Byla vydána nová verze 1.26 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CrossOver, komerční produkt založený na Wine, byl vydán ve verzi 26. Přehled novinek v ChangeLogu. CrossOver 26 vychází z Wine 11.0, D3DMetal 3.0, DXMT 0.72, Wine Mono 10.4.1 a vkd3d 1.18. Do 17. února lze koupit CrossOver+ se slevou 26 %.
KiCad je nově k dispozici také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit [Mastodon, 𝕏].
Šenčenská firma Seeed Studio představila projekt levného robotického ramena reBot Arm B601, primárně coby pomůcky pro studenty a výzkumníky. Paže má 6 stupňů volnosti, dosah 650 mm a nosnost 1,5 kilogramu, podporované platformy mají být ROS1, ROS2, LeRobot, Pinocchio a Isaac Sim, krom toho bude k dispozici vlastní SDK napsané v Pythonu. Kompletní seznam součástek, videonávody a nejspíš i cena budou zveřejněny až koncem tohoto měsíce.
… více »Byla vydána nová verze 36.0, tj. první stabilní verze nové řady 36, svobodného multimediálního centra MythTV (Wikipedie). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Před chvílí jsem objevil zajímavé nové rozšíření pro Firefox – HTTPS Everywhere. Jedná se o iniciativu Tor Projektu a Electronic Frontier Foundation. Cílem tohoto rozšíření je řešit problém zabezpečeného přístupu k webům, které sice jsou přístupné přes zabezpečené připojení (HTTPS), ale občas je problém se na tomto spojení udržet. Může to být např. proto, že implicitně je poskytována jejich nezabezpečená varianta, na web se dostane přes odkaz (např. z vyhledávače) vedoucí na HTTP místo HTTPS URL, odkazy ve stránce vedou z HTTPS na HTTP, anebo o zabezpečené variantě webu ani nevíte (já např. dodnes netušil, že přes SSL se dá na Wikipedii přistupovat na adrese ve tvaru https://secure.wikimedia.org/wikipedia/en/wiki/Transport_Layer_Security).
Princip práce tohoto rozšíření je prostý – v XML souborech s velmi jednoduchou strukturou jsou definována pravidla (regulární výrazy) pro přepis adres. Např. sada pravidel pro Wikipedii v souboru Wikipedia.xml dodávaném s rozšířením vypadá takto:
<ruleset name="Wikipedia"> <exclusion pattern="^http://www\.wik(ipedia|inews|isource|ibooks|iquote|iversity)\.org/" /> <rule from="^http://([^@:/]+)\.wik(ipedia|inews|isource|ibooks|iquote|iversity|tionary)\.org/wiki/" to="https://secure.wikimedia.org/wik$2/$1/wiki/" /> <rule from="^http://([^@:/]+)\.wik(ipedia|inews|isource|ibooks|iquote|iversity|tionary)\.org/?$" to="https://secure.wikimedia.org/wik$2/$1/wiki/" /> </ruleset>
Z uvedeného ovšem vyplývá, že někdo musí pravidla pro všechny možné i nemožné weby vytvořit. A zatím jich v základní instalaci není moc, což se ale dá pochopit vzhledem k tomu, že rozšíření je momentálně dostupné ve verzi 0.1.1 – vývoj je tedy na samém počátku.
Nic vám samozřejmě nebrání vytvořit si pravidla vlastní. A doufám, že tak učiní co nejvíce uživatelů, a že své výtvory po odladění poskytnou EFF, aby se mohla sada s rozšířením distribuovaných pravidel co nejrychleji rozšiřovat.
Abych přispěl svou troškou do mlýna, taky jsou pravidla pro HTTPS přístup sem na AbcLinuxu:
-------8<-------------8<------ AbcLinuxu.xml -------8<-------------8<------- <ruleset name="AbcLinuxu"> <rule from="^http://(www\.)?abclinuxu\.cz" to="https://www.abclinuxu.cz"/> </ruleset> -------8<-------------8<-------------8<-------------8<-------------8<-------
Po instalaci doplňku stačí soubor AbcLinuxu.xml zkopírovat do adresáře HTTPSEverywhereUserRules/ v uživatelově profilu Firefoxu a restartovat prohlížeč.
Vývoj rozšíření je na začátku a určitě bude potřebovat vylepšení. Kromě rozšíření množiny pravidel by to možná chtělo nějakou indikaci pro uživatele, že byl (a odkud) rozšířením přesměrován (případně s možností rozšíření dočasně snadno vypnout – tlačítko na toolbar?). Při propašování zákeřných pravidel do výchozí instalace (což by nemuselo být nemožné, pokud bude přispěvatelů hodně) by toto rozšíření určitě mohlo být zneužito k nějakým nekalostem. Na druhou stranu, bez velké sady pokrytých webů v základní instalaci bude užitná hodnota rozšíření výrazně omezená.
