Mein Stahl 2/3: éra dvaatřicetibitová (diskuse)

[MMMMMMMMM]

Že si to všecko pamatuješ! :) Já si pamatuju na první (a poslední) Amigu, ale už si nevzpomenu na rok pořízení ani na rok, kdy jsem ji prodal na Aukru. Pamatuju si na koupi prvního PC z peněz ze spoření mé osobě od rodičů, to bylo někdy v roce 2000. Ale už si nevzpomenu na takty ani na množství RAM, jen na Windows 98 SE. ;)

[pushkin]

No, něco jsem vyhrabal tady ze starších dotazů a když jsme objevil Word, tak jsem se pokoušel vést si i deník. Tam byla taky spousta perel

Jinak ty fotky železa jsou autentický - teď mi to tu leží pod stolem

[MMi]

Já měl jako první pentium 90MHz a pak celeron 266MHz co jel velmi dlouho stabilně na 550MHz. Když začal zamrzat, zjistil jsem, že má zadřený větráček (vyměnil jsem a jelo se dál).

Z mého hw té doby si ještě pamatuju full ISA soundblaster awe32 co rozměrem byla přes celý case.

[pushkin]

Jo, přesně tu jsem měl To bylo v tom Pentiu 166. To bylo ještě v tý menší skříni (formát AT?), takže jediný místo, kam šla nacpat bylo až pod diskama, takže byla lehce prohnutá o PC speaker Strašný zvěrstvo

[kvr]

Celeron jsem měl přetaktovaný taky, z 333 na 400 nebo snad 450 nebo něco takového. Jel stabilně hodně dlouho, možná rok či dva, pak začala padat kompilace kernelu a trvalo dlouho, než mě napadla souvislost s přetaktováním. Takže zpátky dolů, pak znovu fungoval, ale ztrátu výkonu jsem oplakal - v té době si člověk Celeron kupoval s tím, že dostane zdarma 30-50% navíc... Pentium jsem snad taky přetaktoval že 120 na 133, pak chcípnul větrák, ale na původní frekvenci jelo snad pasivně, už mi úplně paměť neslouží.

Zvukovku jsem si do jednoho stroje koupil AWE 64 Good, poprvé midi. Ještě na koleji si přišel poslechnout kamarád, když jsme hráli Doom 2 a slintal až na podlahu

[MMi]

Omlouvám se, byl to celeron 366 na 550 - ach ta paměť.

[Gréta]

natom amd procesoru se piše že je 'designed for windows 95' aje na něm dokonce logo namalovaný :D to byl jenom nějakej marketingovej trik nebo fakt jakoby nějakej vendor lock?? :O :O vim že todleto 'designed for windows' někdy pišou i dneska ale asi to jako už nic neznamená :O :O

[pushkin]

Podle mě to dodneška znamená jenom to, že zaplatili výpalný Microsoftu a mají pro to Windowsácký ovladače, nic víc, nic míň Ale je fakt, že jeden čas to bylo i na myších

[Ovoce]

Z dnešního pohledu bylo šílené umístění procesoru do Slotu 1. Díky bohu už to nikoho dalšího nenapadlo a tak i toto zůstává slepou vývojovou linií.

To bylo proto, že chvíli ještě technologie nebyla dost zralá na výrobu CPU s velkou L2 cache v jednom. Takže cache byla mimo čip na destičce (aby nemusela být až na desce, což bylo pomalejší) a aby se to vešlo, tak byl procesor na takové kartě. Mělo to chvíli i AMD u Athlonů.

Na druhou stranu byly Celerony 233 legendární pro svoji taktovatelnost, takže bylo možné jej bezpečně provozovat s obyčejným chladičem až na 300 MHz.

Celerony začínaly na 266 (to bylo šméčko bez L2 cache, ještě ho mám schovaný), ale ty skutečně populární byly až 300MHz (verze s L2 cache byly označený 300A).

233MHz bylo IIRC jenom Pentium II a nesedí ta hodnota OC (s násobičem 3,5× by se dalo OCnout na 350). Neměl si Celerona 333 a OC na 500? Ten se "dal" (když bylo štěstí) přetaktovat na 500 MHz, protože měl násobič 5× (5×66 = 333, takže OC FSB na 100 = 500 MHz).

[pushkin]

Heleď, to už bych kecal. Je možný, že to byla 266 MHz přetaktovaná na 300 MHz přes násobič, ale na netu jsou i zmínky o Celeru 233. Zkusim mrknout do deníčku

[Ruža Becelin]

S tim FSB se dalo carovat i nizsich Pentii, moje P-MMX 200 bezela na 2x 100Mhz lip nez 3x 66MHz, bohuzel 2.5x 100MHz uz nedala, nakonec jsem ji provozoval na 3.5x 66MHz kvuli nestabilite nejake PCI karty tusim, nebo stala RAMka za prd.

