Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Preferuji termín:
adresář |
|
86% (958) |
složka |
|
14% (151) |
Celkem 1109 hlasů
Vytvořeno: 10.11.2008 10:11
Tiskni
Sdílej:
mkdir
? mkaddrbook
. Google měl takhle docela dlouho Google Katalog (v originále Google Directory) přeložen jako Google Adresář. Kdyby alespoň existoval jednoznačný český překlad slova directory, ale to adresář je nešťastně dvojznačné a navíc je to spíš volné přebásnění než ekvivalent...
u Microsoftu se přešlo z adresáře na složku z přechodem z DOSu na Windowsaspoň si zjisti fakta ... na "složku" se přešlo s přechodem z Win 3.1 na Win 9x, nikoliv s přechodem z DOSu :-p
Unixaci toto slovo prebrali a zacali pouzivat bez ohladu na to, co to znamena.Ale unixaci to prebrali sprave - presne ve stylu "vsechno je soubor" je adresar opravdu adresarem v klasickem slova smyslu, protoze je to seznam obsahujici dvojce jmeno souboru+cislo i-nody (cili "adresa souboru").
Nevím jak ty ale já v 99,9% složek žádné adresy nemám,pokud těmi 99,9% míníš složky coby strukturu na souborovém systému, tak na to nelze říci nic jiného než ... už by ses konečně mohl odnaučit lhát (99,9%? - jaká byla metodika výpočtu?)
pístník
. A pak by se začaly v autech používat elektromotory (bez pístů) – ale muselo by se tomu stále říkat pístník, vždyť přeci většina automobilových motorů má stále písty. Navzdory tomu se v reálném světě motory nezávisle na implementaci nazývají motory, a nedochází k žádným tragédiím proto, že by uživatelé těch motorů okamžitě z názvu neviděli, že některé motory mají písty.
Poznal byste, kdyby vám pod rukama vyměnili implementaci a "adresáře" byly najednou implementovány bez adres?
Ano, kdyby mi někdo vyměnil implementaci za takovou, aby bylo logičtější říkat tomu složka, poznal bych to velmi rychle a byl bych z toho velmi rozladěn (v reálu bych asi použil ostřejší výrazivo).
/dev/hda1
“, aby uživatele nemátlo, že v něm nemůže vytvořit adresu (odkaz) na soubor na jiném oddíle. A také by se mělo důsledně odlišovat, zda implementace pomocí adres je opravdu podstatná, takže na oddíle s FAT by se neměl používat termín adresář, ale nějaký jiný. A souborové systémy, které malé soubory ukládají přímo do metainformací souborového systému by se měly pro jistotu zakázat rovnou, protože nepoužívat v „adresáři adresy“¨ je hereze.
Třeba u systémů pouze pro čtení je takový požadavek zbytečný.
Takových je ovšem dost výrazná menšina.
Důležité ovšem je, že konkrétní implementační detail (že vztah souborů a složek je vyjádřen adresou) je nepodstatný pro vysokoúrovňový objekt uživatelského rozhraní
Ale on je pořád vyjádřen adresou v určitém smyslu; zrovna tak byste mohl tvrdit, že v ext3 tam není "adresa" ale "číslo i-nodu" a z jistého úhlu pohledu by to formálně byla pravda.
Ostatně ony složky mohou představovat adresáře na dvou různých oddílech, mezi kterými nemůžete udělat hardlinky
Čímž jen potvrzujete mé tvrzení, že ty "implementační detaily" mají podstatné důsledky významné i pro uživatele.
zda implementace pomocí adres je opravdu podstatná, takže na oddíle s FAT by se neměl používat termín adresář, ale nějaký jiný
Špatně zvolený příklad. Na FAT máte adresu také, jen adresářová položka neodkazuje na číslo i-nodu, ale přímo na číslo prvního alokačního bloku (tj. vlastně adresu v rámci FAT (alokační tabulky).
A souborové systémy, které malé soubory ukládají přímo do metainformací souborového systému by se měly pro jistotu zakázat rovnou, protože nepoužívat v „adresáři adresy“¨ je hereze.
Proč? Stejně tam musí být informace, kde ta data jsou. Tedy "adresa".
Čímž jen potvrzujete mé tvrzení, že ty "implementační detaily" mají podstatné důsledky významné i pro uživatele.Ale ne pro každého uživatele, ale až od určitého stupně „poznání“. Navíc ze samotného pojmu „adresář“ se uživatel o těchto implementačních detailech nic nedozví. Pokud se něco pojmenuje „adresář“, nenajdete podle mne jediného uživatele, který by si z toho odvodil třeba to, že může vytvářet hardlinky, ale ne mezi různými oddíly. Ke zbytku – pak se ovšem dostáváme k otázce, co v počítači není „adresa“. V textovém souboru jsou uložené adresy znaků v ASCII tabulce nebo v Unicode, programy se skládají převážně z adres začátků kódu v paměti a adres ukazujících do tabulky instrukcí… Nemělo by se tedy „adresář“ říkat skoro čemukoli, co nějak souvisí s počítačem?
Když je někdo lama, tak ho "adresář" bude mást, protože si ho bude plést se seznamem poštovních adres.
A složku si podle stejné logiky bude plést se složkou ze svého MUA. Nevidím důvod, proč by si jedno plést měl a druhé ne.
Protože složka je něco, kam se něco vkládá – je jedno, zda e-maily, dokumenty nebo soubory. Adresář je něco, kam se zapisují adresy – a uživatel do adresáře (v souborovém systému) nezapisuje, a už vůbec ne adresy.
Děkuji. Právě se vám opět nechtěně podařilo naprosto přesně vysvětlit, proč je to adresář a ne složka.
počítač si vezme ten soubor čísel, převede to zpátky na text, barvičky, písma, a mohou s tím zase dál pracovat.Jo, to jedině. Celkem pochopitelné to je, ale kdyby tu byl nějaký výstižnější název, nebránil bych se.
/var/cache/apt/pkgcache.bin
, nic moc teda Nechci měnit odbornou terminologii, ta ať si klidně zůstane, chci sjednotit nový termín pro objekt v uživatelském rozhraní, který se dnes někdy nazývá složkou a někdy se pro něj v přeneseném významu a nepřesně používá termín převzatý z odborné terminologie – adresář.
Žádný takový objekt uživatelského rozhraní neexistuje, to prostě je adresář, stejně jako je to adresář v Midnight Commanderu a nemění na tom nic ani skutečnost, že i v tom mc si můžete v jednom panelu otevřít vzdálený adresář přístupný přes FTP nebo SFTP.
Abstrakce, které se dovoláváte, by měla smysl, kdyby bylo opravdu možné odstínit ty implementační detaily, které se snaží zakrýt. Ale takovou abstrakcí pojetí adresáře (vy tomu říkáte složka) v Konqueroru není, protože to, co se snažíte skrýt, má podstatný vliv na vlastnosti toho, co vidíte. Stejně tak je nedokonalým pokusem o abstrakci poskládání souborového systému z jednotlivých filesystémů, protože nedokáže zakrýt ani před řadovým uživatelem skutečnost, že jedntlivé části adresářové struktury jsou odděleny (projevuje se to např. při přesouvání souboru, při zaplnění některého z filesystémů nebo u diskových kvót). Proto by byla stejně pochybená snaha zakrýt před uživatelem tuto skutečnost a doměnka, že když o ní nebude vědět, bude to pro něj lepší.
Je to jako při programování. K psaní programu by vám měla stačit dynamická knihovna (tedy ne k vlastnímu psaní, tu potřebujete až při linkování), odpovídající hlavičkový soubor (nebo soubory) a dokumentace exportovaných funkcí nebo tříd. To je správná abstrakce, protože pak se na funkce té knihovny můžete dívat jako na příkazy jazyka (což mnozí dělají). Rozhodně byste ale neměl potřebovat zdroják té knihovny a stejně tak byste neměl psát programy spoléhající na cokoli mimo hlavičkový soubor a dokumentaci. To by byla špatná abstrakce. A přesně takovými špatnými pokusy o abstrakci jsou oba případy zmíněné v minulém odstavci.
adresář je pojem, který vyvolává určité asociace, které v tomto případě vedou ke zmatení, místo aby pomáhaly pojem pochopit.
Pokud máte na mysli tolikrát opakovaný "seznam kontaktů", naprosto analogické asociace vyvolává i složka (folder v MUA). Dokonce těch nežádoucích asociací vyvolává víc (především samotnou představu, že soubor je vložen ve složce).
Pokud máte na mysli tolikrát opakovaný "seznam kontaktů", naprosto analogické asociace vyvolává i složka (folder v MUA).Člověk, kterému vysvětlujete princip souborů a adresářů, nejspíš o nějaké složce v poštovním klientovi nic neví, protože o posílání zpráv „přes počítače“ ví maximálně to, že to jde. A i kdyby o složkách v MUA věděl, ničemu to nevadí – i z reálného světa ví, že do složek se mohou dávat jednou texty, jednou fotky a jindy jiné složky, takže mu nebude vadit, že na počítači se do složek dávají jednou soubory a jindy e-maily. Ostatně ta složka v MUA je často také reprezentována adresářem na disku, takže podle vaší logiky by se jí také mělo říkat adresář.
Dokonce těch nežádoucích asociací vyvolává víc (především samotnou představu, že soubor je vložen ve složce).To je pro začátečníka představa velice žádoucí a je to to jediné, co musí začátečník o složkách pochopit. Že může být soubor ve více složkách najednou, to mu můžu vysvětlovat mnohem později. Pokud budu někomu vysvětlovat, co je to složka, začnu od těch nejpodstatnějších věcí, a postupně můžu přidávat detaily. A ta nejpodstatnější věc na složce je to, že je to „chlíveček“, do kterého si můžu dát soubory, abych je měl nějak roztříděné.
Člověk, kterému vysvětlujete princip souborů a adresářů, nejspíš o nějaké složce v poštovním klientovi nic neví, protože o posílání zpráv „přes počítače“ ví maximálně to, že to jde.
V tom případě neví nic ani o tom seznamu kontaktů. :-)
]Ostatně ta složka v MUA je často také reprezentována adresářem na disku, takže podle vaší logiky by se jí také mělo říkat adresář.
To je právě ten zásadní rozdíl v míře odstínění a kvalitě abstrakce, o kterém jsem mluvil včera. K práci s MUA nepotřebuji vědět, jestli jsou foldery implementovány jako soubory, adresáře, jestli jsou všechny v jednom velkém souboru atd., protože se tyto implementační detaily navenek neprojevují (vyjma snad efektivity práce s folderem obsahujícím tisíce e-mailů). Tuto vlastnost vámi prosazovaná abstrakce "složky" v KDE nemá.
