GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 16.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.12 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.13. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies. Odstraněn byl souborový systém ReiserFS.
19. ledna 2038 přeteče hodnota time_t na 32bitových systémech, na vyřešení problému roku 2038 (Y2K38) tedy zbývá 13 let. Např. Debian v uplynulém roce přešel na 64bitový čas. Bernhard Wiedemann z openSUSE sdílí chyby v sestavení rozšířeného softwaru.
Byla vydána druhá opravná verze 21.2 v dubnu loňského roku vydané verze 21 multimediálního centra Kodi (dříve XBMC, Wikipedie) s kódovým označením Omega.
TikTok ve Spojených státech v sobotu večer místního času přerušil činnost. Uživatelé čínskou firmou vlastněné sociální sítě dostali zprávu, že aplikaci kvůli zákazu nelze používat. TikTok je momentálně nedostupný v obchodech s aplikacemi Google Play a App Store. Podle zákona přijatého loni a potvrzeného v pátek soudem měla platforma do dneška přerušit spojení se svou mateřskou společností ByteDance, která sídlí v Číně, nebo činnost v
… více »Wings 3D, tj. open source 3D modelovací program naprogramovaný v programovacím jazyce Erlang zaměřený na modelování pomocí subdivision a inspirovaný programy Nendo a Mirai od Izware, byl vydán v nové opravné verzi 2.4.1. Ke stažení již také ve formátu Flatpak z Flathubu.
Webový prohlížeč Dillo byl vydán ve verzi 3.2.0. Přidává podporu vzorců v SVG, obrázků ve WebP, změny velikosti stránky či možností posouvání. Nedávno oslavil 25. výročí vzniku.
Hra Mini Thief je na Steamu zdarma napořád, když aktivaci provedete do 24. ledna do 19.00 [ProtonDB].
Certifikační autorita Let's Encrypt oznámila, že bude volitelně nabízet krátkodobé certifikáty s šestidenní platností a navíc s možností vystavit je na IP adresu. Zvolit typ certifikátu bude možné v certifikačním profilu ACME.
Herní konzole Nintendo Switch 2 byla oficiálně potvrzena. Vyjde letos. Trailer na YouTube. Více ve středu 2. dubna na Nintendo Direct.
WD Elements Desktop 10TB u zeleného uřvaného chrchla stojí 6500Kč a obsahuje v sobě WD „white“ což je podle lidí, co to zkoumali, z HW i firmware hlediska až na nepodstatnou drobnost identický disk jako WD Red. Co jiného by tam také dali, WD Red je v zásadě nejlowendovější disk který v současnosti WD pro OEM trh vyrábí. WD Green už dlouho není a WD Blue už jen „dojíždí“ v nízkých kapacitách a je nahrazován WD Blue SSD. 10TB WD Red stojí 9000Kč.
AMD dnes uvedlo první 32 jádrový procesor pro pracovní stanice- Threadripper 2990WX. Procesory pro běžné smrtelníky, Ryzeny, jsou v současné generaci osmijádrové. Spekuluje se, že příští generace Ryzenů bude 12 nebo 16 jádrová. Intel se chtě nechtě musí do této hry zapojit a počty jader navyšuje i za cenu docela hektických změn na poslední chvíli způsobujících nemalé potíže (procesory pro X299 měly mít původně méně jader a tím i menší spotřebu a desky kvůli tomu mají poddimenzované VRM). Protože čím víc jader, tím víc Adidas. Nebo tak něco.
Stará NASka praská ve švech. Disky v ní jsou téměř 5 let staré a jsou v RAID5. Hodně blbá kombinace. Navíc na začátku jsem učinil pár nepříliš šťastných rozhodnutí ohledně rozdělení, které mě nyní iritují. Část vyhrazená pro raw iSCSI je příliš malá takže se mezi ostatními daty válejí obří iSCSI soubory a podobně. Ostatně neznám nikoho, kdo měl v tomto směru dobrý odhad, pominu-li šťastlivce, kteří si můžou dovolit mít všechno na jednom svazku. Teoreticky by se daly udělat nějaké shrinky/expandy/přesuny... jenže mě se do experimentů na 7 TiB svazku, navíc z větší části nezálohovaném, příliš nechce.
