Knižní minirecenze: Živý, syn Bdícího

9.5.2018 23:25 | Přečteno: 1973× | Obecné IT | poslední úprava: 9.5.2018 23:57

To jsem si jednou takhle brouzdal netem, až jsem narazil na stránku autodidaktismus na wikipedii. Pustil jsem se do ní, a než jsem se nadál, tak jsem četl 860 let starou knihu v tři sta let starém anglickém překladu. Ne jednou, ale třikrát, protože jsem potřeboval vědět, jak moc se liší staletí starý anglický překlad od českého ze sedmdesátých let a ještě nejnovější překlad z nedávné doby.

Kniha se jmenuje حي بن يقظان, Hayy ibn Yaqdhan, anglicky Alive, son of Awake, nebo také The Improvement of Human Reason: Exhibited in the Life of Hai Ebn Yokdhan, česky Živý, syn Bdícího.

Musím říct, že nejvíc na mě zapůsobil anglický překlad. Nejspíš ani ne tak tím, jak je přeložený, ale spíš lehce zvýšenou námahou starého anglického textu, která mě nutila o věcech víc přemýšlet. Když jsem četl české knihy, tak mi všechny informace byly předkládány moc jednoduše, i s rozsáhlou předmluvou a těžko říct, jestli to bylo opakovaným čtením, nebo překladem, ale odnesl jsem si z toho menší dojem.

<spoilery úroveň="podstata je stejně jinde">

Hlavní postava knihy se ocitne na odlehlém ostrově. Neztroskotá tam, ani se nedoplaví, ale doslova tam vznikne z kvasící hlíny. Malého chlapce se ujmou zvířata žijící na ostrově. Matku mu dělá gazela.

Chlapec je velmi zvědavý a přemýšlivý. Když gazela umře, shledá, že s ní je něco v nepořádku a tak jí rozebere, aby našel co jí vnášelo život.

Postupně si všímá zákonitostí světa kolem sebe a odvozuje způsob života. Přemýšlením a rozjímáním odvodí i existenci boha.

Na konci je chlapec, nyní už dospělý muž, objeven poustevníkem, jenž přišel na ostrov meditovat. Ten poté co ho naučí mluvit shledá, že odvodil existenci boha a je věřícím člověkem, přestože nikdy neviděl živou duši.

Oba dva odejdou do civilizace, ale jsou tak znechuceni lidmi, že se nakonec vrátí zpět na ostrov oddávat se meditacím a přemýšlení.

</spoilery>

Ač se to možná z popisu nezdá, kniha je důležitější, než jak to vypadá a do nemalé míry formovala naší civilizaci. Přestože spousta recenzí jí uvádí jako významnou, neboť se možná stala předlohou Robinsona, její důležitost je někde jinde;

Jako jedna z prvních zachytila myšlenku, že člověk může pracovat sám na sobě, pouhým přemýšlením a dedukcí odvodit pravidla světa kolem sebe a dospět tak k vyššímu poznání.

V dnešní době se to může zdát jako samozřejmost, ale ve své době a v tehdejším náboženském kontextu šlo o něco ne zřejmého, co nepřestává fascinovat do dnešních dob.

Odkazy

Knihu v angličtině lze nalézt na gutenbergu:

• The Improvement of Human Reason

Pokud sháníte český překlad, tak kdo hledá, ten najde (uložto).

Recenze:

• Abu Bakr ibn Tufajl: Živý, syn Bdícího aneb Středověká arabská robinsoniáda
• RECENZE: Abú Bakr Ibn Tufajl – Živý, syn bdícího
• Živý, syn Bdícího (Databáze knih).
• Ibn Tufajl (Wikipedie).

       

Komentáře

[Jendа]

Přemýšlením a rozjímáním odvodí i existenci boha.

In which is demonstrated,

By what Methods one may, by the meer
Light of Nature, attain the Knowledg
of things Natural and Supernatural;
more particularly the Knowledg of God,
and the Affairs of another Life.

Chápu, že tehdy ještě nebyly známy standardy moderní racionality, tak by mě zajímalo, jak mu tohle šlo z pohledu logické konzistence.

[Bystroushaak]

Chápu, že tehdy ještě nebyly známy standardy moderní racionality, tak by mě zajímalo, jak mu tohle šlo z pohledu logické konzistence.

Moc dobře ne. Některé závěry jsou logické, jiné úplně ujeté. Celé je to ale i tak zajímavé, jako sonda do duše filosofa tehdejší doby, který se nad tím snaží přemýšlet s omezenými prostředky tehdejší doby (mluvím o autorovi, ne hlavní postavě).

[pc2005]

Jako jedna z prvních zachytila myšlenku, že člověk může pracovat sám na sobě, pouhým přemýšlením a dedukcí odvodit pravidla světa kolem sebe a dospět tak k vyššímu poznání.

Nedotknul se tohodle tématu už Platón v Podobenství o jeskyni?

[skunkOS]

"Jako jedna z prvních zachytila myšlenku, že člověk může pracovat sám na sobě, pouhým přemýšlením a dedukcí odvodit pravidla světa kolem sebe a dospět tak k vyššímu poznání."

No, tak jako jedna z prvních určitě, ale určitě ne.

[Bystroushaak]

No, tak jako jedna z prvních určitě, ale určitě ne.

Můžeš být konkrétnější? Nevycucal jsem si to z prstu, je to informace uváděná pokud mi paměť slouží přímo v české předmluvě ke knize.

Nerad bych mistifikoval, možná jsem to jen špatně zformuloval. Myslel jsem jedna z prvních, která ukázala, že každý může pracovat na sobě a to je její nosná myšlenka. Je mi známé, že existují spisy antických filosofů věnujících se možnosti poznat svět skrz přemýšlení, měl jsem ale za to, že se jednalo spíš o traktáty z pozice autority stylem "tohle jsem vymyslel a objevil takhle a takhle", než něco, co tě vnese do pohledu člověka, který začne přemýšlet o světě a ty vidíš jeho očima jak na to jde.

