Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Ano, uznávám, pomalu, ale jistě to na mém blogu vyhnívá... hlavně kvůli nedostatku času a nápadů, co si budeme povídat :-/ No a jelikož se většina mých zápisků v poslední době čím dál tím více odchylovala od zaměření ABC Linuxu, rozhodl jsem se založit tématicky volný blog Letters from Earth, na který jsem zároveň přesunul zápisky odsud za poslední půlrok.
FuxBlog budiž tedy nadále ryze technickým blogem se zaměřením na IT. Snad na něj budu mít čas...
Heslo "Počítejte s námi" by mohlo být dobrým sloganem pro nějaké hnutí odporu, o nic takového ale nejde. BOINC je název klienta pro distribuované výpočty, které může provádět každý uživatel až doma ... @home.
BOINC: agitace
Zúčastnit se může každý, kdo má doma počítač a alespoň základní povědomí o jeho ovládání. Stačí pouze nainstalovat klienta BOINC, přes něj se připojit k některému z řady projektů. Kterého konkrétně se kdo zúčastní je pouze na jeho osobních preferencích - někdo rád chytá mimozemšťany (SETI@home) nebo se rozhlíží po pulsarech (Einstein@home), někdo předpovídá počasí (Climateprediction.net), jiný zase rád zkoumá bílkoviny (Rosetta@home). Zkrátka snad každý si vybere něco, v čem by se mohl angažovat.
Klasická otázka by mohla být: Ale proč? Odpověď: Proč ne? Co se týče diskového prostoru, mají stažená data minimální velikost a kdyby někomu i stažené množství dat vadilo, lze jej omezit dle vlastních nastavení. Co se týče zpomalení systému - prakticky k žádnému nedochází. Program může využítat procesor systému dle nastavení uživatele a i když jej využívá na 100%, nezpomaluje jakkoliv běh systému. Jakékoliv zvýšené zátěži se BOINC přizpůsobí a příslušně se uskromní, takže může na pozadí systému běžet celý den, aniž by svého uživatele omezoval.
Stále by se mohlo ozývat ono: Proč to? Odpovědí je stále: Proč ne? V současné době a při současných výkonech počítačů dochází k tomu, že pokud není počítač skutečně intenzívně využíván na náročné úkony, dochází k tomu, že stráví 99% svého času nečinností. Surfování po internetu, psaní dokumentů, programování, poslech hudby - každá z těchto činností využije jen zlomek výpočetní síly počítače. Zbytek může využít BOINC a dát tak svému uživateli alespoň pocit, že energie, kterou spotřeboval na svůj běh, byla využita k něčemu prospěšnému.
A protože člověk je tvor soutěživý a rád se porovnává s jinými, jako doplnění jsou za spočítaná data udělovány kredity, takže se lze porovnávat s jinými uživateli, uživatelé se sdružují do týmů, které spolu soutěží a každý z týmů může mít ještě své vlastní minitýmy, jimž lze pomoci svou troškou kreditů...
BOINC: Stažení a instalace
Klienta BOINC lze stáhnout z těchto stránek. Jméno staženého souboru bude na Linuxu vypadat nějak takto: boinc_5.8.17_i686-pc-linux-gnu.sh
. Jedná se o samorozbalovací archiv, který lze spustit příkazem
sh boinc_5.8.17_i686-pc-linux-gnu.sh
a v adresáři s archivem se objeví složka BOINC
, ve které je BOINC rozbalen a automaticky jsou upraveny soubory run_client
a run_manager
na spouštění z tohoto adresáře. Chceme-li tedy mít BOINC v adresáři ~/.boinc
, je vhodné nechat archiv rozbalit až v této složce. Klient BOINC se pak spustí příkazem ./run_manager
.
To by byla jednoduchá cesta. Její nevýhody jsou dvě - po stažení zkompilovaného klienta BOINC získáte program, který je staticky linkovaný a pokud používáte jiné GTK téma než je výchozí, bude s ním vypadat velmi podivně. Druhá nevýhoda je, že stažený klient je kompilován pouze pro 32-bitové procesory a oficiální verze pro 64bity neexistuje. Spuštěný klient tedy nebude běžet na x86_64 Linuxu v nativním 64bitovém módu.
