Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Často programy alokují paměť a neuvolňují ji, protože by ji mohly potřebovat.Ale co jim brání ji uvolnit a alokovat až zase bude potřeba?
Na tohle by mohlo být fajn nějak říct jádru něco jako: "Tenhle blok dat můžeš kdykoliv zahodit, ale pokud to uděláš, nastav tento flag."To tam je a jmenuje se to madvise(). Když se to zavolá s MADV_WILLNEED, říká to jádru, že ta paměť bude brzy potřeba. Naopak MADV_DONTNEED říká opak. Bohužel to ale AFAIK nefunguje podle očekávání - MADV_WILLNEED jen vynutí přednačtení ze swapu nebo souboru, ale nemění prioritu stránek při pozdějším odswapovávání.
glibc
. malloc(100M) -> sbrk(100M). malloc(1M) -> sbrk(1M). free(100M) -> NIC (vrátit původní brk nejde, protože uvolnovaná paměť není na konci). Novější malloc knihovny vůbec brk() nepoužívají, a velké bloky spravují přes mmap/munmap(), takže tento problém nehrozí. Trvalé postupné kynutí ale asi bude opravdu způsobeno leakováním samotné aplikace.
A nakonec problém nejzákeřnější. Co když nejaká aplikace klade kukaččí vejce do jiné? Zní to sice divně ale v linuxu je to běžné. Aplikace s GUI např. využívají zdroje Xserveru. V tomto případě je řešením utilitka xrestop ale pro každý takový případ musí být jiná utilita, žádné obecné řešení existovat nemůže.No můžu tu aplikaci ukončit. A budu mít k dispozici údaje od jednotlivých procesů před a po. Snad by z toho šlo taky něco vidět.
Tiskni
Sdílej: