Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Před chvílí jsem objevil zajímavé nové rozšíření pro Firefox – HTTPS Everywhere. Jedná se o iniciativu Tor Projektu a Electronic Frontier Foundation. Cílem tohoto rozšíření je řešit problém zabezpečeného přístupu k webům, které sice jsou přístupné přes zabezpečené připojení (HTTPS), ale občas je problém se na tomto spojení udržet. Může to být např. proto, že implicitně je poskytována jejich nezabezpečená varianta, na web se dostane přes odkaz (např. z vyhledávače) vedoucí na HTTP místo HTTPS URL, odkazy ve stránce vedou z HTTPS na HTTP, anebo o zabezpečené variantě webu ani nevíte (já např. dodnes netušil, že přes SSL se dá na Wikipedii přistupovat na adrese ve tvaru https://secure.wikimedia.org/wikipedia/en/wiki/Transport_Layer_Security).
Princip práce tohoto rozšíření je prostý – v XML souborech s velmi jednoduchou strukturou jsou definována pravidla (regulární výrazy) pro přepis adres. Např. sada pravidel pro Wikipedii v souboru Wikipedia.xml dodávaném s rozšířením vypadá takto:
<ruleset name="Wikipedia"> <exclusion pattern="^http://www\.wik(ipedia|inews|isource|ibooks|iquote|iversity)\.org/" /> <rule from="^http://([^@:/]+)\.wik(ipedia|inews|isource|ibooks|iquote|iversity|tionary)\.org/wiki/" to="https://secure.wikimedia.org/wik$2/$1/wiki/" /> <rule from="^http://([^@:/]+)\.wik(ipedia|inews|isource|ibooks|iquote|iversity|tionary)\.org/?$" to="https://secure.wikimedia.org/wik$2/$1/wiki/" /> </ruleset>
Z uvedeného ovšem vyplývá, že někdo musí pravidla pro všechny možné i nemožné weby vytvořit. A zatím jich v základní instalaci není moc, což se ale dá pochopit vzhledem k tomu, že rozšíření je momentálně dostupné ve verzi 0.1.1 – vývoj je tedy na samém počátku.
Nic vám samozřejmě nebrání vytvořit si pravidla vlastní. A doufám, že tak učiní co nejvíce uživatelů, a že své výtvory po odladění poskytnou EFF, aby se mohla sada s rozšířením distribuovaných pravidel co nejrychleji rozšiřovat.
Abych přispěl svou troškou do mlýna, taky jsou pravidla pro HTTPS přístup sem na AbcLinuxu:
-------8<-------------8<------ AbcLinuxu.xml -------8<-------------8<------- <ruleset name="AbcLinuxu"> <rule from="^http://(www\.)?abclinuxu\.cz" to="https://www.abclinuxu.cz"/> </ruleset> -------8<-------------8<-------------8<-------------8<-------------8<-------
Po instalaci doplňku stačí soubor AbcLinuxu.xml zkopírovat do adresáře HTTPSEverywhereUserRules/ v uživatelově profilu Firefoxu a restartovat prohlížeč.
Vývoj rozšíření je na začátku a určitě bude potřebovat vylepšení. Kromě rozšíření množiny pravidel by to možná chtělo nějakou indikaci pro uživatele, že byl (a odkud) rozšířením přesměrován (případně s možností rozšíření dočasně snadno vypnout – tlačítko na toolbar?). Při propašování zákeřných pravidel do výchozí instalace (což by nemuselo být nemožné, pokud bude přispěvatelů hodně) by toto rozšíření určitě mohlo být zneužito k nějakým nekalostem. Na druhou stranu, bez velké sady pokrytých webů v základní instalaci bude užitná hodnota rozšíření výrazně omezená.
Pravidla bude také potřeba důkladně ladit. Připravit pravidla pro složitější webové aplikace by nemuselo být vůbec jednoduché. Otázkou je, co se stane, když nějaká stránka náhle změní strukturu svých adres. Úprava pravidel bude vyžadovat nějaký čas, než si je následně uživatelé updatují také chvíli potrvá.
