Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Open source router Turris Omnia NG Wired je v prodeji. Jedná se o Turris Omnia NG bez Wi-Fi. Je připraven pro zamontování do racku.
Po roce se mi do ruky zase dostal zajímavý procesor, který myslím stojí za otestování. Oproti minulému měření se jedná o nárůst o dvě jádra a dva paměťové kanály a to by mohlo přinést nějaké zajímavé výsledky.
Tento zápisek volně navazuje na víc jak dva roky starý (ten čas ale letí...) článek Škálování quadcore při kompilaci jádra. Nevím kdy přesně v jádře přibyla volba pro hotplugování procesorů, každopádně nyní tam je a to nám umožňuje snadno emulovat počítač s méně jádry a docílit tím přesnějšího srovnání. Z hlediska CPU se změnilo za ty dva roky poměrně málo- stále zde máme čtyřjádrové procesory, frekvence se nehla ani o píď a zlepšení v architektuře nejsou ani na straně intelu (Nahalem) ani AMD (novější Phenomy) ničím, kvůli čemu by musel člověk sbírat čelist z podlahy. Snad jen servery s 2x čtyřjádrovými procesory jsou nyní častějším jevem, na desktopu to je ale relativně vzácnost.
Vítejte ve třetím dílu seriálu věnujicímu se srovnávání výkonu 32bit a 64bit verzí aplikací a knihoven. Tentokráte bude měřena rychlost komprimace audia do mp3, ogg/vorbis a flac. Jako v každé části se i dnes pokusím propašovat nějaké výsledky zrychlení díky quadcore procesoru.
Toto je pokračování seriálu o srovnání výkonu 64bit a 32bit aplikací aplikací na platformě x86_64. Předchozí díl se věnoval přehrávání videa v nejruznějších formátech. Pokud jste jej nečetli tak doporučuji alespoň zběžně projiít úvodní odstavce s popisem metodiky. Tento díl se bude věnovat kompresi.
V předchozím dílu seriálu jsem se pokusil srovnat výkon při přehráváni videa pomocí 32bit a 64bit kodeků. Přišlo mi více dotazů na téma 32bit mplayeru a kodeků v 64bit linuxu než na původní téma článku. Dovolím si tedy menší odbočku od tématu seriálu abych ukázal jak si na 64bit systému vyrobit 32bit binárky a knihovny.
Kódování a dekódování videa jsou často kladené jako příjklady toho, že 64bit aplikace mohou být pomalejší než jejich 32bit protějšky. Důvodem není to, že by se 64bit režim pro tyto aplikace vyloženě nehodil. Problém je v optimalizaci existujících kodeků. Léty optimalizované algoritmy napsané v 32bit assembleru nelze snadno použít ani přepsat. Změnila se v tomto směru již situace nebo tento problém stále přetrvává?
Předně bych se chtěl omluvit za trochu bulvární nadpis. Řeč nebude ani tak o kynutí jádra nýbrž o postupném bobtnání samotných aplikací.
V eacceleratoru je nejaký bug, který občas (jednou za dva měsíce v průměru) způsobí zacyklení apache na jednom z naších serverů. Charakterizuje se to tím, že když se sekne jeden tak jdou automaticky do kolen všechny httpd procesy. Podezřívám deadlock na nějakém zamku s aktivním čekáním.
Tento zápis navazuje na Škálování quadcore při kompilaci jádra. Akce prováděne při instalaci software v Gentoo se od překladu jádra značně liší- zdrojáky je třeba stáhnout, rozbalit, opatchovat, nakonfigurovat a po kompilaci ještě nainstalovat a/nebo vytvořit balíček.
V podstatě nic
Nevěřítete? Při reorganizaci dat na disku jsem se rozhodl převést jednu partition z reiserfs na NTFS. Ve windows jsem tedy udelal quickformat. Jaké bylo mé překvapení, když po nabootvoání do linuxu (s původnim fstabem) jsem uvidel původní obsah oné partition jako kdyby se nic nestalo.
Cílem tohoto zápisu je ukázat jak škáluje Q6600 při kompilaci kernelu. Obsahuje i odhad frekvence E6600 aby se v této úloze vyrovnalo Q6600.
Doposud jsem nevěděl jak vypadá takové čisté nefalšované zoufalství. Ani jak by se dalo nějak expresivně vyjádřit. Nyní už ano. Po několika dnech testů a ladění serveru, který běží pár hodin bez problému a pak v náhodném čase a bez náznaku potíží či nejaké podobnosti v logu vyčerpá apache veškerou paměť (2GB během tří vteřin) a posléze i celý swap (1GB během 20 vteřin) a pak už reaguje jen na ping a na tlačítko reset. Nyní už to vím. Zoufalství se dá vyjádřit následujícím skriptem:
) je prográmek s výstupem nápadně podobným výstupu free ale do volné paměti započítává navíc velikost reclaimable slab poolu což tam (nejen dle mého názoru) patří.
Pohadka o tom, proc je progresivni zdaneni lepsi nebo dokonce nutne ma mnoho podob. V zakladnich rysech jsou ale vsechny stejne- po hlubsi uvaze je to cele... proste jen pohadkou pro naivni deti.
Hackles tu, Hackles tam, Hackles kam se na ABClinuxu podívám. Neni to ale zdaleka jediný komix s podobnou tématikou. A dle mého(!!!) názoru není ani nejlepší