V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Asi tak před třemi měsíci jsem měl dobrou vůli to zkusit. Instalace na Gentoo proběhla v pohodě, ale pak začalo tápání. Nejprve se GUI nedařilo napojit na běžící BOINC. Nakonec jsem našel, že si mám nastavit heslo v nějakém textovém souboru.
Pak jsem měl problémy se založením účtu(registrací do projektu). Boinc gui vždycky úspěšně spadlo. Nakonec to vyřešil kboincspy.
Ale i když jsem se úspěšně připojil, tak se mi stejně nepovedlo stáhnout data a zahájit výpočet. Ani Rossety, ani žádného jiného projektu
Po dvou dnech marných pokusů a hledání na internetu jsem se přestal trápit a zadal
emerge -C boinc kboincspy
Bohužel ani v tomto blogu jsem se nedozvěděl, jak pokračovat po instalaci a kde jsem asi udělal chybu. Je tady někdo, kdo boinc na Gentoo používá?
/etc/init.d/boinc-client start, pak spustíš manager a pomocí menu (Tools - Attach to project) se připojíš k nějaké úloze.
K projektu jsem se přihlásil, ale tím to skončilo. Nestáhl se žádný program pro výpočet, ani data. Fakt jsme strávil dva dny tím, že jsem na webu hledal co a jak, ale všude to jen nainstalují a pak to funguje. U mě to tak nebylo
Za tři měsíce se mohlo dost změnit (v ebuildu je teď nová verze), třeba to možná zase někdy zkusím.
apt-get install boinc-client boinc-manager
a vieme vyhradit pre dany proces maximalne dajme tomu 30% ?
to znamena, ze aj ked by mohol proces vyuzivat vykon na 100%, chcel by som ho obmedzit, aby sa procak neupiekol a ventilator neutrhol 
nice -n19, ale to je trochu něco jinýho.
Jinak samozřejmě nice -n19, ale to je trochu něco jinýho.Trochu. Možná trochu víc. Skoro bych řekl, že to udělá něco úplně jiného

Jsem se koukal jenom přes eix a neměl jsem ho aktualizovanej.Mrkni se na
eix-sync.
Co se týče diskového prostoru, mají stažená data minimální velikost a kdyby někomu i stažené množství dat vadilo, lze jej omezit dle vlastních nastavení.hm, lze sice dát limit na zabíraný prostor, ale když bude příliš nízký, projekt prostě nebude moci počítat, takže formulace "lze jej omezit dle vlastních nastavení" je silně zavádějící ...
Co se týče zpomalení systému - prakticky k žádnému nedochází. Program může využítat procesor systému dle nastavení uživatele a i když jej využívá na 100%, nezpomaluje jakkoliv běh systému.a co RAM? nehledě na to, že na některých systémech u některých věcí (hry ...) nemám příliš dobré zkušenosti s plynulostí, pokud na pozadí něco běží, byť se to liší o 19 nice úrovní ...
Zbytek může využít BOINC a dát tak svému uživateli alespoň pocit, že energie, kterou spotřeboval na svůj běh, byla využita k něčemu prospěšnému.o rozdílu mezi spotřebou v idle a naplno se tu již psalo ...
Druhá nevýhoda je, že stažený klient je kompilován pouze pro 32-bitové procesory a oficiální verze pro 64bity neexistuje. Spuštěný klient tedy nebude běžet na x86_64 Linuxu v nativním 64bitovém módu. ... BOINC totiž zde tvoří pouze jakési rozhraní, které si stáhne specializovanou aplikaci pro dané výpočty a ta potom běží na počítači (ty již bohužel většinou GNU/GPL nejsou a nejsou ani 64bitové).nějak nerozumím tomu, proč je tak důležité[*] mít řídící aplikaci, která potřebuje minimum procesorového času, nativní, zatímco u výpočetních aplikací se nativitě cíleně vyhneme ... vzhledem k tomu, že pro nemalou část výpočtů je 64bit kód významně efektivnější, přijde mi to poněkud úchylné což takhle zmínit mechanismus "anonymous platform" a že při troše štěstí se u takového SETI@home dá dobrat k 64bit binárkám, případně které projekty 64bit podporují přímo (tuším například LHC@home), než záměrně tuto cestu uzavírat? (a což teprv x86 nekompatibilní systémy ...) [*] ok, velkým argumentem je GTK vzhled, ó, super - a kolik času je potřeba v aplikaci trávit k naklikání projektů, to se nedá tu chvilku přežít? co takhle možnost command-line only? a nač tak jásat nad GTK, Qt nemá právo na život, co kboincspy?
Pokud se někdo rozhodne pro kompilaci 64bitové aplikace, která se jako 64bitová i hlásí, pak se jeho výběr projektů opravdu značně zúží. Zrovna SETI@home mi jako příliš přínosné nepřipadá a LHC@home je většinu doby bez práce. S jinými platformami to pak bude ještě na delší dobu, než je začnou podporovat binárními aplikacemi.
Tiskni
Sdílej: