Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Kdo dokáže jednoduše vysvětlit, co je KDE? A kdo to dokáže navíc i správně? Kdyby tady byla anketa "KDE je ...", asi by dopadla všelijak. A ani nejde říct, že špatně, protože historicky se význam označení KDE stal dost nejednoznačným a tak si každý může představit v různých situacích něco jiného. Proto bylo rozhodnuto o změně významu toho, co KDE vlastně je, změna značky, "re-branding", a postupně se začíná tento nový význam používat.
A protože zvyk je železná košile, nejde to tak snadno. Někteří si asi všimli toho, že od určité doby se nově vydané verze neoznačují jako KDE, ale KDE SC, jako následek nového významu. Bohužel, to je jediné, co si mnozí všimli, a místo "KDE má teď změněný a jasně definovaný význam" skončili u (navíc nesprávného) "tam kde se psalo KDE, tam se teď píše KDE SC". Snad tedy bude lepší si změny důkladněji popsat, včetně motivace a praktických následků.
Když před čtrnácti lety KDE začínalo, byl plán celkem jasný - bude se tvořit grafické uživatelské prostředí. Původní oznámení ohlásilo vytvoření projektu s cílem vytvoření takového prostředí, označeného Kool Desktop Environment, zkráceně KDE. Z Kool se celkem rychle stalo pouze K, takže KDE znamenalo K Desktop Environment. KDE bylo grafické prostředí.
V té době asi nikdo naprosto netušil, jak hodně se KDE rozroste. Už to dávno není projekt, protože cíle vytvořit grafické prostředí bylo už dávno dosaženo. Stejně tak KDE už není jen grafické prostředí, protože dnes ta samá komunita tvoří vývojářskou platformu, pomocí které lze vyvíjet software, nebo aplikace, které lze používat i na MS Windows nebo Mac OS. Původní význam KDE přestával více a více odpovídat realitě, začal být více nejednoznačný a matoucí. Vezměme si hypotetický, ale rozhodně ne nereálný příklad:
Xaver Uživatel: Já bych chtěl nějaký dobrý přehrávač hudby.
Karel Uživatel: Zkus Amarok.
Xaver Uživatel: Co je Amarok?
Karel Uživatel: Amarok je KDE přehrávač hudby.
Xaver Uživatel: Co je KDE?
Karel Uživatel: KDE je grafické prostředí.
Xaver Uživatel: Já ale používám Xfce.
Gustav Uživatel: No tak to ti nebude fungovat.
Xaver Uživatel: Aha.
Karel Uživatel: ???
Je vcelku jedno, jestli Gustav je fanatický fanoušek, jakých má každá větší komunita dost, který nemůže druhé straně přijít na jméno, nebo jestli opravdu neví, že jestli KDE aplikace mohou fungovat i na MS Windows nebo Mac OS, tak fungovat "hned vedle" na Xfce nebo GNOME je proti tomu celkem trivka. Výsledek je ten, že mnoho uživatelů ani nezkusí aplikace, které by jim jinak mohly vyhovovat, jen proto, protože asociace KDE+Amarok automaticky nabízí nesprávné vysvětlení, že Amarok je přehrávač hudby pouze pro grafické prostředí KDE. Jestliže je to KDE Amarok a KDE je K Desktop Environment, tak to znamená, že Amarok je přehrávač pro tohle grafické prostředí. Nebo ne?
Jiný software tenhle problém (povětšinou) nemá. Přestože po Microsoft u každého asi automaticky následuje Windows, přesto málokdo má problém s tím, že Microsoft Mouse funguje dokonce i bez Windows, třeba s Linuxem. Dokonce i Microsoft Office na Mac OS nebo Microsoft Internet Explorer na Solarisu (ano, milé děti, i takové věci se stávají) nevypadají tak nereálně kvůli označení, spíš tak možná kvůli obchodním praktikám dotyčné firmy. Stejně tak zdá se nikdo nemá velký problém s tím, že Apple iPod nepotřebuje Apple Mac OS. Finta je v tom, že v těchto případech je jasné rozlišení tvůrce (Microsoft, Apple) a jejich výtvorů (Windows, Office, Internet Explorer, iPod, Mac OS). To u KDE chybí, KDE je jak tvůrce, tak i kterýkoliv z výtvorů.
Proto KDE marketing team vypracoval změnu. KDE je komunita, tvůrce software. A, v širším významu, globální označení pro cokoliv vytvořené touto komunitou. Grafické prostředí už není KDE, označení K Desktop Environment už je historie. Grafické prostředí KDE, které teď uživatelé používají, je Plasma. Vývojářská platforma vyvíjená touto komunitou je KDE Platform. To znamená, že KDE se teď významově staví na úroveň jiných tvůrců software, KDE je teď stejně jako Microsoft nebo Apple. A produkty jsou Plasma, Platform, Amarok.
