Bezpečnostní schránka – bezpečné uložení datových záloh

11.4.2008 18:36 | Přečteno: 2741× | Bezpečnost | poslední úprava: 12.4.2008 10:20

I na tomto serveru se vždy čas od času diskutuje o domácím zálohování dat. A když odhlédnu od problémů spojených s vhodným médiem pro zálohování, je tu ještě jeden problém – kam pak média bezpečně uložit? Z hlediska nebezpečí živelné pohromy, krádeže apod. není uložení záloh přímo doma vedle zálohovaného počítače zrovna šťastným řešením. V takové diskusi se pak většinou objeví i návrh na uložení záloh v bezpečnostní schránce v bance. V poslední době se mi to rozleželo v hlavě a začal jsem přemýšlet, kolik by to tak asi doopravdy stálo.

Po chvilce googlování jsem došel k závěru, že přímo z webu se moc informací nedozvím. Na stránkách jednotlivých bank je u této služby často uvedena variace na téma „individuálně“, a to nejen u cen, ale i u rozměrů nabízených schránek. (Přesto jsem našel jeden postarší článek, který mi byl alespoň orientační pomůckou.) Ceny a podmínky pro bezpečnostní schránky se totiž liší nejen banka od banky, ale i pobočka od pobočky, protože v každé pobočce jsou různé podmínky pro umístění schránek. (Pokud tam vůbec jsou, značná část poboček tuto službu vůbec neposkytuje.)

Při jedné cestě do centra Brna, kdy jsem měl trochu volného času, jsem se tedy zastavil v jedné pobočce Komerční banky a v jedné pobočce České spořitelny a na bezpečnostní schránky se zeptal.

Nejdříve jsem byl v KB a musím říct, že nabízená služba mě příliš nezaujala. Podmínkou je mít u banky běžný účet (studentský účet taky vyhovuje) a cena za schránku s rozměry (velmi zhruba) 8 × 15 × 50 cm je něco nepatrně přes 100 Kč měsíčně. Pokud si tam chcete uložit rodinné šperky, není to asi zase tak moc. Pro mé potřeby je to ale cena příliš vysoká.

Nabídka České spořitelny se mi líbila daleko více. Není nutné, abyste využívali jakékoli jiné služby banky. Cena za schránku velikosti (opět velmi zhruba) 10 × 15 × 45 cm je už daleko příjemnějších 476 Kč ročně, tzn. 39,67 Kč měsíčně. Vzhledem k výše odkazované tabulce si myslím, že nic moc levnějšího bych v Brně stejně neobjevil, a tak jsem si schránku najal.

Ke zřízení služby stačil občanský průkaz a vyplnění podpisového vzoru. Pak jsem již s úřednicí odešel do podzemní trezorové místnosti se schránkami (musím říct, že jsem si připadal jako ve filmu o bankovní loupeži; zhruba 40cm trezorové dveře vypadají skutečně impozantně), kde jsem obdržel svůj klíč od schránky a mohl ji rovnou naplnit.

Schránka je uzavřena dvěma zámky. K prvnímu patří můj klíč, od druhého zámku má klíč pracovnice banky. K odemčení jsou samozřejmě třeba oba. (Ke klíči prý neexistuje duplikát a případné násilné otevření a výměna zámku stojí asi 2 000 Kč, takže klíč je lepší neztratit. )

I tato nejmenší schránka je dostatečně prostorná na umístění třech DVD krabiček vedle sebe. Pro mou potřebu uložení datových záloh na DVD tedy plně vyhovuje. Magnetické pole prý ve schránkách ale taky nehrozí, takže by neměl být problém ani s uložením pevného disku, případně pásek.

Co říci na závěr? Možná jsem paranoidní, ale svoje data mám rád, a tak se mi bude opět o něco klidněji spát.

       

Anketa

Komentáře

[Luk]

Co říci na závěr? Že DVD nepatří mezi spolehlivá média a ani bezpečnostní schránka tedy nemusí data dostatečně ochránit. I když na druhou stranu je pravda, že v temnu a stálé teplotě trezoru bude datům lépe, než když DVD leží na stole poblíž topení a každý den na něj několik hodin praží slunce.

[Cohen]

Já vím, že DVD zdaleka není nejspolehlivější médium, ale co jiného v domácích podmínkách použít? Vizte už v zápisku odkazovaný příspěvek a jeho diskuze.

