Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
1. července Mozilla vypne službu Fakespot pro detekci podvodných recenzí v internetových obchodech. Mozilla koupila Fakespot v květnu 2023.
8. července Mozilla vypne službu Pocket (Wikipedie) pro ukládání článků z webu na později. Do 8. října si uživatelé mohou vyexportovat data. Mozilla koupila Pocket v únoru 2017. Několik měsíců byl Pocket integrovanou součástí Firefoxu.
Turris OS má aktuálně problém s aktualizací související s ukončením podpory protokolu OCSP u certifikační autority Let's Encrypt.
Nevidomý uživatel Linuxu v blogu upozornil na tristní stav přístupnosti na linuxovém desktopu (část první, druhá, závěr), přičemž stížnosti jsou podobné jako v roce 2022. Vyvolal bouřlivou odezvu. Následně např. Georges Stavracas shrnul situaci v GNOME. Debata o jiném aspektu přístupnosti, emulaci vstupu pod Waylandem, také proběhla na Redditu.
DevConf.CZ 2025, tj. open source komunitní konference sponzorovaná společností Red Hat, proběhne od 12. do 14. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Byla vydána nová major verze 28.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.
Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Počítače a národní abecedy, speciální znaky apod., to byl dříve opravdu problém. Různé kódové tabulky pro různé jazyky, v horším případě i více různých kódových tabulek pro jeden jazyk.
Naštěstí jsou tyto doby už pryč a Unicode vládne světu. Když jsme se zbavili – no dobře, no, tak zatím ještě tak úplně nezbavili . . . :-/ – různých kódových tabulek a můžeme si do jednoho souboru vkládat znaky jaké se nám zlíbí, objevil se jiný nečekaný problém – jak ty různé klikyháky z klávesnice efektivně vkládat?
MS Windows mají svou klávesovou zkratku Alt + <číslo>
. Na druhou stranu se mi nepodařilo zjistit, co je to vlastně za číslo. Např. si pamatuji, že Alt + 0150
je Unicode znak č. 2013, tedy půlčtverčíková pomlčka (–). Kde se ale vzalo číslo 0150 je mi záhadou. A zkratka Alt + 2013
vkládá úplně jiný znak. (Jen teď nemám možnost vyzkoušet jaký.)
MacOS X má obdobnou klávesovou zkratku – ⌘
+ <číslo>
. A pokud se nepletu, tak tady to číslo je skutečně
unicode pozice znaku.
Už před nějakou dobou jsem se snažil zjistit, jak vkládat některé potřebné unicode znaky pod Linuxem, konkrétně především v GNOME, které převážně používám. Bohužel jsem nebyl úspěšný a řešil jsem to kopírováním znaků přes schránku ze starších textů či z (mimochodem vynikající) mapy znaků z GNOME sady programů.
Nedávno nám na školních strojích s Linuxem upgradovali Fedora Core na verzi 6 a všiml jsem si, že se v liště objevila nová ikonka připomínající klávesnici. Po krátkém průzkumu jsem zjistil, že se jedná o program SCIM a je to přesně to, co jsem dlouho hledal.
SCIM (Smart Common Input Method) je platforma pro vývoj a zároveň pohodlné uživatelské rozhraní pro celou řadu vstupních metod. Umožňuje tedy na počítači snadno psát texty v jazycích s jinými než jednoduchými abecedami, ale i vkládat libovolné jiné unicode znaky. Viz dále. Kdo chce vědět o projektu SCIM víc, nechť se podívá na stránky projektu. Já popíši jen použití pro mě zajímavé, žádný exotický jazyk typu Čínština či Hindština neovládám, takže problematika psaní elektronických textů v těchto jazycích je mi utajena.
Pominu instalaci SCIMu. Ta se liší systém od systému, obecný postup je na stránkách projektu. Jak jsem zmínil výše, ve Fedora Core 6 je pravděpodobně SCIM výchozí vstupní metoda X, pro můj SUSE Linux 10.1, který používám na domácím počítači, jsou balíčky v repositářích. Instalace byla triviální, jednoduše jsem nainstaloval balíček (respektive kolekci balíčků – vlastní SCIM + další vstupní metody) a víc jsem řešit nemusel.
Pro mé potřeby, tedy vkládání unicode znaků pomocí kódů, jsem nejdříve objevil vstupní metodu „RAW kód“. Pokud je aktivní, stačí na alfanumerické klávesnici vyťukat kód znaku a ten je nahrazen oním Unicode znakem. Chvíli mi trvalo, než jsem zjistil, proč to občas funguje a občas ne. Řešení je jednoduché, kód musí být zapsán na alfanumerické části klávesnice. Čísla z numerické části nejsou považována za kódy, ale přímo vkládána.
Ve spojení s klávesovou zkratkou pro zapínání/vypínání vstupní metody
(používám zkratku Ctrl + Shift + Space
, protože výchozí zkratka
Ctrl + Space
je v mnoha aplikacích už definována pro nějakou
funkci) tedy máme identickou funkci jako na MacOS X či Windows. Respektive
o chlup lepší, protože si můžeme vybrat, zda bude psát přímo pozice znaků
v Unicode, nebo kódy unicode znaků v různých kováních Unicode –
UTF-8, BIG5 apod.
S tímto jsem byl spokojen. Když jsem se ale díval ještě na různé další
vstupní metody (např. pro východní jazyky), objevil jsem ještě něco mnohem
lepšího – generické tabulky. V nich je možné definovat vstupní
řetězce znaků, které budou následně nahrazeny jinou sekvencí unicode znaků.