To je pro začátečníka představa velice žádoucí
Myslím si pravý opak. Sice se také v úvodních kursech dopouštím určitých zjednodušení a nepravd, ale vždy se na to snažím upozornit, protože pravda stejně dříve či později vyjde najevo.
V tom případě neví nic ani o tom seznamu kontaktů.Ví. Adresář v papírovém kalendáři nebo samostatně v papírové podobě existoval dávno před počítačem.
K práci s MUA nepotřebuji vědět, jestli jsou foldery implementovány jako soubory, adresáře, jestli jsou všechny v jednom velkém souboru atd., protože se tyto implementační detaily navenek neprojevují (…). Tuto vlastnost vámi prosazovaná abstrakce "složky" v KDE nemá.Ale ani z pojmu adresář nejsou tyhle implementační detaily jasné. Pokud začátečníkovi řeknete, že soubory jsou adresovány z adresářů, nikdo si to nespojí s tím, že tedy jeden soubor může být určitě adresován z více míst a o možnosti smazat odkaz nebo přejmenovat jeho název rozhodují práva na adresáři. K tomuhle nikdo nedojde, protože si to takhle nespojí, drtivá většina lidí ani nebude chápat, co v počítačovém světě znamená pojem adresa. Pokud byste chtěl, aby uživatel rovnou s pojmem adresář chápal i hardlinky a práva na adresáři, musíte to stejně zvlášť vysvětlit, ale navíc budete muset předtím vysvětlovat princip adresování, uložení dat na disku a nějakou jednotku informací – boty, bajty, sektory… A to jsou všechno věci, které uživatel nepotřebuje znát, aby mohl počítač začít používat. Je to podobné, jako by se výuka práce s počítačem začínala výkladem dvojkové soustavy a převody mezi soustavami. Pro práci počítače je dvojková soustava důležitá, tento implementační detail leccos osvětluje, ale pro uživatele začátečníka je ta informace k ničemu. V tomto případě alespoň není takový problém v názvu, protože v běžné mluvě nemá slovo počítač jiný význam a lidé dnes už mají to slovo rovnou spojené s „objektem PC“, takže pod slovem počítač si nebudou představovat něco, čehož nejdůležitějším znakem je to, že to počítá.
Myslím si pravý opak. Sice se také v úvodních kursech dopouštím určitých zjednodušení a nepravd, ale vždy se na to snažím upozornit, protože pravda stejně dříve či později vyjde najevo.Já také upozorňuji na to, že to se složkou není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá – a že třeba jeden a ten týž soubor může být přístupný pod různými názvy nebo různými cestami. Ale to stačí jako informace, že je to složitější, a až to bude dotyčný někdy potřebovat, dohledá si to nebo se zeptá. Ale nemusí to chápat hned od začátku a nemusí hned vědět, jak je to zařízeno.
ale vždy se na to snažím upozornit, protože pravda stejně dříve či později vyjde najevo.Méně je někdy více – nedá se pořád upozorňovat a vysvětlovat (pro danou chvíli) nepodstatné detaily. Když budu někomu vysvětlovat IP adresu, tak mu řeknu, že je to číselná adresa počítače v síti, ale nebudu mu v první fázi zasírat hlavu tím, že počítač může mít víc síťových karet a každá z nich může mít i víc IP adres. Aby se dosáhlo velkého, je třeba začít s menším – Vladimír Iljič Lenin
Pokud by měly dál fungovat hardlinky, pak by tam de facto "adresy" (v nějakém smyslu) pořád byly. Stejně jako některé filesystémy sice formálně nemají i-nody v pravém slova smyslu, ale datové struktury, které je nahrazují, je emulují natolik věrně, že v tom vlastně žádný rozdíl není.
Pro mne je podstatné, že adresářová položka kromě jména souboru obsahuje už jen odkaz někam, kde jsou teprve metadata souboru, a že toto mapování nemusí být 1:1. A jakmile tohle platí, je výraz adresář výstižnější než složka.
Nejhorším zjištěním z celé této dvojdiskuse pro mne ale je, že se "složkařům" podařilo úplně otočit podstatu problému. Takže kvůli jejich obratnému triku se teď nebavíme o tom, zda existuje důvod, proč 35 a více let používaný termín adresář nahradit termínem složka, ale o tom, zda bychom měli ze složek přejít na adresáře.
Takže kvůli jejich obratnému triku se teď nebavíme o tom, zda existuje důvod, proč 35 a více let používaný termín adresář nahradit termínem složka, ale o tom, zda bychom měli ze složek přejít na adresáře.Jenomže tady právě nejde o náhradu. Tady nikdo nechce (pokud jsem něco nepřehlédl) přejmenovat „nízkoúrovňový“ objekt souborového systému nazývaný „adresář“. Tady se bavíme o objektu uživatelského rozhraní přístupu k datovým souborům, které bývá zatím označováno různě – někdy složka, někdy bývá označováno podle toho, jak je složka implementována na nižší úrovni, jako adresář.
Je to asi stejné, jako když jednu věc nazýváte na vyšší úrovni „textový dokument ODF“, ale v shellu to je „dopis.odt“.
Nic takového se neděje. Ten soubor se jmenuje pořád stejně a jeho jméno samozřejmě vidíte a zadáváte i v tom oowriteru. Jestli jste měl na mysli, že místo zadání celého jména můžete vynechat příponu a nechat si ji doplnit automaticky podle zvoleného formátu, tak to nemá s nějakou "vyšší úrovní" nic společného.
Tady nikdo nechce (pokud jsem něco nepřehlédl) přejmenovat „nízkoúrovňový“ objekt souborového systému nazývaný „adresář“. Tady se bavíme o objektu uživatelského rozhraní přístupu k datovým souborům
Takže jen uměle zavedete rozlišování mezi adresáři ve filesystému a adresáři v Konqueroru a budete se tvářit, že to druhé je něco jiného. Místo abyste přiznali, že vám jde hlavně o sladění terminologie s Windows, začnete vymýšlet krkolomné konstrukce o tom, že mezi těmi dvěma objekty je zcela zásadní rozdíl. A snažíte se to dokládat příklady virtuálních adresářů, což je věc, která ve skutečnosti existuje i na úrovni filesystému; navíc cokoli, co můžete coby virtuální adresář zpřístupnit přes kio, můžete v principu stejně tak zpřístupnit i přes FUSE. Takže opravdu není důvod používat pro stejnou věc různé výrazy podle toho, který software zrovna máte spuštěný.
Místo abyste přiznali, že vám jde hlavně o sladění terminologie s WindowsA já zase mám dojem, že příznivcům "adresářů" jde hlavně o to, aby se proti Windows vymezili*. IMHO by lidé kolem Linuxu/UNIXu spíš měli hledat v čem být lepší, než v čem být jiní. Navíc kompatibilita názvosloví (i kompatibilita obecně) s většinovým OS rozhodně není na škodu -- usnadňuje lidem přechod (i když u problému, který se řeší v této diskusi, je to prakticky bezvýznamné, protože adresář a složku bere většina lidí stejně jako synonyma) *) Windows je pro lamy, kdežto my jsme ti machři, kteří víme, že adresář je zvláštní soubor obsahující adresy souborů.
A já zase mám dojem, že příznivcům "adresářů" jde hlavně o to, aby se proti Windows vymezili*.
Už dvakrát jsem v této dvojdiskusi zcela jednoznačně prohlásil, že bych byl proti nesmyslné a zbytečné změně označení i v případě, že by žádné Windows neexistovaly nebo by termín složka nepoužívaly. Stejně jako bych byl proti tomu, aby se adresáři v KDE začalo říkat třeba hrnec. Můžete ale vy zcela upřímně prohlásit, že by vás napadlo bojovat za přejmenování adresářů na složky, kdyby ten výraz nebyl používán ve Windows?
Takže opravdu není důvod používat pro stejnou věc různé výrazy podle toho, který software zrovna máte spuštěný.Ano, klidně můžeme říkat na všech úrovních "složka", ale z historických důvodů asi vždycky někde zůstanou ty adresáře -- přejmenovávat příkazy se asi nikomu chtít nebude.
že mezi těmi dvěma objekty je zcela zásadní rozdíl.Nejde až tak o rozdíl mezi objekty, ale o to, že na různých vrstvách abstrakce je důležité něco jiného -- pro uživatele je důležité, že se to chová jako papírová složka, do které se dá něco vkládat, a zase pro programátora může být důležitéjší, že je to seznam adres (pokud pracuje s jednou konkrétní implementací, která je takhle postavená).
Ano, klidně můžeme říkat na všech úrovních "složka", ale z historických důvodů asi vždycky někde zůstanou ty adresáře -- přejmenovávat příkazy se asi nikomu chtít nebude.
A teď bych ještě rád slyšel, proč tomu nejde všude říkat adresář.
pro uživatele je důležité, že se to chová jako papírová složka
Jenže ono se to tak právě nechová.
Jenže ono se to tak právě nechová.Z pohledu uživatele se to chová rozhodně víc jako složka než jako adresář. Uživatel do toho může vkládat různé dokumenty (textové, tabulky, fotky) i další složky. Adresy do toho uživatel nepíše žádné.
Je to zhruba stejné, jako kdyby se v autoškole nezačínaly jízdy tím, že se člověk učí kroutit volantem a přidávat a brzdit, ale začínalo by se popisem vznětového motoru s přímým vstřikováním, principu převodovky a spojky.
Vidíte, a já jsem zrovna přesvědčen, že základní princip převodovky a spojky by se měl vyložit ještě předtím, než člověk začne šlapat na pedály a sahat na řadicí páku. Protože dokud neví, co ten levý pedál vlastně dělá, nemá smysl učit ho řadit. I instruktoři v autoškole, kam jsem chodil, byli naštěstí téhož názoru.
potřebuju alespoň tušit, jak je co zařízeno vevnitř.Podobně je asi založena většina zdejší komunity (jen bych "potřebuji" nahradil za "chci"). Ovšem lidé, kteří navštěvují začátečnické kurzy PC nebo si k počítači poprvé sednou a chtějí s ním intuitivně pracovat, to mají úplně jinak, pro tyhle lidi nejsou počítače (natož UNIX) hlavní náplní života → tudíž ty detaily jednak nepotřebují znát a jednak nechtějí znát (mají užitečnější věci na práci). IMHO by počítač s rozchozeným KDE/GNOME měl být použitelný i pro úplného začátečníka a k tomu může používání pojmu "složka" jedině pomoci (a současně neublíží pokročilejším uživatelům, kteří se zajímají, jak věci uvnitř pracují – ti se beztak neobejdou bez znalosti obou pojmu, jak adresáře, tak složky).
Podle mne je současný stav, kdy složky čím dál více přestávají být adresáři, vhodný pro oproštění se od toho nešťastného a matoucího názvu adresář.
