Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
Tento zápisek volně navazuje na víc jak dva roky starý (ten čas ale letí...) článek Škálování quadcore při kompilaci jádra. Nevím kdy přesně v jádře přibyla volba pro hotplugování procesorů, každopádně nyní tam je a to nám umožňuje snadno emulovat počítač s méně jádry a docílit tím přesnějšího srovnání. Z hlediska CPU se změnilo za ty dva roky poměrně málo- stále zde máme čtyřjádrové procesory, frekvence se nehla ani o píď a zlepšení v architektuře nejsou ani na straně intelu (Nahalem) ani AMD (novější Phenomy) ničím, kvůli čemu by musel člověk sbírat čelist z podlahy. Snad jen servery s 2x čtyřjádrovými procesory jsou nyní častějším jevem, na desktopu to je ale relativně vzácnost.
2x X5482 (3.2 GHz), tyto procesory jsou více známy pod názvem Core 2 Extreme QX9775, protože pod tímto značením se prodávaly v Intel SkullTrail sestavách, 16 GiB DDR2 800 MHz FB DIMM
Jádro 2.6.31.5, vanilkové. gcc 4.3.4
Metodika se od minula nijak nezměnila akorát jsem neměřil kompilaci jádra se všemi volbami, neboť časy byly příliš dlouhé a já potřeboval provést spoustu měření. Použil jsem tedy .config jádra, které běžně používám. Pro simulaci počítače s méně jádry jsem použil "hotplug"
echo 0 > /sys/devices/system/cpu/cpuN/online //místo N se dosadí číslo jádra
kernel z něho odmigruje všechny procesy, zamorduje příslušné kernel thready a snad i přepne do nějakého úsporného režimu. Pro systém dané jádro přestane existovat, není ani v /proc/cpuinfo. Starší metodou je předání jádru parametru maxcpus při bootu a ještě starší omezení počtu procesorů v .config. Ne-SMP jádra, tedy s efektivnějšími implementacemi některých zámků, se už dneska v žádné distribuci nevyskytují ale ta volba v konfiguraci jádra stále je. Záměrně jsem tedy vynechal měření "jednojádra".

graf říká vše
Opticky se zdá, že osmijádro oproti čtyřjádru nedává výrazně lepší výsledky ale je to jen optický klam, osmijádo zvládne kompilaci 1.87x rychleji. Celkově vzato kompilace jádra škáluje velmi pěkně. Docela by mě zajímalo, jak by vypadala situace na i7 procesoru s aktivovaným hyperthreadingem.
Zajimavé poznatky přináší ješte hodnota user+sys, jinými sklovy kolik času procesory skutečně "odedřou". ta roste z 317 vteřin při -j1 lineárně k 350 při -j16. Jinými slovy o celých 33 vteřin práce procesoru příjdeme kvůli tomu, že se procesy točí ve spinlocku, počítají pomaleji kvuli tahanici o paměťovou sběrnici a L2 cache.
Pokud od rána do večera neděláte nic jiného, než že kompilujete jádo, tak běžte pro osmijádrový počítač. Pozor, tento test říká právě to a nic jiného. Vyvozování jakýchkoliv dalších závěrů jen na vlastní nebezpečí.
Tiskni
Sdílej:
Ale pěkné, je vidět, že pres make se dají věci pěkně paralelizovat.
S(N) = 1/((1 - P) + (P / N)), kde P je cast algoritmu, ktera musi bezet sekvencne a N je pocet procesoru.
problem je, ze P nemusi byt konstanta. hodnota P je dana vstupnimi daty. coz je vicemene intuitivni, ma cenu paralelizovat velke ukoly nez male. a taky a to je hlavni, jsou pripady kdy P je funkci N... coz meni vyzneni celeho ,,zakona'', i.e., jde dosahnout linearniho i super-linearniho zrychleni! to znamena, ze v nekterych pripadech jde treba na dvoujadrovem procesoru dosahnou 10x zrychleni.
na druhou stranu, v pripade parallelniho programovani je potreba prehodnotit cely pristup k navrhu algoritmu a programu... protoze zkusenosti ze sekvencnich algoritmu jsou v pripade parallelnich algoritmu vicemene k nicemu.
