Třeba u systémů pouze pro čtení je takový požadavek zbytečný.

Takových je ovšem dost výrazná menšina.

Důležité ovšem je, že konkrétní implementační detail (že vztah souborů a složek je vyjádřen adresou) je nepodstatný pro vysokoúrovňový objekt uživatelského rozhraní

Ale on je pořád vyjádřen adresou v určitém smyslu; zrovna tak byste mohl tvrdit, že v ext3 tam není "adresa" ale "číslo i-nodu" a z jistého úhlu pohledu by to formálně byla pravda.

Ostatně ony složky mohou představovat adresáře na dvou různých oddílech, mezi kterými nemůžete udělat hardlinky

Čímž jen potvrzujete mé tvrzení, že ty "implementační detaily" mají podstatné důsledky významné i pro uživatele.

zda implementace pomocí adres je opravdu podstatná, takže na oddíle s FAT by se neměl používat termín adresář, ale nějaký jiný

Špatně zvolený příklad. Na FAT máte adresu také, jen adresářová položka neodkazuje na číslo i-nodu, ale přímo na číslo prvního alokačního bloku (tj. vlastně adresu v rámci FAT (alokační tabulky).

A souborové systémy, které malé soubory ukládají přímo do metainformací souborového systému by se měly pro jistotu zakázat rovnou, protože nepoužívat v „adresáři adresy“¨ je hereze.

Proč? Stejně tam musí být informace, kde ta data jsou. Tedy "adresa".

Je to asi stejné, jako když jednu věc nazýváte na vyšší úrovni „textový dokument ODF“, ale v shellu to je „dopis.odt“.

Nic takového se neděje. Ten soubor se jmenuje pořád stejně a jeho jméno samozřejmě vidíte a zadáváte i v tom oowriteru. Jestli jste měl na mysli, že místo zadání celého jména můžete vynechat příponu a nechat si ji doplnit automaticky podle zvoleného formátu, tak to nemá s nějakou "vyšší úrovní" nic společného.

A já zase mám dojem, že příznivcům "adresářů" jde hlavně o to, aby se proti Windows vymezili*.

Už dvakrát jsem v této dvojdiskusi zcela jednoznačně prohlásil, že bych byl proti nesmyslné a zbytečné změně označení i v případě, že by žádné Windows neexistovaly nebo by termín složka nepoužívaly. Stejně jako bych byl proti tomu, aby se adresáři v KDE začalo říkat třeba hrnec. Můžete ale vy zcela upřímně prohlásit, že by vás napadlo bojovat za přejmenování adresářů na složky, kdyby ten výraz nebyl používán ve Windows?

Ano, klidně můžeme říkat na všech úrovních "složka", ale z historických důvodů asi vždycky někde zůstanou ty adresáře -- přejmenovávat příkazy se asi nikomu chtít nebude.

A teď bych ještě rád slyšel, proč tomu nejde všude říkat adresář.

pro uživatele je důležité, že se to chová jako papírová složka

Jenže ono se to tak právě nechová.

Podle mne je současný stav, kdy složky čím dál více přestávají být adresáři, vhodný pro oproštění se od toho nešťastného a matoucího názvu adresář.

Adresáře nepřestávají být adresáři, jen se rozšiřuje rozsah toho, jak může takový adresář vypadat. A výraz složka je mnohem více matoucí než adresář, takže změnou rozhodně nic nevylepšíte.

a technici jsou konzervativní a nechtějí měnit zavedené termíny, i když jsou nešťastné

Technici hlavně odmítají zbytečně měnit terminologii, je-li ta nová méně výstižná - a tedy i nešťastnější - než ta stará. A to je přesně tento případ.

A až dospěje tak daleko, snadno pochopí, že adresář a directory je jiné pojmenování pro některé složky.

Ale to je pořád stejná fikce, že existuje nějaký abstraktní objekt uživatelského rozhraní, který je něčím jiným než adresářem. Ale tak tomu není, /tmp je adresář pořád, ať se na to díváte v shellu, v mc nebo v Konqueroru. A to nešťastné kio na tom vůbec nic nemění, stejně jako na tom nic nemění FUSE.

Protože když člověku, který nikdy neslyšel o souborovém systému, a pomalu začíná chápat, co jsou to soubory, řeknete, že si může soubory roztřídit do adresářů, totálně se ztratí a přestane chápat i ty soubory

To ovšem tvrdíte pouze vy a další zastánci složek v této diskusi. Osobně jsem ještě neviděl uživatele, který by měl problémy s pochopením adresářů a v okamžiku, kdy se jim začalo říkat složky, zázračně jako mávnutím kouzelného proutku začal všemu rozumět. Buď tomu rozuměli i s adresáři nebo jim ani složky nepomohly.