Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.5 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Rodina jednodeskových počítačů Orange Pi se rozrostla (𝕏) o Orange Pi 6 Plus.
Na Humble Bundle běží akce Humble Tech Book Bundle: All Things Raspberry Pi by Raspberry Pi Press. Se slevou lze koupit elektronické knihy od nakladatelství Raspberry Pi Press a podpořit Raspberry Pi Press, Raspberry Pi Foundation North America nebo Humble.
Přidaný režim autonomního řízení vozidel Tesla Mad Max je dostupný pro vybrané zákazníky v programu EAP (Early Access Program). Nový režim je na silnici agresivnější, častěji mění pruhy a ne vždy dodržuje rychlostní limity. Agentura JPP spekuluje, že v Česku by se mohl nový režim namísto Mad Max jmenovat Mad Turek...
Byla vydána nová verze 9.18 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Nově také pro NanoPi R3S, R3S LTS, R76S a M5. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
bat, tj. vylepšený cat se zvýrazňováním syntaxe a integrací s gitem, byl vydán ve verzi 0.26.0.
Byla vydána první verze 0.0.1 [Mastodon] multipatformního renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Vývoj Serva započal v roce 2012 v Mozilla Corporation. V roce 2020 bylo Servo předáno nadaci Linux Foundation. Servo je napsané v programovacím jazyce Rust.
Cloudovou službu Amazon Web Services (AWS) americké firmy Amazon dnes postihl globální výpadek. Omezil dostupnost řady aplikací a webů, například populární platformu Snapchat nebo aplikaci s prvky umělé inteligence (AI) Perplexity. Podle webu Downdetector hlásily problémy také uživatelé obchodu Amazon, streamovací platformy PrimeVideo nebo platební služby PayPal.
GNU Octave lze nově používat ve webovém prohlížeči v JupyterLite s jádrem Xeus-Octave.
Od 3. do 16. listopadu proběhnou Dny AI 2025. V úterý 11. listopadu proběhne Open source AI day v Red Hatu v Brně.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Ve třetí verzi webového prohlížeče Mozilla Firefox se změnil způsob vyznačení přístupu na stránky přes zabezpečené spojení (SSL/TLS). Asi hlavním důvodem bylo to, že se zákeřná stránka teoreticky mohla snažit uživatele splést nastavením ikony stránky na zámeček podobný ikonce, která se používala k vyznačení zabezpečené stránky. Zároveň se zavedením tlačítka identifikace stránky však zmizelo i podbarvení adresního řádku. Tuto změnu jsem osobně moc nepřivítal, protože podbarvení celé adresní řádky je hezké výrazné upozornění na stav šifrování. Teprve nedávno jsem se však dostal k tomu, abych tento problém řešil. A musím říct, že výsledek je ještě lepší, než původní stav u Firefoxu 2.
Chvilku jsem googlil a jednoduchým řešením je modifikace souboru ~/.mozilla/firefox/<náhodné_jméno_profilu>/chrome/userChrome.css
. Stačí přidat následující kód:
#urlbar[level="high"] > .autocomplete-textbox-container, #urlbar[level="high"] .autocomplete-textbox-container >* { background-color: #D0F2C4 !important; } #urlbar[level="low"] > .autocomplete-textbox-container, #urlbar[level="low"] .autocomplete-textbox-container >* { background-color: #FFFFB7 !important; } #urlbar[level="broken"] > .autocomplete-textbox-container, #urlbar[level="broken"] .autocomplete-textbox-container >* { background-color: #F7BDA8 !important; }Uvedenou úpravou
userChrome.css
získáte podbarvení adresního řádku podle síly šifrování.
U stránek se silným šifrováním je podbarvení zelené.
Žluté je podbarvení u stránek se slabým šifrováním. (Tato úroveň zabezpečení spojení už je téměř k ničemu, na takto šifrované spojení pohlížejte jako na spojení nezabezpečené!)
Podbarvení je červené u stránek, kde je se zabezpečením spojení nějaký problém (např. směs zabezpečeného a nezabezpečeného obsahu).
Možná vám vrtá hlavou, proč je v kódu každá úroveň specifikována dvěma způsoby. Je to tak trošku „hack“ v zájmu přenositelnosti. První varianta totiž funguje korektně ve Windows (obarví celý adresní řádek), druhá je zase funkční pod GNU/Linuxem. (MacOS X jsem zatím nezkoušel.)
Nepodařilo se mi zjistit, zda (a případně jak) je možné odlišit stránky s extended validation certifikátem. Máte někdo tip, jak na to?
Podstatně více mi však vadí, že pod MS Windows se mi nepodařilo obarvit tlačítko na rozbalení historie adresního řádku. Takto vypadá rušivě. Nevíte co s tím?
Když už jsem u toho šifrování ve Firefoxu, nedám mi to ještě nezmínit také rozšíření CipherFox, které ve stavovém řádku zobrazuje informaci o použité šifře.
Právě toto rozšíření mi ukázalo, že prohlížeč se ne vždy se serverem dohodne na šifrovacím algoritmu, který bych považoval za optimální. Např. při přístupu na Gmail se použije Triple DES či MD4 před AES, pokud použití těchto algoritmů přes about:config přímo nezakážete. (Což může působit problémy, protože některé servery např. AES nepodporují. Pokud zakážete všechny ostatní algoritmy, nepodaří se zabezpečený komunikační kanál ustavit.) Opět se mi nepodařilo zjistit, jestli je možné někde nastavit pořadí, v jakém Firefox jednotlivé šifry serveru nabízí. Ví to někdo?
Tiskni
Sdílej:
Díky, osobně mi ta nepodbarvená historie nevadí.
Vypinat to je blbost. Blbost z pohladu mozneho utoku na ssl:
1. mam nejaky certifikat alebo si ho vygenerujem
2. vytvorim dalsi certifikat pre (napr. PayPal) a podpisem ho
3. MITM utok
vdaka tomu, ze IE, FF, Opera nekontroluju certifikaty spravne (v skutocnosti kontroluju len ci je ta retaz od root CA az po konecny certifikat uplna) ani nedostanes hlasku o zlom certifikate.
dalsim problemom je, ze vacsina uzivatelov pri probleme s certifiatom len klika na "dalej" ci "prijat certifikat" bez toho aby si vobec overila vydavatela certifikatu. Mozilla sa to snazila zmenit a tak pridala tuto "extra page".
Díky za tip, (teď bych nerad rozpoutal nějakou válku prohlížečů či operačních systémů). Všechno funguje i ve Firefox pod Windows. Jediné co bych si ještě přál aby Firefox uměl je následující (nebo jsem to špatně "gůglil"): Pokud přecházím na šifrovanou stránku a stránka obsahuje i nezabezpečené položky, pak se tato sránka podbarví (růžově) a to rozšíření co ukazuje ve stavovém řádku použitou šifru rovněž nic nezobrazí. Nedávno jsem instaloval IE8, a i když IE moc nepoužívám, tak teď mě mile překvapil, protože u takovéto stránky se zeptá jestli má zobrazit pouze zabezpečené položky (což je to co chci), u Firefox jsem tuto volbu nenašel, pouze se dá zapnout následující upozornění "Vyžádali jste si zabezpečený dokument, který obsahuje některé nezabezpečené informace. Informace, které vidíte nebo zadáte na této stránce by mohly být jednoduše přečteny třetí stranou."... Většinou to je právě v případech serverů jako je centrum nebo seznam (když do stránky vložíte nějakou reklamu, která je na http://...) Třeba to bude v některé z příštích vydání Firefox.