BOINC: Stažení zdrojových kódů a jejich kompilace
Ačkoliv BOINC je vydán pod GNU/GPL, získat jeho zdrojové kódy je poněkud krkolomné. Kdo by předpokládal, že budou umístěny na stejné stránce jako binární balíčky, bude překvapen a čeká jej ještě slušné proklikávání až k této stránce, kde nakonec ale stejně zjistí, že ke stažení zdrojových kódů je třeba cvs
. To je opět poměrně nepříjemné, neboť při jeho použití čeká uživatele stažení dat o velikosti kolem 45MB namísto 13MB, na které by vyšel archiv se sbalenými zdrojovými kódy. Kdo je ale odhodlán stahování risknout, může zadat
cvs -d :pserver:anonymous:@alien.ssl.berkeley.edu:/home/cvs/cvsroot checkout boinc
pro stažení aktuálních zdrojových kódů BOINC nebo ještě lépe
cvs -d :pserver:anonymous:@alien.ssl.berkeley.edu:/home/cvs/cvsroot checkout -r boinc_core_release_5_9_3 boinc
pro stažení dokončených zdrojových kódů poslední verze. Parametr -r boinc_core_release_5_9_3
zde udává CVS tag zdrojových kódů. Ten lze zjistit zde z vysunovacího menu za textem "Show only files with tag:". Je zřejmě vhodné upozornit, že takto stažené kódy, respektive výsledek z nich získaný nemusí být příliš stabilní.
Před kompilací je třeba ještě spustit v adresáři se zdrojovými kódy příkaz
./_autosetup
který vytvoří soubor configure
. Konfiguraci před kompilací pak je třeba na strojích se 64bitovými distribucemi provést příkazem
./configure --enable-bitness=64 --enable-unicode --enable-server --enable-client --build=i686-pc-linux-gnu
Tento příkaz obsahuje dva zdánlivě si protiřečící parametry:
--enable-bitness=64
a
--build=i686-pc-linux-gnu
Jeden udává, že má být zkompilována 64bitová verze klienta a druhý tvrdí, že sestavení se má provést pro architekturu i686. Tyto dva parametry ošetří jeden z problémů BOINC, respektive jeden z problémů projektů, které jej využívají - a to absenci 64bitových programů pro výpočty. BOINC totiž zde tvoří pouze jakési rozhraní, které si stáhne specializovanou aplikaci pro dané výpočty a ta potom běží na počítači (ty již bohužel většinou GNU/GPL nejsou a nejsou ani 64bitové). Pokud se BOINC přihlásí jako x86_64-unknown-linux-gnu (pri vynechání parametru --build=
) nebo jako x86_64-pc-linux-gnu (při použití parametru --build=x86_64-pc-linux-gnu
), server nerozezná architekturu klienta a neodešle nic. S použitými parametry ale dojde k sestavení 64bitového klienta, který se serveru jeví jako jeho známý i686-pc-linux-gnu.
Nyní již schází pouze
make
Pokud kompilace selže s hláškou ve smyslu "v souboru sg_DlgPreferences.cpp je použita neznámá třída Wrap", pak stačí jen tento soubor upravit (je v /clientgui) a všechny řádky s obsahem podobným jako:
itemStaticText16->Wrap(250);
zakomentovat přidáním dvou lomítek na jejich začátek.
// itemStaticText16->Wrap(250);
Nyní stačí zopakovat
make
a vše by mělo proběhnout v pořádku. Výsledkem jsou pak soubory boinc_5.9.3_i686-pc-linux-gnu.sh
a boinc_5.9.3_i686-pc-linux-gnu_debug.sh
v adresáři sea. Jejich použití je pak shodné s oficiálně dodávanými balíčky.
Pro porovnání přidávám ještě screenshot oficiální verze a vlastního kompilátu. Vzhled je diametrálne odlišný kvůli použití vlastního GTK schématu, navíc jsou samozrejmě nové vlastnosti. Zkompilovaná verze 5.9.3 vykazuje dobrou stabilitu, bez problémů přijímá vlastní GTK schéma a má nové volby nastavení. Pouze pokud se klepne myškou na řádek s titulky sloupců v okně aplikace, spadne.
Update (20.4.2007)
Zdá se, že dochází k menší rekonstrukci stránek BOINC. Některé výše uvedené odkazy, ačkoliv se na ně lze dostat z textu, nejsou přístupné z odkazů na http://boinc.berkeley.edu. Při pokusu o stažení zdrojových kódů se při proklikávání stránkami lze dostat na nově vytvořenou sekci http://boinc.berkeley.edu/trac/. Zde lze zdrojové kódy stáhnout ze sekce Browse source -> Tags -> zvolená verze BOINC (pro aktuální verzi 5.9.3 tedy sem). Nově byla přidána možnost stažení zdrojových kódů v ZIP archivu (do 15MB), není již tedy nutné CVS.
