V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tribunál Soudního dvora Evropské unie dnes zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
Různé drobnosti a užitečnosti na které narazím nebo sám vytvořím. Primárně se zaměřuji na věci, které mohou být zajímavé a užitečné pro ostatní uživatele GNU/Linuxu či typografického systému TeX, občas se tu ale určitě vyskytne i něco z úplně jiného soudku, např. z oblasti bezpečnosti apod.
Komerční banka dlouhou dobu používala pro přihlašovaní do svého internetového bankovnictví Java applet. Byl to vždycky opruz (Javu mám v prohlížeči standardně trvale vypnutou už dost dlouhou dobu), s narůstajícími bezpečnostními problémy Javy (například dnes jsem aktualizoval na poslední Oracle vydané JRE 1.7.0 update 45 (dle informace na stránce bylo vydané 15. 10. 2013, tzn. před čtyřmi dny) a plugin mi sám Firefox rovnou zakázal jako děravý a tedy nebezpečný...) a rostoucí záští výrobců prohlížečů vůči pluginům jako takovým to začalo být řešení stále méně populární a do budoucna velmi neperspektivní. Zdá se, že v poslední době Komerční banka všem aktivuje ukládání certifikátu do úložiště v prohlížeči. To je ale řešené docela zvláštně a zatím jsem úplně nepřišel na to, jak to vlastně funguje. Momentálně se mi zdá, že Firefox nezobrazí uživateli všechny cookies, které má ve skutečnosti uložené.
Už před nějakým časem KB zavedla možnost nepoužívat pro přihlašování Java applet, ale certifikát uložit v prohlížeči. Nevěnoval jsem tomu pozornost, nevidím důvod, proč mít certifikát (a zejména samotný šifrovací klíč – proč všude všichni pořád mluví o certifikátech, když to podstatné je šifrovací klíč, ke kterému je certifikát jen pověšen?) trvale uložený v prohlížeči. Nyní se ale tato volba asi stala preferovanou, protože Java applet se mi tentokrát nespustil a byla mi nabídnuta rovnou tato možnost. Jestli je možné applet použít i nyní, to nevím – vzhledem k tomu, že Firefox Java plugin vyhodnotil jako děravý, tak povoluje jeho spouštění jen na explicitní vyžádání uživatelem a aplikace KB si o jeho spuštění neřekne, respektive Firefox jeho spuštění nenabídne. Když tedy aplikace KB funkční Javu v prohlížeči nenajde, rovnou uživatele přesměruje na přihlašování s certifikátem v prohlížeči.
Předpokládal jsem, že se certifikát uloží do chráněného úložiště certifikátů v prohlížeči. K importu jsem ale vyzván nebyl a následně tam opravdu nic neobjevil. Začal jsem to zkoumat podrobněji a laborovat s offline úložištěm, cache prohlížeče apod., kde certifikát zjevně nikde nebyl, přitom ale profil Firefoxu zkopírovaný na jiný počítač stačil k tomu, aby aplikace internetového bankovnictví při přístupu na stránku rovnou nabídla přihlášení a certifikát už měla načtený. Dospěl jsem tedy k závěru, že jediná možnost je použití cookies.
Když jsem všechny cookies v prohlížeči smazal (přes Možnosti | Soukromí | Správce cookies... | Odebrat všechny cookies), při novém přístupu na stránku internetového bankovnictví o dříve použitém certifikátu aplikace konečně nic nevěděla. Přes správce cookies jsem se tedy jal hledat tu, která potřebnou informaci obsahuje – to se mi už ale zjistit nepodařilo.
Jak vestavěný správce cookies ve Firefoxu, tak rozšíření Cookies Manager+ ukazují (po kompletním smazání cookies a jednom přihlášení do internetového bankovnictví tak, že přihlašovací certifikát zůstane zapamatovaný) tři cookies od KB (respektive čtyři – poslední je session ID s platností jen do konce relace). Žádná z nich ale neobsahuje žádná větší data (jen cestu k poslednímu certifikátu, nějaké ID certifikátu apod.), rozhodně nic, do čeho by se při sebelepší kompresi dal schovat celý certifikát nebo alespoň samotný soukromý klíč. Použita není ani nějaká Flash cookie (což by se ale jednak stejně nepřeneslo s profilem Firefoxu na jiný počítač, a druhak by to nejpozději při restartu prohlížeče smazalo rozšíření BetterPrivacy). I když jsem ale všechny tyto cookies jednu po druhé ve správci smazal, aplikace o certifikátu věděla dál. I když jsem v cookie s CertID přespal ID na jinou hodnotu, aplikaci to nezmátlo, při přístupu nabídla správný certifikát a hodnotu v cookie opět přepsala na původní obsah. Smazání přes tlačítko Odebrat všechny cookies (viz výše) ale zabralo.
To mne vede k závěru, že Firefox mi neukazuje všechny cookies, která mám v prohlížeči uložené, což mi přijde dost podivné. Že jsou opravdu používány cookies, to jsem si následně ověřil i na infolince KB. Operátor (k mému překvapení
) to věděl, příliš velké technické podrobnosti ale již neznal. Ochotně ale nabídl, že to předá technikům a v pondělí mi prý zavolá někdo znalý podrobností technického fungování. Pak určitě dám vědět, co jsem se dozvěděl.
Tuší někdo, jak to funguje a co jsem přehlédl, respektive jakou že to neznám technologii?
Tiskni
Sdílej:
Aha, díky. Do vysvětluje, proč jsem to nenašel při hledání řetězce „banka“. 
Jinak doplňuji, že včera mi chlapík z KB skutečně zavolal a potvrdil to, k čemu tu někteří již došli samostatným zkoumáním. Používá se HTML5 WebStorage. S cookies to tedy zase až tak moc nesouvisí. V další verzi aplikace prý bude i možnost certifikát snadno smazat (možná nechat ho smazat i automaticky pod odhlášení).
.