Projekt KDE neon poskytuje oficiální sestavení prostředí Plasma a aplikací pro uživatele nebo vývojáře, testery aj. Základem systému je Ubuntu s dlouhodobou podporou, nově 20.04 „Focal Fossa“. Povýšení z předchozího 18.04 je možné. Jelikož obsahuje nejnovější vydání z upstreamu, závisí také na novější verzi knihoven Qt, což může v některých případech vést ke konfliktům s balíčky aplikací z repozitářů Ubuntu; např. Plasma 5.19 závisí na Qt 5.14 namísto verze 5.12 dostupné v Ubuntu.
Byla vydána verze 27.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS. Zmínit lze například nativní podporu parsování JSON.
Byla vydána nová major verze 3.2.1 (verze 3.2.0 byla přeskočena) programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Podrobný přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Videoprezentace na YouTube.
Richard Hughes, hlavní vývojář projektu LVFS (Linux Vendor Firmware Service), jenž umožňuje aktualizace firmwarů zařízení na počítačích s Linuxem, se na Twitteru ptá, zda přistoupit na požadavek jednoho velkého výrobce hardwaru a před aktualizací jeho firmwarů požadovat po uživatelích schválení EULA. Jedná se o první takový požadavek.
Byla vydána nová verze 1.9.0 multiplatformního frontendu k emulátorům, herním enginům a multimediálním přehrávačům RetroArch (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v příspěvku na blogu.
Free Software Foundation (FSF, Nadace pro svobodný software) publikovala nové video s názvem The University of Costumed Heroes. Jedná se o součást kampaně za používání svobodného softwaru při distanční výuce.
Vývojáři přenosného počítače Pocket Popcorn Computer (Pocket P.C.) (zprávička) informují na svém blogu, že návrh hardwaru zveřejnili na GitHubu pod licencí CC BY-SA 3.0 US.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, zveřejnil novou iteraci své instalační příručky pro použití Kubuntu, nyní 20.04, jako grafické pracovní stanice.
Počátkem roku někdo odcizil z Intelu několik GB citlivých dat. Prvních 20 GB bylo zveřejněno [Hacker News, ZDNet].
Bylo vydáno Ubuntu 20.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 20.04 LTS s kódovým názvem Focal Fossa. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v přehledu změn. Součástí oznámení je infografika Ubuntu od 2004 do 20.04 LTS (png).
Zápisky v tomto blogu podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní (CC BY-SA 4.0).
Git repozitář se zdrojovými soubory tohoto blogu v pandoc markdown formátu: marbu/abclinuxu-blog-hromada.
Opět jsem narazil na sci-fi povídku, jejíž autor dokázal v jistém smyslu odhadnout dopady možností rozvoje techniky na svou dobu překvapivě dobře. A i když povídka letos slaví 110 let od svého prvního vydání a její autor si vlastně nedovedl výpočetní techniku vůbec představit, místy svádí čtenáře ke srovnávání s možnostmi současného internetu.
Povídku The Machine Stops napsal E. M. Forster a poprvé vyšla v roce 1909. V češtině se objevila jako Stroj se zastaví v překladu Jiřího Jandy až v roce 2011 v rámci české edice sbírky Síň slávy II B, která původně vyšla v roce 1973 jako The Science Fiction Hall of Fame, Volume Two.
Dobu kdy autor povídku psal jsem si osobně vždy představoval jako éru rychlého vědeckotechnického pokroku a z toho plynoucího techno-optimismu. Mimo jiné již postupně rostla a zdokonalovala se telefonní síť (byť stále poměrně v plenkách), o první lety se pokoušely stále praktičtější vzducholodě i letadla težší než vzduch A i když programovatelné počítače tehdy ještě neexistovali, tabulátory pracující s děrnými štítky už výrazně usnadňovali hromadné zpracování dat. Na druhou stranu v roce 1909 stále nebylo v provozu veřejné rozhlasové vysílání ani civilní letecká doprava. A do první světové války, která technologický pokrok popožene ale optimismus stejnou měrou zchladí, zbývalo ještě necelých 5 let.