[pushkin]

Jojo, to se stávalo. Takt FSB byl tehdy shodný s taktem PCI (nebo AGP?), takže při přetaktování přes FSB se přetaktovaly i karty, což některým vadilo. Třeba to moje AMD bylo tuším taktované přes FSB (66 x 6 = 400 MHz, 75 x 6 = 450 MHz) a kupodivu vše běhalo

[Ruža Becelin]

Presne, a myslim AGP melo 66MHz a PCI 33MHz, takze starsim kartam 75MHz moc nechutnalo

[Ruža Becelin]

Jo, jsem trochu starsi, takze moje gympl-pc byla AMD 486, velice rychle nahrazena Pentiem MMX 200 pretocenem na 233MHz spolu s SoundBlasterem 16 ISA (a ziral, jak dobre zni hry s normalni zvukovkou a ne pipakem :D)

Ty S3 byly v Cechach zrejme masivne rozsirene, 2MB S3 Trio tusim V2 jsem provozoval ze zacatku, pak mi kamarad z Nemec daroval S3 Virge se 4MB RAM a pozdeji jsem k tomu sehnal za sympatickou cenu Voodoo 2 a SB AWE 64 PCI a s otevrenou pusou koukal na grafiku v Turok a spol

AMD K6-2 jsem mel taky, dokonce v 500MHz variante, co sla stabilne na 550MHz a smutne doufal, ze sezenu K6-III, coz byl tehdejsi top CPU. Pak ale prisla era Duronu a Athlonu, na kterych jsem vydrzel do Bartona 3000+, nez jsem presel na AMD Llano a ted Ryzen.

Kdyz se na to tak divam, tak jsem nikdy (krome pracovnich PC) nemel Intel, vzdycky jenom AMD. Zajimave.

Ale devadesatky staly za to - honeni kazdeho MHz, shaneni knizek a manualu, prvni pokusy s 14.4 modemem...

Na widlich jsem zacinal s WfW 3.11, pak 9x, pak jsem kolem '96 zkusil opici Linux a presel na cerveny klobouk, a widle od te doby u me funguji jenom jako spoustec her

[pushkin]

Jo, K6-III jsem taky vždycky chtěl, ale asi jich vyšlo fakt málo, takže jsem to v ruce nikdy neměl.

[Ruža Becelin]

Na tom procesoru byl zajimavy fakt, ze K6-II 450Mhz za sebou nechala nejen K6-2 550, ale myslim i PIII 500-600. Posledni zachvet Socket7. Ve sve dobe luxusni procesor, ale nedostatkovy. Podle me trochu test-bed pro K7 architekturu.

[Ruža Becelin]

K6-III 450MHZ samozrejme

[Ovoce]

Podle me trochu test-bed pro K7 architekturu.

Ani ne, ale šlo o to, že předtím ty K6ky měly jen L2 cache na desce (často elkou, ale pomalejší) a tyhle K6-III (a tuším K6-2+) měly integrovanou rychlou L2 cache v CPU a z té na desce se stala L3 cache, proto zrychlení.

U K6ky je trošku škoda, že není úplně 686-kompatibilní. A taky mě mrzí, že jsem si ji neschoval.

[Ruža Becelin]

Jo, to je fakt, na tu L2/L3 jsem uplne zapomnel.

K6-2 500 mam jeste nekde schovanou i s deskou.

[ZAH]

Příloha:

• Mainbord.jpg (363132 bytů)

Tady je asi nejstarší mainboard z tohoto období, který vlastnim. Dotaz na všechny. Uhádněte co jsou ty velké karty v ISA slotech.

[pushkin]

Pěkně! To je ten chybějící VL-BUS Co je to proboha za karty? Nevidím žádné konektory, to je rozšiřující paměť?

[ZAH]

Příloha:

• IMG_0026.jpg (381828 bytů)

Ne VLBUS to není v příloze deska s VLBUSEM (aspoň doufám ), to je mnohem novější generace.

[Ruža Becelin]

Tipuju SCSI radic, apod. Vypada to na serverovou desku s EISA

[ZAH]

Mohu tě ubezpečit že o EISA se v době výroby té desky nikomu ani nezdálo.

[hefo]

To budú nejaké prídavné RAMky alebo čo...