Tohle hodně výše zmíněných problémů řeší nebo je to minimálně hodně zjednodušuje. Co je KDE? Komunita vytvářející software. Xaver už teď Gustavovi spíš než "Aha" asi řekne "Proč?", stejně jako by to teď nejspíš řekl, kdyby používal Windows a zjistil, že iPod je od Apple. KDE je nestabilní' se změní na něco, co daleko přesněji popíše problém, ať už je to "Plasma je nestabilní", "Amarok je nestabilní" nebo "XYZ je nestabilní", bez svalovaní viny i na všechno ostatní. Mimochodem, když většina lidí říkala, jak je KDE4 nestabilní, povětšinou tím chtěla říct, že je to jen Plasma. Jenže se na to takhle svezla i většina ostatních aplikací, z nichž ve skutečnosti mnoho bylo v dobrém stavu hned po vydání 4.0. Navíc, takhle by mohl někdo daleko snadněji dojít třeba i k té "ohromující" myšlence, že když Plasma je jen jeden desktop od KDE, tak by přece klidně šlo napsat i jiný. Pro KDE3 existovaly i jiné alternativy ke Kickeru a KDesktopu, jako KXDocker, SuperKaramba, atd., přesto se evidentně málokdo dokázal dostat přes myšlenku "KDE je grafické prostředí, takže když mi Plasma nevyhovuje, smůla".
Samozřejmě, každá změna potřebuje čas, aby si člověk zvykl. Obzvlášť, když na starý způsob měl času si zvyknout víc než dost. "Používám KDE" bude ještě asi dost dlouho často znamenat "používám nějaké grafické prostředí od KDE [což je nejspíš Plasma]" spíš než "používám cokoliv od KDE". Proto bude asi nejlepší si to trošku rozebrat a začneme obrázkem:
Levá skupina na obrázku je KDE Platform, vývojová platforma KDE. Tj. knihovny KDE a různé služby na pozadí jako zvuková architektura Phonon, PIM systém Akonadi, sémantický desktop Nepomuk, atd. Ty lze používat z jakékoliv aplikace a tyto aplikace tak budou závislé na platformě KDE, ale pouze na ní, nikoliv na prostředí nebo dalších aplikacích (stejně jako třeba použití knihovny libssh způsobí závislost na téhle knihovně, ale už ne na nástroji SSH jako takovém). Taková aplikace funguje dál kdekoliv, kde funguje platforma KDE, ať už je to grafické prostředí Plasma, GNOME, Xfce, MS Windows nebo Mac OS. V současné době platformu KDE používají nejenom KDE aplikace, ale i další nezávislé aplikace, často z důvodu volitelné integrace s grafickými prostředími od KDE - sem patří např. Firefox, LibreOffice, čisté Qt aplikace nebo dokonce i Gtk aplikace při použití Gtk-Qt-Engine.
Prostřední skupina je KDE Workspaces, tj. grafická prostředí KDE. Jak ji vidět, není pouze jedno, přímo v oficiálních repozitářích jsou vyvíjené Plasma Desktop pro klasické počítače a Plasma Netbook pro menší zařízení. Na obrázku je také hypotetické prostředí MegaKaramba jako další možnost grafického prostředí. Tyto různé možnosti odpovídají tomu, že GNOME bude mít ve verzi 3.0 GNOME Shell nebo klasický GNOME Desktop, navíc Xfce by díky sdílení některých knihoven šlo považovat za další alternativu k těmto dvěma. Součástí grafického prostředí jsou obvykle komponenty jako okenní správce, správce relace, nějaký způsob spouštění aplikací (spouštěcí menu, KRunner, ...) a reprezentace různých informací o prostředí, např. panel. V grafických prostředích lze spouštět prakticky libovolné aplikace, jako KDE tak od dalších vývojářů, za předpokladu že mají k dispozici všechny své závislosti (tj. pro KDE aplikace to je platforma KDE, která je automaticky k dispozici v prostředích KDE, obecně jsou závislosti hlavně různé knihovny).
Pravá skupina jsou aplikace KDE. Ty jsou vyvíjeny KDE (=komunitou) a využívají platformu KDE. Lze je použít kdekoliv, kde je k dispozici platforma KDE, samozřejmě za předpokladu, že aplikace sama nemá další omezení (některé aplikace mohou mít přímo závislost na Linuxu nebo na Plasmě, ale těch je menšina). Aplikace jsou vyvíjeny jak v oficiálních repozitářích tak i kdekoliv jinde, kde to jejich vývojáři uznají za vhodné.