Po dlouhé době tady mám opět dostatečně zajímavý počítač, který stojí za otestování. Dvouprocesorový stroj jsem tady sice už měl. Za čtyři a tři čtvrtě roku se toho ovšem dost změnilo. Nebo ne? Počet jader se jen zdvojnásobil, IPC trochu stouplo. Nejzásadnější změnou pro víceprocesorové sestavy je přemístění řadiče paměti do procesoru. Tím vzniká taková NUMA v malém měřítku (přístup k lokální paměti je o 20 % rychlejší) a Linux se opravdu dle numactl podle toho chová. Poslední změnou je, že v roce 2008 se dala pořídit dvouprocesorová pracovní stanice s 16GiB paměti za sto tisíc. Dnes to stoji čtvrt milionu. Pravda- je v ní 128 GiB ale to není o nic větší overkill, než 16 GiB před pěti léty. Pojďme se tedy podívat, jak se změnila situace v praxi.
Po roce se mi do ruky zase dostal zajímavý procesor, který myslím stojí za otestování. Oproti minulému měření se jedná o nárůst o dvě jádra a dva paměťové kanály a to by mohlo přinést nějaké zajímavé výsledky.
Tento zápisek volně navazuje na víc jak dva roky starý (ten čas ale letí...) článek Škálování quadcore při kompilaci jádra. Nevím kdy přesně v jádře přibyla volba pro hotplugování procesorů, každopádně nyní tam je a to nám umožňuje snadno emulovat počítač s méně jádry a docílit tím přesnějšího srovnání. Z hlediska CPU se změnilo za ty dva roky poměrně málo- stále zde máme čtyřjádrové procesory, frekvence se nehla ani o píď a zlepšení v architektuře nejsou ani na straně intelu (Nahalem) ani AMD (novější Phenomy) ničím, kvůli čemu by musel člověk sbírat čelist z podlahy. Snad jen servery s 2x čtyřjádrovými procesory jsou nyní častějším jevem, na desktopu to je ale relativně vzácnost.
Správa paměti v Mac OS se dost liší od Windows, Linuxu nebo dokonce BSD a současně se dost obtížně shánějí relevantní informace na toto téma. Myslím, že tedy bude užitečné shrnout ve zkratce známá fakta a současně tím třeba i vyvrátit několik mýtů, kterými je celá záležitost opletena.
Byl jsem požádán abych udělal jednoduchý test GCD, ze kerého by bylo poznat jak se to v reálu chová, jaký to má overhead a podobně.
OpenCL (Open Computing Language) je frameworkem pro psaní výpočetních jader aplikací určených pro běh v heterogenním prostředí (CPU, GPU, akcelerační karty např. s Cell procesory, nVidia Tesla, …). Už z toho je patrné, že se ve skutečnosti rozhodně NEjedná o CUDA v bledě modrém s fialovými puntíky, ačkoliv by se to mohlo na základě informací, které prezentuje o této technologii Apple, zdát. Šíře záběru je podstatně větší a díky otevřenosti přináší naději na sjednocení kódu pro různá zařízení poskytující výpočetní výkon. OpenCL má ambice stát se v tomto odvětvítím, čím je OpenGL pro 3D grafiku.
Nejdříve si vyjasněme, co to je MTBF. Táto hodnota je nějak definovaná, ale každému musí být zřejmé, že takto se to v praxi nedá změřit. Jak se to tedy dělá ve skutečnosti? Vysvětlíme si to na příkladu lidí, tam to bude hezky názorné :–] MTBF je 1/úmrtnost v období s konstantní úmrtnosti. Podle demografikých dat je tímto obdobím u člověka 2-39 let. V tomto věkovém rozpětí umírá v ČR ročně zhruba 1 člověk z tisíce. MTBF človka je tedy 1000 let.
