Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2026 představuje své novinky. Vypíchnout lze lehké brýle s funkci VR Meta VR Glasses. Do prodeje půjdou na jaře 2027 za cenu 1299,99 dolarů.
Google Chrome 154 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 154.0.8037.57 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 108 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Vláda sníží v příštím roce výdaje na IT služby státu o 1,4 miliardy korun. Úspory má umožnit lepší koordinace nákupu služeb napříč resorty prostřednictvím nového zmocněnce. Celkové roční výdaje státu na informační technologie a digitalizaci se podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu pohybují okolo 20 až 25 miliard korun ročně, pro letošek bylo na 320 projektů vyčleněno 21 miliard.
Irská komise pro ochranu dat (DPC) uložila americké technologické společnosti Google ze skupiny Alphabet pokutu 403 milionů eur (9,8 miliardy Kč) za neoprávněné nakládání s údaji o poloze uživatelů. Firma podle komise porušila evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). DPC uvedla, že při šetření zjistila, že si lidé nemuseli být vědomi skutečnosti, že jejich poloha byla využívána například k ovlivňování prostřednictvím reklam nebo k odvozování jejich zájmů, a mohli tak ztratit kontrolu nad svými osobními údaji.
Byla oznámena beta verze nového video kodeku Pyrowave pro streamování her v Steam Remote Play. S vysokou propustností a nízkou latencí. S podporou HDR a YUV 4:4:4.
Byl vydán Sublime Text 4 Build 4213. Sublime Text (Wikipedie) je proprietární multiplatformní editor textových souborů a zdrojových kódů. Ke stažení a k vyzkoušení je zdarma. Pro další používání je nutná licence v ceně 99 dolarů. Spolu se Sublime Merge je cena 168 dolarů.
Firma Anthropic, tvůrce AI modelu Claude, začala v oblasti Sanfranciského zálivu v tichosti provozovat vlastní biotechnologickou laboratoř. Anthropic prý chce pomocí AI urychlit hledání léků na nemoci, jimž farmaceutický průmysl dle názoru firmy věnuje příliš málo pozornosti. Firma tvrdí, že laboratoř se zatím soustředí především na základní biologii, nikoli přímo na vývoj léčiv. Farmaceutický výzkum je pro generálního ředitele Daria Amodeie velice osobní téma, jeho otec zemřel na hepatitidu C několik málo let před objevením účinné léčby.
Vědci z Googlu dokončili mapu všech neuronových spojení v mozku (tzv. konektom) samečka mušky octomilky obecné (drosophila melanogaster), hlavním cílem je komparativní analýza s již zmapovaným mozkem samičky. S tímto veřejně dostupným modelem, čítajícím přibližně 160 000 neuronů, se začali bavit nadšenci. Mozek mouchy pohání experimentálního kryptoburzovního bota Stonkfly, případně si zahrál počítačové hry Beat Saber, Mario64 a samozřejmě DOOM (gameplay videa). Ani mozek samičky nezůstal stranou, vyzkoušel si Minecraft.
Alibaba Cloud je dalším sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let. Stejná částka jako u DigitalOcean.
Byla vydána nová verze 262 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub).
Zápisky v tomto blogu podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní (CC BY-SA 4.0).
Git repozitář se zdrojovými soubory tohoto blogu v pandoc markdown formátu: marbu/abclinuxu-blog-hromada.
Opět jsem narazil na sci-fi povídku, jejíž autor dokázal v jistém smyslu odhadnout dopady možností rozvoje techniky na svou dobu překvapivě dobře. A i když povídka letos slaví 110 let od svého prvního vydání a její autor si vlastně nedovedl výpočetní techniku vůbec představit, místy svádí čtenáře ke srovnávání s možnostmi současného internetu.
Povídku The Machine Stops napsal E. M. Forster a poprvé vyšla v roce 1909. V češtině se objevila jako Stroj se zastaví v překladu Jiřího Jandy až v roce 2011 v rámci české edice sbírky Síň slávy II B, která původně vyšla v roce 1973 jako The Science Fiction Hall of Fame, Volume Two.