Červeně označeno na obrázku je tzv. KDE Software Compilation. Jde spíše o technický termín, který by uživatelé neměli většinou používat (a obzvlášť méně znalí by ani neměli vědět, že něco takového vůbec je). Jak už bylo řečeno, KDE aplikace se vyvíjejí buď kdekoliv jinde, kde jejich vývojáři uznají za vhodné, nebo v oficiálních repozitářích KDE, které mají některé výhody jako zálohování, překlady do jiných jazyků, atd. Některé z těchto aplikací mají nové verze vydávány společně a toto vydání se jmenuje KDE Software Compilation, zkráceně KDE SC. Například v srpnu vyšla KDE SC verze 4.5.0. Je to tedy technický název pro souhrn aplikací, které jsou vydány společně (a společně s KDE Platform a Plasma Workspaces). Tím získají některé další výhody jako např. společné oznámení o nové verzi nebo že distribuce povětšinou vytvoří balíčky pro všechny tyto aplikace. Žádné další spojitosti mezi těmito aplikacemi ale často nejsou (obzvlášť když většinou distribuce opravdu vytvoří balíčky pro každou aplikaci zvlášť) a proto je to tedy spíš technická záležitost. Uživateli třeba openSUSE může být úplně jedno, odkud třeba aplikace Okular vlastně přišla. Dokonce i oznámení o KDE SC 4.5 vlastně o KDE SC nikde nepíše a odkazuje na tři samostatné oznámení o nové verzi KDE Platform, KDE Workspaces a KDE Applications.
KDE, jak už bylo řečeno, je komunita vývojářů. Proto vše na obrázku je vytvořeno KDE. A cokoliv na obrázku o sobě může říkat, že je KDE XYZ. A obzvlášť ze začátku to bude asi i potřeba. KDE jako značka mělo mnoho let na vybudování si pozice a je rozhodně známější a výraznější než třeba Plasma nebo Okular. Proto asi bude běžnější a jednodušší říkat věci jako "na PDF používám KDE Okular" nebo "naloguju se do KDE Plasmy", obzvlášť při rozhovoru s někým, kdo se v této oblasti nevyzná. Při delším rozhovoru nebo časem se některé značky stanou výrazné samy o sobě a bude stačit říct Plasma nebo Okular, stejně jako se dnes většinou říká Firefox bez Mozilla na začátku nebo Internet Explorer bez Microsoft.
Praktické příklady: Jelikož šedivá je teorie a věčně zelený je strom života, několik příkladů:
PS: Tento zápisek je mou vlastní interpretací, nicméně celkem fundovanou. Zájemci o další detaily se mohou podívat na anglické materiály (a další odkazy ke konci).
Tiskni
Sdílej:
No, veru. Napríklad tento človek nevedel/nechápal, že KDE poskytuje aj nejaké knižnice, čudujsasvete.
GNOME a branding je věc jiná, resp. trochu podobná KDE, akorát v tom asi mají od dřívějška jasno. Protože mají (pokud se nemýlím) GNOME Fund., GNOME jako knihovny a GNOME jako DE včetně aplikací (používajících ty knihovny). Třeba Maemo je taky trochu GNOME.
V souvislosti s KDE -- KDE bylo dřív celkem jasně DE + aplikace, přičemž to používalo vlastní (celkem monolitické) knihovny, které ale nepoužívalo nic jiného. Do odlišné situace se dostali až s KDE4, teď totiž mají jako GNOME nějaké knihovny (jež používá leckdo), DE, aplikace ne nutně navázané těsněji na to DE (protože závorka u knihoven) a KDE má být nějaká zastřešující... komunita.
je to akorát několik slepených jinak nezávislých nenáročných aplikací používajících GTK.No s tím LXDE máš tak trochu pravdu, těch aplikací, které vyvíjí přímo tým LXDE opravdu moc není, ale i tak je to podle mě docela komplexní prostředí. Zjistil jsem, že všechny ty serepetičky z KDE jako jsou plasmoidy vlastně vůbec nepotřebuju, že si stačí třeba hodit v LXDE na plochu conky. Tým KDE ale odvádí dobrou práci a článek je zajímavý a poučný.
jako to je bohužel u Qt a KDE.Nezlob se, ale meleš naprosté hovadiny. Není to tak. Qt na KDE není vůbec závislé. Jak si myslíš, že asi fungují Qt aplikace na windows?!? Něco si o tom kdyžtak prosímtě přečti.
I samotné Qt je docela dost vázané na KDE, ...Wtf lol...