[ZAH]

Takže pravdu mají dvě odpovědi jsou to RAM.

[hefo]

Ja som takéto niečo nikdy reálne nevidel, ale niekde som čítal (v tej obrovskej knihe o HW od Marka Minasiho?), že kedysi pradávno bol takt zbernice na periférie zhodný s taktom procesora, a tak sa aj RAMky dali takto pripájať - tak som to podľa toho odhadol.

[Ruža Becelin]

Hehe, super

BTW co to je za desku? A z ceho? Dik.

[Ruža Becelin]

Jinak nekde ma schovane tohle: https://www.ebay.com/itm/COMPAQ-188414-001-PROLIANT-4000-4500R-SYSTEM-I-O-BOARD-ASSY-004308-00-001-/142236420482

i s dvema CPU boardy neco jako : https://www.ebay.com/itm/NEC-Intel-Server-PH-133-Pentium-Board-644208-102-/333483286727

[ZAH]

Nejsem si úplně jist, ale asi toto https://www.vogons.org/viewtopic.php?t=57478

[Andrej]

Z tej doby treba spomenut graficky akcelerator Tseng ET4000 (mal som VLB verziu, skoncila u kamosa ktory na nej prevadzkoval nejaky unixovy vyskum neuronovych sieti) a prevratnu zvukovku Gravis UltraSound s wavetable syntezou a az 1MB RAM pre nastroje. GUSa som kupoval niekedy na jesen roku 1993 (?) vo Viedni v beznom elektro obchode na Mariahilfer. Pri zjavnom exporte sa to dalo priamo v obchode kupit bez DPH (Mehrwertsteuer), co bolo pre mna vtedy dost penazi. Hrat potom Dooma s GUSom bol zaujimavy zazitok.

Znamy pre GUSa spravil aj ramdisk, kde ten uzasny 1MB RAM bolo mozne pripojit ako bezny disk a pouzivat napr. na kompilaciu. Plnu RAMku som ale do GUSa dokupil az neskor takze toto som nevyuzival.

O vela rokov a vela pocitacov neskor (v roku 2000) som mal zaujimavy zazitok s kombinaciou vtedajsieho motherboardu (neviem uz co to bolo za vyrobcu ale asi EPoX cize dost slusna vec) a Durona, kde doska bola vyrobena podla predbeznych specifikacii Duronu a tie sa potom zmenili, takze doska potrebovala BIOS upgrade aby vedela bezat s Duron 700 (?) ale nebolo tam ako ten BIOS dostat lebo som mal ne Duron 700. Riesenim boli malicke kontaktne body na procesore, ktorymi sa dala hardwarovo obmedzit frekvencia (alebo voltaz?) procesora. Najskor som dlho hladal vodivy lak na opravu vyhrievania zadneho skla auta, ale potom mi napadlo (alebo som niekde cital?) ze tuha je tiez celkom dobry vodic - uplne stacilo prislusne body na CPU spojit ciarou obycajnou ceruzkou. Nasiel som dobove video v dobovej kvalite. Po upgrade BIOSu som prislusnu ciaru zmazal gumou a CPU islo pekne v povodnom nastaveni.

[pushkin]

O tom triku s propiskou jsem tuším četl... nedělalo se něco podobné s procesory, které měly později zamčený násobič?

K těm grafickým kartám mě napadla ještě jedna, která mě nedávno překvapila: na přelomu tisíciletí měl kamarád nějaké Pentium s Matroxem G200. Před pár lety koukám a on jí měl náš DELLácký server na desce, málem mi vypadly oči

[otasomil]

To je krasa takto zavzpominat. Mam uz jen tento historicky exemplar avsak stale funkcni a paradne hrajici. Provozovano s Xubuntu 20.04

[Ruža Becelin]

Pekne, ty mam asi tri, uz nevim, kde jsem k nim prisel - asi jak se vyrazovaly stare stroje a lidem stacilo to, co se davalo na desku.

[otasomil]

Spominam ze jsem ji donesl odnekud z IT srotu. Tedy porizovaci cena vs vykon je 1:nekonecnu

[pushkin]

Jo, tu měl spolubydla A k ní samozřejmě Genius 5.1 set, ten nesměl nikde chybět

[otasomil]

Genius 5.1 mam dochovanou jen aktivni cast se subwooferem (kdysi jsem dostal darem) a k nemu dve bedynky KEF Cresta Takze jen stereo.

[hefo]

Pamätám si, že k SB Live existovali aj nejaké ruské ASIO ovládače, takže sa s tým dalo trebárs aj robiť gitarové efekty s minimálnym delayom. To sme mali doma nejaký Duron 700 MHz s Win98SE.

