Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Je tu opět apríl. O víkendu zmizel kamion s 12 tunami tyčinek KitKat. Firmy to využívají k aprílovým žertům. Groupon má super akci. Koupíte 1 tyčinku a dostanete 100 zdarma. Ryanair si přelepil letadla. Šéf Outlooku se ptá, proč mají v baráku 14 beden tyčinek KitKat (𝕏). Prusa Research představuje Prusa Pro ACU a vysvětluje proč přílišné sušení škodí vaším filamentům. Telefon Sony Xperia má miliónnásobný zoom (𝕏). PC.net představil Super Ultrabox 2600 se zajímavými parametry. Další aprílové novinky například na April Fools' Day On The Web.
Společnost OpenAI, která stojí za chatovacím robotem s umělou inteligencí (AI) ChatGPT, získala od investorů 122 miliard USD (2,6 bilionu Kč). Hodnota společnosti tak dosáhla 852 miliard dolarů (více než 18 bilionů Kč). Nejnovější kolo investování se stalo největší, jaké zatím firma uskutečnila, a peníze mají posílit ambiciózní plány rozšíření výpočetní kapacity, datových center a nábor talentů.
Nástroj k identifikaci občanů v on-line komunikaci s úřady byl dnes dopoledne zhruba dvě hodiny částečně nedostupný. Problém se objevil kolem 09:00 a podařilo se ho vyřešit kolem 11:00. Částečně nedostupná byla služba Národní identitní autority (NIA), problémy podle DIA (Digitální a informační agentura) ovlivňovaly přihlašování například i přes bankovní identitu. „Dostupnost NIA byla plně obnovena, přihlášení k digitálním službám
… více »Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi kvůli růstu cen pamětí a představil Raspberry Pi 4 s 3 GB RAM za 83,75 dolarů.
Anthropic patrně omylem zveřejnil celý zdrojový kód svého CLI nástroje Claude Code prostřednictvím přiloženého sourcemap souboru v npm balíčku. Únik odhalil doposud nijak nezveřejněné funkce jako je například režim v utajení, autonomní agent 'KAIROS', orchestrace multi‑agentů, režim snění nebo dokonce virtuální mazlíček Buddy. Zajímavostí je detekce naštvání uživatele pomocí obyčejného regexpu. Anthropic rychle odstranil sourcemap a vydal opravu, nicméně kopie kódu se již stihly na GitHubu rozšířit mezi prostým lidem.
Copilot automaticky vkládal do pull requestů 'propagační tipy', reklamní text se na GitHubu objevil ve více než jedenácti tisících pull requestech. Po vlně kritiky byla tato funkce zablokována a produktový manažer Tim Rogers připustil, že umožnit Copilotovi upravovat cizí pull requesty bez vědomí autorů byla chyba.
Je 31. března a tedy Světový den zálohování (World Backup Day). Co by se stalo, kdyby Vám právě teď odešel počítač, tablet nebo telefon, který používáte?
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Ve třetí verzi webového prohlížeče Mozilla Firefox se změnil způsob vyznačení přístupu na stránky přes zabezpečené spojení (SSL/TLS). Asi hlavním důvodem bylo to, že se zákeřná stránka teoreticky mohla snažit uživatele splést nastavením ikony stránky na zámeček podobný ikonce, která se používala k vyznačení zabezpečené stránky. Zároveň se zavedením tlačítka identifikace stránky však zmizelo i podbarvení adresního řádku. Tuto změnu jsem osobně moc nepřivítal, protože podbarvení celé adresní řádky je hezké výrazné upozornění na stav šifrování. Teprve nedávno jsem se však dostal k tomu, abych tento problém řešil. A musím říct, že výsledek je ještě lepší, než původní stav u Firefoxu 2.
Chvilku jsem googlil a jednoduchým řešením je modifikace souboru ~/.mozilla/firefox/<náhodné_jméno_profilu>/chrome/userChrome.css. Stačí přidat následující kód:
#urlbar[level="high"] > .autocomplete-textbox-container,
#urlbar[level="high"] .autocomplete-textbox-container >* {
background-color: #D0F2C4 !important;
}
#urlbar[level="low"] > .autocomplete-textbox-container,
#urlbar[level="low"] .autocomplete-textbox-container >* {
background-color: #FFFFB7 !important;
}
#urlbar[level="broken"] > .autocomplete-textbox-container,
#urlbar[level="broken"] .autocomplete-textbox-container >* {
background-color: #F7BDA8 !important;
}
Uvedenou úpravou userChrome.css získáte podbarvení adresního řádku podle síly šifrování.
