Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Neřekl bych, že Defoe jen prostě převyprávěl konkrétní příběh. Osobně z toho mám spíš dojem, že Defoe vycházel z mnoha různých zdrojůA co tě k tomu vede? Uvědomuješ si, kolik informací by na takovou mystifikaci musel nasbírat? A hlavně, proč by si něco takového vymýšlel? Spíš bych řekl, že jde o skutečnou osobu, na kterou pisatel natrefil někde v knajpě a ten příběh mu přišel tak šílený, že se rozhodl ho zapsat a vydat jako knihu. Jinak zde jsou odkazy na Hathitrust:
A co tě k tomu vede? Uvědomuješ si, kolik informací by na takovou mystifikaci musel nasbírat? A hlavně, proč by si něco takového vymýšlel?Tento dojem jsem nabyl po přečtení zhruba půlky původní anglické verze a celého Vyskočilova překladu. Ty reálie a celý příběh nepůsobí ani náhodou reálně. Vůbec mi nepřišlo na mysl, že by snad mohl Defoe přímo zpracovat jedny konkrétní zvpomínky, a to ani kdyby mu je předával nějaký starý a senilní námořník :) Nepřijde mi vůbec divné, že by jako velice aktivní autor a obchodník se vším možným, měl problém z několika různých zdrojů poskládat reálie a příběh Robinsova Crusoe, zbytek si vymyslet a celé to poskládat tak, aby výsledek vyhovoval jeho záměru. Ta kritika od Gildona, Defoova soka, navíc dokazuje, že to mohlo lidem připadat divné už tenkrát, stejně tak jako že už v době vydání se o Defoově autorství spekulovalo.
Mimochodem, tebou citovaná (a odkazovaná) formulace předmluvy ke druhému dílu, se vyskytuje až u vydání publikovaných po roce 1845.Díky za tip, tohle musím pak prověřit :)
Jméno DeFoe se poprvé objevilo až v předmluvě k vydání z roku 1790, tedy víc jak 50 let po jeho smrti!V textu píšu (a odkazuji na) vydání z roku 1781, kde je Defoe jako autor uveden, což je zhruba 50 let po autorově smrti. Stejně jako že existují pozdější vydání, kde Defoe jako autor uveden není. Ale jako docela by mě zajímalo, kdy převládl názor, že Defoe je skutečným autorem.
Ty reálie a celý příběh nepůsobí ani náhodou reálně.Naprosto stejný pocit musí nutně nabýt každý kdo čte knížky Eskymo Welzla.
Díky za tip, tohle musím pak prověřit :)Jo, koukni. Hathitrust používám poměrně intenzivně, i když tam pochopitelně není všechno. Výhodou je, že to co tam je projelo OCR, takže je vysoká pravděpodobnost že najdeš i věc, kde je jen drobná zmínka o tom co hledáš. Klíčové ale je, že to jsou skeny originálů, takže i podle různých známek detailů jsi schopen "odhalit" kupř. pozdější reprint. Pokud jde o toho Gildona. Fakt je, že s Danielem Defoe byl na nože. Ale také je fakt, že byl tou dobou už v pokročilém stadiu sifylidy. Mně je to popravdě jedno jak je to s autorstvím Robinsona Crusoe, jenom mi to nedalo a trochu jsem to na tom Hathitrustu prolustroval. Fakt je ten že jméno Defoe ani Foe se tam v souvislosti s Robinsonem Crusoe před rokem 1758 neobjevuje. Vtipné je, že v prvním vydání Gildon nejmenuje, jen naznačuje. Dokonce ještě ani v druhém. Teprve v reprintu z roku 1924, po Gildonově smrti se objevuje plné jméno Daniel De Foe, ale jen na obálce(!). Přiznám se, že nevím. Ale dokážu si představit situaci, kdy napíšeš nějaké memoáry, a pak někdo napadne a zesměšní někoho jiného na základě domněnky, že to on je tím skutečným autorem. Jakým způsobem na něco takového reagovat? Hodit mrtvého brouka? Nebo napsat pokračování ve kterém bych se rozkecal i na další témata? Fakt to nemám chuť studovat, takže jen pro úplnost přidávám i link na pokračování, kde je v předmluvě reakce na Gildona. Každopádně ale díky za zajímavý blogpost, který přitáhnul, alespoň tedy mou pozornost, k otázce na kterou vůbec nemusí být jednoznačná a pravdivá odpověď.