Tiskni
Sdílej:
Asi tak před třemi měsíci jsem měl dobrou vůli to zkusit. Instalace na Gentoo proběhla v pohodě, ale pak začalo tápání. Nejprve se GUI nedařilo napojit na běžící BOINC. Nakonec jsem našel, že si mám nastavit heslo v nějakém textovém souboru.
Pak jsem měl problémy se založením účtu(registrací do projektu). Boinc gui vždycky úspěšně spadlo. Nakonec to vyřešil kboincspy.
Ale i když jsem se úspěšně připojil, tak se mi stejně nepovedlo stáhnout data a zahájit výpočet. Ani Rossety, ani žádného jiného projektu
Po dvou dnech marných pokusů a hledání na internetu jsem se přestal trápit a zadal
emerge -C boinc kboincspy
Bohužel ani v tomto blogu jsem se nedozvěděl, jak pokračovat po instalaci a kde jsem asi udělal chybu. Je tady někdo, kdo boinc na Gentoo používá?
/etc/init.d/boinc-client start
, pak spustíš manager a pomocí menu (Tools - Attach to project) se připojíš k nějaké úloze.
apt-get install boinc-client boinc-manager
a vieme vyhradit pre dany proces maximalne dajme tomu 30% ?
to znamena, ze aj ked by mohol proces vyuzivat vykon na 100%, chcel by som ho obmedzit, aby sa procak neupiekol a ventilator neutrhol
nice -n19
, ale to je trochu něco jinýho.
Jinak samozřejmě nice -n19, ale to je trochu něco jinýho.Trochu. Možná trochu víc. Skoro bych řekl, že to udělá něco úplně jiného
Jsem se koukal jenom přes eix a neměl jsem ho aktualizovanej.Mrkni se na
eix-sync
.
Co se týče diskového prostoru, mají stažená data minimální velikost a kdyby někomu i stažené množství dat vadilo, lze jej omezit dle vlastních nastavení.hm, lze sice dát limit na zabíraný prostor, ale když bude příliš nízký, projekt prostě nebude moci počítat, takže formulace "lze jej omezit dle vlastních nastavení" je silně zavádějící ...
Co se týče zpomalení systému - prakticky k žádnému nedochází. Program může využítat procesor systému dle nastavení uživatele a i když jej využívá na 100%, nezpomaluje jakkoliv běh systému.a co RAM? nehledě na to, že na některých systémech u některých věcí (hry ...) nemám příliš dobré zkušenosti s plynulostí, pokud na pozadí něco běží, byť se to liší o 19 nice úrovní ...
Zbytek může využít BOINC a dát tak svému uživateli alespoň pocit, že energie, kterou spotřeboval na svůj běh, byla využita k něčemu prospěšnému.o rozdílu mezi spotřebou v idle a naplno se tu již psalo ...
Druhá nevýhoda je, že stažený klient je kompilován pouze pro 32-bitové procesory a oficiální verze pro 64bity neexistuje. Spuštěný klient tedy nebude běžet na x86_64 Linuxu v nativním 64bitovém módu. ... BOINC totiž zde tvoří pouze jakési rozhraní, které si stáhne specializovanou aplikaci pro dané výpočty a ta potom běží na počítači (ty již bohužel většinou GNU/GPL nejsou a nejsou ani 64bitové).nějak nerozumím tomu, proč je tak důležité[*] mít řídící aplikaci, která potřebuje minimum procesorového času, nativní, zatímco u výpočetních aplikací se nativitě cíleně vyhneme ... vzhledem k tomu, že pro nemalou část výpočtů je 64bit kód významně efektivnější, přijde mi to poněkud úchylné což takhle zmínit mechanismus "anonymous platform" a že při troše štěstí se u takového SETI@home dá dobrat k 64bit binárkám, případně které projekty 64bit podporují přímo (tuším například LHC@home), než záměrně tuto cestu uzavírat? (a což teprv x86 nekompatibilní systémy ...) [*] ok, velkým argumentem je GTK vzhled, ó, super - a kolik času je potřeba v aplikaci trávit k naklikání projektů, to se nedá tu chvilku přežít? co takhle možnost command-line only? a nač tak jásat nad GTK, Qt nemá právo na život, co kboincspy?