Ale tady asi ani to ne páč 10x zrychlení na dvoujádru to ned8 ani backpruning, to je něco naprosto z jine galaxie řekl bych
vysoké školství produkuje praxií nepolíbené teoretiky-idealisty:-]]
to je něco naprosto z jine galaxie řekl bychto je jasne... svuj notas jsem koupil od dvou ferengu pri ceste po gama-kvadrantu! puvodne jsem ho ani nechtel, ale nakonec jsem se nechal ukacat. :-]
Ale tady asi ani to ne páč 10x zrychlení na dvoujádru to ned8 ani backpruning,takze taky teoretik? v praxi lze dosahnout superlinearniho zrychleni i s ,,beznyma parallelnima'' programama. staci si uvedomit, ze realny program nepouziva jenom CPU... a nadesignovat pak experiment, kde vyjde desetinasobne zrychleni na dvoujadru je uz jenom otazka cviku a trochy praxe. ;-]
To není k smíchu s tím školstvím, já jsem také jeho produktem, vím o čem mluvím
Tak mi nějaký takový experiment vycházejiící z praxe na reálném hardware a ne z akademického myšlenkového pokusu ukaž. Už jsem viděl i pokus o naprosto vyumělkované vytvoření algoritmu, který sázel na to, že se jeho working set vejde do L2 procesorů při rozdělení na víc části ale jako celek ne. Teoreticky vysněný případ. V praxi byl zisk jen nějakých 60 % páč se nepočítalo s n-asociativitou cache v reálných procesorech takže docházelo k přecpání některých řádků a na tom to celé zvadlo.
To není k smíchu s tím školstvím, já jsem také jeho produktem, vím o čem mluvímja jsem se smal necemu uplne jinemu... :-]]
Tak mi nějaký takový experiment vycházejiící z praxe na reálném hardwarevezmi si nejaky program a do jeho vlaken si pridej parkrat volani sleep(). uvidis, jaky to bude mit vliv na skalovani. ted si vem ten program a misto volani sleep si tam domysli, cekani na diskove I/O, cekani na sit, atd. bohuzel, z jistych duvodu nemuzu byt konkretnejsi...
Tak tim jsi to zabil naprosto.to si jen myslis, nebo jsi to i zkousel? na I/O se musi cekat za vsech okolnosti v sekvencni i nesekvencni variante. jenomze v pripade nesekvencni varianty, zatimco jeden proces ceka na vyrizeni I/O, dalsi muze vyuzivat procesor. jeste bych mel dodat, ze aby to fungovalo (mimo amdahluv zakon) je potreba, aby pocet procesu byl vetsi nez procesoru.
Pořád to v tom nevidím.pointa je v tom, ze I/O se zacne chovat jako dalsi procesor. vezmi si jako trivialni pripad treba jednoprocesorovy stroj s dvema vlaknama, kdy se musi stridave cist a zpracovavat data... zatimco jedno vlakno cte data (nepotrebuje procesor), druhe pracuje... takze uloha skaluje i kdyz by vlastne nemela.
Což takhle ukázka, do kostry pthreads aplikace napasovat nejskou simulaci výpočtu a IO a počítadlo iterací... půl hodinky. Nebo alespoň odkaz na něco, co takhle krásně škáluje.zkus si to naprogramovat sam, hint jsem dal vys. ja uz jsem touto diskuzi zabil vic casu nez je zdravo. a taky diskuzi o tom, ze ten a ten priklad neni optimalni nebo ze neodpovida realite jsem si uzil uz vic nez dost.
pdflush), mohou běžet na volných procesorech, takže nejen že neubírají procesorový část uživateslkým procesům, ale ješte se ušetří režie přepínání úloh na procesoru (uložení a načtení všech registrů, prohozeni TSS+LDT a pod.).