[Jary]

Na kolikpak přijde jedno otevření schránky?

[Cohen]

Nejsem si vědom, že by za to byli účtovány nějaké poplatky (tedy pokud neztratíte klíč). Vy snad ano?

[Jary]

Nejsem si vědom. Ale když s váma musí chodit paní do sklepa, tak si za to snad něco vzít musí, ne? Co kdybych si do té schránky třeba každej den skovával třeba svačinu?

BTW, vykání se tady na abc poslední dobou rozmáhá, nebo se mi to jenom zdá?

[Cohen]

Od toho se snad platí to roční nájemné za schránku, ne?

[=^..^= AmigaPower®]

jjj a určitě by o něčem takovém byla zmínka ve smlouvě Kdyby tam bylo: za každé zvednutí zadní části těla paní s klíčem, zaplatíte 7,20Kč + DPH, tak by se třeba to každodenní schovávání sváči trošku prodražilo

[vencour]

Tam spíš bude něco jako "2x měsíčně přístup zdarma a pak platíte za další navíc".

[=^..^= AmigaPower®]

...to by se Jary asi moc nenajed

[disorder]

jasne, da sa to dat len k pocitacu alebo do trezoru :D

[dvd]

Mam dotaz - jake DVD je z hlediska trvanlivosti na tom nejlepe? DVD-RAM? (me oblibene) Nebo spis DVD+-RW, DVD+-ROM ?

[Luk]

Obecně jsou *-R typy trvanlivější než *-RW (nebo *-RAM). Ale hodně také záleží na kvalitě výroby, u i stejné značky se může dost podstatně lišit podle výrobny.

[Luboš Doležel (Doli)]

A já myslel, že RW jsou na tom paradoxně líp

[Cohen]

Taky si myslím, že RWčka jsou trvanlivější.

[Luk]

Už podle fyzikálního principu těžko (u R je změna způsobená zápisem trvalá, kdežto u RW dočasná). A podle mých praktických zkušeností rovněž.

[Luboš Doležel (Doli)]

Já si myslel, že CD-R je levný shit, kde do toho nalejou chaluhy (organické barvivo), a na CD-RW si dají záležet.

[Luk]

Mám pocit, že si nedávají záležet ani na jednom. Prioritní je cena, většina lidí trvanlivost neřeší. Proto se tak výborně prodávají ty různé no-name disky po 5 Kč, které nepřežijí ani to, když se na ně někdo ošklivě podívá.

[Kvakor]

A já myslel, že RW jsou na tom paradoxně líp

Pokud vim, tak minimalne u CD je CD-RW trvanlivejsi, protoze zatimco na CD-R je informace zaznamenana vypalenim v organickem barvivu (phthalocyanine a pod.), tak na CD-RW je ulozena jako fazova zmena v eulekticke slitine antimonu a teluru. A anorganicka slitina ma urcite mnohem vetsi vydrz nez organicke barvivo - v jednech materialech jsem cetl az 100 let v optimalnich podminkach.

[Luk]

Pokud vim, tak minimalne u CD je CD-RW trvanlivejsi, protoze zatimco na CD-R je informace zaznamenana vypalenim v organickem barvivu (phthalocyanine a pod.), tak na CD-RW je ulozena jako fazova zmena v eulekticke slitine antimonu a teluru.

Ano, jenže ty eutektické slitiny (Ge-Sb-Te, Ag-In-Sb-Te a další) jsou nestabilní a mají tendenci krystalizovat (je to jako tzv. rozesklívání skla, které je zpočátku měkké a postupem času křehne). Rychlost tohoto procesu roste exponenciálně s teplotou (na tomto principu je založeno mazání RW disků - maže se delším laserovým pulsem o menším výkonu, vrstva jen vykrystalizuje a narozdíl od zápisu se neroztaví) a se zátěží různými druhy záření (především UV). U CD-R záleží na stabilitě onoho barviva, nakolik se může samo rozkládat a také difundovat do okolí - opět má vliv teplota a záření.

A anorganicka slitina ma urcite mnohem vetsi vydrz nez organicke barvivo

Nemá. Phtalocyanin je velmi stabilní látka, azosloučeniny jsou ještě stabilnější. Oběma vadí hlavně UV záření, citlivost na teplo není velká.

az 100 let v optimalnich podminkach.

