Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Počítače a národní abecedy, speciální znaky apod., to byl dříve opravdu problém. Různé kódové tabulky pro různé jazyky, v horším případě i více různých kódových tabulek pro jeden jazyk.
Naštěstí jsou tyto doby už pryč a Unicode vládne světu. Když jsme se zbavili – no dobře, no, tak zatím ještě tak úplně nezbavili . . . :-/ – různých kódových tabulek a můžeme si do jednoho souboru vkládat znaky jaké se nám zlíbí, objevil se jiný nečekaný problém – jak ty různé klikyháky z klávesnice efektivně vkládat?
MS Windows mají svou klávesovou zkratku Alt + <číslo>. Na druhou stranu se mi nepodařilo zjistit, co je to vlastně za číslo. Např. si pamatuji, že Alt + 0150 je Unicode znak č. 2013, tedy půlčtverčíková pomlčka (–). Kde se ale vzalo číslo 0150 je mi záhadou. A zkratka Alt + 2013 vkládá úplně jiný znak. (Jen teď nemám možnost vyzkoušet jaký.)
MacOS X má obdobnou klávesovou zkratku – ⌘
+ <číslo>. A pokud se nepletu, tak tady to číslo je skutečně
unicode pozice znaku.
Už před nějakou dobou jsem se snažil zjistit, jak vkládat některé potřebné unicode znaky pod Linuxem, konkrétně především v GNOME, které převážně používám. Bohužel jsem nebyl úspěšný a řešil jsem to kopírováním znaků přes schránku ze starších textů či z (mimochodem vynikající) mapy znaků z GNOME sady programů.
Nedávno nám na školních strojích s Linuxem upgradovali Fedora Core na verzi 6 a všiml jsem si, že se v liště objevila nová ikonka připomínající klávesnici. Po krátkém průzkumu jsem zjistil, že se jedná o program SCIM a je to přesně to, co jsem dlouho hledal.
SCIM (Smart Common Input Method) je platforma pro vývoj a zároveň pohodlné uživatelské rozhraní pro celou řadu vstupních metod. Umožňuje tedy na počítači snadno psát texty v jazycích s jinými než jednoduchými abecedami, ale i vkládat libovolné jiné unicode znaky. Viz dále. Kdo chce vědět o projektu SCIM víc, nechť se podívá na stránky projektu. Já popíši jen použití pro mě zajímavé, žádný exotický jazyk typu Čínština či Hindština neovládám, takže problematika psaní elektronických textů v těchto jazycích je mi utajena.
Pominu instalaci SCIMu. Ta se liší systém od systému, obecný postup je na stránkách projektu. Jak jsem zmínil výše, ve Fedora Core 6 je pravděpodobně SCIM výchozí vstupní metoda X, pro můj SUSE Linux 10.1, který používám na domácím počítači, jsou balíčky v repositářích. Instalace byla triviální, jednoduše jsem nainstaloval balíček (respektive kolekci balíčků – vlastní SCIM + další vstupní metody) a víc jsem řešit nemusel.
Pro mé potřeby, tedy vkládání unicode znaků pomocí kódů, jsem nejdříve objevil vstupní metodu „RAW kód“. Pokud je aktivní, stačí na alfanumerické klávesnici vyťukat kód znaku a ten je nahrazen oním Unicode znakem. Chvíli mi trvalo, než jsem zjistil, proč to občas funguje a občas ne. Řešení je jednoduché, kód musí být zapsán na alfanumerické části klávesnice. Čísla z numerické části nejsou považována za kódy, ale přímo vkládána.
Ve spojení s klávesovou zkratkou pro zapínání/vypínání vstupní metody
(používám zkratku Ctrl + Shift + Space, protože výchozí zkratka
Ctrl + Space je v mnoha aplikacích už definována pro nějakou
funkci) tedy máme identickou funkci jako na MacOS X či Windows. Respektive
o chlup lepší, protože si můžeme vybrat, zda bude psát přímo pozice znaků
v Unicode, nebo kódy unicode znaků v různých kováních Unicode –
UTF-8, BIG5 apod.
S tímto jsem byl spokojen. Když jsem se ale díval ještě na různé další
vstupní metody (např. pro východní jazyky), objevil jsem ještě něco mnohem
lepšího – generické tabulky. V nich je možné definovat vstupní
řetězce znaků, které budou následně nahrazeny jinou sekvencí unicode znaků.
Pokud jste Vimkaři a znáte příkaz :map a jeho varianty,
tak si představte obdobnou funkčnost pro všechny aplikace na úrovni
X serveru. Vynikajíc, že? Člověk si nemusí pamatovat spoustu různých
číselných kódů pro potřebné znaky, navíc si může definovat vlastní sekvence
vkládající i složitější věci, jako např. XHTML/HTML/XML entity apod.
Screenshoty použití SCIMu v praxi hledejte na stránkách projektu.