Nechám se překvapit, jak vývoj bude pokračovat. Myslím, že by to mohlo být užitečné rozšíření, příjemný doplněk např. k Certificate Patrol hlídajícímu změny SSL certifikátů (všechny změny, i ty, kdy je nový certifikát podepsaný „důvěryhodnou certifikační autoritou“ – ve všech prohlížečích je jich v základní instalaci fůra), SSL Blacklist hlídajícímu vadné serverové certifikáty vygenerované chybným OpenSSL z Debianu, BetterPrivacy pro kontrolu flashových cookies, anebo jen prostému obarvení adresního řádku Firefoxu.
Tiskni
Sdílej:
To bude nejspíš problém s mixem zašifrovaného a nezašifrovaného obsahu, ne? Např. reklamní bannery stahované do stránky přímo ze serverů reklamních společností se většinou netahají přes HTTPS, i když ke stránce samotné se přistupuje přes šifrovaný kanál. (BTW, ví někdo, jak se to bude chovat, když by nějaký obsah byl také stahovaný přes SSL, ale z jiného serveru s jiným certifikátem vydaným na jiného poskytovatele a podepsaným jinou („důvěryhodnou“) certifikační autoritou?)
Po kliknutí na ikonu zámku vpravo dole na status baru je v okně, které se objeví, důvod popsán. Já mám nastavené různé barvičky u adresního řádku, abych různé režimy snadno a rychle poznal.
Mixování zabezpečeného a nezabezpečeného obsahu je ale samozřejmě dost problém, protože v zobrazené stránce asi není možné rozumně rozlišit, co šifrované bylo a co ne.
Mixování zabezpečeného a nezabezpečeného obsahu je ale samozřejmě dost problém, protože v zobrazené stránce asi není možné rozumně rozlišit, co šifrované bylo a co ne.A taky tohle.
.
Teoreticky by to rozšíření mohlo chránit i proti útoku s přesměrováním na nehttps login formulář.
<ruleset name="AbcLinuxu">
<rule from="^http://(www.)?abclinuxu.cz" to="https://www.abclinuxu.cz"/>
</ruleset>
<ruleset name="Minimarket Beránek">
<rule from="^http://(www.)?minimarketberanek.cz" to="https://www.minimarketberanek.cz:444"/>
</ruleset>
<ruleset name="Kinderporno">
<rule from="^http://(www\.)?kinderporno\.cz" to="https://kinderporno.cz:1443"/>
</ruleset>
<ruleset name="Microsoft">
<rule from="^http://(www\.)?microsoft.com" to="https://www.microsoft.com"/>
</ruleset>
<ruleset name="Nika Chrastava, výrobna lahůdek">
<rule from="^http://(www.)?nikachrastava.cz" to="https://$1.nikachrastava.cz:444"/>
</ruleset>
<ruleset name="Seznam">
<rule from="^http://seznam.cz" to="https://seznam.cz"/>
<rule from="^http://www.seznam.cz" to="https://www.seznam.cz"/>
<rule from="^http://login.szn.cz" to="https://login.szn.cz"/>
<rule from="^http://email.seznam.cz" to="https://email.seznam.cz"/>
<!-- Novinky HTTPS zřejmě neumí -->
<!-- TODO: Rozšířit na další služby Seznamu. Nepoužívám je, takže nemůžu otestovat. -->
</ruleset>
<ruleset name="Česká spořitelna, internetbanking">
<rule from="^http://(www\.)?servis24.cz" to="https://www.servis24.cz"/>
</ruleset>
<ruleset name="Česká spořitelna">
<rule from="^http://(www\.)?csas.cz" to="https://www.csas.cz"/>
</ruleset>
<ruleset name="Datové sránky">
<rule from="^http://(www\.)?datoveschranky\.info" to="https://www.datoveschranky.info"/>
<rule from="^http://(www\.)?mojedatovaschranka.cz" to="https://www.mojedatovaschranka.cz"/>
</ruleset>
(testováno jen velmi zběžně)
Nj, ale jak chces resit (tvym zpusobem) preklad treba takovyho kinderporna?Tohle zrovna se vyřeší přechodem na IPv6
. Horší to bude s weby typu Wikipedie, které mají tu zabezpečenou URL ještě složitější.
Jenže tohle provést není tak jednoduché. Nakonec je to myslím zmíněno i někde na stránce toho rozšíření. Jak automatizované ověřovat, že HTTPS verze webu odpovídá tomu, co by uživatel obdržel přes HTTP? A proč se vlastně párat s načínám HTTPS, když na ten web nejdříve stejně přistoupíte pro kontrolu přes HTTP?