[:-) jaja]

mystifikoval od nmýtus

[Bystroushaak]

Nedotknul se tohodle tématu už Platón v Podobenství o jeskyni?

Afaik je to přibližně podobné téma, ale jinak zaměřené a jinak podané. Pokud vím, tak Podobenství o jeskyni je obecný filosofický traktát řešící spíš obecné poznání, jeho hranice a úděl filosofa, než myšlenku, že každý může dospět k osvícení pozorováním reality a přemýšlením nad ní. Nutno ovšem dodat, že jsem to nijak nestudoval.

[pc2005]

Mě přijde, že ta dedukce pravidel je prostě něco co musí podvědomě dělat každý filozof.

Jinak já jsem to taky nestudoval, jenom pár populárních článků a wiki.

[Bystroushaak]

Ah, tak to určitě. Já nedokážu jasně zformulovat, v čem je rozdíl. Asi hlavně na důrazu úplně jiným směrem. Ta kniha je trochu podobná HPMORu.

[Ivorne]

Podobenství o jeskyni se v tomto ohledu dá vyložit oběma protikladnými výklady. Buď tak, že to co vidíme je pouze stín reality a i obyčejný člověk může pochopit realitu důkladným zkoumáním stínu a přemýšlením nad ním. Druhý výklad je takový, že obyčejný člověk vidí pouze stín reality a proto potřebuje vedení filosofa, který díky svému dlouhému filosofování vykročil blíže k ústí jeskyně, takže vidí stíny zřetelněji a ve více detailech.

Osobně mám pocit, že Platón myslel spíš na ten druhý výklad - mám z Platóna dojem, že zastával názor, že je potřeba využít přesných znalostí k vedení lidí dopředu, než že by si myslel, že každý má zkoumat znalosti a pravdu kvůli sobě.

[ehm]

dospět tak k vyššímu poznání

Spíš k nižšímu, když si odvodil takové ptákoviny. Že si je dostatečné množství lidí pro jejich oblibu ad hoc povýšší, to už je něco jiného.

[Andrej]

> Přemýšlením a rozjímáním odvodí i existenci boha.

Podobne sa daju odvodit aj ine zakladne, jednoducho pochopitelne a nespravne zavery:

Vsetky elektrosuciastky funguju na dym - ked dym unikne, suciastka prestane fungovat.

[|🇵🇸]

Takové hezké předestření přeceňování dedukce v descartovském racionalismu.

[Bystroushaak]

Tím myslíš tu recenzi, nebo knihu samotnou?

[|🇵🇸]

Ano. (Ačkoliv, proč používáš exkluzivní „nebo“?)

Psal jsem o knize, ale když o tom přemýšlím, zápisek na mě působí dojmem adorace takového racionalismu; k popularizaci historického kontextu nemám výhrad, ba naopak.

[Bystroushaak]

Nevím, jestli adoruji přímo racionalismus. Mou inspirací jsou spíš témata transgrese* a transcendence. Racionalitu beru jen jako jeden z prostředků.

---

*Podle definice z Možností transgrese:

„Transgrese může být chápána jako pokus jednotlivce překročit svou fyzickou existenci, či přesáhnout své biologické bytí.“

[:-) jaja]

a nie si Ty tak trošku snob a pseudointelektuál? neber sa tak vážne

[Bystroushaak]

Proč? Proč máš ten pocit, a proč bych se neměl brát vážně? To je snad moje věc, ne?

[marek_hb]

podobnejch knížek jsem přečetl hromadu, ale zodpovědně můžu říct, že alespoň trochu normálně jsem začal žít až když jsem si přestal hrát na filozofa - jak to máš Ty?

[Bystroushaak]

alespoň trochu normálně jsem začal žít až když jsem si přestal hrát na filozofa - jak to máš Ty?

Co to proboha znamená? To jsi žil jako Díogenés v sudu někde u cesty, nebo co? Jak ti může zájem o filosofii kazit normální život? A proč sis hrál na filosofa? Může být vůbec dneska ještě člověk filosofem a uživit se tím?

[marek_hb]

ale ne, ptal jsem se jak Ti podobný knížky pomáhají v životě. To hraní jsem myslel tak, že když jsem tyhle knížky četl a rozebíral a šťoural se v nich, tak to zabralo nějaký čas. A když jsem se na to vybodl, tak se ten čas dal strávit výrazně líp.

[Bystroushaak]

Tak já nevím, čtu to, protože mě to zajímá, ne protože by mi to pomáhalo. To že čumím na seriál, nebo jdu ven se psem mi taky nijak nepomáhá. Možná čtení dává výhodu rozhledu, že když toho přečteš hodně, tak uvidíš víc a dál? Co já vím. Většina z nich je prostě jen aktivně zajímavá, což je samozřejmě subjektivní a někoho jiného to může nudit.

A když jsem se na to vybodl, tak se ten čas dal strávit výrazně líp.

K tomu mám dva dotazy:

1. Jak líp? Jak to měříš?
2. A vážně ho tak trávíš? Nebo by se dal?

[marek_hb]

2. - právě že trávím - tím, že míň řeším co by - kdyby a jak a proč, tak si víc užívám to co zrovna dělám - sice u toho asi nevyřeším, jestli udělá padající strom rambajs když ho nikdo neslyší, ale není to pro mě důležitý

a to asi odpovídá i na bod 1

[Bystroushaak]

Přijde mi, že jsi k tomu měl od začátku špatný přístup.

[marek_hb]

to je klidně možný