Firma System76 v současnosti prodává upravené notebooky Clevo s předinstalovaným Linuxem (např. vlastní distribuce Pop!_OS), ale také vlastní desktopové sestavy Thelio. V příštích letech se chystá, jak informuje Jason Evangelho (rozhovor), pracovat na vlastním návrhu notebooků, nejprve „ultrabooku“ a posléze případně i přenosných pracovních stanic. Na trh by se mohly dostat za dva až tři roky.
Příspěvky na blogu LimitedResults (Twitter) jsou věnovány bezpečnosti čipů ESP32. Poslední příspěvek je věnován bezpečností chybě CVE-2019-17391. Útočník s fyzickým přístupem může z čipů vytáhnout klíče pro šifrování i bezpečné bootování. Vyjádření společnosti Espressif Systems. Chyba je opravena v čipu ESP32-D0WD-V3.
Do 3. prosince probíhá na Humble Bundle slevová akce Fall Sale. V rámci této akce lze do neděle do 19:00 získat počítačovou hru Serial Cleaner (YouTube) běžící také v Linuxu zcela zdarma.
Byla vydána nová verze 2.81 svobodného 3D softwaru Blender. Podrobný přehled novinek v oznámení o vydání.
Nadace Raspberry Pi vydala knihu s názvem Get Started With Arduino. Elektronická kniha je ke stažení zdarma (pdf). Tištěnou verzi lze koupit za 10 liber.
Společnost Slimbook prodávající notebooky s nainstalovaným Linuxem, viz například KDE Slimbook, dnes představila svůj nový notebook PRO X 15. Cena notebooku je od 1 199 eur a porovnáván je s notebooky Apple MacBook PRO 16 nebo Dell XPS 15 2019.
Byla vydána nová major verze open source komunikačního softwaru Jami (Wikipedie, GitLab). Její název je Free as in Freedom. Dřívější názvy projektu Jami byly SFLphone a následně Ring.
Společnost MNT Research má v plánu na Crowd Supply spustit kampaň na podporu open source notebooku MNT Reform. Vývoj notebooku lze sledovat na Mastodonu.
Chcete si zahrát víceuživatelský tetris v terminálu? Stačí spustit ssh netris.rocketnine.space. Na straně serveru běží netris. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Go jsou k dispozici pod licencí GPLv3.
Po čtyřech měsících vývoje od vydání verze 4.10 byla vydána nová verze 4.11 svobodné náhrady proprietárních BIOSů a UEFI coreboot (Wikipedie). Na vývoji se podílelo 130 vývojářů. Provedli 1630 změn. Přidána byla podpora pro 25 mainboardů.
Zápisky v tomto blogu podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní (CC BY-SA 4.0).
Git repozitář se zdrojovými soubory tohoto blogu v pandoc markdown formátu: marbu/abclinuxu-blog-hromada.
20.10. 23:33
| Přečteno: 1947×
| 
| poslední úprava: 20.10. 23:33
Opět jsem narazil na sci-fi povídku, jejíž autor dokázal v jistém smyslu odhadnout dopady možností rozvoje techniky na svou dobu překvapivě dobře. A i když povídka letos slaví 110 let od svého prvního vydání a její autor si vlastně nedovedl výpočetní techniku vůbec představit, místy svádí čtenáře ke srovnávání s možnostmi současného internetu.
Povídku The Machine Stops napsal E. M. Forster a poprvé vyšla v roce 1909. V češtině se objevila jako Stroj se zastaví v překladu Jiřího Jandy až v roce 2011 v rámci české edice sbírky Síň slávy II B, která původně vyšla v roce 1973 jako The Science Fiction Hall of Fame, Volume Two.