Generickými tabulkami jsem byl nadšen a jednu jsem si pochopitelně také
vyrobil. Nazývám ji „Hash-Shortcuts“, neboť všechny vstupní sekvence začínají
znakem „#“. Ten jsem zvolil proto, že se při běžném psaní moc často
nepoužívá, a tak může být vstupní metoda aktivována prakticky neustále bez
toho, aby rušila při běžném používání klávesnice. Znaky následující za „#“
jsou pak občas inspirovány LaTeXem (např. sekvence #, vkládá
zúženou mezeru, která se v LaTeXu zapisuje jako \,) nebo jsou
to zkratky apod. Tuto mou tabulku v textovém formátu naleznete na konci
tohoto příspěvku. Neumělou ikonku vstupní metody pak mezi obrázky.
Pro práci s generickými tabulkami slouží utilita scim-make-table. Jako základ jsem požil již existující tabulku a upravil ji. Instalace se pak dá provést přes applet SCIMu, či jednoduchým zkopírováním souboru s tabulkou do adresáře ~/<login>/.scim/user-tables/.
------ 8< ------------------------ CUT HERE ------------------------------------
SCIM_Generic_Table_Phrase_Library_TEXT
VERSION_1_0
### Begin Table definition.
BEGIN_DEFINITION
UUID = 2103c7ad-142d-44f6-98e7-d2d072c3da26
SERIAL_NUMBER = 2007030801
ICON = /home/michalr/.scim/icons/Hash-Shortcuts.png
NAME = Hash-Shortcuts
LANGUAGES = other
AUTHOR = 1024D/524CDACB Michal Růžička <ruzicka.mich (at) tiscali.cz>
STATUS_PROMPT = #
KEYBOARD_LAYOUT = Unknown
VALID_INPUT_CHARS = "#$%&',-.<>\jlpu~
### KEY_END_CHARS =
### SINGLE_WILDCARD_CHAR =
### MULTI_WILDCARD_CHAR =
### SPLIT_KEYS =
COMMIT_KEYS = Return
### FORWARD_KEYS =
SELECT_KEYS = Tab
PAGE_UP_KEYS = Page_Up
PAGE_DOWN_KEYS = Page_Down
### MODE_SWITCH_KEYS =
### FULL_WIDTH_PUNCT_KEYS =
### FULL_WIDTH_LETTER_KEYS =
MAX_KEY_LENGTH = 4
SHOW_KEY_PROMPT = TRUE
AUTO_SELECT = TRUE
AUTO_WILDCARD = TRUE
AUTO_COMMIT = TRUE
AUTO_SPLIT = TRUE
AUTO_FILL = TRUE
DISCARD_INVALID_KEY = FALSE
DYNAMIC_ADJUST = TRUE
ALWAYS_SHOW_LOOKUP = FALSE
USE_FULL_WIDTH_PUNCT = FALSE
DEF_FULL_WIDTH_PUNCT = FALSE
USE_FULL_WIDTH_LETTER = FALSE
DEF_FULL_WIDTH_LETTER = FALSE
END_DEFINITION
### Begin Table data.
BEGIN_TABLE
## # 316
#% ‰ 2
#~ 73
#, 573
#- – 704
#-- — 130
#$- − 68
#. … 3
#.. . . . 9
#&" " 1
#&& & 1
#&' ' 1
#&- – 64
#&< < 253
#&> > 190
#&~ 190
#lu „ 575
#pu “ 323
#lju ‚ 7
#pju ‘ 7
END_TABLE
------ 8< ------------------------ CUT HERE ------------------------------------
Tiskni
Sdílej:
Alt + <nějaký znak>. # je pohodlně dostupný jako Alt + x. ^ je na mě moc daleko a plete se mi s ostatními znaky, které jsou na horní hraně.
. Já ho teda používám jako leader char ve VIMu, právě jako speciální znak na input makra.
Ale díky za dobrý tip, ani nevím, proč jsem při vytváření vlastní mapy klávesnice nechal § na svém místě…
Ctrl + Shift + <číslo> mi už kdysi někdo poradil a tenkrát mi na SUSE 9.3 fungovala jen v SeaMonkey.
Nevim, jestli SCIM nebo XIM, ale jeden z nich ma uz hotove tabulky pro vkladani matematickych znacek na zpusob latexovych maker. Velmi pekna vecicka.Ano, jmenuje se „LaTeX“ a právě tu jsem použil jako základ pro tu svou tabulku.
Jinak uz tedy plati, ze SCIM je ochotny pracovat pod jakymkoliv locale? Naposledy, kdyz jsem se o nej zajimal, tak jej pouzival k vyberu tabulek (C/J/K) a napr. s ceskym locale se odmital spustit.Toto jsem nezkoušel. SUSE 10.1 standardně používá UTF-8 a s locale cs_CZ.UTF-8 mi bez problémů funguje.
Ježiš. Člověk se vážně pořád učí. Hlavně u Vimu.
O téhle funkci jsem neměl tušení. Díky za upozornění.