Jenže problém je právě v těch optimálních podmínkách. Ty totiž nenastávají. Máme reálné podmínky, kdy disku nejvíc škodí teplo a UV záření. Před časem někdo testoval výdrž disků na přímém slunci - dopadlo to tristně, některé byly K.O. už po pár hodinách.

[Cohen]

Mimochodem, prodávají se i specializovaná odolná a archivační DVD a CD.

[Miloslav Ponkrác]

Já klidně koupím archivační CD/DVD třeba za stovku kus, když výrobce bude dávat na trvanlivost dat nějaké dlouhodobé záruky. Takhle se obávám, že jde jen o aktivitu výrobce, jak zvýšit ceny bez nějaké práce navíc.

[stativ]

Mám pocit, že jsem někde viděl archivační DVD-R, kde bylo něco o záruce uchování dat v daných (a ani ne tak přísných) podmínkách asi 200 let. Jedno stálo asi 3 nebo 4 stovky. Ale už fak nevím kde ani jak se jmenovaly.

[Shadow]

Což je sice na jednu stranu hezké, ale já se obávám, že záruka tohoto typu bude se štěstím fungovat alespoň tak, že v případě nečitelnosti média dostanete médium nové (ovšem bez dat, která jste na ně vypálil). Pokud budete mít hodně štěstí, nabídnou vám vrácení peněz, které jste do daného média investoval. Pak je otázkou, jaká firma tohle dělá a kde bude za 5, za 10 či za 15 let, jestli bude ještě vůbec existovat (abyste měl médium kde reklamovat).

Tím neříkám, že koupě daného média je špatný nápad. Spíše bych si jako paranoik uchoval zdravou úroveň skepticismu. A rozhodně bych důležité zálohy pálil na více médií, pokud možno od různých výrobců nebo alespoň z různých sérií. Což bych doporučoval i v případě, že se rozhodnete používat média určená pro dlouhodobou archivaci. Vždycky totiž můžete natrefit na vadný kus.

[=^..^= AmigaPower®]

Před pár lety se v mé tehdejší práci řešil problém s dlouhodoboým uchováním dat, nakonec se to archivovalo někde v rakousku a teď pozor! Jedná se asi o centimetr širokou plastovou děrovanou pásku s poločasem rozpadu v rádech tisíců let!!! Jediný (a pro soukromou osobu podstatný) problém je ten, že o celém zálohování vím jen díky tomu, že JÁ jsem ještěrkou vykládal ty dva půltunový kontejnéry s páskama z nákladáku.

[Käyttäjä 11133]

Hmm do toho bych šel, kdyby se daly uzavřít bezpečnostní schránky anonymně. Uložil bych si tam šifrovací klíče. Ale ve stavu, kdy je schránka na jméno se mi jeví jako lepší možnost nosit si klíče stále sebou.

[Luk]

Takže když někdo bude chtít tvé klíče, je nejlepší najmout zručného kapesního zloděje

[Käyttäjä 11133]

To ani ne. Ten šifrovací klíč je ještě šifrovaný A celkem dobře ukrytý :)

[Luk]

Ten šifrovací klíč je ještě šifrovaný

Neříkej, že nemáš heslo napsané na papírku u média

A celkem dobře ukrytý :)

Nepodceňuj kapesní zloděje - cirkusoví kouzelníci jsou proti nim břídilové

[Martin Tůma]

Pro běžného ukrajince žádnej problém, z tebe to heslo ke klíči "rozšifrovat"...

[=^..^= AmigaPower®]

Máš doma silo s jadernou rachejtlí?

[=^..^= AmigaPower®]

Praví profíci nezálohují!

...to byl joke

[Quest]

Dobrej vtip, ale možná by ses divil, co je na světě profíků

[=^..^= AmigaPower®]

...považuju se za poloprofíka, to důležitý zásadně a nikdy nezálohuju

[phax7]

Paranoidní? Jak jsou ty zálohy šifrované? Co když přijde policie, otevřou jim? Když tě budou mučit je někdo kdo by měl šanci ty zálohy zničit?

[=^..^= AmigaPower®]

...ta pani z banky s rezervnim klíčem přece!

[Quest]

Tomu neříkej, určitě ti je chce sebrat

[3of5]

Zalohovani je pro sraby! a ten adrenalin kdyz je pruser to je neco

[Jendа]

A co zálohovat rsyncem přes ssh na šifrovaný disk serveru na druhé straně republiky?

