Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Valve z důvodu nedostatku pamětí a úložišť přehodnocuje plán na vydání zařízení Steam Controller, Steam Machine a Steam Frame: „Cílem tedy stále zůstává vydat všechna tři nová zařízení v první polovině letošního roku, ale přesná data a ceny jsou dvě věci, na kterých usilovně pracujeme a jsme si dobře vědomi toho, jak rychle se v tomto ohledu může vše změnit. Takže ač dnes žádné zveřejnitelné údaje nemáme, hned jak plány finalizujeme, budeme Vás informovat.“
Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Asi tak před třemi měsíci jsem měl dobrou vůli to zkusit. Instalace na Gentoo proběhla v pohodě, ale pak začalo tápání. Nejprve se GUI nedařilo napojit na běžící BOINC. Nakonec jsem našel, že si mám nastavit heslo v nějakém textovém souboru.
Pak jsem měl problémy se založením účtu(registrací do projektu). Boinc gui vždycky úspěšně spadlo. Nakonec to vyřešil kboincspy.
Ale i když jsem se úspěšně připojil, tak se mi stejně nepovedlo stáhnout data a zahájit výpočet. Ani Rossety, ani žádného jiného projektu
Po dvou dnech marných pokusů a hledání na internetu jsem se přestal trápit a zadal
emerge -C boinc kboincspy
Bohužel ani v tomto blogu jsem se nedozvěděl, jak pokračovat po instalaci a kde jsem asi udělal chybu. Je tady někdo, kdo boinc na Gentoo používá?
/etc/init.d/boinc-client start, pak spustíš manager a pomocí menu (Tools - Attach to project) se připojíš k nějaké úloze.
K projektu jsem se přihlásil, ale tím to skončilo. Nestáhl se žádný program pro výpočet, ani data. Fakt jsme strávil dva dny tím, že jsem na webu hledal co a jak, ale všude to jen nainstalují a pak to funguje. U mě to tak nebylo
Za tři měsíce se mohlo dost změnit (v ebuildu je teď nová verze), třeba to možná zase někdy zkusím.
apt-get install boinc-client boinc-manager
a vieme vyhradit pre dany proces maximalne dajme tomu 30% ?
to znamena, ze aj ked by mohol proces vyuzivat vykon na 100%, chcel by som ho obmedzit, aby sa procak neupiekol a ventilator neutrhol 
nice -n19, ale to je trochu něco jinýho.
Jinak samozřejmě nice -n19, ale to je trochu něco jinýho.Trochu. Možná trochu víc. Skoro bych řekl, že to udělá něco úplně jiného

Jsem se koukal jenom přes eix a neměl jsem ho aktualizovanej.Mrkni se na
eix-sync.
Co se týče diskového prostoru, mají stažená data minimální velikost a kdyby někomu i stažené množství dat vadilo, lze jej omezit dle vlastních nastavení.hm, lze sice dát limit na zabíraný prostor, ale když bude příliš nízký, projekt prostě nebude moci počítat, takže formulace "lze jej omezit dle vlastních nastavení" je silně zavádějící ...
Co se týče zpomalení systému - prakticky k žádnému nedochází. Program může využítat procesor systému dle nastavení uživatele a i když jej využívá na 100%, nezpomaluje jakkoliv běh systému.a co RAM? nehledě na to, že na některých systémech u některých věcí (hry ...) nemám příliš dobré zkušenosti s plynulostí, pokud na pozadí něco běží, byť se to liší o 19 nice úrovní ...
Zbytek může využít BOINC a dát tak svému uživateli alespoň pocit, že energie, kterou spotřeboval na svůj běh, byla využita k něčemu prospěšnému.o rozdílu mezi spotřebou v idle a naplno se tu již psalo ...
Druhá nevýhoda je, že stažený klient je kompilován pouze pro 32-bitové procesory a oficiální verze pro 64bity neexistuje. Spuštěný klient tedy nebude běžet na x86_64 Linuxu v nativním 64bitovém módu. ... BOINC totiž zde tvoří pouze jakési rozhraní, které si stáhne specializovanou aplikaci pro dané výpočty a ta potom běží na počítači (ty již bohužel většinou GNU/GPL nejsou a nejsou ani 64bitové).nějak nerozumím tomu, proč je tak důležité[*] mít řídící aplikaci, která potřebuje minimum procesorového času, nativní, zatímco u výpočetních aplikací se nativitě cíleně vyhneme ... vzhledem k tomu, že pro nemalou část výpočtů je 64bit kód významně efektivnější, přijde mi to poněkud úchylné což takhle zmínit mechanismus "anonymous platform" a že při troše štěstí se u takového SETI@home dá dobrat k 64bit binárkám, případně které projekty 64bit podporují přímo (tuším například LHC@home), než záměrně tuto cestu uzavírat? (a což teprv x86 nekompatibilní systémy ...) [*] ok, velkým argumentem je GTK vzhled, ó, super - a kolik času je potřeba v aplikaci trávit k naklikání projektů, to se nedá tu chvilku přežít? co takhle možnost command-line only? a nač tak jásat nad GTK, Qt nemá právo na život, co kboincspy?
Pokud se někdo rozhodne pro kompilaci 64bitové aplikace, která se jako 64bitová i hlásí, pak se jeho výběr projektů opravdu značně zúží. Zrovna SETI@home mi jako příliš přínosné nepřipadá a LHC@home je většinu doby bez práce. S jinými platformami to pak bude ještě na delší dobu, než je začnou podporovat binárními aplikacemi.
Tiskni
Sdílej: