Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Zápisky v tomto blogu podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní (CC BY-SA 4.0).
Git repozitář se zdrojovými soubory tohoto blogu v pandoc markdown formátu: marbu/abclinuxu-blog-hromada.
V druhém zápisku věnovaného Danielu Defoe se podíváme na vliv autorského zákona na jeho nejznámější dílo, a pokusíme se vyznat v jeho českých překladech a převyprávěních. A i když by se mohlo na první pohled zdát, že Robinson a copyright nemají nic společného, najdeme tu hned několik zajímavých souvislostí.
K tomu abych se zabýval Danielem Defoe a přečetl jeho Robinsona Crusoe mě kdysi vyprovokoval pořad Českého rozhlasu Po stopách Robinsona Crusoe a dalších britských výstředníků z roku 2015, kde Václav Cílek zmiňuje, že Robinson je ve skutečnosti docela jiná kniha, než kterou si pamatuje ze základní školy. Když jsem si pak k tomu dohledával další informace, došlo mi, že jde o mnohem zajímavější téma než bych původně čekal. Konkrétně v tomto zápisku se dozvíte, co mě zaujalo na Defoeových mystifikacích a době, ve které žil.
Kdysi dávno jsem na root.cz četl článek o programovacím jazyku Ada, kde autor mimo jiné ukazoval, jak lze silný typový systém jazyka použít k tomu, aby za nás překladač hlídal fyzikální rozměr hodnot v programu podobně, jako jsme na to zvyklí u běžných datových typů. Nedávno jsem si na to znovu vzpomněl, chvíli si s tím hrál a v tomto zápisku dal dohromady triviální demonstraci současných možností podpory jednotek v jazycích Ada, F# a Python.
Letos jsem tak jako každý rok podával daňové přiznání na poslední chvíli, tedy s tím rozdílem, že vzhledem k epidemii tato chvíle vycházela místo konce března na konec června. Pak se ale termín opět posunul, a mě se tak výjimečně podařilo podat přiznání více než měsíc před termínem. Popis jak tohle funguje přes internet bez kvalifikovaného certifikátu nebo datové schránky by tak teď v červenci mohl být pořád možná někomu i užitečný, ale na druhou stranu stávající webová aplikace finanční správy je v provozu již více než 10 let, a moje hlavní motivace k sepsání tohoto zápisku je tak spíše poznamenat si jak to přesně funguje (což se může příští rok navzdory připravovaným novinkám stále hodit) a zároveň sondovat jaké zkušenosti s tím máte vy.
Opět jsem narazil na sci-fi povídku, jejíž autor dokázal v jistém smyslu odhadnout dopady možností rozvoje techniky na svou dobu překvapivě dobře. A i když povídka letos slaví 110 let od svého prvního vydání a její autor si vlastně nedovedl výpočetní techniku vůbec představit, místy svádí čtenáře ke srovnávání s možnostmi současného internetu.
Zarazilo vás někdy, že příkaz stat(1) z GNU Coreutils na Linuxu vypisuje kromě klasické trojice unixových časových značek access, modify a change navíc také jakési birth, u kterého ale hodnota chybí? Co tu vůbec to prázdné birth dělá? Zajímat o tuto málo známou časovou značku jsem se začal až před pár měsíci při debugování jednoho problému, kdy jsem se snažil chytil čeho se dalo. A i když mi to nakonec přímo nepomohlo, postupně jsem se začal nořit do její historie a budoucnosti, takže tento zápisek je někde na pomezí softwarové archeologie a jaderných novinek, a mj. se v něm dozvíte, kde se tato časová značka vzala, jak s ní dnes na GNU Linuxových distribucích pracovat a jak to s ní vypadá do budoucna.
Na konci července proběhlo médii srovnání 2 satelitních záběrů pořízených se zhruba měsíčním odstupem, na kterých je vidět, jak se za tu dobu projevilo na vegetaci v krajině letošní sucho. To je samo o sobě sice docela poučné, ale chci se tu na to podívat z pohledu odkazování na primární zdroje a používání dat s otevřenou licencí. Což je vzhledem k finišující reformně autorského práva také více méně aktuální.
Pamatujete si na xkcd komix, kde atomová bomba pro odjištění vyžaduje validní příklad použití taru? Ať ano či ne, v tomto blogu se o nástroji GNU tar dozvíte co už dost možná stejně víte, případně co jste asi ani nechtěli vědět.
Znovu jsem si po dlouhé době přečetl sci-fi povídku Logik Joe a vzpomněl jsem si při tom na Bystroushaakův zápisek Budoucnost. Nechci teď s ním nějak polemizovat, ale píšu to tu proto, že tato povídka je přesně případ té vzácné výjimky, kdy si autor dokázal extrapolovat vývoj výpočetní techniky překvapivě dobře.
Blbá otázka, že? A odpověď není, že mají třípísmenkovou zkratku.
Při prolézání cizího git repozitáře mě nedávno napadla jednoduchá myšlenka:
mít tak příkaz git-cd, který by fungoval stejně jako
cd, ale s cestami by pracoval relativně k samotnému repozitáři. A
ukázalo se, že to jde (v bashi) poměrně přímočaře zařídit.
Nedávno jsem znovu objevil Jamendo a jako uživatel konqueroru a mpd jsem se je pokusil všechny tři donutit k spolupráci.
Idea byla vytvořit pro konqueror nové service menu, které by přidalo album na playlist music player daemona - ten by tak mohl streamovanou hudbu přehrávat. Pro jasnějsí představu následuje screenshot.