[Luk]

Spíš na druhé straně zeměkoule

[a]

Mame ucet v KB, takze jsme si u nich vzali i schranku. Byl to teda docela problem, ne vsechny pobocky maji schranky a kdyz uz nejaka pobocka ma, tak jsou hodne uz zabrane, zbyla na nas A4, vyska asi 5-10cmd. Par dokumentu a asi 7 CD se tam jeste veslo. Cena kolem 1000kc/rok.

Je ale otazka, na kolik jsou ty schranky bezpecnejsi, protoze kdyz jsem schanel schranku, tak mi v jednej pobocce rekli, ze schranky jeste nemaji pouzitelny, ze je rekonstuujou po povodni

Jinak doma zalohuju na disku do spesl adresare a to pak kopiruju na externi USB disk. Na denni zalohovani na pasky a behani do schranky s paskama tak dulezity data nemam.

[stativ]

Jinak doma zalohuju na disku do spesl adresare a to pak kopiruju na externi USB disk. Na denni zalohovani na pasky a behani do schranky s paskama tak dulezity data nemam.

To mi připomíná jak jsem kdysi viděl člověka, který si zálohoval obsah disku do adresáře na tom samém disku (a dokonce partition).

[Filip Jirsák]

Řekl bych, že nejčastější způsob, jak někdo přijde o data, je, že je sám omylem smaže. Proti tomu jiný adresář na témže disku (se kterým člověk normálně nemanipuluje) není úplná zbytečnost. A rozhodně lepší záloha mít jeden soubor dvakrát na tomtéž disku, než ho mít jenom jednou.

[a]

Jinak doma zalohuju na disku do spesl adresare a to pak kopiruju na externi USB disk. Na denni zalohovani na pasky a behani do schranky s paskama tak dulezity data nemam.

To mi připomíná jak jsem kdysi viděl člověka, který si zálohoval obsah disku do adresáře na tom samém disku (a dokonce partition).

Jo, tak takhle to nedelam. Mam spesl adresar na backup, do kteryho davam zalohy ruznych jinych mist, napr. txt v mym home, nebo zalohu maildir adresare se zalohama emailu, nebo adresar s fotkama atd. Tenhle adresar je opravdu (jak pise Filip Jirsak nize) prevazne kvuli tomu, kdyby me nahodou chytnul mazaci rapl nebo bych byl nejak hodne unavenej a omyl smazal neco, co jsem nechtel. Z tohohle adresare to pak kopiruju do adresare na tom externim USB disku - to pro pripad, ze by interni disk chcipnul. Driv jsem pouzival klasickej IDE Maxtor disk v USB ramecku, ten ale zacal zlobit.

[bubak]

zalohu nosim kolem krku

[Dalibor Smolík]

šťastný to člověče ... já už mám kolem krku (respektivě na něm) jen jednu velkou skerózu ..

[Chocolate Bear]

Za 40 Kč měsíčně ti uložím 40 GB dat (smlouva minimálně na rok, nejsem vodafén). Jednou denně data projedu hashovací funkcí (kterou mi pro ten den dodáš, pochopitelně pokaždé jinou) a výsledek (hash) ti pošlu, tak budeš mít jistotu, že data pořád mám v nezměněné podobě. V případě, že je budeš potřebovat, ti je za cenu médií + cenu poštovného + poplatek 100 Kč pošlu poštou. Pokud o data přijdu, vrátím ti poplatky za pronájem za poslední rok. Aby si o svoje data přišel, musí se ztratit tobě i mě - a to navíc ještě ve stejné době.

[Filip Jirsák]

To může nabídnout kdokoli a ta data vůbec nemusí nikam ukládat – bude s tím mít nulové náklady, a zisk také žádný (protože bude muset vše vrátit) – tedy pokud nepočítám úroky. Aby existovala nějaká záruka, že se někdo bude snažit o ta zazálohovaná data skutečně nepřijít, musí za jejich ztrátu zaplatit vyšší pokutu, než kolik dostal zaplaceno.

[Chocolate Bear]

Ne, to není pravda. Náklady nejsou nulové, protože data mám někde uložená a každý den o tom klienta můžu převědčit hashem. Uložení dat stojí peníze, pokud je musím vracet, tak o ně přicházím (prodělávám). V den, kdy o data přijdu se o tom klient dozví a může se zařídit jinak. Navíc když nastavím vysoký poplatek za poslání dat, tak tím, že je nepošlu, přicházím o peníze. Je tedy "zaručeno", že když data budu mít, tak je taky v případě potřeby vydám.

