Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Po roce se mi do ruky zase dostal zajímavý procesor, který myslím stojí za otestování. Oproti minulému měření se jedná o nárůst o dvě jádra a dva paměťové kanály a to by mohlo přinést nějaké zajímavé výsledky.
Tento zápisek volně navazuje na víc jak dva roky starý (ten čas ale letí...) článek Škálování quadcore při kompilaci jádra. Nevím kdy přesně v jádře přibyla volba pro hotplugování procesorů, každopádně nyní tam je a to nám umožňuje snadno emulovat počítač s méně jádry a docílit tím přesnějšího srovnání. Z hlediska CPU se změnilo za ty dva roky poměrně málo- stále zde máme čtyřjádrové procesory, frekvence se nehla ani o píď a zlepšení v architektuře nejsou ani na straně intelu (Nahalem) ani AMD (novější Phenomy) ničím, kvůli čemu by musel člověk sbírat čelist z podlahy. Snad jen servery s 2x čtyřjádrovými procesory jsou nyní častějším jevem, na desktopu to je ale relativně vzácnost.
Vítejte ve třetím dílu seriálu věnujicímu se srovnávání výkonu 32bit a 64bit verzí aplikací a knihoven. Tentokráte bude měřena rychlost komprimace audia do mp3, ogg/vorbis a flac. Jako v každé části se i dnes pokusím propašovat nějaké výsledky zrychlení díky quadcore procesoru.
Toto je pokračování seriálu o srovnání výkonu 64bit a 32bit aplikací aplikací na platformě x86_64. Předchozí díl se věnoval přehrávání videa v nejruznějších formátech. Pokud jste jej nečetli tak doporučuji alespoň zběžně projiít úvodní odstavce s popisem metodiky. Tento díl se bude věnovat kompresi.
V předchozím dílu seriálu jsem se pokusil srovnat výkon při přehráváni videa pomocí 32bit a 64bit kodeků. Přišlo mi více dotazů na téma 32bit mplayeru a kodeků v 64bit linuxu než na původní téma článku. Dovolím si tedy menší odbočku od tématu seriálu abych ukázal jak si na 64bit systému vyrobit 32bit binárky a knihovny.
Kódování a dekódování videa jsou často kladené jako příjklady toho, že 64bit aplikace mohou být pomalejší než jejich 32bit protějšky. Důvodem není to, že by se 64bit režim pro tyto aplikace vyloženě nehodil. Problém je v optimalizaci existujících kodeků. Léty optimalizované algoritmy napsané v 32bit assembleru nelze snadno použít ani přepsat. Změnila se v tomto směru již situace nebo tento problém stále přetrvává?
Předně bych se chtěl omluvit za trochu bulvární nadpis. Řeč nebude ani tak o kynutí jádra nýbrž o postupném bobtnání samotných aplikací.
V eacceleratoru je nejaký bug, který občas (jednou za dva měsíce v průměru) způsobí zacyklení apache na jednom z naších serverů. Charakterizuje se to tím, že když se sekne jeden tak jdou automaticky do kolen všechny httpd procesy. Podezřívám deadlock na nějakém zamku s aktivním čekáním.
Tento zápis navazuje na Škálování quadcore při kompilaci jádra. Akce prováděne při instalaci software v Gentoo se od překladu jádra značně liší- zdrojáky je třeba stáhnout, rozbalit, opatchovat, nakonfigurovat a po kompilaci ještě nainstalovat a/nebo vytvořit balíček.
V podstatě nic Nevěřítete? Při reorganizaci dat na disku jsem se rozhodl převést jednu partition z reiserfs na NTFS. Ve windows jsem tedy udelal quickformat. Jaké bylo mé překvapení, když po nabootvoání do linuxu (s původnim fstabem) jsem uvidel původní obsah oné partition jako kdyby se nic nestalo.
Cílem tohoto zápisu je ukázat jak škáluje Q6600 při kompilaci kernelu. Obsahuje i odhad frekvence E6600 aby se v této úloze vyrovnalo Q6600.
Doposud jsem nevěděl jak vypadá takové čisté nefalšované zoufalství. Ani jak by se dalo nějak expresivně vyjádřit. Nyní už ano. Po několika dnech testů a ladění serveru, který běží pár hodin bez problému a pak v náhodném čase a bez náznaku potíží či nejaké podobnosti v logu vyčerpá apache veškerou paměť (2GB během tří vteřin) a posléze i celý swap (1GB během 20 vteřin) a pak už reaguje jen na ping a na tlačítko reset. Nyní už to vím. Zoufalství se dá vyjádřit následujícím skriptem:
Pohadka o tom, proc je progresivni zdaneni lepsi nebo dokonce nutne ma mnoho podob. V zakladnich rysech jsou ale vsechny stejne- po hlubsi uvaze je to cele... proste jen pohadkou pro naivni deti.
Hackles tu, Hackles tam, Hackles kam se na ABClinuxu podívám. Neni to ale zdaleka jediný komix s podobnou tématikou. A dle mého(!!!) názoru není ani nejlepší