Navzdory tomu všemu (nebo možná právě proto?) povídka popisuje z našeho pohledu šílenou dystopii, kde lidé žijí více méně fyzicky odloučení jeden od druhého a kde veškerou komunikaci a většinu lidských potřeb zajišťují stroje.
Nechci tu příliš spoilerovat ani zabřednout do filosoficko-sociologických úvah nad hlavní poselstvím povídky. Forster si rozhodně nekladl za cíl předpovědět konkrétní směry technologického pokroku. Nicméně zastavil bych se u několika myšlenek a představ, které mě v povídce zaujaly.
Např. hned popis letecké dopravy je poměrně odvážný i z dnešního pohledu, pokud tedy odhlédneme od faktu, že se v budoucnosti stále používají vzducholodě 
Autor si v době, kdy letecká doprava dělala teprve první krůčky představuje svět, kde systém civilní mezinárodní letecké dopravy dávno dosáhl plné automatizace a obrovské přepravní kapacity, ale jako relikt minulosti ho už téměř nikdo nepoužívá, protože lidé dávají přednost virtuální komunikaci zprostředkovanou stroji.
Když si čtete povídku dnešníma očima, neubráníte se srovnávání s dnešními možnostmi např. při popisu videohovorů, “on-line” přednášek, přehrávání hudby, počtu známých resp. “přátel” udávaného v tisících nebo vyřizování “nepřečtených zpráv”. Bylo by ale odvážné tvrdit, že Forster předpovídá dnešní internet. Spíš se snaží popsat svět, kde závislost člověka na stroji je hnána z jeho pohledu do absurdních rozměrů, a domyslet některé možné důsledky toho všeho.
V povídce se k tomu přidává složitost samotné technologie, které už lidé vlastně nerozumí aniž by si to byli ochotní přiznat. To vede k autora k úvaze, že vývoj lidstva je vlastně nahrazen vývojem stroje, který nad ním převzal moc. Forster nicméně přímo o umělé inteligenci nepíše, a zajímá ho spíše výsledná bezmoc člověka.
V jistých momentech může prostředí povídky v určitém detailu připomínat svět z filmu THX 1138, Brazil nebo Matrix. Ale jsou to drobnosti nebo naopak obecné myšlenky, těžko hledat přímý vztah těchto filmů k povídce. Na druhou stranu to ilustruje určitou nadčasovost povídky. Kdyby někdo nahradil konkrétní technologické představy přelomu 19. a 20. století těmi dnešními, stále by mohla takto přepracovaná vyjít i dnes.
Text povídky v angličtině:
Pro český překlad je třeba sáhnout po knize Síň slávy II B. Zalinkovat tu ale můžu aspoň článek 100 let od Zastavení Stroje, kde najdete krátkou ukázku z textu povídky.
Tiskni
Sdílej:
21.10.2019 10:10
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
21.10.2019 10:22
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
21.10.2019 14:03
JiK | skóre: 8
| blog: Jirkoviny
| Virginia
Když jsem četl tu povídku, tak mi ty scény kde lidi uctívají Stroj přišly jako fantasmagorie. Poslední dobou si už nejsem tak moc jistý.Pockej, ty snad pochybujes o tom, ze pro vychovu deti je Algoritmus Youtube navrhujici dalsi video mnohem vhodnejsi nez rodice, kteri by ditko treba i drze omezovali? Limitovali mu screen time, a nutili ho ucit se matematiku a jine rasisticke discipliny? A co kdyz jsou ti rodice navic malo uvedomeli nebo nedostatecne pokrokovi...?
21.10.2019 19:16
JiK | skóre: 8
| blog: Jirkoviny
| Virginia
27.11.2019 08:40
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
23.10.2019 18:25