Kdybych to nabízel jako masovou komerční službu, tak bych si ale mohl dovolit platit vysoké smluvní pokuty. Pokud se ale dobře podíváte na ta čísla, tak zjistíte, že při tomhle nastavení a očekávaném počtu "klientů" v řádu jednotek na tom nemůžu v žádném případě něco vydělat.

Myslím, že to co jsem napsal, je férové. Máš u mě uložená data a můžeš (snadno!) kontrolovat, že je u mě máš. Když to uloží do schránky v bance, tak je na tom hůř, protože data na DVD se mohou poškodit, pokud tam ale nebude denně docházet, tak se to dozví později a možná už pozdě.

[Jary]

To možná není špatnej nápad, vytvořit takové distribuované zálohování. Když já chci zálohovat 5G, tak musím někomu dát 5G a naopak. Hmm, někdy se nad tím budu muset zamyslet, proč se to nedělá už dnes.

[Chocolate Bear]

P2P zálohování existuje, to není nová myšlenka. Ale nevím o žádné službě, která by skutečně umožňovala ověřit, že data druhá strana skutečně má (aniž bys je musel všechna stahovat). P2P zálohování navíc není vhodné pro každého, právě proto, že to má dvě strany - někdo nemusí chtít poskytovat, chce být jen klient. Pro takové lidi je moje nabídka

[Petr "Glubo" Sýkora]

Jojo, třeba takový Linus (mám pocit) tvrdí, že zálohování je pro děcka, že profíci nechaj svá data kopírovat spoustama lidí na internetu

[Dalibor Smolík]

ROFL
Tomu říkám hláška. (Vlastně moje patička je taky jeden ze "slavných" výroků Linuse Torvaldse)

[black - aka pol]

Proč bezpečnostní schránka? Zakopej to někdě hluboko v podzemí, ukryj do skal. Za sedmero řek a sedmero skal.

Až to jednou na konci třetího tisíciletí vykopaj, budou se moc divit ;p

[black - aka pol]

...hor.

Rychlé opravy nejsou nic moc.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Povinny citat:

Only wimps use tape backup: _real_ men just upload their important stuff on ftp, and let the rest of the world mirror it ;) - Linus Torvalds

[xkucf03]

Bankovní schránky jsou fajn. Ale uložení záloh se dá řešit i zadarmo: data se zašifrují a pak vypálí na DVD nebo uloží na přenosný disk. Ten potom dáš ke kamarádovi, který bydlí třeba na druhé straně města. On může udělat totéž a nestojí vás to ani korunu. Stačí, když se budete setkávat třeba jednou týdně a vyměníte si disky.

Aby se nemusela pokaždé kopírovat všechna data, můžou být na obou discích data vás obou - pak stačí rsyncnout* tu svoji půlku změnami za poslední týden.

Přiznám se ale, že já to takhle nedělám - vystačím si zatím se zálohami u nás doma.

*) to předpokládá, že na disku budou dva samostatně šifrované oddíly.

[Petr "Glubo" Sýkora]

Mě přijde jednodušší mít nastavený svůj domácí gitosis tak, že při pushy z pracovních repozitářů se automaticky změny pushnou na několik nezávyslých zálohovacích míst skrz ssh. Pravda, je to vhodné řešení pouze pro nebinární data. Ale zase je to takové bezpracné řešení, které člověk jednou nastaví a zapomene, že se to vlastně na pozadí zálohuje

[xkucf03]

Na důležité věci používám Subversion, dává mi to jak verzování tak zálohy. Ale nevýhoda je v tom, že pracovní adresář zabírá 2x tolik místa - je tam uložená ještě naposledy odevzdaná verze do úložiště. Jak to má GIT?

[Petr "Glubo" Sýkora]

No nikdy jsem to moc neřešil, ono stejně mi většinou po čase začne historie zabírat více místa, než samotný pracovní adresář. Tak jsem zkusil testovat a při vytvoření nového repozitáře pro jeden z mych projektů jsem byl mile překvapen. Původní rozložení dat je 2,3 MB binárních dat z měření, 150 KB zdrojáků, vše v gitu zabírá 537 KB. Zabalené to samé pomocí tar -cj je velké 290 KB.

[Petr "Glubo" Sýkora]

Po dodatečném zabalení pomocí git-pack-objects se z 537 KB stalo 453 KB.