Adresáře nepřestávají být adresáři, jen se rozšiřuje rozsah toho, jak může takový adresář vypadat. A výraz složka je mnohem více matoucí než adresář, takže změnou rozhodně nic nevylepšíte.
a technici jsou konzervativní a nechtějí měnit zavedené termíny, i když jsou nešťastné
Technici hlavně odmítají zbytečně měnit terminologii, je-li ta nová méně výstižná - a tedy i nešťastnější - než ta stará. A to je přesně tento případ.
A až dospěje tak daleko, snadno pochopí, že adresář a directory je jiné pojmenování pro některé složky.
Ale to je pořád stejná fikce, že existuje nějaký abstraktní objekt uživatelského rozhraní, který je něčím jiným než adresářem. Ale tak tomu není, /tmp
je adresář pořád, ať se na to díváte v shellu, v mc nebo v Konqueroru. A to nešťastné kio na tom vůbec nic nemění, stejně jako na tom nic nemění FUSE.
Protože když člověku, který nikdy neslyšel o souborovém systému, a pomalu začíná chápat, co jsou to soubory, řeknete, že si může soubory roztřídit do adresářů, totálně se ztratí a přestane chápat i ty soubory
To ovšem tvrdíte pouze vy a další zastánci složek v této diskusi. Osobně jsem ještě neviděl uživatele, který by měl problémy s pochopením adresářů a v okamžiku, kdy se jim začalo říkat složky, zázračně jako mávnutím kouzelného proutku začal všemu rozumět. Buď tomu rozuměli i s adresáři nebo jim ani složky nepomohly.
To ovšem tvrdíte pouze vy a další zastánci složek v této diskusi. Osobně jsem ještě neviděl uživatele, který by měl problémy s pochopením adresářů a v okamžiku, kdy se jim začalo říkat složky, zázračně jako mávnutím kouzelného proutku začal všemu rozumět. Buď tomu rozuměli i s adresáři nebo jim ani složky nepomohly.Já jsem si to několikrát nechtěně vyzkoušel. Používal jsem jeden termín, s tím, že po vysvětlení jsem doplnil i to, že někdy se používá i ten druhý termín. A některé skupiny byly výrazně méně chápavé co se principu složky/adresáře týče. Kupodivu to byly vždy skupiny, kde jsem nejprve začal používat termín adresář – a někdy i bylo znát, že je mate to slovo adresář. Pak už jsem si vždy dával pozor, abych u začátečníků používal termín složka a slovo adresář po té přidával až jako synonymum.
Vy se ale pořád tváříte, jako by to, že jsou v motoru písty, bylo pro uživatele na tom motoru to nejdůležitější a musel podle toho být pojmenován – třeba pístník
. A pak by se začaly v autech používat elektromotory (bez pístů) – ale muselo by se tomu stále říkat pístník, vždyť přeci většina automobilových motorů má stále písty. Navzdory tomu se v reálném světě motory nezávisle na implementaci nazývají motory, a nedochází k žádným tragédiím proto, že by uživatelé těch motorů okamžitě z názvu neviděli, že některé motory mají písty.
1) člověče, ty bys už vážně měl přestat ty drogy brát
2) pokud by mělo platit tvoje tvrzení, že se tváříme, že motor by měl být pojmenován podle jeho součásti "pístník", pak bychom analogicky měli tvrdit, že souborový systém má být pojmenován podle jeho součásti "adresářník" - opravdu tady vidíš takové tvrzení? ... pokud ano, viz 1), pokud ne, pak se jenom tiše styď za svůj ubohý pokus o demagogii
3) tady nikdo nemluvil o nějakých tragédiích z neznalosti terminologie, nýbrž o tom, že fakt, že člověka něco nezajímá, jej neopravňuje tvrdit nesmysly
Ale zdůvodňovat název složka tím, že to přesněji vystihuje realitu objektu v počítači, to je tak překroucená logika že z toho mám husí kůži.Vystihuje logickou úroveň (to co vidí uživatel) a ne fyzickou (implementační) úroveň. Realitu tedy vystihuje, jde jen o to, jaká úroveň abstrakce nás zajímá.
Prejit na slozku dava docela smysl. MS i Apple maj slozky, tak proc mast uzivatele.M$ má systém, který padá, a na Apple se prý nedá skoro nic nastavit - takže proč mást uživatele, měli bysme mu každý den alespoň jednou ukázat the blue screen of death, a taky přestat distribuovat utilitky na nastevení systému ...
/proc
. Seznam adres může být pouze jednou z implementací toho, co uživatel vidí jako složku. Myslím, že je jednodušší vysvětlit uživatelům, že jeden soubor může být vložen ve více složkách najednou, než vysvětlovat to, že některé složky jsou implementovány jako adresáře a tudíž se všem složkám musí říkat adresář. Pro vyjádření toho, že jeden soubor může být ve více složkách, by bylo lepší používat třeba slovo štítek, ale tomu by nerozuměl vůbec nikdo. Takže složka je podle mne to nejlepší označení, protože označuje to, co je na tom objektu nejpodstatnější – že může obsahovat další objekty. Problém s představou, že jeden objekt může být právě v jednom nadřazeném (kontejneru, složce, šuplíku) bude s jakýmkoli slovem, protože to je vlastnost reálných věcí (odkud se ta slova přebírají), že nemohou být na více místech zároveň. Tak jedině vymyslet nějaký novotvar…
Myslím, že je jednodušší vysvětlit uživatelům, že jeden soubor může být vložen ve více složkách najednou, než vysvětlovat to, že některé složky jsou implementovány jako adresáře a tudíž se všem složkám musí říkat adresář. Pro vyjádření toho, že jeden soubor může být ve více složkách, by bylo lepší používat třeba slovo štítek, ale tomu by nerozuměl vůbec nikdo.
Mně tedy vůbec nepřipadá jednodušší začít najednou bezdůvodně používat jiný termín, než který se léta používal, a který je navíc zavádějící. Než vysvětlovat, že se tomu sice říká složka, ale vlastně se to vůbec jako složka nechová, budu radši těm pár virtuálním adresářům v KDE říkat virtuální adresáře.
Takže složka je podle mne to nejlepší označení, protože označuje to, co je na tom objektu nejpodstatnější – že může obsahovat další objekty.
No, a to právě není pravda. Soubor není uložen v adresáři. Na jeden soubor mohou vést odkazy z několika různých adresářů a stejně tak na něj nemusí vést vůbec žádný.
Mně tedy vůbec nepřipadá jednodušší začít najednou bezdůvodně používat jiný termín, než který se léta používal, a který je navíc zavádějící.Ten termín se ale léta používal pro něco jiného. Používal se jako technický termín pro určitou strukturu operačního systému. Označení v desktopovém prostředí je ale určené pro uživatele, kterému je úplně jedno, že je některá složka implementována jako adresář.
No, a to právě není pravda. Soubor není uložen v adresáři. Na jeden soubor mohou vést odkazy z několika různých adresářů a stejně tak na něj nemusí vést vůbec žádný.Z toho budou uživatelé na větvi, když jim začnete vysvětlovat, jak ukládají tradiční unixové souborové systémy soubory, a budete po nich chtít, aby vždy přesně věděli, zda jsou zrovna na
ext3
, v proc
, přes NFS
připojeni na nějaký vzdálený systém a nebo třeba přes WebDAV
prohlížejí soubory, které jim server teprve na požádání generuje. Ani v jednom z vyjmenovaných příkladů nebude mít uživatel žádný problém s tím, že jeden fyzický soubor může být odkazován z více míst, ale vždy bude „directory“ vnímat jako místo, které shromažďuje víc souborů pohromadě.
Když se novému uživateli řekne složka, představí si pod tím přesně to, co si má uživatel počítače na jeho úrovni pod složkou představit. Pokud pak někomu řeknete, že ten jeden soubor vidí z různých míst pod různými jmény, vezme to jako fakt – nikdy jsem se nesetkal s tím, že by se někdo divil, jak je to možné.
Označení v desktopovém prostředí je ale určené pro uživatele, kterému je úplně jedno, že je některá složka implementována jako adresář.
To je adresář. Že je tam kromě klasických adresářů ještě pár virtuálních, na tom nic nemění. To byste zrovna tak mohl začít tvrdit, že /proc/1234
nebo /sys/class/net/eth0
nejsou adresáře, a dožadovat se používání jiného termínu.
Z toho budou uživatelé na větvi, když jim začnete vysvětlovat, jak ukládají tradiční unixové souborové systémy soubory
Podle mne je to pořád lepší, než když budou na větvi, až je "kousne do zadku" některý důsledek toho, že se "složka" nechová jako složka, protože jste to nevhodnou terminologií zamlžil. Jak třeba chcete ve své složkové abstrakci uživateli vysvětlit, proč o oprávnění přejmenovat nebo smazat soubor (ve skutečnosti adresářovou položku) nerozhodují práva souboru, ale práva příslušného adresáře? Samozřejmě můžete opět použít svůj přístup "takhle to prostě je a ty si to zapamatuj, nic neřeš, po ničem nepátrej a hlavně nepřepínej", ale z pedagogického hlediska je to cesta do pekel (byť tak funguje nemalá část našeho vzdělávacího systému).
To je adresář. Že je tam kromě klasických adresářů ještě pár virtuálních, na tom nic nemění. To byste zrovna tak mohl začít tvrdit, žeVždyť já to také tvrdím/proc/1234
nebo/sys/class/net/eth0
nejsou adresáře, a dožadovat se používání jiného termínu.
Podle mne je to pořád lepší, než když budou na větvi, až je "kousne do zadku" některý důsledek toho, že se "složka" nechová jako složka, protože jste to nevhodnou terminologií zamlžil. Jak třeba chcete ve své složkové abstrakci uživateli vysvětlit, proč o oprávnění přejmenovat nebo smazat soubor (ve skutečnosti adresářovou položku) nerozhodují práva souboru, ale práva příslušného adresáře? Samozřejmě můžete opět použít svůj přístup "takhle to prostě je a ty si to zapamatuj, nic neřeš, po ničem nepátrej a hlavně nepřepínej", ale z pedagogického hlediska je to cesta do pekel (byť tak funguje nemalá část našeho vzdělávacího systému).Termín adresář to ale nijak nezlepší. Pokud použiju termín složka, každý bude mít nějakou představu, kterou můžu dál upřesňovat. Pokud použiju termín adresář, budu muset nejdřív vysvětlovat, že to nemá nic společného se seznamem kontaktů, pak můžu vysvětlovat, co to vlastně je - a dotyčný si ve výsledku stejně zapamatuje, že je to místo, kde se shromažďují soubory a jiné adresáře. Jakékoli další podrobnosti si nezapamatuje, protože to bude mimo kontext toho, co zná (koncept souborů, složek, kořenového "souboru", přístupových práv, odkazů a souvisejících věcí nikomu nevysvětlíte najednou). Navíc když někomu budu vysvětlovat koncept přístupových práv, je to nejmenší upřesnit, že ve složce ve skutečnosti není umístěn soubor jako takový, ale pouze jeho jméno s interním odkazem, kde má operační systém data souboru hledat. Nevím, jestli jste někdy učil úplné začátečníky, kteří vidí počítač málem poprvé. Já tu zkušenost mám, a nikdy bych jim nevysvětloval na začátku přístupová práva (informace o tom, že ne každý uživatel může dělat vše bohatě stačí) ani odkazy v souborovém systému. Úplně stačí pro začátek jim vysvětlit, že se soubory neplácají všechny na jednu hromadu, ale že se třídí do nějaké hierarchické struktury. Pokud používáte termín složka, každý má nějakou představu, která ho vede správným směrem. Když používáte termín adresář, každý si nejprve řekne, proč proboha ty informatici používají termín pro úplně nesouvisející věc, a pak si to neustále musí překládat (adresář, aha to je to místo, kam se ukládají soubory), přičemž hrozí, že si termín přeloží do jeho výkladu, ale už si nepředstaví, co za tím výkladem je. Ono stačí, že se člověk zapomene a začne místo složky používat rovnou termín adresář, a hned má člověk pocit, že je ta skupina nějaká nechápavá a přemýšlí, co je na konceptu "jednotky" a "souboru jednotek" (jo, název soubor je taky strašně fajn...) tak nepochopitelného.