Pravidla bude také potřeba důkladně ladit. Připravit pravidla pro složitější webové aplikace by nemuselo být vůbec jednoduché. Otázkou je, co se stane, když nějaká stránka náhle změní strukturu svých adres. Úprava pravidel bude vyžadovat nějaký čas, než si je následně uživatelé updatují také chvíli potrvá.
Nechám se překvapit, jak vývoj bude pokračovat. Myslím, že by to mohlo být užitečné rozšíření, příjemný doplněk např. k Certificate Patrol hlídajícímu změny SSL certifikátů (všechny změny, i ty, kdy je nový certifikát podepsaný „důvěryhodnou certifikační autoritou“ – ve všech prohlížečích je jich v základní instalaci fůra), SSL Blacklist hlídajícímu vadné serverové certifikáty vygenerované chybným OpenSSL z Debianu, BetterPrivacy pro kontrolu flashových cookies, anebo jen prostému obarvení adresního řádku Firefoxu.
Tiskni
Sdílej:
To bude nejspíš problém s mixem zašifrovaného a nezašifrovaného obsahu, ne? Např. reklamní bannery stahované do stránky přímo ze serverů reklamních společností se většinou netahají přes HTTPS, i když ke stránce samotné se přistupuje přes šifrovaný kanál. (BTW, ví někdo, jak se to bude chovat, když by nějaký obsah byl také stahovaný přes SSL, ale z jiného serveru s jiným certifikátem vydaným na jiného poskytovatele a podepsaným jinou („důvěryhodnou“) certifikační autoritou?)
Po kliknutí na ikonu zámku vpravo dole na status baru je v okně, které se objeví, důvod popsán. Já mám nastavené různé barvičky u adresního řádku, abych různé režimy snadno a rychle poznal.
Mixování zabezpečeného a nezabezpečeného obsahu je ale samozřejmě dost problém, protože v zobrazené stránce asi není možné rozumně rozlišit, co šifrované bylo a co ne.
Mixování zabezpečeného a nezabezpečeného obsahu je ale samozřejmě dost problém, protože v zobrazené stránce asi není možné rozumně rozlišit, co šifrované bylo a co ne.A taky tohle.
.
Teoreticky by to rozšíření mohlo chránit i proti útoku s přesměrováním na nehttps login formulář.
<ruleset name="AbcLinuxu">
<rule from="^http://(www.)?abclinuxu.cz" to="https://www.abclinuxu.cz"/>
</ruleset>
<ruleset name="Minimarket Beránek">
<rule from="^http://(www.)?minimarketberanek.cz" to="https://www.minimarketberanek.cz:444"/>
</ruleset>
<ruleset name="Kinderporno">
<rule from="^http://(www\.)?kinderporno\.cz" to="https://kinderporno.cz:1443"/>
</ruleset>
<ruleset name="Microsoft">
<rule from="^http://(www\.)?microsoft.com" to="https://www.microsoft.com"/>
</ruleset>
<ruleset name="Nika Chrastava, výrobna lahůdek">
<rule from="^http://(www.)?nikachrastava.cz" to="https://$1.nikachrastava.cz:444"/>
</ruleset>
<ruleset name="Seznam">
<rule from="^http://seznam.cz" to="https://seznam.cz"/>
<rule from="^http://www.seznam.cz" to="https://www.seznam.cz"/>
<rule from="^http://login.szn.cz" to="https://login.szn.cz"/>
<rule from="^http://email.seznam.cz" to="https://email.seznam.cz"/>
<!-- Novinky HTTPS zřejmě neumí -->
<!-- TODO: Rozšířit na další služby Seznamu. Nepoužívám je, takže nemůžu otestovat. -->
</ruleset>
<ruleset name="Česká spořitelna, internetbanking">
<rule from="^http://(www\.)?servis24.cz" to="https://www.servis24.cz"/>
</ruleset>
<ruleset name="Česká spořitelna">
<rule from="^http://(www\.)?csas.cz" to="https://www.csas.cz"/>
</ruleset>
<ruleset name="Datové sránky">
<rule from="^http://(www\.)?datoveschranky\.info" to="https://www.datoveschranky.info"/>
<rule from="^http://(www\.)?mojedatovaschranka.cz" to="https://www.mojedatovaschranka.cz"/>
</ruleset>
(testováno jen velmi zběžně)
Nj, ale jak chces resit (tvym zpusobem) preklad treba takovyho kinderporna?Tohle zrovna se vyřeší přechodem na IPv6
. Horší to bude s weby typu Wikipedie, které mají tu zabezpečenou URL ještě složitější.
Jenže tohle provést není tak jednoduché. Nakonec je to myslím zmíněno i někde na stránce toho rozšíření. Jak automatizované ověřovat, že HTTPS verze webu odpovídá tomu, co by uživatel obdržel přes HTTP? A proč se vlastně párat s načínám HTTPS, když na ten web nejdříve stejně přistoupíte pro kontrolu přes HTTP?