Ach, staré mládežnícke časy, keď mal človek veľa času a málo peňazí (nota bene na Slovensku na konci 90-tych rokov). Dnes by som si kúpil snáď z jedného platu techniku na celé domáce štúdio, ale čo z toho...

[otasomil]

No jak pisete, kdyz uz ma clovek prachy tak vlastne uz nic nepotrebuje.

[xkucf03]

Pamätám si, že k SB Live existovali aj nejaké ruské ASIO ovládače, takže sa s tým dalo trebárs aj robiť gitarové efekty s minimálnym delayom.

Tam nešlo až tak o ovladače, jako spíš o to, že sis mohl napsat vlastní efekty, zkompilovat a nahrát je na kartu, takže pak běžely přímo tam a nezatěžovaly procesor.

[hefo]

To snáď išlo tiež, ale to som nemal na mysli. Ja som mal na mysli to, že ovládače pre ASIO protokol mali minimálnu latenciu aplikácia-karta v porovnaní so štandardnými ovládačmi pre DirectSound. Samotné pluginy do audio aplikácií (nie len gitarové, trebárs aj upirátený Antares AutoTune), aspoň teda tie, čo som mal ja, pokiaľ viem bežali normálne na CPU.

[MMMMMMMMM]

https://www.youtube.com/watch?v=yRn8ri9tKf8 ;)

[pushkin]

Kultovní video Na pozadí etalon tehdejší doby: q3 timedemo

[xkucf03]

Za sebe bych období 32-bitových počítačů označil za "zlatý věk" výpočetní techniky. Dostupnost internetu byla mizerná a všechny vědomosti bylo nutné mít buď u sebe v hlavě nebo vyčíst na místě z manuálu. … Při zkoušení her z cd PC Worldu a podobných…

Ano, byla to zajímavá doba a jsem rád, že jsem to zažil. Možná i proto dodnes neberu připojení k internetu (natož mobilní) jako samozřejmost a snažím se, abych byl schopný fungovat i offline.

Ty papírové časopisy s CD přílohami (nebo čistě CD magazíny typu Klan) měly svoje kouzlo. Tehdy jsem byl vděčný za každý přiložený soubor/program, za každý článek.

Ale jestli to nazývat zlatým věkem, to si úplně nejsem jistý. Většina softwaru byla tehdy proprietární, černá skříňka, hardware byl drahý (částečně to bylo tím, že jsem v té době byl student, ale ten HW byl tehdy drahý i bez toho) a často jsem trpěl nedostatkem informací – což jsem si uvědomil spíš až zpětně, protože tehdy jsem ani nevěděl, co nevím. Zažít tu dobu znovu s dnešními znalostmi by taky bylo zajímavé… Nicméně tehdejší hry a některé programy mají něco, co dnešnímu softwaru často chybí, jakási nepopsatelná kvalita, duch… Starší unixový a GNU/Linuxový desktop má taky něco do sebe. Chtělo by to nějakou syntézu obou světů/epoch, poskládat dohromady to dobré z minulosti i současnosti.

Na tomto PC jsem se poprvé pokoušel vypalovat CD, a to na CD vypalovačce TEAC 8x8x24 (přepis x zápis x čtení).

Jaký jsi tam měl tehdy OS? Já jsem nedávno zkoušel rozjet vypalovačku na jednom počítači s Windows 98 SE a docela jsem narazil, protože vypalovací programy, co jsem našel, byly až pro XP nebo to u nich nebylo uvedeno, ale na 98 nefungovaly.

Šlo o naprosto extrémní desku, které umožňovala osazení jak SIMM, tak i poměrně novými DIMM paměťovými moduly (ty ale nemohly být kombinovány), mezi rozšiřujícími sloty byly ISA sloty, PCI sloty a povinné AGP.

Toho jsem si taky kolikrát všiml, jak je ten vývoj HW vlastně plynulý, přechází se postupně a dbá se na zpětnou kompatibilitu. Nebo aspoň dbalo. Viz třeba staré desky, které lze napájet jak AT, tak ATX zdrojem, nebo Baby-AT desky, které jde dát do ATX skříně, různé obojetné skříně (např. v nich jde vylomit díry pro DIN konektor nebo COM a LPT porty u AT desky, což u ATX nepotřebuješ, tam je tohle všechno naskládané v tom jednom obdélníku) atd. Dodnes je na základních deskách celkem běžný PS/2 konektor či sériový port, někdy je tam i konektor pro FDD nebo paralelní port.