Dobu kdy autor povídku psal jsem si osobně vždy představoval jako éru rychlého vědeckotechnického pokroku a z toho plynoucího techno-optimismu. Mimo jiné již postupně rostla a zdokonalovala se telefonní síť (byť stále poměrně v plenkách), o první lety se pokoušely stále praktičtější vzducholodě i letadla težší než vzduch A i když programovatelné počítače tehdy ještě neexistovali, tabulátory pracující s děrnými štítky už výrazně usnadňovali hromadné zpracování dat. Na druhou stranu v roce 1909 stále nebylo v provozu veřejné rozhlasové vysílání ani civilní letecká doprava. A do první světové války, která technologický pokrok popožene ale optimismus stejnou měrou zchladí, zbývalo ještě necelých 5 let.
Navzdory tomu všemu (nebo možná právě proto?) povídka popisuje z našeho pohledu šílenou dystopii, kde lidé žijí více méně fyzicky odloučení jeden od druhého a kde veškerou komunikaci a většinu lidských potřeb zajišťují stroje.
Nechci tu příliš spoilerovat ani zabřednout do filosoficko-sociologických úvah nad hlavní poselstvím povídky. Forster si rozhodně nekladl za cíl předpovědět konkrétní směry technologického pokroku. Nicméně zastavil bych se u několika myšlenek a představ, které mě v povídce zaujaly.
Např. hned popis letecké dopravy je poměrně odvážný i z dnešního pohledu, pokud tedy odhlédneme od faktu, že se v budoucnosti stále používají vzducholodě 
Autor si v době, kdy letecká doprava dělala teprve první krůčky představuje svět, kde systém civilní mezinárodní letecké dopravy dávno dosáhl plné automatizace a obrovské přepravní kapacity, ale jako relikt minulosti ho už téměř nikdo nepoužívá, protože lidé dávají přednost virtuální komunikaci zprostředkovanou stroji.
Když si čtete povídku dnešníma očima, neubráníte se srovnávání s dnešními možnostmi např. při popisu videohovorů, “on-line” přednášek, přehrávání hudby, počtu známých resp. “přátel” udávaného v tisících nebo vyřizování “nepřečtených zpráv”. Bylo by ale odvážné tvrdit, že Forster předpovídá dnešní internet. Spíš se snaží popsat svět, kde závislost člověka na stroji je hnána z jeho pohledu do absurdních rozměrů, a domyslet některé možné důsledky toho všeho.
V povídce se k tomu přidává složitost samotné technologie, které už lidé vlastně nerozumí aniž by si to byli ochotní přiznat. To vede k autora k úvaze, že vývoj lidstva je vlastně nahrazen vývojem stroje, který nad ním převzal moc. Forster nicméně přímo o umělé inteligenci nepíše, a zajímá ho spíše výsledná bezmoc člověka.
V jistých momentech může prostředí povídky v určitém detailu připomínat svět z filmu THX 1138, Brazil nebo Matrix. Ale jsou to drobnosti nebo naopak obecné myšlenky, těžko hledat přímý vztah těchto filmů k povídce. Na druhou stranu to ilustruje určitou nadčasovost povídky. Kdyby někdo nahradil konkrétní technologické představy přelomu 19. a 20. století těmi dnešními, stále by mohla takto přepracovaná vyjít i dnes.
Text povídky v angličtině:
Pro český překlad je třeba sáhnout po knize Síň slávy II B. Zalinkovat tu ale můžu aspoň článek 100 let od Zastavení Stroje, kde najdete krátkou ukázku z textu povídky.
Tiskni
Sdílej:
21.10.2019 10:10
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
21.10.2019 10:22
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
21.10.2019 14:03
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
Když jsem četl tu povídku, tak mi ty scény kde lidi uctívají Stroj přišly jako fantasmagorie. Poslední dobou si už nejsem tak moc jistý.Pockej, ty snad pochybujes o tom, ze pro vychovu deti je Algoritmus Youtube navrhujici dalsi video mnohem vhodnejsi nez rodice, kteri by ditko treba i drze omezovali? Limitovali mu screen time, a nutili ho ucit se matematiku a jine rasisticke discipliny? A co kdyz jsou ti rodice navic malo uvedomeli nebo nedostatecne pokrokovi...?
21.10.2019 19:16
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
27.11.2019 08:40
vencour | skóre: 57
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
23.10.2019 18:25