Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
TeX Live 2008 v Gentoo standardně pro csplain používá kódování ISO8859-2. Na internetu je je několik návodů, jak přepnout na UTF-8 – ovšem všechny předpokládají odkomentování již připravených řádků v konfiguraci, které v Gentoo jaksi nejsou. Jenže ony konfigurační soubory se různě generují a kompilují, pro neTeXaře je to magická skříňka. Po několika pokusech jsem zjistil, jak do té skříňky správně šťouchnout, aby z ní vypadlo kódování UTF-8 – snad mi v diskusi někdo poradí, jak to udělat správně, jak to celé funguje a dospějeme k nějakému patchi.
Přesouvám /home na nový diskový svazek, a napadlo mne přes df -h se rychle podívat, kolik ještě asi zbývá. Obsazeno 12 GB, volno 87 GB. Za chvíli to zkusím znova – obsazeno 12 GB, volno 86 GB. Aha, zaokrouhlování, tak to bude za chvilku obsazeno 13 GB. Že by to bylo už? Obsazeno 12 GB, volno 87 GB. Na druhé konzoli stále běží cp -a /home/* /mnt/tmp, a na /mnt/tmp zatím přibývá volné místo…
V několika blozích a souvisejících diskuzích se tu rozeběhla rozsáhlá a místy emotivní debata o výhodách a nevýhodách OpenID. Debatuje se o bezpečnosti či nebezpečnosti, o tom, k čemu OpenID sloužit má a k čemu nemá. Z různých variant co by, kdyby na mne ale čím dál víc kouká jediná věc – je to celé takové divně postavené, už z principu. Ale jak by takové jednoduché přihlašování bez OpenID mohlo vypadat?
Ne, tak daleko jako v titulku to zatím nedospělo. Zatím se vydávají jen kandidáti na betu.
Že je reklama protivná, na to už jsem si zvykl. Že často nechápu, co chtěl reklamou básník říci, s tím už jsem se taky smířil. U reklam typu „30 000 Kč za 1 000 Kč měsíčně“ už taky neočekávám rozuzlení, kolik těch splátek bude. Ale v poslední době mne některé reklamy překvapily svou upřímností.
Jinak si nedovedu vysvětlit dnešní článek v Metropolitním Expresu:
Pes vyčmuchá falešné CD – Vycvičení psi pomohou odhalit sklady pirátských nahrávek
Fenky labradora Lucky a Flo jsou jediní psi na světě, kteří umí odhalit nelegální zásilku pirátských DVD nebo CD. V prostorech ruzyňského letiště včera Česká protipirátská unie představila dva psy, kteří se po celém světě proslavili unikátní schopností odhalit nelegálně vyrobené nosiče. … Vycvičení psi už pomohli o víkendu odhalit sklady falešných nahrávek na česko-německém pohraničí.
Nedávno se na Abíčku v jedné diskuzi řešilo, zda by neexistoval nějaký způsob, jak by mohli sami čtenáři odhalit, pokud někdo přispívá do jedné a té samé diskuze nejdříve pod svým jménem a uživatelským profilem, a následně i jako anonym. Později v diskuzi sice padlo vysvětlení, že anonym byl kamarád na návštěvě, nicméně v diskuzi mezitím padl návrh ke každému komentáři zveřejňovat hash IP adresy, ze které byl komentář odeslán.
Původně to vypadalo, že realizace bude triviální. Po několika testovacích výstřelech se ale ukázalo, že nebude tak snadné zvolit správnou hashovací funkci. Protože je tady na Abíčku několik lidí, kteří na rozdíl ode mne mají matematickou představivost a/nebo potřebné znalosti, vyhlašuji zde soutěž na hashovací funkci pro IP adresy.
Rozdělil jsem styly Abíčka tak, aby světlý i tmavý styl definovaly pouze barvy a používaly třetí společný stylopis, který definuje rozložení prvků (velikosti, písma, umístění). Teď sháním betatestery 
Jak si mnozí všimli, Abíčko v poslední době občas k nějakému písmenku s diakritikou přidalo jako bonus to samé písmenko ještě jednou zdarma. Chyba byla v zpracování UTF-8 znaků v serveru Jetty. Při hledání chyby i snaze chybu opravit se ukázalo, že příslušný kód je docela dobrá programátorská hádanka. Pokud chcete po nedělním obědě potrápit mozkové závity něčím jiným, než Sudoku, můžete se pustit do přiloženého kódu. Je sice napsaný v Javě, ale chyba je v algoritmu – nejde tedy o žádný chyták typu „jaké zobrazení reálných čísel používá jazyk XY“; odpůrci Javy si klidně mohou představit, že jde o kód v trochu divném C++.
Spamování e-mailových schránek vstoupilo do nové éry. Autoři spamu už nenabízí vše možné i nemožné. Pokročili ještě dál: vyrobte si svůj spam sami. Přiložený e-mail je až na „začernění“ citlivých údajů autentický a dorazil právě před chvílí. Zbývá už jenom poslední meta – spam, který až dorazí, bude obsahovat pouze hlavičky Received, nic víc.
Letošní zima je opravdu samý extrém. Ještě předevčírem katastrofa, že není sníh. Dnes katastrofa, že je sníh.
$>uname -r 2.4.32 $>cd /usr/src/linux $>make menuconfig $>make && make modules_install $>mount /boot $>cp arch/i386/boot/bzImage /boot/kernel-2.6.17-20061120 $>cp .config /boot/config-2.6.17-20061120 $>vim /boot/grub/grub.conf $>umount /boot $>links http://www.idos.cz/ConnForm.asp?tt=X&ToStn=Želivského $>reboot Broadcast message from root (pts/0) (Mon Nov 20 16:39:41 2006): The system is going DOWN for reboot now! #>ping -i 5 muj.server.com PING muj.server.com 56(84) bytes of data. From server.housing.com icmp_seq=1 Destination Host Unreachable
Vím, proč lítá balon, i když v něm není skrytá vrtule. Vím, co jsou radiový vlny. Vím, jak funguje zobrazování u klasického CRT monitoru. Ale všude, kde se vysvětluje princip televizní obrazovky, se předpokládá pouze jedno pevné rozlišení. Zobecnění na možnost přepínat rozlišení, jako to mají počítačové monitory, si laskavý čtenář doplní sám. Ale jak?
Vytvořil jsem skript pro Firefox Greasemonkey Adresář pro české SMS brány. Umožňuje pohodlný výběr telefonního čísla ze seznamu podle jmen, nebo vytvoření HTML odkazu, který příslušné telefonní číslo rovnou předvyplní.
K proběhlým a probíhajícím debatám o blozích na Abíčku mne napadla další možná varianta "co s nimi": dát každému autorovi možnost rozhodnout se, zda chce svůj příspěvek publikovat na titulní stránce Abíčka.
Zatímco nastavení správného kódování souborů odesílaných webovým serverem do prohlížeče je už celkem zvládnutá věc, příjem textů z formulářů na webovém serveru může záludnostmi souvisejícími s kódováním ještě potrápit. Protože jsem při hledání jedné chyby na Abíčku zabrousil do hlubin zdrojových kódu Servlet API a servlet kontejneru Jetty, a nechci to za půl roku zkoumat znovu, popíšu (si) závěry výzkumu sem.