U stránek se silným šifrováním je podbarvení zelené.
Žluté je podbarvení u stránek se slabým šifrováním. (Tato úroveň zabezpečení spojení už je téměř k ničemu, na takto šifrované spojení pohlížejte jako na spojení nezabezpečené!)
Podbarvení je červené u stránek, kde je se zabezpečením spojení nějaký problém (např. směs zabezpečeného a nezabezpečeného obsahu).
Možná vám vrtá hlavou, proč je v kódu každá úroveň specifikována dvěma způsoby. Je to tak trošku „hack“ v zájmu přenositelnosti. První varianta totiž funguje korektně ve Windows (obarví celý adresní řádek), druhá je zase funkční pod GNU/Linuxem. (MacOS X jsem zatím nezkoušel.)
Nepodařilo se mi zjistit, zda (a případně jak) je možné odlišit stránky s extended validation certifikátem. Máte někdo tip, jak na to?
Podstatně více mi však vadí, že pod MS Windows se mi nepodařilo obarvit tlačítko na rozbalení historie adresního řádku. Takto vypadá rušivě. Nevíte co s tím?
Když už jsem u toho šifrování ve Firefoxu, nedám mi to ještě nezmínit také rozšíření CipherFox, které ve stavovém řádku zobrazuje informaci o použité šifře.
Právě toto rozšíření mi ukázalo, že prohlížeč se ne vždy se serverem dohodne na šifrovacím algoritmu, který bych považoval za optimální. Např. při přístupu na Gmail se použije Triple DES či MD4 před AES, pokud použití těchto algoritmů přes about:config přímo nezakážete. (Což může působit problémy, protože některé servery např. AES nepodporují. Pokud zakážete všechny ostatní algoritmy, nepodaří se zabezpečený komunikační kanál ustavit.) Opět se mi nepodařilo zjistit, jestli je možné někde nastavit pořadí, v jakém Firefox jednotlivé šifry serveru nabízí. Ví to někdo?
Tiskni
Sdílej:
Díky, osobně mi ta nepodbarvená historie nevadí.
Vypinat to je blbost. Blbost z pohladu mozneho utoku na ssl:
1. mam nejaky certifikat alebo si ho vygenerujem
2. vytvorim dalsi certifikat pre (napr. PayPal) a podpisem ho
3. MITM utok
vdaka tomu, ze IE, FF, Opera nekontroluju certifikaty spravne (v skutocnosti kontroluju len ci je ta retaz od root CA az po konecny certifikat uplna) ani nedostanes hlasku o zlom certifikate.
dalsim problemom je, ze vacsina uzivatelov pri probleme s certifiatom len klika na "dalej" ci "prijat certifikat" bez toho aby si vobec overila vydavatela certifikatu. Mozilla sa to snazila zmenit a tak pridala tuto "extra page".
Díky za tip, (teď bych nerad rozpoutal nějakou válku prohlížečů či operačních systémů). Všechno funguje i ve Firefox pod Windows. Jediné co bych si ještě přál aby Firefox uměl je následující (nebo jsem to špatně "gůglil"): Pokud přecházím na šifrovanou stránku a stránka obsahuje i nezabezpečené položky, pak se tato sránka podbarví (růžově) a to rozšíření co ukazuje ve stavovém řádku použitou šifru rovněž nic nezobrazí. Nedávno jsem instaloval IE8, a i když IE moc nepoužívám, tak teď mě mile překvapil, protože u takovéto stránky se zeptá jestli má zobrazit pouze zabezpečené položky (což je to co chci), u Firefox jsem tuto volbu nenašel, pouze se dá zapnout následující upozornění "Vyžádali jste si zabezpečený dokument, který obsahuje některé nezabezpečené informace. Informace, které vidíte nebo zadáte na této stránce by mohly být jednoduše přečteny třetí stranou."... Většinou to je právě v případech serverů jako je centrum nebo seznam (když do stránky vložíte nějakou reklamu, která je na http://...) Třeba to bude v některé z příštích vydání Firefox.