Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Zápisky v tomto blogu podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní (CC BY-SA 4.0).
Git repozitář se zdrojovými soubory tohoto blogu v pandoc markdown formátu: marbu/abclinuxu-blog-hromada.
25.6.2017 19:50
| Přečteno: 1411×
| science-fiction
| 
| poslední úprava: 25.4.2021 22:03
Znovu jsem si po dlouhé době přečetl sci-fi povídku Logik Joe a vzpomněl jsem si při tom na Bystroushaakův zápisek Budoucnost. Nechci teď s ním nějak polemizovat, ale píšu to tu proto, že tato povídka je přesně případ té vzácné výjimky, kdy si autor dokázal extrapolovat vývoj výpočetní techniky překvapivě dobře.
Povídku A Logic Named Joe, jak se v originále jmenuje, napsal Murray Leinster a poprvé vyšla v roce 1946 (ano, to není překlep). V češtině pak roku 1988 jako Logik Joe ve sbírce Roboti a androidi v překladu Jindřicha Smékala.
Jen pro připomenutí, ve zmiňovaném roce 1946 byl uveden do provozu ENIAC a málo kdo by si dnes z hlavy dokázal vzpomenout na nějaký další příklad počítače z té doby, pokud není nadšenec do historie výpočetní techniky (což je ale dáno z části tím, že jiné počítače byly nějakou dobu vzhledem ke svému vojenskému nasazení tajné, viz. např. starší Colossus).
A přitom Murray Leinster si dokázal více méně představit něco jako osobní počítač (které jsou ve světě jeho povídky všudypřítomné, používané jak pro ryze pracovní účely, tak v domácnostech), globální počítačovou síť, klient server architekturu a datová centra, on-line služby, vyhledávač, ... a to včetně některých problémů, které z toho všeho plynou. Nechci tu být moc konkrétní, povídka je to vtipná a krátká (nečekejte nějakou složitou zápletku nebo hlubokou úvahu), a tak nechci moc spoilerovat (všechno co jsem zatím napsal je zřejmé už ze samotného začátku povídky).
Pokud si to navíc čtete dnešníma očima, nemůžete se ubránit některým analogiím s tím, co je dnes běžné, aniž by se autor snažil něco takového naznačit - pochopitelně. Stejně tak Google neexistoval v době, když jsem tu povídku četl kdysi na základní škole já, aniž bych měl přímou zkušenost používáním internetu. Takže se mi dnes na ní zdá nejzajímavější to, co mi buď tenkrát vůbec nedocházelo nebo jsem nepovažoval až za tak zajímavé. Nutné ovšem dodat, že tenkrát jsem nijak nezkoumal jak je ta povídka stará.
Dál může být z dnešního pohledu zajímavé, jak si autor představoval cenzuru nebo otevřenost na síti, ale jak jsem psal už výše, tohle asi nebyl jeho hlavní cíl.
Pokud vás to zaujalo, originální anglickou verzi si můžete přečíst hned, ale český překlad se mi na webu přímo najít nepodařilo (takže si budete buď muset sehnat výše zmiňovanou knihu nebo prostě líp hledat).
Tiskni
Sdílej:
26.6.2017 12:36
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
ale přijde mi, že jádro problému leží v cíli a metrikách, na kterých je založeno rozhodováníAno, to je totiž pointa toho experimentu.
AGI tomu pravda dává další rozměr, ale šlo by to aplikovat i na lidi, resp. skupiny lidí (např. korporace nebo státy).U lidí, korporací nebo států se neprojevuje tak šíleně rychlá intelligence explosion.
U lidí, korporací nebo států se neprojevuje tak šíleně rychlá intelligence explosion.Jenze neni ta "exploze inteligence" u AGI jenom hypoteticka? Co kdyz to ve finale dopadne jako v te korporaci nebo statu? (To je nazor, ktery zastavam ted ja.)
Co kdyz to ve finale dopadne jako v te korporaci nebo statu? (To je nazor, ktery zastavam ted ja.)Máš na mysli nějaký konkrétní (fyzikální/technologický) limit, na který to narazí?
Máš na mysli nějaký konkrétní (fyzikální/technologický) limit, na který to narazí?Ano. Ale nevim, jestli ho lze nazvat fyzikalnim.
Odpovim protiotazkou - co presne zabranuje korporaci, aby byla superinteligentni? Zjevne, s vypocetnim vykonem problem neni - stredne velka korporace obsahuje desitky tisic mozku. Takze proc se zatim zadne korporaci (nebo dokonce statu) nepodarilo sebeorganizovat se tak, aby byla superinteligentni?
s vypocetnim vykonem problem neni - stredne velka korporace obsahuje desitky tisic mozkuTo je právě ten problém. Spojování mozků/procesorů výžaduje vzájemnou komunikaci a ta není dostatečně efektivní. Proto pár jednotlivců dokáže vymyslet daleko lepší věci, než velká skupina, která se zadusí komunikací. Velká skupina je dobrá na paralelizovatelné problémy/úkoly, kdy už třeba máš něco rámcově vymyšlené a potřebuješ řešit relativně nezávislé detaily.
Spojování mozků/procesorů výžaduje vzájemnou komunikaci a ta není dostatečně efektivní.Co zde presne myslis tim "neni dostatecne efektivni"? Treba u nas v korporaci, lide komunikuji co muzou.. (rekl bych mozna az moc) To neni ten hlavni problem, ktery bych v tom videl (ale jsi blizko), i kdyz i tohle samozrejme muze realizovatelnost te superinteligence ohrozit.
Co zde presne myslis tim "neni dostatecne efektivni"?Tady je to velice dlouze popsáno.