Na kartě samotné si pak můžete všimnout konektorů, do kterých se připojoval (analogový!) zvukový výstup CD-ROMek.

Což byla svého času dost důležitá vlastnost, protože to nezatěžovalo procesor. Hodilo se to třeba u her, kde hudba hrála z CD a šla nerušeně po analogovém kabelu rovnou do zvukovky, zatímco procesor počítal samotnou hru, často i grafiku a zvukové efekty.

AWE64 pro ISA slot. Všimněte si opačného uspořádání karty - součástky jsou uloženy na její horní straně, takže prach padá na vše, co je naletováno na desce plošného spoje.

To snad u ISA karet ani jinak nejde, ne? Resp. asi jsem ještě neviděl ISA kartu, která by měla součástky na té „spodní“ straně (asi by to i odporovalo specifikaci, protože by vyčnívaly do prostoru, který už přísluší jiné kartě).

Tím naopak nejnovějším je síťová karta 3Com Etherlink 10/100, asi jedna z posledních, které byly ještě umístěny v PCI slotu

Na tehdejších síťovkách byly taky zajímavé ROM čipy pro bootování ze sítě/karty (teoreticky tam mohl být i nějaký jiný zavaděč) nebo pak dodatečné kabely (podobně jako u těch zvukovek) pro propojení se základní deskou (wake-on-lan).

Jak proběhla 32-bitová éra u vás?

Zatím jsem jen lehce zdokumentoval svoji 386. O těch 32bitových strojích bych rád taky něco napsal, ale spíš než o těch svých tehdejších počítačích, tak o tom, co poskládám v současnosti – mám tu hromadu různých karet, základní desky, procesory i celé počítače, tak z toho něco vyrobím, naflashuji nový BIOS, nainstaluji nějaký software… dokonce jsem si dokoupil na CD i některé hry, co jsem tehdy hrával. Tak až budou zase někdy dlouhé zimní večery… :-)

[otasomil]

Na tehdejších síťovkách byly taky zajímavé ROM čipy pro bootování ze sítě/karty (teoreticky tam mohl být i nějaký jiný zavaděč) nebo pak dodatečné kabely (podobně jako u těch zvukovek) pro propojení se základní deskou (wake-on-lan).

Spominam kterak se pouzivaly sitovky ktery mely kablik na motherboard pro ovladani neceno po siti. Proste se sitovce dalo napajeni (tusimze jen 5V) pripojila se do LAN a magickym paketem na jeji MAC adresu slo zmenit stav logicke hodnoty (impuls) a neco sepnout, resetovat apod. Takovy pravek ovladani po LAN. Setkal jsem se se sitovkou 3COM takto implementovanou v bedne s nejakym me neznamym zarizenim.

[pushkin]

Jaký jsi tam měl tehdy OS? Já jsem nedávno zkoušel rozjet vypalovačku na jednom počítači s Windows 98 SE a docela jsem narazil, protože vypalovací programy, co jsem našel, byly až pro XP nebo to u nich nebylo uvedeno, ale na 98 nefungovaly.

Byly to právě ty Win98SE. Až později se mi podařilo sehnat Windows 2000 (ty jsem měl s Win98SE na jediném disku v dual-bootu , config.sys a autoexec.bat byly všemocné nástroje ), které měly zdokonalenou správu paměti, takže tam nebylo třeba paměť čistit nebo restartovat. Jinak tehdy jsem vypaloval přes Nero Burning Rom, který jsem dostal s vypalovačkou.

Což byla svého času dost důležitá vlastnost, protože to nezatěžovalo procesor. Hodilo se to třeba u her, kde hudba hrála z CD a šla nerušeně po analogovém kabelu rovnou do zvukovky, zatímco procesor počítal samotnou hru, často i grafiku a zvukové efekty.

Přesně tak. Hlavně u některých her člověk nemusel trpět in-game hudbu a mohl si pustit něco svého. A nebo naopak byly hry, které to měly přímo takto koncipované - první stopa byla datová, ty další hudební, viz Heretic II.

To snad u ISA karet ani jinak nejde, ne? Resp. asi jsem ještě neviděl ISA kartu, která by měla součástky na té „spodní“ straně (asi by to i odporovalo specifikaci, protože by vyčnívaly do prostoru, který už přísluší jiné kartě).

To asi ne. Ale je hezké, jak si výrobci uvědomili, že je to chyba, a PCI už byly otočené

Zatím jsem jen lehce zdokumentoval svoji 386.

Pěkná práce! Ten koaxiální ethernetový konektor už se také moc nevidí