Dobu kdy autor povídku psal jsem si osobně vždy představoval jako éru rychlého vědeckotechnického pokroku a z toho plynoucího techno-optimismu. Mimo jiné již postupně rostla a zdokonalovala se telefonní síť (byť stále poměrně v plenkách), o první lety se pokoušely stále praktičtější vzducholodě i letadla težší než vzduch A i když programovatelné počítače tehdy ještě neexistovali, tabulátory pracující s děrnými štítky už výrazně usnadňovali hromadné zpracování dat. Na druhou stranu v roce 1909 stále nebylo v provozu veřejné rozhlasové vysílání ani civilní letecká doprava. A do první světové války, která technologický pokrok popožene ale optimismus stejnou měrou zchladí, zbývalo ještě necelých 5 let.
Navzdory tomu všemu (nebo možná právě proto?) povídka popisuje z našeho pohledu šílenou dystopii, kde lidé žijí více méně fyzicky odloučení jeden od druhého a kde veškerou komunikaci a většinu lidských potřeb zajišťují stroje.
Nechci tu příliš spoilerovat ani zabřednout do filosoficko-sociologických úvah nad hlavní poselstvím povídky. Forster si rozhodně nekladl za cíl předpovědět konkrétní směry technologického pokroku. Nicméně zastavil bych se u několika myšlenek a představ, které mě v povídce zaujaly.
Např. hned popis letecké dopravy je poměrně odvážný i z dnešního pohledu, pokud tedy odhlédneme od faktu, že se v budoucnosti stále používají vzducholodě 
Autor si v době, kdy letecká doprava dělala teprve první krůčky představuje svět, kde systém civilní mezinárodní letecké dopravy dávno dosáhl plné automatizace a obrovské přepravní kapacity, ale jako relikt minulosti ho už téměř nikdo nepoužívá, protože lidé dávají přednost virtuální komunikaci zprostředkovanou stroji.
Když si čtete povídku dnešníma očima, neubráníte se srovnávání s dnešními možnostmi např. při popisu videohovorů, “on-line” přednášek, přehrávání hudby, počtu známých resp. “přátel” udávaného v tisících nebo vyřizování “nepřečtených zpráv”. Bylo by ale odvážné tvrdit, že Forster předpovídá dnešní internet. Spíš se snaží popsat svět, kde závislost člověka na stroji je hnána z jeho pohledu do absurdních rozměrů, a domyslet některé možné důsledky toho všeho.
V povídce se k tomu přidává složitost samotné technologie, které už lidé vlastně nerozumí aniž by si to byli ochotní přiznat. To vede k autora k úvaze, že vývoj lidstva je vlastně nahrazen vývojem stroje, který nad ním převzal moc. Forster nicméně přímo o umělé inteligenci nepíše, a zajímá ho spíše výsledná bezmoc člověka.
V jistých momentech může prostředí povídky v určitém detailu připomínat svět z filmu THX 1138, Brazil nebo Matrix. Ale jsou to drobnosti nebo naopak obecné myšlenky, těžko hledat přímý vztah těchto filmů k povídce. Na druhou stranu to ilustruje určitou nadčasovost povídky. Kdyby někdo nahradil konkrétní technologické představy přelomu 19. a 20. století těmi dnešními, stále by mohla takto přepracovaná vyjít i dnes.
Text povídky v angličtině:
Pro český překlad je třeba sáhnout po knize Síň slávy II B. Zalinkovat tu ale můžu aspoň článek 100 let od Zastavení Stroje, kde najdete krátkou ukázku z textu povídky.
Tiskni
Sdílej:
21.10. 10:10
Bystroushaak | skóre: 35
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
21.10. 10:22
Bystroushaak | skóre: 35
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
Když jsem četl tu povídku, tak mi ty scény kde lidi uctívají Stroj přišly jako fantasmagorie. Poslední dobou si už nejsem tak moc jistý.Pockej, ty snad pochybujes o tom, ze pro vychovu deti je Algoritmus Youtube navrhujici dalsi video mnohem vhodnejsi nez rodice, kteri by ditko treba i drze omezovali? Limitovali mu screen time, a nutili ho ucit se matematiku a jine rasisticke discipliny? A co kdyz jsou ti rodice navic malo uvedomeli nebo nedostatecne pokrokovi...?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.10. 14:03
23.10. 18:25
