O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Open Gaming Collective (OGC) si klade za cíl sdružit všechny klíčové projekty v oblasti linuxového hraní počítačových her. Zakládajícími členy jsou Universal Blue a Bazzite, ASUS Linux, ShadowBlip, PikaOS a Fyra Labs. Strategickými partnery a klíčovými přispěvateli ChimeraOS, Nobara, Playtron a další. Cílem je centralizovat úsilí, takže namísto toho, aby každá distribuce udržovala samostatné opravy systému a podporu hardwaru na
… více »V kryptografické knihovně OpenSSL bylo nalezeno 12 zranitelností. Opraveny jsou v upstream verzích OpenSSL 3.6.1, 3.5.5, 3.4.4, 3.3.6 a 3.0.19. Zranitelnosti objevila společnost AISLE pomocí svého autonomního analyzátoru.
Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Ve třetí verzi webového prohlížeče Mozilla Firefox se změnil způsob vyznačení přístupu na stránky přes zabezpečené spojení (SSL/TLS). Asi hlavním důvodem bylo to, že se zákeřná stránka teoreticky mohla snažit uživatele splést nastavením ikony stránky na zámeček podobný ikonce, která se používala k vyznačení zabezpečené stránky. Zároveň se zavedením tlačítka identifikace stránky však zmizelo i podbarvení adresního řádku. Tuto změnu jsem osobně moc nepřivítal, protože podbarvení celé adresní řádky je hezké výrazné upozornění na stav šifrování. Teprve nedávno jsem se však dostal k tomu, abych tento problém řešil. A musím říct, že výsledek je ještě lepší, než původní stav u Firefoxu 2.
Chvilku jsem googlil a jednoduchým řešením je modifikace souboru ~/.mozilla/firefox/<náhodné_jméno_profilu>/chrome/userChrome.css. Stačí přidat následující kód:
#urlbar[level="high"] > .autocomplete-textbox-container,
#urlbar[level="high"] .autocomplete-textbox-container >* {
background-color: #D0F2C4 !important;
}
#urlbar[level="low"] > .autocomplete-textbox-container,
#urlbar[level="low"] .autocomplete-textbox-container >* {
background-color: #FFFFB7 !important;
}
#urlbar[level="broken"] > .autocomplete-textbox-container,
#urlbar[level="broken"] .autocomplete-textbox-container >* {
background-color: #F7BDA8 !important;
}
Uvedenou úpravou userChrome.css získáte podbarvení adresního řádku podle síly šifrování.
U stránek se silným šifrováním je podbarvení zelené.
Žluté je podbarvení u stránek se slabým šifrováním. (Tato úroveň zabezpečení spojení už je téměř k ničemu, na takto šifrované spojení pohlížejte jako na spojení nezabezpečené!)
Podbarvení je červené u stránek, kde je se zabezpečením spojení nějaký problém (např. směs zabezpečeného a nezabezpečeného obsahu).
Možná vám vrtá hlavou, proč je v kódu každá úroveň specifikována dvěma způsoby. Je to tak trošku „hack“ v zájmu přenositelnosti. První varianta totiž funguje korektně ve Windows (obarví celý adresní řádek), druhá je zase funkční pod GNU/Linuxem. (MacOS X jsem zatím nezkoušel.)
Nepodařilo se mi zjistit, zda (a případně jak) je možné odlišit stránky s extended validation certifikátem. Máte někdo tip, jak na to?
Podstatně více mi však vadí, že pod MS Windows se mi nepodařilo obarvit tlačítko na rozbalení historie adresního řádku. Takto vypadá rušivě. Nevíte co s tím?
Když už jsem u toho šifrování ve Firefoxu, nedám mi to ještě nezmínit také rozšíření CipherFox, které ve stavovém řádku zobrazuje informaci o použité šifře.
Právě toto rozšíření mi ukázalo, že prohlížeč se ne vždy se serverem dohodne na šifrovacím algoritmu, který bych považoval za optimální. Např. při přístupu na Gmail se použije Triple DES či MD4 před AES, pokud použití těchto algoritmů přes about:config přímo nezakážete. (Což může působit problémy, protože některé servery např. AES nepodporují. Pokud zakážete všechny ostatní algoritmy, nepodaří se zabezpečený komunikační kanál ustavit.) Opět se mi nepodařilo zjistit, jestli je možné někde nastavit pořadí, v jakém Firefox jednotlivé šifry serveru nabízí. Ví to někdo?
Tiskni
Sdílej:
Díky, osobně mi ta nepodbarvená historie nevadí.
Vypinat to je blbost. Blbost z pohladu mozneho utoku na ssl:
1. mam nejaky certifikat alebo si ho vygenerujem
2. vytvorim dalsi certifikat pre (napr. PayPal) a podpisem ho
3. MITM utok
vdaka tomu, ze IE, FF, Opera nekontroluju certifikaty spravne (v skutocnosti kontroluju len ci je ta retaz od root CA az po konecny certifikat uplna) ani nedostanes hlasku o zlom certifikate.
dalsim problemom je, ze vacsina uzivatelov pri probleme s certifiatom len klika na "dalej" ci "prijat certifikat" bez toho aby si vobec overila vydavatela certifikatu. Mozilla sa to snazila zmenit a tak pridala tuto "extra page".
Díky za tip, (teď bych nerad rozpoutal nějakou válku prohlížečů či operačních systémů). Všechno funguje i ve Firefox pod Windows. Jediné co bych si ještě přál aby Firefox uměl je následující (nebo jsem to špatně "gůglil"): Pokud přecházím na šifrovanou stránku a stránka obsahuje i nezabezpečené položky, pak se tato sránka podbarví (růžově) a to rozšíření co ukazuje ve stavovém řádku použitou šifru rovněž nic nezobrazí. Nedávno jsem instaloval IE8, a i když IE moc nepoužívám, tak teď mě mile překvapil, protože u takovéto stránky se zeptá jestli má zobrazit pouze zabezpečené položky (což je to co chci), u Firefox jsem tuto volbu nenašel, pouze se dá zapnout následující upozornění "Vyžádali jste si zabezpečený dokument, který obsahuje některé nezabezpečené informace. Informace, které vidíte nebo zadáte na této stránce by mohly být jednoduše přečteny třetí stranou."... Většinou to je právě v případech serverů jako je centrum nebo seznam (když do stránky vložíte nějakou reklamu, která je na http://...) Třeba to bude v některé z příštích vydání Firefox.