Treba u nas v korporaci, lide komunikuji co muzou..A komunikují tak, že si otevřou DMA do L3 cache a InfiniBandem to tam nakropí 200 Gb/s s 1μs latencí, nebo komunikují pomocí kanálu, který má na L1 pár b/s, na L2 používá fuzzy jazyk a na L7 se neustále zápasí s tím, že příjemce něco nepochopil, chybí mu prerekvizity, nebo má nekompatibilní mindset?
Vzdyt kazdy individualni clovek v korporaci uz pracuje na urovni sve vlastni kapacity. A presto je nedokazeme zorganizovat tak, aby se jako celek chovali inteligentneji (inteligentneji nez jedinci nebo male skupiny).
Na srovnani s pocitaci zapomen, zbytecne zavadi. Samotny lidsky mozek je fuzzy a mysli rychlostmi par desitek b/s. Co te vede k zaveru, ze posilat informaci vic ten problem nejak vyresi?
nebo má nekompatibilní mindsetTady jsi na spravne stope, ale co presne to znamena?
Takze mam to chapat tak, ze chces, aby se posilalo tech informaci vic?Víc, rychleji, přesněji.
Na srovnani s pocitaci zapomen, zbytecne zavadi.Pokud AGI bude, tak bude velmi pravděpodobně implementována na počítači.
A presto je nedokazeme zorganizovat tak, aby se jako celek chovali inteligentneji (inteligentneji nez jedinci nebo male skupiny).Třeba je to proto, že nezvládají efektivní komunikaci...
Tady jsi na spravne stope, ale co presne to znamena?Že k tomu, abych ve tvé hlavě vyvolal nějaký složitý koncept, ti možná budu muset popsat spoustu svých unikátních zážitků a předchozích zkušeností, což trvá a někdy je to až nemožné. Systémy realizované na zcela jiné platformě než je biologický mozek tímto třeba trpět nebudou.
Systémy realizované na zcela jiné platformě než je biologický mozek tímto třeba trpět nebudou.Co te vede k tomu si myslet, ze jen zmena platformy zpusobi, ze nebudou mit tento problem? Dnes vecer o tom napisu vic. Ale zkus jeste premyslet, stale uvazujes prilis konvencne.
Co te vede k tomu si myslet, ze jen zmena platformy zpusobi, ze nebudou mit tento problem?Protože vidím, že mozky mají zoufale pomalé I/O, zatímco všechna zařízení, co jsme kdy vymysleli, mají I/O o mnoho řádů rychlejší.
Ale zkus jeste premyslet, stale uvazujes prilis konvencne.Podle mě uvažuješ konvenčně naopak ty - tím myslím, že si nedokážeš představit, že by mohlo existovat něco inteligentního s vlastnostmi úplně jinými, než současná biologická inteligence. (já netvrdím, že se lidstvu něco takového podaří vyvinout, ale nevidím principiální blocker v tom, v čem tvrdíš, že je)
. Kdyby ten kontext už byl načtený nebo zkopírovaný po nějaké turbosběrnici, tak bych mohl diskutovat už dávno.
A komunikují tak, že si otevřou DMA do L3 cache a InfiniBandem to tam nakropí 200 Gb/s s 1μs latencí, nebo komunikují pomocí kanálu, který má na L1 pár b/s, na L2 používá fuzzy jazyk a na L7 se neustále zápasí s tím, že příjemce něco nepochopil, chybí mu prerekvizity, nebo má nekompatibilní mindset?Dejme tomu, že budu mít dvě neuronové sítě, jednu natrénovanou na rozpoznávání psů a druhou na rozpoznávání koček. Docela by mě zajímalo, jak ta první síť té druhé, co nikdy psa neviděla, vysvětlí co je to pes a jak moc by tomu ta větší propustnost a odezva pomohla. Jako neříkám, že rychlejší přenos dat tomu nepomůže, ale zdá se mi, že ten hlavní problém bude jinde.
29.6.2017 23:29
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
Docela by mě zajímalo, jak ta první síť té druhé, co nikdy psa neviděla, vysvětlí co je to pes a jak moc by tomu ta větší propustnost a odezva pomohla.Otázka je, proč by jí to vůbec měla vysvětlovat. Prostě jí předá svojí kopii a dohromady vytvoří sumu obou.
29.6.2017 23:31
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
Otázka je, proč by jí to vůbec měla vysvětlovat. Prostě jí předá svojí kopii a dohromady vytvoří sumu obou.To by samosebou v tomto případě fungovalo pěkně, stejně jako poslání trénovacích dat. Ale je tohleto opravdu komunikace o které se tu bavíme? Bez ohledu na to, jak by superinteligentí AGI mohla vypadat, předpokládal bych, že bude složitější než nejaká dnešní neuronová síť nebo lidský mozek. A netvrdím, že si nedokážu představit efektivně komunikující síť AGI, ale řekl bych, že rychlost komunikačního kanálu nebude ten hlavní problém (jak Jenda píše o klopení 200 Gb/s s 1μs latencí přes DMA kanál), leda že bych předpokládal, že jediný způsob jak jedna AGI předá nějakou složitou dovednost nějaké druhé bude prostým zkopírováním sebe sama - což by ale imho ne uplně dobře škálovalo.
.
29.6.2017 14:15
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
Proto pár jednotlivců dokáže vymyslet daleko lepší věci, než velká skupina, která se zadusí komunikací.Viz starý dobrý Mythical man month.
U lidí, korporací nebo států se neprojevuje tak šíleně rychlá intelligence explosion.Jo, to je fakt.
29.6.2017 12:38
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
.
.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
29.6.2017 03:27
29.6.2017 10:37