PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ano, uznávám, pomalu, ale jistě to na mém blogu vyhnívá... hlavně kvůli nedostatku času a nápadů, co si budeme povídat :-/ No a jelikož se většina mých zápisků v poslední době čím dál tím více odchylovala od zaměření ABC Linuxu, rozhodl jsem se založit tématicky volný blog Letters from Earth, na který jsem zároveň přesunul zápisky odsud za poslední půlrok.
FuxBlog budiž tedy nadále ryze technickým blogem se zaměřením na IT. Snad na něj budu mít čas...
Často slýchám otázky typu: lze Linux použít na tomto PC? Jaký HW je vlastně minimálně třeba na spuštění Linuxu? A protože vlastním již stárnoucí kus hardware, rozhodl jsem se jej ještě trochu podráždit.
Konfigurace hardware: AMD K6-II 400@450MHz, 256MB SDRAM (133@100MHz), MB AOpen AX59Pro s VIA MVP3 chipsetem, 3Dfx Voodoo3 3000 s TV-Out, Creative AWE64 Gold v ISA provedení, HDD Samsung SV-2001H 20GB na řadiči SiS 0680, NEC DVD-RW ND-3500AG.
Software: openSuSE 10.2. Tuto distribuci jsem zvolil ze dvou důvodů - jednak s ní mám dobré zkušenosti a jednak lze snadno vytvořit ze stažených repozitářů druhé DVD, a získat tak širokou kolekci SW, kterou lze využít i na PC bez připojení k internetu. (Což je tento konkrétní případ.)
Již při začátku instalace jsem se setkal s problémem - instalační program se odmítl nastartovat - zasekl se po načtení jádra a nehodlal se hnout. Zkusil pro start přidat volbu maxcpus=0
, která se mi osvědčila na jiném PC a již problém nenastal. Nedá se říci, že by načítání instalačního programu bylo příliš svižné, ale to jsem od tohoto PC již rozhodně neočekával.
Samotná instalace již probíhala jako po másle. Jediným drobným zásekem instalace je poněkud zvláštní volba rozdělení disku, kterou doporučuje openSuSE. Tu jsem přizpůsobil svým potřebám a začalo kopírování balíků na disk.
To mne hned zezačátku vyděsilo, protože YaST načítal seznam balíků úděsnou dobu. Nakonec se ale trochu rozjel a po cca 1hod a 10min bylo 2,2GB balíků na disku úspěšně nainstalováno a po restartu začala detekce a konfigurace HW. Ta byla poměrně rychlá a tak se po necelé hodině a třičtvrtě počítač naposledy restartoval a naběhly KDE 3.5.5 s plným softwarovým vybavením, které jsem ještě během čtvrt hodiny doplnil z druhého DVD.
Problém ale nastal při pokusu o spuštění multimédií. Zvuková karta AWE64 v ISA slotu žila svým vlastním životem a rozhodla se, že bude nabíhat až tak po pěti munitách po zapnutí PC s tím, že ji bude moci využívat pouze root.
Po menším šťourání vyšlo najevo, že je chyba v její podpoře PnP a problémy vyřešilo její dodefinování v
/etc/modprobe.d/sound
kam bylo třeba doplnit parametry pro DMA, a IRQ. Dále jsem doplnil do
/etc/init.d/boot.local
řádek
chmod a+rw /dev/snd/*
aby ji mohl využívat i jiný uživatel než root.
Co se týče samotných KDE, běhaly poměrně rychle. Odezva menu a pri spouštění aplikací byla v rámci možností počítače snesitelná a dokonce i OpenOffice reagovaly poměrně lidskou rychlostí. DVD lze vypalovat 8x a filmy běhají bez jediného cuknutí. Vše lze samozřejmě doladit (změna WM, jiný kancelářský balík), ale uz po základní instalaci tak uživatel získal plně použitelný systém nacpaný hromadou software.
Záporem je pak absence 3d akcelerace na kartě Voodoo3 a nemožnost využití jejího TV-Outu. Pokud by někdo měl nějaký návrh, sem s ním.
Tiskni
Sdílej:
I tak bych pro takový stroj volil asi jinou distribuci. Damm small linux a podobné.. ;) Přece jenom si nedokážu představit spouštění takových aplikaci jako OpenOffice a další..To máte hodně malou představivost. DamnSmallLinux je pro úplně jinou kategorii HW ("Run light enough to power a 486DX with 16MB of Ram"). K té rychlosti "spouštění OOo" jako klíčové vlastnosti se snad už ani vyjadřovat nebudu, když je to zřejmě vaše oblíbená zábava (spustit, zavřít, spustit, zavřít, spustit...). Ale přece: když si to člověk spustí jednou a zavře až po skončení své session, těch několik sekund navíc denně ho nemůže rozházet. Jó, když to máte potřebu spouštět denně tak 50x, to se to pak naskládá, to jo ... totéž platí třeba o procesu bootování anebo startu KDEI když, když má člověk dostatek času..
Damm small linux a podobnéTen stroj podceňuješ! Mám podobný a provozuji na něm Debian Sid + OpenBox + OpenOffice + Iceweasel a pod...bez problémů a rychlost dostačuje i na plnohodnotnou kancelář etc...
Já mám Gentoo na Dell Latitude CPiA, což je 333Mhz Pentium II se 128MB RAM. Kompiluju vsechno, kromě OpenOffice