Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Ve třetí verzi webového prohlížeče Mozilla Firefox se změnil způsob vyznačení přístupu na stránky přes zabezpečené spojení (SSL/TLS). Asi hlavním důvodem bylo to, že se zákeřná stránka teoreticky mohla snažit uživatele splést nastavením ikony stránky na zámeček podobný ikonce, která se používala k vyznačení zabezpečené stránky. Zároveň se zavedením tlačítka identifikace stránky však zmizelo i podbarvení adresního řádku. Tuto změnu jsem osobně moc nepřivítal, protože podbarvení celé adresní řádky je hezké výrazné upozornění na stav šifrování. Teprve nedávno jsem se však dostal k tomu, abych tento problém řešil. A musím říct, že výsledek je ještě lepší, než původní stav u Firefoxu 2.
Chvilku jsem googlil a jednoduchým řešením je modifikace souboru ~/.mozilla/firefox/<náhodné_jméno_profilu>/chrome/userChrome.css. Stačí přidat následující kód:
#urlbar[level="high"] > .autocomplete-textbox-container,
#urlbar[level="high"] .autocomplete-textbox-container >* {
background-color: #D0F2C4 !important;
}
#urlbar[level="low"] > .autocomplete-textbox-container,
#urlbar[level="low"] .autocomplete-textbox-container >* {
background-color: #FFFFB7 !important;
}
#urlbar[level="broken"] > .autocomplete-textbox-container,
#urlbar[level="broken"] .autocomplete-textbox-container >* {
background-color: #F7BDA8 !important;
}
Uvedenou úpravou userChrome.css získáte podbarvení adresního řádku podle síly šifrování.
U stránek se silným šifrováním je podbarvení zelené.
Žluté je podbarvení u stránek se slabým šifrováním. (Tato úroveň zabezpečení spojení už je téměř k ničemu, na takto šifrované spojení pohlížejte jako na spojení nezabezpečené!)
Podbarvení je červené u stránek, kde je se zabezpečením spojení nějaký problém (např. směs zabezpečeného a nezabezpečeného obsahu).
Možná vám vrtá hlavou, proč je v kódu každá úroveň specifikována dvěma způsoby. Je to tak trošku „hack“ v zájmu přenositelnosti. První varianta totiž funguje korektně ve Windows (obarví celý adresní řádek), druhá je zase funkční pod GNU/Linuxem. (MacOS X jsem zatím nezkoušel.)
Nepodařilo se mi zjistit, zda (a případně jak) je možné odlišit stránky s extended validation certifikátem. Máte někdo tip, jak na to?
Podstatně více mi však vadí, že pod MS Windows se mi nepodařilo obarvit tlačítko na rozbalení historie adresního řádku. Takto vypadá rušivě. Nevíte co s tím?
Když už jsem u toho šifrování ve Firefoxu, nedám mi to ještě nezmínit také rozšíření CipherFox, které ve stavovém řádku zobrazuje informaci o použité šifře.
Právě toto rozšíření mi ukázalo, že prohlížeč se ne vždy se serverem dohodne na šifrovacím algoritmu, který bych považoval za optimální. Např. při přístupu na Gmail se použije Triple DES či MD4 před AES, pokud použití těchto algoritmů přes about:config přímo nezakážete. (Což může působit problémy, protože některé servery např. AES nepodporují. Pokud zakážete všechny ostatní algoritmy, nepodaří se zabezpečený komunikační kanál ustavit.) Opět se mi nepodařilo zjistit, jestli je možné někde nastavit pořadí, v jakém Firefox jednotlivé šifry serveru nabízí. Ví to někdo?
Tiskni
Sdílej:
Díky, osobně mi ta nepodbarvená historie nevadí.
Vypinat to je blbost. Blbost z pohladu mozneho utoku na ssl:
1. mam nejaky certifikat alebo si ho vygenerujem
2. vytvorim dalsi certifikat pre (napr. PayPal) a podpisem ho
3. MITM utok
vdaka tomu, ze IE, FF, Opera nekontroluju certifikaty spravne (v skutocnosti kontroluju len ci je ta retaz od root CA az po konecny certifikat uplna) ani nedostanes hlasku o zlom certifikate.
dalsim problemom je, ze vacsina uzivatelov pri probleme s certifiatom len klika na "dalej" ci "prijat certifikat" bez toho aby si vobec overila vydavatela certifikatu. Mozilla sa to snazila zmenit a tak pridala tuto "extra page".
Díky za tip, (teď bych nerad rozpoutal nějakou válku prohlížečů či operačních systémů). Všechno funguje i ve Firefox pod Windows. Jediné co bych si ještě přál aby Firefox uměl je následující (nebo jsem to špatně "gůglil"): Pokud přecházím na šifrovanou stránku a stránka obsahuje i nezabezpečené položky, pak se tato sránka podbarví (růžově) a to rozšíření co ukazuje ve stavovém řádku použitou šifru rovněž nic nezobrazí. Nedávno jsem instaloval IE8, a i když IE moc nepoužívám, tak teď mě mile překvapil, protože u takovéto stránky se zeptá jestli má zobrazit pouze zabezpečené položky (což je to co chci), u Firefox jsem tuto volbu nenašel, pouze se dá zapnout následující upozornění "Vyžádali jste si zabezpečený dokument, který obsahuje některé nezabezpečené informace. Informace, které vidíte nebo zadáte na této stránce by mohly být jednoduše přečteny třetí stranou."... Většinou to je právě v případech serverů jako je centrum nebo seznam (když do stránky vložíte nějakou reklamu, která je na http://...) Třeba to bude v některé z příštích vydání Firefox.