Po více než pěti měsících od vydání verze 3.11.0 byla vydána nová stabilní verze 3.12.0, tj. první z nové řady 3.12, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze zmínit počáteční podporu architektury mips64 (big endian) a programovacího jazyka D.
Coffee Run je další krátký open source film od Blender Animation Studia. Vše o filmu na Blender Cloudu.
Byla vydána nová verze 2020.06.01 distribuce BlackArch Linux (Wikipedie). Jedná se o distribuci založenou na Arch Linuxu zaměřenou na penetrační testování a výzkum počítačové bezpečnosti. Z novinek lze zmínit přes 150 nových nástrojů. Aktuálně jich je 2553.
V dubnu loňského roku získal multiplatformní open source herní engine Godot (Wikipedie) 50 tisíc dolarů z programu Mozilla Open Source Support (MOSS) Mission Partners na portaci Godot Editoru na webové technologie (HTML5 a WebAssembly), vylepšení podpory WebRTC, přidání podpory WebSocket a vytvoření 3D modelů pro nová dema. Fabio Alessandrelli dnes přestavil jeden z výsledků: Godot Editor běžící ve webovém prohlížeči.
Včera bylo oznámeno přejmenování Raspbianu, tj. linuxové distribuce určené především pro jednodeskové miniaturní počítače Raspberry Pi, na Raspberry Pi OS. Dnešní příspěvek na blogu Raspberry Pi a také video na YouTube představuje květnové novinky již v Raspberry Pi OS, konkrétně ve verzi 2020-05-27. Zdůrazněny jsou například nové aplikace Bookshelf a Magnifier. Detaily v poznámkách k vydání.
Dnes od 16:00 do 19:15 a zítra od 9:00 do 15:00 lze virtuálně navštívit festival novodobých kutilů Maker Faire Prague Online 2020.
S pomocí 3D tiskárny vyrobitelná klávesnice Katy K80CS (Deskthority, Geekhack) inspirovaná Kinesis Advantage je nyní open hardware – včetně souborů STL nově pod licencí Creative Commons BY-SA. Firmware byl dostupný již dříve. Jedná se o alternativu k populárnímu projektu Dactyl s řadou forků včetně varianty Dactyl-Manuform (viz též galerii, kterou spravuje Xah Lee).
Android Studio (Wikipedie), tj. oficiální integrované vývojové prostředí pro vývoj aplikací pro mobilní operační systém Android, bylo vydáno v nové stabilní verzi 4.0. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a také na YouTube.
Byla vydána verze 1.14 systému pro správu a verzování zdrojových kódů Apache Subversion (Wikipedie). Jedná se o LTS verzi. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V červnu loňského roku bylo představeno Raspberry Pi 4 s 1 GB, 2 GB a 4 GB RAM. Dnes přibyla varianta s 8 GB RAM za 75 dolarů. Současně bylo oznámeno přejmenování Raspbianu na Raspberry Pi OS. K dispozici je beta verze 64bitové varianty. Minulý týden byla oznámena beta verze firmwaru umožňujícího bootování Raspberry Pi 4 z USB místo z SD karty.
Zápisky v tomto blogu podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní (CC BY-SA 4.0).
Git repozitář se zdrojovými soubory tohoto blogu v pandoc markdown formátu: marbu/abclinuxu-blog-hromada.
Opět jsem narazil na sci-fi povídku, jejíž autor dokázal v jistém smyslu odhadnout dopady možností rozvoje techniky na svou dobu překvapivě dobře. A i když povídka letos slaví 110 let od svého prvního vydání a její autor si vlastně nedovedl výpočetní techniku vůbec představit, místy svádí čtenáře ke srovnávání s možnostmi současného internetu.
Povídku The Machine Stops napsal E. M. Forster a poprvé vyšla v roce 1909. V češtině se objevila jako Stroj se zastaví v překladu Jiřího Jandy až v roce 2011 v rámci české edice sbírky Síň slávy II B, která původně vyšla v roce 1973 jako The Science Fiction Hall of Fame, Volume Two.