Pro úředníka je to ovšem zcela neodolatelná asociace.To je ale oprávněné a logické. Informatika by prostě neměla být samoúčelná úchylárna, ale měla by se zaměřovat na přínos pro uživatele.
... některé složky jsou implementovány jako adresáře a tudíž se všem složkám musí říkat adresář.prosím, nešiř FUD - nikdo v té diskusi, dík níž je tady ta anketa, nechtěl, aby se všemu říkalo "adresář"
Problém s představou, že jeden objekt může být právě v jednom nadřazeném (kontejneru, složce, šuplíku) bude s jakýmkoli slovem, protože to je vlastnost reálných věcí (odkud se ta slova přebírají), že nemohou být na více místech zároveň. Tak jedině vymyslet nějaký novotvar…Ono to vysvetlit jde, ale je to slozitejsi, nez supliky. Pokud zanedbame "neskutecne" soubory a adresare (/proc, /sys ...) a vselikou jinou nesouborovou zouzel (zarizeni, pojmenovane roury, sockety ...) a budeme pracovat jen se soubory, adresary a (soft|hard)linky, tak je docela dobra analogie knihovna: Rekneme, ze knizky jsou nejak ocislovane (treba pres umisteni - rada, skrin, police, kolikata zleva). Sobory jsou normalni knihy. Adresare jsou knihy, ktere obsahuji seznamy knih (katalogy?). Vzdy obsahuji jmeno knihy a budto prime fyzicke umisteni (hardlinky), tj. rada 3, skrin 14, police 2, osma zleva; nebo cestu (softlink), tj. Biologie/Zvirata/Savci/Chobotnaci/sloni/Jak lovit slony. A cesta je proste seznam knih, ktere se musi projit, aby se ta prava nasla (. Jedina specialita je korenovy adresar (root), ale ten se da popsat jako hlavni seznam, umisteny treba na zdi. Touhle analogii se da celkem presne vysvetlit princip souboroveho systemu i lidem, kteri o pocitacih nic nevedi, protoze nepotrebuje zadne specialni predstavy (snad kazdy clovek nekdy videl knihovnu). Da se tim vysvetlit i rozdil mezi hardlinkem a softlinekm, rootfs (vstupni mistnost knihovny) existence souboru ve vice adresarich (treba "Jak lovit slony" muze byt i ve Sporty/Lov/Lov velkych zvirat/) mountovani (prechod do jine mistnosti), fragmentace (vicesvazkove dilo), ztracene soubory (kniha, ktera neni v zadnem ze sezanmu), "mazani" (vyrazeni ze seznamu vs. fyzicka likvidace knihy) a podobne. BTW: Tady je ono "Jak lovit slony" (original v anglictine)
Pokud to chápou jako "Takto to chci, nechť to tak je" ...Hmmm, to mi pripomelo klavesnici pro blondyny
Konzultoval jsem to s několika odborníky z Ústavu pro jazyk český a podle nich je takové použití pro počítačové dialogy naprosto nevhodné.Škoda, že tohle tvrzení vůbec nezdůvodňuješ. Proč je jako nevhodné? Si myslímš, že když řekneš, žes to konzultoval s ňákejma odborníkama, že to je jako nějakej důvod, proč bychom to nemohli používat?
Nevím tedy, proč hodně zdejších tak rádo sveřepě lpí na takové nelogičnosti.Takže zřejmě platí nelogičnost = něco, co odporuje tvým preferencím. V zájmu rozumné diskuze už prosimtě neprohlašuj svůj názor za logiku. Tvůj názor či osobní preference respektuju, ale necpi je ostatním jako jedinou správnou možnost.
Pokud se bavím s Linuxáky, tak používám pojem adresář. Pokud s Windowsáky, tak složka.
Ale jinak tady už bylo správně řečeno, že "všechno je soubor". Hezký den.
