Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Ve třetí verzi webového prohlížeče Mozilla Firefox se změnil způsob vyznačení přístupu na stránky přes zabezpečené spojení (SSL/TLS). Asi hlavním důvodem bylo to, že se zákeřná stránka teoreticky mohla snažit uživatele splést nastavením ikony stránky na zámeček podobný ikonce, která se používala k vyznačení zabezpečené stránky. Zároveň se zavedením tlačítka identifikace stránky však zmizelo i podbarvení adresního řádku. Tuto změnu jsem osobně moc nepřivítal, protože podbarvení celé adresní řádky je hezké výrazné upozornění na stav šifrování. Teprve nedávno jsem se však dostal k tomu, abych tento problém řešil. A musím říct, že výsledek je ještě lepší, než původní stav u Firefoxu 2.
Chvilku jsem googlil a jednoduchým řešením je modifikace souboru ~/.mozilla/firefox/<náhodné_jméno_profilu>/chrome/userChrome.css. Stačí přidat následující kód:
#urlbar[level="high"] > .autocomplete-textbox-container,
#urlbar[level="high"] .autocomplete-textbox-container >* {
background-color: #D0F2C4 !important;
}
#urlbar[level="low"] > .autocomplete-textbox-container,
#urlbar[level="low"] .autocomplete-textbox-container >* {
background-color: #FFFFB7 !important;
}
#urlbar[level="broken"] > .autocomplete-textbox-container,
#urlbar[level="broken"] .autocomplete-textbox-container >* {
background-color: #F7BDA8 !important;
}
Uvedenou úpravou userChrome.css získáte podbarvení adresního řádku podle síly šifrování.
U stránek se silným šifrováním je podbarvení zelené.
Žluté je podbarvení u stránek se slabým šifrováním. (Tato úroveň zabezpečení spojení už je téměř k ničemu, na takto šifrované spojení pohlížejte jako na spojení nezabezpečené!)
Podbarvení je červené u stránek, kde je se zabezpečením spojení nějaký problém (např. směs zabezpečeného a nezabezpečeného obsahu).
Možná vám vrtá hlavou, proč je v kódu každá úroveň specifikována dvěma způsoby. Je to tak trošku „hack“ v zájmu přenositelnosti. První varianta totiž funguje korektně ve Windows (obarví celý adresní řádek), druhá je zase funkční pod GNU/Linuxem. (MacOS X jsem zatím nezkoušel.)
Nepodařilo se mi zjistit, zda (a případně jak) je možné odlišit stránky s extended validation certifikátem. Máte někdo tip, jak na to?
Podstatně více mi však vadí, že pod MS Windows se mi nepodařilo obarvit tlačítko na rozbalení historie adresního řádku. Takto vypadá rušivě. Nevíte co s tím?
Když už jsem u toho šifrování ve Firefoxu, nedám mi to ještě nezmínit také rozšíření CipherFox, které ve stavovém řádku zobrazuje informaci o použité šifře.
Právě toto rozšíření mi ukázalo, že prohlížeč se ne vždy se serverem dohodne na šifrovacím algoritmu, který bych považoval za optimální. Např. při přístupu na Gmail se použije Triple DES či MD4 před AES, pokud použití těchto algoritmů přes about:config přímo nezakážete. (Což může působit problémy, protože některé servery např. AES nepodporují. Pokud zakážete všechny ostatní algoritmy, nepodaří se zabezpečený komunikační kanál ustavit.) Opět se mi nepodařilo zjistit, jestli je možné někde nastavit pořadí, v jakém Firefox jednotlivé šifry serveru nabízí. Ví to někdo?
Tiskni
Sdílej:
Díky, osobně mi ta nepodbarvená historie nevadí.
Vypinat to je blbost. Blbost z pohladu mozneho utoku na ssl:
1. mam nejaky certifikat alebo si ho vygenerujem
2. vytvorim dalsi certifikat pre (napr. PayPal) a podpisem ho
3. MITM utok
vdaka tomu, ze IE, FF, Opera nekontroluju certifikaty spravne (v skutocnosti kontroluju len ci je ta retaz od root CA az po konecny certifikat uplna) ani nedostanes hlasku o zlom certifikate.
dalsim problemom je, ze vacsina uzivatelov pri probleme s certifiatom len klika na "dalej" ci "prijat certifikat" bez toho aby si vobec overila vydavatela certifikatu. Mozilla sa to snazila zmenit a tak pridala tuto "extra page".
Díky za tip, (teď bych nerad rozpoutal nějakou válku prohlížečů či operačních systémů). Všechno funguje i ve Firefox pod Windows. Jediné co bych si ještě přál aby Firefox uměl je následující (nebo jsem to špatně "gůglil"): Pokud přecházím na šifrovanou stránku a stránka obsahuje i nezabezpečené položky, pak se tato sránka podbarví (růžově) a to rozšíření co ukazuje ve stavovém řádku použitou šifru rovněž nic nezobrazí. Nedávno jsem instaloval IE8, a i když IE moc nepoužívám, tak teď mě mile překvapil, protože u takovéto stránky se zeptá jestli má zobrazit pouze zabezpečené položky (což je to co chci), u Firefox jsem tuto volbu nenašel, pouze se dá zapnout následující upozornění "Vyžádali jste si zabezpečený dokument, který obsahuje některé nezabezpečené informace. Informace, které vidíte nebo zadáte na této stránce by mohly být jednoduše přečteny třetí stranou."... Většinou to je právě v případech serverů jako je centrum nebo seznam (když do stránky vložíte nějakou reklamu, která je na http://...) Třeba to bude v některé z příštích vydání Firefox.