Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Ministerstvo vnitra odhalilo závažný kyberincident v IT systému resortu. Systém, do kterého se dostal útočník bez oprávnění, byl odpojen a nedošlo k odcizení dat [𝕏].
Před rokem byla streamovací služba HBO Max přejmenována na Max. Dle managementu slovo HBO v názvu nebylo důležité. Včera byl Max přejmenován zpět na HBO Max. Kolik milionů dolarů to stálo? 😂
Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty, aplikace, řešení, webové stránky a webové služby poskytované čínskou společností DeepSeek. Na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhodla o jejich zákazu vláda Petra Fialy na jednání ve středu 9. července 2025.
Zápisky v tomto blogu podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní (CC BY-SA 4.0).
Git repozitář se zdrojovými soubory tohoto blogu v pandoc markdown formátu: marbu/abclinuxu-blog-hromada.
Opět jsem narazil na sci-fi povídku, jejíž autor dokázal v jistém smyslu odhadnout dopady možností rozvoje techniky na svou dobu překvapivě dobře. A i když povídka letos slaví 110 let od svého prvního vydání a její autor si vlastně nedovedl výpočetní techniku vůbec představit, místy svádí čtenáře ke srovnávání s možnostmi současného internetu.
Povídku The Machine Stops napsal E. M. Forster a poprvé vyšla v roce 1909. V češtině se objevila jako Stroj se zastaví v překladu Jiřího Jandy až v roce 2011 v rámci české edice sbírky Síň slávy II B, která původně vyšla v roce 1973 jako The Science Fiction Hall of Fame, Volume Two.
Dobu kdy autor povídku psal jsem si osobně vždy představoval jako éru rychlého vědeckotechnického pokroku a z toho plynoucího techno-optimismu. Mimo jiné již postupně rostla a zdokonalovala se telefonní síť (byť stále poměrně v plenkách), o první lety se pokoušely stále praktičtější vzducholodě i letadla težší než vzduch A i když programovatelné počítače tehdy ještě neexistovali, tabulátory pracující s děrnými štítky už výrazně usnadňovali hromadné zpracování dat. Na druhou stranu v roce 1909 stále nebylo v provozu veřejné rozhlasové vysílání ani civilní letecká doprava. A do první světové války, která technologický pokrok popožene ale optimismus stejnou měrou zchladí, zbývalo ještě necelých 5 let.
Navzdory tomu všemu (nebo možná právě proto?) povídka popisuje z našeho pohledu šílenou dystopii, kde lidé žijí více méně fyzicky odloučení jeden od druhého a kde veškerou komunikaci a většinu lidských potřeb zajišťují stroje.
Nechci tu příliš spoilerovat ani zabřednout do filosoficko-sociologických úvah nad hlavní poselstvím povídky. Forster si rozhodně nekladl za cíl předpovědět konkrétní směry technologického pokroku. Nicméně zastavil bych se u několika myšlenek a představ, které mě v povídce zaujaly.
Např. hned popis letecké dopravy je poměrně odvážný i z dnešního pohledu, pokud tedy odhlédneme od faktu, že se v budoucnosti stále používají vzducholodě Autor si v době, kdy letecká doprava dělala teprve první krůčky představuje svět, kde systém civilní mezinárodní letecké dopravy dávno dosáhl plné automatizace a obrovské přepravní kapacity, ale jako relikt minulosti ho už téměř nikdo nepoužívá, protože lidé dávají přednost virtuální komunikaci zprostředkovanou stroji.
Když si čtete povídku dnešníma očima, neubráníte se srovnávání s dnešními možnostmi např. při popisu videohovorů, “on-line” přednášek, přehrávání hudby, počtu známých resp. “přátel” udávaného v tisících nebo vyřizování “nepřečtených zpráv”. Bylo by ale odvážné tvrdit, že Forster předpovídá dnešní internet. Spíš se snaží popsat svět, kde závislost člověka na stroji je hnána z jeho pohledu do absurdních rozměrů, a domyslet některé možné důsledky toho všeho.
V povídce se k tomu přidává složitost samotné technologie, které už lidé vlastně nerozumí aniž by si to byli ochotní přiznat. To vede k autora k úvaze, že vývoj lidstva je vlastně nahrazen vývojem stroje, který nad ním převzal moc. Forster nicméně přímo o umělé inteligenci nepíše, a zajímá ho spíše výsledná bezmoc člověka.
V jistých momentech může prostředí povídky v určitém detailu připomínat svět z filmu THX 1138, Brazil nebo Matrix. Ale jsou to drobnosti nebo naopak obecné myšlenky, těžko hledat přímý vztah těchto filmů k povídce. Na druhou stranu to ilustruje určitou nadčasovost povídky. Kdyby někdo nahradil konkrétní technologické představy přelomu 19. a 20. století těmi dnešními, stále by mohla takto přepracovaná vyjít i dnes.
Text povídky v angličtině:
Pro český překlad je třeba sáhnout po knize Síň slávy II B. Zalinkovat tu ale můžu aspoň článek 100 let od Zastavení Stroje, kde najdete krátkou ukázku z textu povídky.
Tiskni
Sdílej:
Když jsem četl tu povídku, tak mi ty scény kde lidi uctívají Stroj přišly jako fantasmagorie. Poslední dobou si už nejsem tak moc jistý.Pockej, ty snad pochybujes o tom, ze pro vychovu deti je Algoritmus Youtube navrhujici dalsi video mnohem vhodnejsi nez rodice, kteri by ditko treba i drze omezovali? Limitovali mu screen time, a nutili ho ucit se matematiku a jine rasisticke discipliny? A co kdyz jsou ti rodice navic malo uvedomeli nebo nedostatecne pokrokovi...?