Dobu kdy autor povídku psal jsem si osobně vždy představoval jako éru rychlého vědeckotechnického pokroku a z toho plynoucího techno-optimismu. Mimo jiné již postupně rostla a zdokonalovala se telefonní síť (byť stále poměrně v plenkách), o první lety se pokoušely stále praktičtější vzducholodě i letadla težší než vzduch A i když programovatelné počítače tehdy ještě neexistovali, tabulátory pracující s děrnými štítky už výrazně usnadňovali hromadné zpracování dat. Na druhou stranu v roce 1909 stále nebylo v provozu veřejné rozhlasové vysílání ani civilní letecká doprava. A do první světové války, která technologický pokrok popožene ale optimismus stejnou měrou zchladí, zbývalo ještě necelých 5 let.
Navzdory tomu všemu (nebo možná právě proto?) povídka popisuje z našeho pohledu šílenou dystopii, kde lidé žijí více méně fyzicky odloučení jeden od druhého a kde veškerou komunikaci a většinu lidských potřeb zajišťují stroje.
Nechci tu příliš spoilerovat ani zabřednout do filosoficko-sociologických úvah nad hlavní poselstvím povídky. Forster si rozhodně nekladl za cíl předpovědět konkrétní směry technologického pokroku. Nicméně zastavil bych se u několika myšlenek a představ, které mě v povídce zaujaly.
Např. hned popis letecké dopravy je poměrně odvážný i z dnešního pohledu, pokud tedy odhlédneme od faktu, že se v budoucnosti stále používají vzducholodě 
Autor si v době, kdy letecká doprava dělala teprve první krůčky představuje svět, kde systém civilní mezinárodní letecké dopravy dávno dosáhl plné automatizace a obrovské přepravní kapacity, ale jako relikt minulosti ho už téměř nikdo nepoužívá, protože lidé dávají přednost virtuální komunikaci zprostředkovanou stroji.
Když si čtete povídku dnešníma očima, neubráníte se srovnávání s dnešními možnostmi např. při popisu videohovorů, “on-line” přednášek, přehrávání hudby, počtu známých resp. “přátel” udávaného v tisících nebo vyřizování “nepřečtených zpráv”. Bylo by ale odvážné tvrdit, že Forster předpovídá dnešní internet. Spíš se snaží popsat svět, kde závislost člověka na stroji je hnána z jeho pohledu do absurdních rozměrů, a domyslet některé možné důsledky toho všeho.
V povídce se k tomu přidává složitost samotné technologie, které už lidé vlastně nerozumí aniž by si to byli ochotní přiznat. To vede k autora k úvaze, že vývoj lidstva je vlastně nahrazen vývojem stroje, který nad ním převzal moc. Forster nicméně přímo o umělé inteligenci nepíše, a zajímá ho spíše výsledná bezmoc člověka.
V jistých momentech může prostředí povídky v určitém detailu připomínat svět z filmu THX 1138, Brazil nebo Matrix. Ale jsou to drobnosti nebo naopak obecné myšlenky, těžko hledat přímý vztah těchto filmů k povídce. Na druhou stranu to ilustruje určitou nadčasovost povídky. Kdyby někdo nahradil konkrétní technologické představy přelomu 19. a 20. století těmi dnešními, stále by mohla takto přepracovaná vyjít i dnes.
Text povídky v angličtině:
Pro český překlad je třeba sáhnout po knize Síň slávy II B. Zalinkovat tu ale můžu aspoň článek 100 let od Zastavení Stroje, kde najdete krátkou ukázku z textu povídky.
Tiskni
Sdílej:
21.10.2019 10:10
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
21.10.2019 10:22
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
21.10.2019 14:03
JiK | skóre: 8
| blog: Jirkoviny
| Virginia
Když jsem četl tu povídku, tak mi ty scény kde lidi uctívají Stroj přišly jako fantasmagorie. Poslední dobou si už nejsem tak moc jistý.Pockej, ty snad pochybujes o tom, ze pro vychovu deti je Algoritmus Youtube navrhujici dalsi video mnohem vhodnejsi nez rodice, kteri by ditko treba i drze omezovali? Limitovali mu screen time, a nutili ho ucit se matematiku a jine rasisticke discipliny? A co kdyz jsou ti rodice navic malo uvedomeli nebo nedostatecne pokrokovi...?
21.10.2019 19:16
JiK | skóre: 8
| blog: Jirkoviny
| Virginia
27.11.2019 08:40
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
23.10.2019 18:25
