Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Zápisky v tomto blogu podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní (CC BY-SA 4.0).
Git repozitář se zdrojovými soubory tohoto blogu v pandoc markdown formátu: marbu/abclinuxu-blog-hromada.
Opět jsem narazil na sci-fi povídku, jejíž autor dokázal v jistém smyslu odhadnout dopady možností rozvoje techniky na svou dobu překvapivě dobře. A i když povídka letos slaví 110 let od svého prvního vydání a její autor si vlastně nedovedl výpočetní techniku vůbec představit, místy svádí čtenáře ke srovnávání s možnostmi současného internetu.
Povídku The Machine Stops napsal E. M. Forster a poprvé vyšla v roce 1909. V češtině se objevila jako Stroj se zastaví v překladu Jiřího Jandy až v roce 2011 v rámci české edice sbírky Síň slávy II B, která původně vyšla v roce 1973 jako The Science Fiction Hall of Fame, Volume Two.
Dobu kdy autor povídku psal jsem si osobně vždy představoval jako éru rychlého vědeckotechnického pokroku a z toho plynoucího techno-optimismu. Mimo jiné již postupně rostla a zdokonalovala se telefonní síť (byť stále poměrně v plenkách), o první lety se pokoušely stále praktičtější vzducholodě i letadla težší než vzduch A i když programovatelné počítače tehdy ještě neexistovali, tabulátory pracující s děrnými štítky už výrazně usnadňovali hromadné zpracování dat. Na druhou stranu v roce 1909 stále nebylo v provozu veřejné rozhlasové vysílání ani civilní letecká doprava. A do první světové války, která technologický pokrok popožene ale optimismus stejnou měrou zchladí, zbývalo ještě necelých 5 let.
Navzdory tomu všemu (nebo možná právě proto?) povídka popisuje z našeho pohledu šílenou dystopii, kde lidé žijí více méně fyzicky odloučení jeden od druhého a kde veškerou komunikaci a většinu lidských potřeb zajišťují stroje.
Nechci tu příliš spoilerovat ani zabřednout do filosoficko-sociologických úvah nad hlavní poselstvím povídky. Forster si rozhodně nekladl za cíl předpovědět konkrétní směry technologického pokroku. Nicméně zastavil bych se u několika myšlenek a představ, které mě v povídce zaujaly.
Např. hned popis letecké dopravy je poměrně odvážný i z dnešního pohledu, pokud tedy odhlédneme od faktu, že se v budoucnosti stále používají vzducholodě
Autor si v době, kdy letecká doprava dělala teprve první krůčky představuje svět, kde systém civilní mezinárodní letecké dopravy dávno dosáhl plné automatizace a obrovské přepravní kapacity, ale jako relikt minulosti ho už téměř nikdo nepoužívá, protože lidé dávají přednost virtuální komunikaci zprostředkovanou stroji.
Když si čtete povídku dnešníma očima, neubráníte se srovnávání s dnešními možnostmi např. při popisu videohovorů, “on-line” přednášek, přehrávání hudby, počtu známých resp. “přátel” udávaného v tisících nebo vyřizování “nepřečtených zpráv”. Bylo by ale odvážné tvrdit, že Forster předpovídá dnešní internet. Spíš se snaží popsat svět, kde závislost člověka na stroji je hnána z jeho pohledu do absurdních rozměrů, a domyslet některé možné důsledky toho všeho.
V povídce se k tomu přidává složitost samotné technologie, které už lidé vlastně nerozumí aniž by si to byli ochotní přiznat. To vede k autora k úvaze, že vývoj lidstva je vlastně nahrazen vývojem stroje, který nad ním převzal moc. Forster nicméně přímo o umělé inteligenci nepíše, a zajímá ho spíše výsledná bezmoc člověka.
V jistých momentech může prostředí povídky v určitém detailu připomínat svět z filmu THX 1138, Brazil nebo Matrix. Ale jsou to drobnosti nebo naopak obecné myšlenky, těžko hledat přímý vztah těchto filmů k povídce. Na druhou stranu to ilustruje určitou nadčasovost povídky. Kdyby někdo nahradil konkrétní technologické představy přelomu 19. a 20. století těmi dnešními, stále by mohla takto přepracovaná vyjít i dnes.
Text povídky v angličtině:
Pro český překlad je třeba sáhnout po knize Síň slávy II B. Zalinkovat tu ale můžu aspoň článek 100 let od Zastavení Stroje, kde najdete krátkou ukázku z textu povídky.
Tiskni
Sdílej:
Když jsem četl tu povídku, tak mi ty scény kde lidi uctívají Stroj přišly jako fantasmagorie. Poslední dobou si už nejsem tak moc jistý.Pockej, ty snad pochybujes o tom, ze pro vychovu deti je Algoritmus Youtube navrhujici dalsi video mnohem vhodnejsi nez rodice, kteri by ditko treba i drze omezovali? Limitovali mu screen time, a nutili ho ucit se matematiku a jine rasisticke discipliny? A co kdyz jsou ti rodice navic malo uvedomeli nebo nedostatecne pokrokovi...?