serveru vytvářel úložiště ze 4 kusů Hitachi 4 TB disků. Z hlediska bezpečnosti uložení dat jsem požadoval redundanci uložení (stačí dvě kopie) a samozřejmě čím vyšší rychlost, tím lépe. Už v té době jsem také předpokládal, že časem do serveru přibudou další disky a úložiště se bude rozšiřovat. Když k tomu ale teď došlo, tak jsem narazil u ext4 na limit 16 TiB velikosti filesystému. Skončilo to přechodem na Btrfs (podrobnosti dále) v produkčním provozu (byť ne kritickém), tak mi držte palce.