Na GitHubu byl zveřejněn kouzelnický projekt The Nettle Magic Project s obsáhlou dokumentací. Nejenom kouzelníci si mohou cinknout karty a rozpoznávat je například pomocí Raspberry Pi Zero W s NoIR kamerkou.
SpaceVim je komunitně řízená modulární distribuce textového editoru Vim s pluginy a nastaveními aneb ultimátní vimrc. Vydána byla nová major verze 2.0.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
V kryptografické knihovně OpenSSL byly nalezeny a ve verzích 3.0.5 a 1.1.1q opraveny bezpečnostní chyby CVE-2022-2274 a CVE-2022-2097. Závažnější z nich CVE-2022-2274 v implementaci RSA na X86_64 s AVX512IFMA se týká pouze větve 3.0. Zneužit ji lze k RCE, tj. vzdálenému spuštění kódu.
Evropský parlament schválil Akt o digitálních službách (Digital Services Act (DSA)) a Akt o digitálních trzích (Digital Markets Act (DMA)). Oba akty mají za cíl řešit společenské a hospodářské dopady technologického průmyslu tím, že stanoví jasné normy pro fungování a poskytování služeb v EU v souladu se základními evropskými právy a hodnotami.
Bylo spuštěno PINE64 EU. Notebook Pinebook, telefon PinePhone, hodinky PineTime nebo páječku Pinecil lze koupit s 2letou zárukou a 14denní lhůtou pro vrácení zboží.
Služba mojeID vstoupila do Evropy. S využitím mojeID je nově možné se přihlašovat např. na daňové portály Slovenska, Belgie nebo Švédska, portál pro sociální zabezpečení Nizozemí, množství portálů evropských institucí nebo portálů pro správu domény Estonska nebo Dánska.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 119 (pdf), HackSpace 56 (pdf), Wireframe 63 (pdf), Custom PC 227 (pdf) a Hello World 19 (pdf).
Open source síťový zálohovací software Bacula (Wikipedie) byl vydán v nové major verze 13.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve čtvrtek 7. července bude na Indiegogo spuštěna kampaň (preview) na podporu 10,1 palcového notebooku a herní konzole GPD WIN Max 2. Vybrat si bude možné mezi AMD a Intelem.
Zápisky v tomto blogu podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní (CC BY-SA 4.0).
Git repozitář se zdrojovými soubory tohoto blogu v pandoc markdown formátu: marbu/abclinuxu-blog-hromada.
Opět jsem narazil na sci-fi povídku, jejíž autor dokázal v jistém smyslu odhadnout dopady možností rozvoje techniky na svou dobu překvapivě dobře. A i když povídka letos slaví 110 let od svého prvního vydání a její autor si vlastně nedovedl výpočetní techniku vůbec představit, místy svádí čtenáře ke srovnávání s možnostmi současného internetu.
Povídku The Machine Stops napsal E. M. Forster a poprvé vyšla v roce 1909. V češtině se objevila jako Stroj se zastaví v překladu Jiřího Jandy až v roce 2011 v rámci české edice sbírky Síň slávy II B, která původně vyšla v roce 1973 jako The Science Fiction Hall of Fame, Volume Two.
Dobu kdy autor povídku psal jsem si osobně vždy představoval jako éru rychlého vědeckotechnického pokroku a z toho plynoucího techno-optimismu. Mimo jiné již postupně rostla a zdokonalovala se telefonní síť (byť stále poměrně v plenkách), o první lety se pokoušely stále praktičtější vzducholodě i letadla težší než vzduch A i když programovatelné počítače tehdy ještě neexistovali, tabulátory pracující s děrnými štítky už výrazně usnadňovali hromadné zpracování dat. Na druhou stranu v roce 1909 stále nebylo v provozu veřejné rozhlasové vysílání ani civilní letecká doprava. A do první světové války, která technologický pokrok popožene ale optimismus stejnou měrou zchladí, zbývalo ještě necelých 5 let.
Navzdory tomu všemu (nebo možná právě proto?) povídka popisuje z našeho pohledu šílenou dystopii, kde lidé žijí více méně fyzicky odloučení jeden od druhého a kde veškerou komunikaci a většinu lidských potřeb zajišťují stroje.
Nechci tu příliš spoilerovat ani zabřednout do filosoficko-sociologických úvah nad hlavní poselstvím povídky. Forster si rozhodně nekladl za cíl předpovědět konkrétní směry technologického pokroku. Nicméně zastavil bych se u několika myšlenek a představ, které mě v povídce zaujaly.
Např. hned popis letecké dopravy je poměrně odvážný i z dnešního pohledu, pokud tedy odhlédneme od faktu, že se v budoucnosti stále používají vzducholodě Autor si v době, kdy letecká doprava dělala teprve první krůčky představuje svět, kde systém civilní mezinárodní letecké dopravy dávno dosáhl plné automatizace a obrovské přepravní kapacity, ale jako relikt minulosti ho už téměř nikdo nepoužívá, protože lidé dávají přednost virtuální komunikaci zprostředkovanou stroji.
Když si čtete povídku dnešníma očima, neubráníte se srovnávání s dnešními možnostmi např. při popisu videohovorů, “on-line” přednášek, přehrávání hudby, počtu známých resp. “přátel” udávaného v tisících nebo vyřizování “nepřečtených zpráv”. Bylo by ale odvážné tvrdit, že Forster předpovídá dnešní internet. Spíš se snaží popsat svět, kde závislost člověka na stroji je hnána z jeho pohledu do absurdních rozměrů, a domyslet některé možné důsledky toho všeho.
V povídce se k tomu přidává složitost samotné technologie, které už lidé vlastně nerozumí aniž by si to byli ochotní přiznat. To vede k autora k úvaze, že vývoj lidstva je vlastně nahrazen vývojem stroje, který nad ním převzal moc. Forster nicméně přímo o umělé inteligenci nepíše, a zajímá ho spíše výsledná bezmoc člověka.
V jistých momentech může prostředí povídky v určitém detailu připomínat svět z filmu THX 1138, Brazil nebo Matrix. Ale jsou to drobnosti nebo naopak obecné myšlenky, těžko hledat přímý vztah těchto filmů k povídce. Na druhou stranu to ilustruje určitou nadčasovost povídky. Kdyby někdo nahradil konkrétní technologické představy přelomu 19. a 20. století těmi dnešními, stále by mohla takto přepracovaná vyjít i dnes.
Text povídky v angličtině:
Pro český překlad je třeba sáhnout po knize Síň slávy II B. Zalinkovat tu ale můžu aspoň článek 100 let od Zastavení Stroje, kde najdete krátkou ukázku z textu povídky.
Tiskni
Sdílej:
Když jsem četl tu povídku, tak mi ty scény kde lidi uctívají Stroj přišly jako fantasmagorie. Poslední dobou si už nejsem tak moc jistý.Pockej, ty snad pochybujes o tom, ze pro vychovu deti je Algoritmus Youtube navrhujici dalsi video mnohem vhodnejsi nez rodice, kteri by ditko treba i drze omezovali? Limitovali mu screen time, a nutili ho ucit se matematiku a jine rasisticke discipliny? A co kdyz jsou ti rodice navic malo uvedomeli nebo nedostatecne pokrokovi...?