S napsáním posledního dílu jsem vyčkávalabych mohl napsat zkušenosti z delší doby používání systému. Dnes bude řeč o stabilitě, rychlosti, vyhnívání, SP1 a o tom, jak Microsoft uzavírá lidi do světa svých technologií a formátů. Začneme ale jednou historkou ze série "neuvěřitelné příběhy".
Kolem omezení velikosti paměti, kterou je schopen adresovat procesor a čipová sada, kolik z toho je k dispozici v operačním systému a kolik paměti může používat proces panuje značný chaos. Nejlépe to je vidět na, periodicky opakujících se, otázkách typu "mám v počítači 4 GiB paměti a systém vidí jen 3,5 GiB" a bohužel i v odpovědích na tyto otázky.
Dnešní díl se věnuje se technologii superfetch, správě procesů a sledování výkonu systému. Nudu a šeď těchto témat jsem se pokusil vyvážit nadstandardním počtem obrázku… a také tím, že vám už dopředu prozradím, že Vista to tentokrát docela nekompromisně vyhrála. Bez bulvarizace úvodníku to v dnešním světě asi nejde
Tématem dnešního zápisku (to se řekne dnešního, research trval přes týden...) bude kryptografie, použitelnost dualheadu a shell. Takže azbestové spoďáry nasadit a jdeme na to!
Dnes se podíváme na některé praktické stránky používání operačního systému. Nebojte se, život mě ještě neomrzel, takže do hodnocení zda je lepší konqueror, nautilus či explorer se pouštět nebudu. Raději se budu věnovat alespoň trochu racionálně a objektivně hodnotitelným funkcím.
Slíbil jsem, že půjdeme více pod pokličku, tak se do toho pustíme. Řeknu vám, že někdy na té pokličce leží pořádné závaží a dostat se do hrnce je značně obtížne. Dnes se pokusíme zjistit co se v Redmondovic rodince kuchti v hrnci s nápisem paměť procesu a také v malém rendlíku s nápisem csrss.exe.
Systém je nainstalovaný, záplaty jsou staženy. Nýní už nás čekají jen samá pozitiva a sociální jistoty. Nebo ne?
Vista byla vypuštěna do světa zhruba před rokem. Období hájení má už tedy dávno za sebou. Rozhodl jsem se dát ji šanci. Srovnání s Linuxem se nebudu vyhýbat, právě naopak. Po každé kapitolce bude hodnocení jako ve škole. Budu se snažit zachovat objektivitu ovšem z pohledu zkušenějšího uživatele. Budu uvádět také váhu, kterou dané kategorii přikládám. To je samozřejmě velmi subjektivní věc. Na konci seriálu bude ke stažení tabulka s možností nastavit si vlastní váhy a upravit je tak, aby váš oblíbený systém zvítězil
Dobý den, dejte mi prosím Windows Vista Home Basic OEM. Samozřejmě, zde je váš software. Vyčkejte chvíli, doklad na -300Kč už se tiskne. Přejete si za tuto částku něco nakoupit nebo vám ji máme vyplatit? Že je tento scénář nemožný? V této podobě asi ano ale v mírně maskované podobě se s ním můžete setkat.
Vítejte ve třetím dílu seriálu věnujicímu se srovnávání výkonu 32bit a 64bit verzí aplikací a knihoven. Tentokráte bude měřena rychlost komprimace audia do mp3, ogg/vorbis a flac. Jako v každé části se i dnes pokusím propašovat nějaké výsledky zrychlení díky quadcore procesoru.
Toto je pokračování seriálu o srovnání výkonu 64bit a 32bit aplikací aplikací na platformě x86_64. Předchozí díl se věnoval přehrávání videa v nejruznějších formátech. Pokud jste jej nečetli tak doporučuji alespoň zběžně projiít úvodní odstavce s popisem metodiky. Tento díl se bude věnovat kompresi.
