Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Kdo dokáže jednoduše vysvětlit, co je KDE? A kdo to dokáže navíc i správně? Kdyby tady byla anketa "KDE je ...", asi by dopadla všelijak. A ani nejde říct, že špatně, protože historicky se význam označení KDE stal dost nejednoznačným a tak si každý může představit v různých situacích něco jiného. Proto bylo rozhodnuto o změně významu toho, co KDE vlastně je, změna značky, "re-branding", a postupně se začíná tento nový význam používat.
Páč a jelikož by mě opravdu zajímalo mít alespoň nějaká data o tom, jaký kdo používá kompozitní manažér (tj. desktopové efekty), a nebylo to uznáno hodno hlavní ankety, tak jsem se rozhodl udělat alespoň jednu tady. Pokud někoho nalákal nadpis a čeká videa nebo obrázky, tak bohužel teď tady nic nebude, je to jen o vybrání jedné volby a odeslání. Možná příště :).
Poznámka: Tento zápisek nedává moc smysl bez předchozího přečtení jiného zápisku (který sám nedává moc smysl, ať už si člověk předtím přečte co chce).
Po delším sledování astrofyziky začínám mít pochybnosti, že někdy bude použitelná. V následujících pár řádcích popíšu svoje dojmy z používání astrofyziky od verzí, které ještě obsahovaly planetu Pluto až po dnešek.
Ne, ze by se mi tohle moc chtelo psat, mam lepsi veci na praci, ale asi bych to mohl jednou zkusit. Neminim nijak komentovat dalsi veci ohledne KDE4.0, jako ze je to moc XYZ nebo malo ABC, protoze to stejne nema smysl, ale rad bych rekl cosi k "melo se to vydat pozdeji", pripadne variantam "x.0 verze musi byt prece stabilni" nebo dokonce "melo se to vydat, az to bude hotove".
Na LinuxExpu jsem mel prezentaci o kompozitnich manazerech. Za pouziti kompozitniho branche KWinu.
Prave jste se dobrovolne nedobrovolne prihlasili do vyzkumu verejneho mineni. Vitejte.
KDE ownz Microsoft. Hmm ... Microsoft ownz KDE? Mozna ... KDE ownz Microsoft&Mac?
No to je fuk. Proste v praxi to muze vypadat asi takhle:
Je zajimave, jake ruzne fantasmagorie se daji vymyslet, kdyz si nekdo plete pojmy s dojmy. Obzvlast kdyz PR oddeleni Novellu si da praci napsat oznameni plne citaci, dlouhych slov a jinych divnych veci, ale napsat to jednoduse mu trva tyden. Jo, jo, konecne je k dispozici FAQ, ktere opravdu odpovida na casto kladene otazky (cesky preklad tady). A jelikoz uz kdekdo zkousel interpretovat, co to vlastne znamena, tak proc bych nemohl i ja? Sice nejsem pravnik, nijak zvlast tomu nerozumim a nevim nic vic nez co je v tech oznamenich, ale to nakonec spoustu dalsich taky nezastavilo. Zbytek je citace z tehle diskuse. Kdyby neco z toho se zdalo byt mimo kontext, tak proto, ze je to jen ciste copy&paste te reakce. Rad bych tu jeste zduraznil, ze nerikam vubec nic o tom, jak se mi libi nebo nelibi ta smlouva, tohle je o smlouve a GPL.
Update: Vzhledem k tomu, ze podle komentaru nekteri evidentne nepochopili, co jsem se snazil rict (hlavne test), je dole jeste zjednodusena verze c.2.
Update c.2: Jeste jedna vec asi neni uplne jasna. Tohle neni jen o bootovani. Z disku se cte i pri spousteni aplikaci a nebo proste i pri normalnim pouzivani (proc asi treba "svn status" nebo "find / -name cokoliv" trvaji tak dlouho?).
Ach jaj, root.cz asi uz sel definitivne do kyticek. Po katastrofach jako komiks ted i prebira clanky, ktere i ve sve puvodni verzi byly v komentarich pekne zkritizovane. Linux nepotrebuje defragmentaci, protoze ma lepsi filesystem nez takova prehistoricka vec jako FAT, bla bla bla. Tolikrat opakovany nesmysl. No, kdyz jde prekladat takovehle clanky, urcite jde prekladat i reakce, se svolenim autora nebude problem, ja si to klidne povolim.
Takovych lidi si tu porad stezuje, ze KDE aplikace startuji hodne pomalu, kdyz se pouzivaji mimo KDE. Reseni je proste: Pouzivat je v KDE ;). A nebo si trosku pomoct. My za to totiz vlastne ani moc nemuzeme ...