Pokud jste Vimkaři a znáte příkaz :map
a jeho varianty,
tak si představte obdobnou funkčnost pro všechny aplikace na úrovni
X serveru. Vynikajíc, že? Člověk si nemusí pamatovat spoustu různých
číselných kódů pro potřebné znaky, navíc si může definovat vlastní sekvence
vkládající i složitější věci, jako např. XHTML/HTML/XML entity apod.
Screenshoty použití SCIMu v praxi hledejte na stránkách projektu.
Generickými tabulkami jsem byl nadšen a jednu jsem si pochopitelně také
vyrobil. Nazývám ji „Hash-Shortcuts“, neboť všechny vstupní sekvence začínají
znakem „#“. Ten jsem zvolil proto, že se při běžném psaní moc často
nepoužívá, a tak může být vstupní metoda aktivována prakticky neustále bez
toho, aby rušila při běžném používání klávesnice. Znaky následující za „#“
jsou pak občas inspirovány LaTeXem (např. sekvence #,
vkládá
zúženou mezeru, která se v LaTeXu zapisuje jako \,
) nebo jsou
to zkratky apod. Tuto mou tabulku v textovém formátu naleznete na konci
tohoto příspěvku. Neumělou ikonku vstupní metody pak mezi obrázky.
Pro práci s generickými tabulkami slouží utilita scim-make-table
. Jako základ jsem požil již existující tabulku a upravil ji. Instalace se pak dá provést přes applet SCIMu, či jednoduchým zkopírováním souboru s tabulkou do adresáře ~/<login>/.scim/user-tables/
.
------ 8< ------------------------ CUT HERE ------------------------------------
SCIM_Generic_Table_Phrase_Library_TEXT
VERSION_1_0
### Begin Table definition.
BEGIN_DEFINITION
UUID = 2103c7ad-142d-44f6-98e7-d2d072c3da26
SERIAL_NUMBER = 2007030801
ICON = /home/michalr/.scim/icons/Hash-Shortcuts.png
NAME = Hash-Shortcuts
LANGUAGES = other
AUTHOR = 1024D/524CDACB Michal Růžička <ruzicka.mich (at) tiscali.cz>
STATUS_PROMPT = #
KEYBOARD_LAYOUT = Unknown
VALID_INPUT_CHARS = "#$%&',-.<>\jlpu~
### KEY_END_CHARS =
### SINGLE_WILDCARD_CHAR =
### MULTI_WILDCARD_CHAR =
### SPLIT_KEYS =
COMMIT_KEYS = Return
### FORWARD_KEYS =
SELECT_KEYS = Tab
PAGE_UP_KEYS = Page_Up
PAGE_DOWN_KEYS = Page_Down
### MODE_SWITCH_KEYS =
### FULL_WIDTH_PUNCT_KEYS =
### FULL_WIDTH_LETTER_KEYS =
MAX_KEY_LENGTH = 4
SHOW_KEY_PROMPT = TRUE
AUTO_SELECT = TRUE
AUTO_WILDCARD = TRUE
AUTO_COMMIT = TRUE
AUTO_SPLIT = TRUE
AUTO_FILL = TRUE
DISCARD_INVALID_KEY = FALSE
DYNAMIC_ADJUST = TRUE
ALWAYS_SHOW_LOOKUP = FALSE
USE_FULL_WIDTH_PUNCT = FALSE
DEF_FULL_WIDTH_PUNCT = FALSE
USE_FULL_WIDTH_LETTER = FALSE
DEF_FULL_WIDTH_LETTER = FALSE
END_DEFINITION
### Begin Table data.
BEGIN_TABLE
## # 316
#% ‰ 2
#~ 73
#, 573
#- – 704
#-- — 130
#$- − 68
#. … 3
#.. . . . 9
#&" " 1
#&& & 1
#&' ' 1
#&- – 64
#&< < 253
#&> > 190
#&~ 190
#lu „ 575
#pu “ 323
#lju ‚ 7
#pju ‘ 7
END_TABLE
------ 8< ------------------------ CUT HERE ------------------------------------
Tiskni
Sdílej:
Alt + <nějaký znak>
. #
je pohodlně dostupný jako Alt + x
. ^
je na mě moc daleko a plete se mi s ostatními znaky, které jsou na horní hraně.
Ctrl + Shift + <číslo>
mi už kdysi někdo poradil a tenkrát mi na SUSE 9.3 fungovala jen v SeaMonkey.
Nevim, jestli SCIM nebo XIM, ale jeden z nich ma uz hotove tabulky pro vkladani matematickych znacek na zpusob latexovych maker. Velmi pekna vecicka.Ano, jmenuje se „LaTeX“ a právě tu jsem použil jako základ pro tu svou tabulku.
Jinak uz tedy plati, ze SCIM je ochotny pracovat pod jakymkoliv locale? Naposledy, kdyz jsem se o nej zajimal, tak jej pouzival k vyberu tabulek (C/J/K) a napr. s ceskym locale se odmital spustit.Toto jsem nezkoušel. SUSE 10.1 standardně používá UTF-8 a s locale cs_CZ.UTF-8 mi bez problémů funguje.
Ježiš. Člověk se vážně pořád učí. Hlavně u Vimu. O téhle funkci jsem neměl tušení. Díky za upozornění.