V předchozím dílu seriálu jsem se pokusil srovnat výkon při přehráváni videa pomocí 32bit a 64bit kodeků. Přišlo mi více dotazů na téma 32bit mplayeru a kodeků v 64bit linuxu než na původní téma článku. Dovolím si tedy menší odbočku od tématu seriálu abych ukázal jak si na 64bit systému vyrobit 32bit binárky a knihovny.
Kódování a dekódování videa jsou často kladené jako příjklady toho, že 64bit aplikace mohou být pomalejší než jejich 32bit protějšky. Důvodem není to, že by se 64bit režim pro tyto aplikace vyloženě nehodil. Problém je v optimalizaci existujících kodeků. Léty optimalizované algoritmy napsané v 32bit assembleru nelze snadno použít ani přepsat. Změnila se v tomto směru již situace nebo tento problém stále přetrvává?
Předně bych se chtěl omluvit za trochu bulvární nadpis. Řeč nebude ani tak o kynutí jádra nýbrž o postupném bobtnání samotných aplikací.
V eacceleratoru je nejaký bug, který občas (jednou za dva měsíce v průměru) způsobí zacyklení apache na jednom z naších serverů. Charakterizuje se to tím, že když se sekne jeden tak jdou automaticky do kolen všechny httpd procesy. Podezřívám deadlock na nějakém zamku s aktivním čekáním.
Tento zápis navazuje na Škálování quadcore při kompilaci jádra. Akce prováděne při instalaci software v Gentoo se od překladu jádra značně liší- zdrojáky je třeba stáhnout, rozbalit, opatchovat, nakonfigurovat a po kompilaci ještě nainstalovat a/nebo vytvořit balíček.
V podstatě nic Nevěřítete? Při reorganizaci dat na disku jsem se rozhodl převést jednu partition z reiserfs na NTFS. Ve windows jsem tedy udelal quickformat. Jaké bylo mé překvapení, když po nabootvoání do linuxu (s původnim fstabem) jsem uvidel původní obsah oné partition jako kdyby se nic nestalo.
Cílem tohoto zápisu je ukázat jak škáluje Q6600 při kompilaci kernelu. Obsahuje i odhad frekvence E6600 aby se v této úloze vyrovnalo Q6600.
Doposud jsem nevěděl jak vypadá takové čisté nefalšované zoufalství. Ani jak by se dalo nějak expresivně vyjádřit. Nyní už ano. Po několika dnech testů a ladění serveru, který běží pár hodin bez problému a pak v náhodném čase a bez náznaku potíží či nejaké podobnosti v logu vyčerpá apache veškerou paměť (2GB během tří vteřin) a posléze i celý swap (1GB během 20 vteřin) a pak už reaguje jen na ping a na tlačítko reset. Nyní už to vím. Zoufalství se dá vyjádřit následujícím skriptem:
Toto je pohádka o hloupém Honzovi, který začal vydělávat tolik, že kašle na princeznu i s její půlkou království. O vlkovi, který má stále čistý počítač když instaluje podezřelé programy z internetu jako na běžícím pásu. O Budulínkovi, kterému už nehrozí skolióza. Především ale o Karkulce a hajném, který ji hrdinně zachránil.
Pohadka o tom, proc je progresivni zdaneni lepsi nebo dokonce nutne ma mnoho podob. V zakladnich rysech jsou ale vsechny stejne- po hlubsi uvaze je to cele... proste jen pohadkou pro naivni deti.
Hackles tu, Hackles tam, Hackles kam se na ABClinuxu podívám. Neni to ale zdaleka jediný komix s podobnou tématikou. A dle mého(!!!) názoru není ani nejlepší
Objednal jsem si MAX Pro InternetBanking od Poštovní Spořitelny protože jsem věděl že funguje obstojně i ve Firefoxu. Vše proběhlo hladce, po par dnech jsem dostal obálku s instrukcemi atd.