Jistě, "normální uživatel" bude mít ten svůj dokument rozkopírovaný v pěti složkách nejlépe v pěti verzích, bude šířit povídačky jak mu z dokumentu čas od času mizí části textůProč by to dělal, když mu části textu mizet nebudou? A jak to souvisí s tématem diskuze? Nebo vy snad znáte nějaký postup, jak normální uživatel něco zkopíruje, a ve skutečnosti se vytvoří hardlink?
a pak se diví že v tom aktuálním dokumentu nejsou ty úpravy, které včera dělal (na té kopii).Běžný uživatel je schopný pochopit, že soubor se dá zkopírovat na dvě místa a tyto kopie si pak žijí každá svým životem. Naopak existence pevného odkazu by ho mohla hodně poplést. Kdo pevné odkazy nechápe, pravděpodobně je ani nepotřebuje (takových lidí je většina). Ostatní buď soubory kopírují (potřebují dvě různé verze), nebo si vytvoří symbolický odkaz.
P.S. zkus si někdy svoji babičku naučit s počítačem. Pokud budeš používat slovo adresář, asi ti nebude nikdy pořádně rozumět a stále si bude představovat nějakou knihu poštovních adres. Když řekneš složka, představí si složku na papíry a ani jí nebude divné, že do jedné složky můžeš strčit i nějakou další, podsložku...
Nemáš pravdu.
+1P.S. zkus si někdy svoji babičku naučit s počítačem. Pokud budeš používat slovo adresář, asi ti nebude nikdy pořádně rozumět a stále si bude představovat nějakou knihu poštovních adres. Když řekneš složka, představí si složku na papíry a ani jí nebude divné, že do jedné složky můžeš strčit i nějakou další, podsložku...Nemáš pravdu.
Tak pokud se má překládat "Folder", tak jako složka.hm, a já jsem si vždycky myslel, že "folder" je spíš pořadač neboli šanon ...
Pokud vám složka a.k.a. folder přijde neadekvátní, stěžujte si u zdroje (original KDE)už se stalo
a nepokoušejte se opravovat to v lokalizacitakže chceš říci, že máme úmyslně zavlékat chyby? - překlad by měl být konsistentní(*) a odpovídat užívané terminologii, doslovnost je někdy vyloženě nežádoucí (ostatně kdybychom se měli řídit tvým "pragmatickým" pravidlem, že "když je tam to, tak překládat jako ono", tak to rovnou můžeme prohnat automatickým translátorem - myslíš, že by to byl dobrý výsledek?) (*) chci říct, ani KDE samo není jednotné, že je "folder" na nejviditelnějších místech v Konqueroru ještě neznamená, že nikde není "directory"
Osobně považuji slovo složka za logičtější**, protože adresář ve mne vyvolává představu nějakého notýsku, kam si píšu adresy kamarádů, zatímco složka je nějaký výrobek z papíru/plastu, kam si zakládám různé papíry nebo teoreticky i jiné složky → což je mnohem bližší složkám v počítači.
Gratuluji. Podařilo se vám naprosto přesně popsat důvod, proč se tomu má říkat adresář a ne složka. Jen ten závěr k tomu moc nesedí…
No v adresáři si ukládám adresy. Na soubory by to pak asi měl být "souborník"Znam cloveka, co misto terminu adresar/slozka pouziva termin "chlivecek"![]()
Dobrá demagogie, když vezmete v úvahu, že vznikem GUI abstrakce zapotřebí vzniku nové terminologie NEbylo.Potřeba nové terminologie může souviset se změnou (růstem) uživatelské základny.
Stejně tak jako vznikem virtuálních filesystémů nebylo, ano, opravdu nebylo potřeba vymýšlet novou terminologii.Zatahování implementačních detailů do vyšších vrstev je nežádoucí jev - tzv. prosakující abstrakce. Pokud uděláš správné obecné rozhrnaí (interface), bude dobře fungovat pro jakoukoli implementaci, který se za ním bude skrývat - ať už je to ext3 nebo nějaký virtuální souborový systém nebo něco úplně jiného.
Adresář je pořád seznam adres souborů, a to i v těch virtuálních systémech (tam ten seznam je také, jen jaksi není tak permanentní).Můžeme si klidně udělat souborový systém postavený nad relační databází* a tam bude tabulka složek obsahující id, id nadřazené složky a název a potom tabulka souborů, která obsahuje id nadřazené složky, název souboru, obsah souboru (a další atributy). Složka/adresář pak není zvláštním souborem obsahujícím seznam adres souborů, ale pouze záznamem obsahujícím id, id nadřazené složky a název. Pojetí tohoto objektu jako seznamu adres souborů je jen jednou specifickou implementací (i když třeba většinovou).
V tomto případě termín "složka" nic neřeší, protože rozhodně neodpovídá víc realitě než adresář.Odpovídá realitě na vyšší úrovni abstrakce (blíž k uživateli), zato jí odpovídá bez ohledu na konkrétní implementaci. Kdežto adresář odpovídá realitě na nižší úrovni abstrakce, ale jen v některých případech. *) nechme stranou, jestli to má smysl nebo ne.
Zatahování implementačních detailů do vyšších vrstev je nežádoucí jev...
Blbost. Vymyslíme nový název pro převodovku auta, když je to přece jen implementační detail?
ehm... mi prislo, ze nikde nikoho nikam neposilal (5 prispevku, prehlidl jsem neco?),5 příspěvků ... no tak to jsi asi přehlídl kolonku "Resolution"
krom toho ze je odkazal do mailinglistu...kde je ovšem pouze obecná diskuse ve které padaly argumenty podobně jako zde - není tam žádné definitivní vyjádření buď dosažením víceméně všeobecné shody, hlasováním nebo stylem "já jsem šéf projektu a říkám, že odteďka to bude takhle" apod. ...