Tak jsem zadal "The Farther Adventures of Robinson Crusoe" do google books, a hned na první stránce na mě vypadlo vydání z roku 1722, což je 3 roky po prvním vydání 2. dílu. A zmíněná předmluva tam samosebou normálně je. To že jsi schopný na hathitrust.org najít tuto předmluvu až ve vydání z 19. století ještě neznamená, že pochází právě z této doby. To by bylo trochu absurdní. Btw ten druhý díl pak většinou vycházel jen spolu s 1. dílem, a z takového vydání pak občas ta druhá předmluva vypadla.Mimochodem, tebou citovaná (a odkazovaná) formulace předmluvy ke druhému dílu, se vyskytuje až u vydání publikovaných po roce 1845.Díky za tip, tohle musím pak prověřit :)
Neřekl bych, že Defoe jen prostě převyprávěl konkrétní příběh. Osobně z toho mám spíš dojem, že Defoe vycházel z mnoha různých zdrojů (včetně toho Selkirka), které použil jak on pro svůj záměr potřeboval.BTW; Za jeden ze zdrojů se často považuje Živý, syn Bdícího, na což jsem tu psal minirecenzi. Ta knížečka docela stojí za přečtení.
Zcela záměrně zde ignoruji otázku, zda by člověk musel po 27 letech na pustém ostrově zešíletO Robinsonovi jsem něco podobného kdysi četl taky - možná to bylo v předmluvě právě k té knize od Plevy - a odpověď byla, že ano.
Robinson je ve skutečnosti docela jiná kniha, než kterou si pamatuje ze základní školy.
Tak to si moc dobře pamatuju. Měl jsem doma překlad po mámě a když se pak ve škole společně četl "Robinson", ke svému zděšení jsem zjistil, že všichni ostatní mají pod stejným názvem úplně jinou knihu; učitelka dokonce prohlásila, že ta moje je nějaká špatná verze. Bylo to samozřejmě přesně naopak: ta moje byla starší překlad původní knihy, ostatní měli jakési volné převyprávění od J.V. Plevy (hint: Malý Bobeš), který si z původního textu udělal trhací kalendář, vynechal závadné pasáže (IIRC se Defoeův Robinson dost často modlil a promlouval k bohu) a značně rozšířil rozsah toho, co všechno si Robinson vyrobil, až to přestávalo být uvěřitelné (i když pořád ještě zůstal dost pozadu za Verneovým Tajuplným ostrovem).
volné převyprávění od J.V. Plevy (hint: Malý Bobeš), který si z původního textu udělal trhací kalendář, vynechal závadné pasáže (IIRC se Defoeův Robinson dost často modlil a promlouval k bohu) a značně rozšířil rozsah toho, co všechno si Robinson vyrobil, až to přestávalo být uvěřitelné (i když pořád ještě zůstal dost pozadu za Verneovým Tajuplným ostrovem).Přesně tak.
si myslim že tamten deflole byl asi jakoby alergickej na kytky když lidi ďáli že mu je napranýři strkali na klacku přidělaný až podnos :O :O se navíc vůůůůbec ani jako nesnaží přectírat že má z kytek radost takže mu to asi jako vadilo :O :O
Co byste mi doporučili za knihy? Kromě naučné literatury nic moc nečtu... Dřív mě bavili knihy od těchhle autorů: Jules Verne, Dick Francis, A. C. Doyle, Agatha Christie, Philip K. Dick.Pokud tě bavil Verne, tak by tě mohl bavit český Troska (Matzal). Ten se Vernem dost inspiroval, akorát to psal víc pro mladší čtenáře tehdejší doby a snažil se do toho zakomponovat elektřinu. Viz třeba Kapitán Nemo. Jinak ze sci-fi klasiky můžeš zkusit Nádraží Perdido nebo Veniss Underground. A kdybys chtěl něco akčního, tak Asfalt. Od Kopřivy můžu ještě doporučit dvojici detektivek z převážně pražského prostředí; Rychlopalba a Křížová palba. Obojí jsem zhltl jedním dechem.
Ten se Vernem dost inspiroval, akorát … a snažil se do toho zakomponovat elektřinu. Viz třeba Kapitán Nemo.
To bych neviděl jako rozdíl. Když je řeč o Kapitánu Nemovi, tak už ve Verneově 20000 mil pod mořem je elektrifikace téměř absolutní.
Tiskni
Sdílej: