Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Elektronický papír a čtečky knih:
výborný vynález, nahradí knihy |
|
22% (195) |
kniha je kniha |
|
78% (704) |
Celkem 899 hlasů
Vytvořeno: 3.9.2009 22:49
Tiskni
Sdílej:
Jak pamatuju, když je poutavá knížka, tak i šero je dostatečné. U Vládců loutek jsem šel domů od vlaku a četl pod lampama, nedokázal jsem čekat nd pořádné světlo.
Heinlein i Dick jsou moje krevní skupina, neřeknu na nic od nich, že to není dobré. A lepší než film to je nepochybně
Ironie? Jeden druh svítidel nám pomalu mizí.
jj, až nám EU zákáže všechno, můžeme svítit loučemi (a bydlet v jeskyni).
samozrejme ze existuje, ale je to cista organika - fosforeskujuce bakterie, na teplo ide okolo dvoch percent. kto uz dal dnes zrat svojej ziarovke?
vysoce svitive diody stoji radove nekolik (malo) stovek a na nahrazeni stowatove zarovky jich staci nekolik malo kusu (rozhodne mene nez deset)Mohl bys odkázat na nějaké řešení? Pozor, nemyslím tím, že si budu bastlit na koleně spínaný zdroj.
nemohl, ja jsem z tech, co by v pripade potreby neco takoveho ubastlili, takze nemam potrebu to shanet, zvlast v prostredi ceske republiky, ktera je znama tim, ze je v ni hovno k sehnani a navic se za nej musi platit premrstene ceny :)Já jsem taky schopen něco ubastlit, i když se síťovým napětím bych si moc hrát netroufl (pokusil bych se někde sehnat hotový zdroj). Každopádně kolik procent populace má dostatečné schopnosti k bastlení a kolik bude v případě LED odkázáno na hotové výrobky?
nicmene uz ma cinska baterka, kovova, vodotesna, narazuvzdorna, precizne vyrobena, vcetne ridici elektroniky, zavesena v sesti kusech u stropu by tu stowatovku nahradila levneji :)Ano, to chápu. Ale to vyžaduje sehnání vhodného zdroje a určitě trochu pájení. A opět - kolik lidí to dokáže?
co mas proti ROHS :) Ta znacka znamena, ze produkt je v sulade s ROHS direktivou a neobsahuje zakazane nebezpecne latky :)
Tak treba tady: http://www.led-zarovky-svetla.cz/led-zarovky-detail.php?id=122&kat=1&page=2 - Je to sice ve tvaru zarivky. Svetelnym vykonem to odpovida skoro dvema 100 W zarovkam, stoji 2 kKc.
To som len citoval, som si istý, že podobná suma tam párkrát padla
Nič proti alternatívnym (vlastne skôr hlavným) zdrojom svetla. Len nevidím potrebu zakazovať žiarovky
Fajn a čim navrhujete topit u wifi AP v zimě? Krabice od kompu, dovnitř menší žárovka a při mrazu komp/AP jede stabilnějš.
Síla je v jednoduchosti. Nahradit asi jo ... všechno jde nahradit. Nějak.
Odkud? Židozednáři? NWO?
Tak ono je celkem přirozené, že výrobce vytváří tlak na politiky, aby získal nějaké výhody pro sebe. Ale aby politici tomuto tlaku podlehli, musí v tom být ještě něco – aby začali diskriminovat jednu skupinu výrobců ve prospěch jiné.
To se neptej me. Nekdo tu tvrdil, ze od vyrobcu zarivek. Zni to jako rozumna hypoteza.Nejsou čirou náhodou výrobci zářivek a výrobci žárovek jedni a ti samí?
To jsem nevěděl, že jsou výrobci zářivek takoví chudáci a vlastně tím zákazem trpí.
musí postavit novou linku na výrobu kompaktních zářivek.
Kdo ho nutí ji kupovat?
Kdo ho nutí ji kupovat?EU, pokud nechce výrobce skončit s podnikáním. Linka na výrobu žárovek je mu teď poněkud k ničemu.
1. má linku na výrobu žárovek, kterou teď může za celý jeden dolar prodat do muzea.Neprijemne, ale linka se jednak davno zaplatila, jednak zarovky tolik nenesou, takze pryc s tim ...
2. musí postavit novou linku na výrobu kompaktních zářivek. V bazaru se slevou ji sežene asi těžko.Ano, musi rozsirit vyrobu pro pokryti zvysene poptavky. To neni nic spatneho.
3. teď zpočátku bude o kompaktní zářivky zvýšený zájem, obchody i spotřebitelé se budou předzásobovat, výrobní linka pojede naplno. Za půl roku zájem opadne a vrátí se k normálu, a nová drahá linka pojede napůl.Nejen ze zacatku, kdyz zarovky nebudou, lidi holt budou kupovat zarivky (LED jsou momentalne silene drahe, Halogenky jsou vicemene jen predrazeny zarovky, ktery budou zakazany jen o chvili pozdeji a jine univerzalne pouzitelne svitidla pasujici do zarovkove patice zatim taky moc nejsou) A tipuju ze na zarivkach bude mit Philips vetsi zisk nez na zarovkach, takze pokud misto 10 milionu zarovek vyrobi milion zarivek, tak na tom vydela...
Neprijemne, ale linka se jednak davno zaplatila, jednak zarovky tolik nenesou, takze pryc s tim ...Kdyby se linka dávno zaplatila, znamená to, že má výrobce z jejích odpisů zisk. Což je prostor na trhu, který by okamžitě využil jiný výrobce, který by začal také vyrábět žárovky, ale linku by odpisoval pomaleji, tudíž by žárovky mohl prodávat levněji. Takže vámi zmiňovaná situace nemůže na ideálním trhu nastat (a trh se žárovkami je přece ideální trh, alespoň to tady v diskusi všichni zastánci volného trhu předpokládají).
Ano, musi rozsirit vyrobu pro pokryti zvysene poptavky. To neni nic spatneho.To znamená, že musí sehnat peníze na investice. Navíc to samé může udělat kdokoli jiný, takže tady výrobce žárovek ztrácí svoji konkurenční výhodu.
Nejen ze zacatku, kdyz zarovky nebudou, lidi holt budou kupovat zarivkyZvýšený zájem oproti nějaké průměrné spotřebě. Pokud jeden člověk spotřebuje třeba jednu zářivku za rok, teď jich nakoupí do zásoby pět, aby nemusel kvůli každé odešlé zářivce běhat do obchodu, nebo aby mohl sjednotit více světel v jedné místnosti na stejný typ apod. Tzn. teď musí výrobce vyrobit 5 zářivek na osobu a rok, za rok už bude vyrábět jen jednu na osobu a rok.
A tipujuTo je skutečně velmi dobře podložený argument.
To znamená, že musí sehnat peníze na investice. Navíc to samé může udělat kdokoli jiný, takže tady výrobce žárovek ztrácí svoji konkurenční výhodu.Teoreticky ano, ale "kdokoliv jiny" obvykle nebude mit know-how na to, aby byl schopen dat podobnou linku dohromady, takze postavit dalsi linku na zarivky pokud uz jednu mam je obvykle jednodussi, nez postavit ji, kdyz zadnou nemam a nikdy jsem predtim zadnou ani nestavel (musim si nejdriv zjistit jak na to a opravdu nelze cekat ze mi s tim konkurence poradi. Minimalne ne lacino).
Pokud jeden člověk spotřebuje třeba jednu zářivku za rok, teď jich nakoupí do zásoby pětI zarovky se kupujou do zasoby aby se nemuselo chodit pro kazdou zvlast, takze tenhle trend se nezmeni, jen misto zarovek se budou kupovat zarivky (i kdyz mozna bude ze zacatku trochu vetsi poptavka, jak se budou odesle zarovky s kratkou zivotnosti nahrazovat zarivkami s zivotnosti delsi, stylem kus a kus). Ale raketovy start nakupu zarivek bych necekal, lidi je kupujou az kdyz potrebujou, ted se spis nekteri snazi rychle nakupovat zarovky dokud to jeste jde, takze to zase poptavku po zarivkach snizuje.
Teoreticky ano, ale "kdokoliv jiny" obvykle nebude mit know-how na to, aby byl schopen dat podobnou linku dohromadyJaké know-how má výrobce žárovek o výrobě kompaktních zářivek?
I zarovky se kupujou do zasoby aby se nemuselo chodit pro kazdou zvlast, takze tenhle trend se nezmeni, jen misto zarovek se budou kupovat zarivkyJenže zásoby žárovek už lidé mají, takže teď už je potřeba uspokojit pouze běžnou poptávku po jejich obnově. U zářivek bude ale potřeba uspokojit poptávku po zavedení, která je větší, než poptávka při obnově.
Ale raketovy start nakupu zarivek bych necekal, lidi je kupujou az kdyz potrebujouLidé, kteří do teď používali žárovky, samozřejmě budou muset koupit jako náhradu za prasklou žárovku něco jiného, z velké části asi kompaktní zářivky. Což samozřejmě bude znamenat nárůst poptávky. Třeba už jenom proto, že můžete mít v místnosti třeba pět svítidel, která by měla mít stejný typ světelného zdroje. Takže když tam praskne jedna žárovka, budete muset čtyři zbývající přesunout někam jinam nebo do zásob pro jiné místo, a koupit pět zářivek.
Jaké know-how má výrobce žárovek o výrobě kompaktních zářivek?Obecne ne, ale treba Philips, Osram a spousta dalsich vyrobcu vyrabi oboji - jak zarovky, tak zarivky.
Jenže zásoby žárovek už lidé mají, takže teď už je potřeba uspokojit pouze běžnou poptávku po jejich obnově. U zářivek bude ale potřeba uspokojit poptávku po zavedení, která je větší, než poptávka při obnově.Proc zavadeni? Komu dojdou zarovky, pujde si proste koupit nove, ale kdo uz ma zasobu zaorvek, nebude chodit kupovat zarivky dokad mu ty zarovky nezacnou dochazet (naopak nekdo ted mozna pujde jeste rychle kupovat dalsi zarovky, protoze "uz nebudou" a tim poptavku po zarivkach bude spise snizovat)
Takže když tam praskne jedna žárovka, budete muset čtyři zbývající přesunout někam jinam nebo do zásob pro jiné místo, a koupit pět zářivek.Az praskne jedna, nebudu zbyvajici 4 nikam presouvat, zbyle 4 zarovky proste zustanou (ano, casem budou tez nahrazeny, ale ne hned). Zarovky a zarivky muzou spolu v jednom svitidle klidne koexistovat, to neni jako mit vice druhu rybek v akvariu, kdy se nektere muzou navzajem sezrat.
Obecne ne, ale treba Philips, Osram a spousta dalsich vyrobcu vyrabi oboji - jak zarovky, tak zarivky.Takovým výrobcům by se ale vyplatilo lobovat za zrušení žárovek jedině tehdy, kdyby se na zářivkách víc vydělávalo, a zároveň je o ten větší výdělek nepřipravila nějaká nová konkurence.
Az praskne jedna, nebudu zbyvajici 4 nikam presouvat, zbyle 4 zarovky proste zustanou (ano, casem budou tez nahrazeny, ale ne hned). Zarovky a zarivky muzou spolu v jednom svitidle klidne koexistovat, to neni jako mit vice druhu rybek v akvariu, kdy se nektere muzou navzajem sezrat.Už mi začíná být jasné, odkud pocházejí ty zvěsti o tom, že zářivky mají divnou barvu světla nebo z nich někoho bolí hlava nebo oči nebo co. Osvětlovat jednu místnost různými zdroji světla, s různou teplotou, opravdu není dobrý nápad. Asi je možné vybrat takové kombinace, aby se to spolu netlouklo, ale rozhodně bych si netroufl jen tak zkombinovat náhodně zvolenou zářivku se žárovkou, aby mi tak v jedné místnosti vznikly plochy osvětlené různým světlem.
Zvýšený zájem oproti nějaké průměrné spotřebě.
Pokud poptávka převyšuje nabídku, může se z toho výrobce jedině radovat -- prostě zvýší cenu a odfiltruje lidi, kteří to se svojí poptávkou myslí opravdu vážně. Jeho linka poběží naplno a on si parádně namastí kapsu. Ten, kdo je ochotní zaplatit za zářivky zvýšenou cenu, si je bude kupovat do zásoby. Ostatní si je budou kupovat po jedné, po dvou, protože budou čekat, až cena klesne.
Zatím jsem bral tu diskusi vážně, ale teď mi přijde, že si z nás děláš jen legraci, když to takhle absurdně převracíš a děláš z výrobců zářivek chudáky a oběť. (A navíc odbíháš od toho primárního problému, kterým jsou eurokratické zásahy do lidské svobody.)
Tož pěkně, pěkně. Není nad řešení "vhodnosti" jistých propriet (svítidel, literatury,...) prostřednictvím zákazů.
Vždyť si pořád tu žárovku můžete objednat někde ze zahraničí, nebo si jí nechat vyrobit na zakázku.
Co si jí můžeme nechat vyrobit?
Ano, za komunistů jsme si taky mohli spoustu zboží dovážet ze zahraničí, když u nás nebylo. Ale kupodivu to spousta lidí nepovažovala za optimální řešení
Tož pěkně, pěkně. Není nad řešení "vhodnosti" jistých propriet (svítidel, literatury,...) prostřednictvím zákazů.Cožpak krucifix nechápeš, že to je pro tvé dobro?! Předtím jsi byl hloupý, že sis v pokoji svítil žárovkou. Nyní přišla hodná EU a umožnila ti ušetřit na elektřině tím, že si dáš do pokoje zářivku. Vyzkoušej, určitě jí za to ještě poděkuješ. Zákaz literatury byl podrobně probrán pod mým blogem o stíhání pana Stwory.
Když ti aktivní se starají jenom o svoje pohodlí a zvyky, místo aby se starali včas o rozvoj alternativ
Co je tohle za kecy? Už jsem tu několikrát psal, že používám jak žárovky, tak úsporné zářivky. S vizemi a alternativami přicházejí výrobci – nabízejí nové a lepší výrobky na trhu. K žárovkám nemám žádný citový vztah a nelpím na nich – takže až výrobci nabídnou na trhu alternativu, která je nahradí, jsem připraven na ně přejít. Zatím jsem byl schopen přejít jen v některých případech a v jiných stále zůstávám u žárovek.
Např. u ručních svitilen (2x Maglite, 1x nějaká neznámá značka) jsem přešel na LED – protože jsou prostě lepší: mají menší spotřebu (baterky vydrží déle*) a dosvítí pekelně daleko. Jsou prostě super a proto jsem si je koupil – aniž by mi to radil nějaký idiot z Bruselu.
Kdyby politici sledovali jen svoje pohodlí, tak sedí na zadku, hrají hry na služebním počítači a žádné přiblblé zákazy nevydávají. Pokud by se občan zeptal, proč nedělají něco se spotřebou elektřiny, řekli by mu, ať začne u sebe a sám svítí ekologicky. Jenže motivace těchto politiků je jiná – buď mají diktátorské sklony a pliživě budují totalitu, nebo se nechali podmáznout výrobci zářivek (za ten čas prosezený nad psaním zákazu jim to jistě stálo), nebo obojí.
*) nemusím v báglu tahat záloží baterky. S tím pohodlím máš vlastně pravdu – myslel jsem na svoje pohodlí a přešel od žárovek k modernější alternativě
S vizemi a alternativami přicházejí výrobci – nabízejí nové a lepší výrobky na trhu.A kde jsou třeba svítidla uzpůsobená kompaktním zářivkám místo žárovek? Výrobci s ničím nepřicházejí jen tak sami od sebe, musí se domnívat, že je po něčem poptávka. No a ani to už dnes neplatí, dneska úplně stačí, že se výrobce domnívá, že pomocí marketingu dokáže poptávku po něčem vyvolat.
až výrobci nabídnou na trhu alternativu, která je nahradíA jak k tomu asi dojde? Výrobce si udělá průzkum trhu, zjistí, že lidé konzervativně kupují žárovky, přestože by pro ně ve většině případů byla kompaktní zářivka nebo halogenová žárovka jednoznačně lepší, a řekne si „to nevadí, stejně investujeme do vývoje kompaktních zářivek, ono to nějak dopadne“. Víte, volný trh nefunguje všude sám od sebe, má nějaké předpoklady. Takže než začnete tvrdit, že něco vyřeší volný trh, měl byste ty předpoklady ověřit. Já jsem pro to, aby když neplatí, snažili jsme se raději ty předpoklady splnit, aby mohl volný trh začít fungovat, a nelíbí se mi, pokud místo toho začnou fungovat nějaká nařízení, která mají volný trh nahradit. Jenže aby to takhle mohlo fungovat, je potřeba si nejdřív vůbec připustit, že volný trh nefunguje všude sám od sebe.
Kdyby politici sledovali jen svoje pohodlí, tak sedí na zadku, hrají hry na služebním počítači a žádné přiblblé zákazy nevydávají. Pokud by se občan zeptal, proč nedělají něco se spotřebou elektřiny, řekli by mu, ať začne u sebe a sám svítí ekologicky. Jenže motivace těchto politiků je jiná – buď mají diktátorské sklony a pliživě budují totalitu, nebo se nechali podmáznout výrobci zářivek (za ten čas prosezený nad psaním zákazu jim to jistě stálo), nebo obojí.Alternativa, že to dělají proto, že jsou přesvědčeni, že je lepší používat ke svícení něco jiného, než žárovky, a že si myslí, že v tomto případě trh nefunguje správně, vás zřejmě nenapadla.
A kde jsou třeba svítidla uzpůsobená kompaktním zářivkám místo žárovek?
To je jako se divit, proč ve dvacet let staré třiosmšestce nebyl USB konektor – prostě proto, že tehdy USB nikod nepoužíval. Do většiny lamp kompaktní zářivka strčit jde – to, že se někam nevejde, není otázka nějakého zákazu žárovek nebo jiného nařízení, ale otázka rozšířenosti nové technologie u spotřebitelů. Např. v kotli na koks taky nemůžeš topit plynem, ale v plynovém kotli ano – nebylo potřeba zakázat uhlí, aby výrobci začali nabízet plynové kotle
Výrobci s ničím nepřicházejí jen tak sami od sebe, musí se domnívat, že je po něčem poptávka. No a ani to už dnes neplatí, dneska úplně stačí, že se výrobce domnívá, že pomocí marketingu dokáže poptávku po něčem vyvolat.
Tohle všechno ale hovoří ve prospěch zářivek.
Poptávka po modernějších svítidlech existuje.
zjistí, že lidé konzervativně kupují žárovky.
Pořád stejné (nepodložené) kecy – zářivky se prodávaly i před zákazem. Pořád argumentuješ pohodlím a zvyky – ovšem pohodlnější jsou moderní technologie: v kapesních svítilnách se hojně používají LED diody – člověk nemusí nosit s sebou záložní baterky, nemusí je ani tak často kupovat (jsou drahé), nebo je nabíjet (trvá to dlouho). Žárovky praskají celkem často, jsou sice laciné, ale běhat pořád do obchodu pro nové je otrava, měnit je, je taky otrava, člověk musí přerušit rozdělanou práci a jít do skříně pro novou, případně zjistit, že už došly… pohodlnější je přeci použít zářivku, která sice nevydrží tak dlouho, jako slibuje výrobce, ale vydrží mnohem déle než žárovka – lidé jsou pohodlní a proto přejdou od žárovek k modernější technologii. Stejně jako když kvůli pohodlí přešli z petrolejek na žárovky, protože je nebavilo pořád dolévat petrolej do lampy.
a řekne si „to nevadí, stejně investujeme do vývoje kompaktních zářivek, ono to nějak dopadne“
A co žene výrobce automobilů k tomu, aby snižovali spotřebu svých vozů? Vždyť lidé si přece konservativně budou kupovat vozy se spotřebou deset litrů na sto kilomentrů ne? Nebo je to všechno jinak? Výrobce si řekne, že by lidé uvítali vůz s nižší spotřebou (protože nechtějí zbytečně platit za benzín), a tak se pustí do jeho výroby. I výrobce se může dopustit chybného úsudku – ovšem je tu znatelný rozdíl, zatímco výrobce chybným úsudkem promrhá vlastní peníze (nevydařená investice do něčeho, o co lidé nestojí), politik svým chybným úsudkem promrhá peníze občanů (tzn. ne svoje). Další rozdíl je v pluralitě – zatímco (chybné) rozhodnutí politika je na daném území všeobecně platné a nelze se mu vyhnout (snad leda emigrací), (chybné) rozhodnutí výrobce mě nemusí trápit – na trhu je výrobců mnoho a budou i tací, kteří budou investovat do něčeho jiného – prostě koupím zboží od výrobce B místo výrobce A (který investoval do neperspektivní technologie).
„Nesvítí někde zbytečně?“ bylo propagandistické heslo ČSSR. Svým způsobem byl tehdejší režim svobodnější než dnešní EU: radil ti, abys šetřil, ale zároveň jsi mohl svobodně svítit zastaralým svítidlem (třeba petrolejkou), tatímco dnes ti zastaralé svítidlo (žárovku) zakazují. Zářivky jako takové (klasické trubice, ne kompaktní) jsou taky pomerně starý vynález a v tehdejší době (ČSSR) se hojně využívaly – ale přesto, tehdejší režim lidem nezakazoval svítit doma žárovkami a nenutil je používat všude zářivky.
že volný trh nefunguje
Co to je „trh nefunguje“? Trh nemá žádné cíle ani účel. Je to prostě místo, kde dochází ke směně. Trh funguje tehdy, pokud můžu svobodně nabízet nebo poptávat zboží a služby.
že to dělají proto, že jsou přesvědčeni, že je lepší používat ke svícení něco jiného, než žárovky
Nechť tato „přesvědčení“ a úsudky přenechají výrobcům.
Každý svého štěstí strůjcem. – úkolem potiliků není dohlížet na blahobyt občanů a nutit je chovat se hospodárně – to je vlastní zájem občanů a pokud někdo kašle na vlastní zájmy, je to jeho problém. Úkolem politiků je, umožnit občanům žít v blahobytu (tzn. dát jim svobodu, možnost výběru). Zároveň je potřeba řád, který zajistí, že se lidé vzájemně nepozabíjí, že budou žít v harmonii, že jeden svojí činností nebude poškozovat druhého (např. neekologická výroba, která ničí životní prostředí nám všem). A pokud už ke škodám musí docházet, má politik (pomocí obecných pravidel) zajistit, aby tyto škody byly kompenzovány.
Dobrý výrobek se prodává sám, často k tomu nepotřebuje ani reklamu, někdy ji potřebuje. Co ovšem nepotřebuje, je zákaz konkurence. To je nekalá soutěž, na které se eurokrati podílejí, místo aby jí bránili.
Představ si, že nějaký politik bude přesvědčen, že by na světě bylo lépe, kdyby se používal jen jeden operační systém, že by se tím ušetřilo X miliard nějakých peněz a miliardy tun CO2. A tak zakáže lidem Windows* a nařídí používat Linux*. Tvými slovy „windowsáři** budou kvičet jenom rok, nebo jak dlouhé je to přechodné období, a pak bude pokoj.“ Takhle si to představuješ? Já tedy ne. Zakázat lidem používat Windows (nebo jiný OS) je totéž, jako zakázat žárovky.
*) nebo naopak, nebo si dosaď libovolný jiný OS.
**) či linuxáři
A co žene výrobce automobilů k tomu, aby snižovali spotřebu svých vozů?Euronormy, které zakazují prodávat vozidla s horšími parametry, než je určitá mez. A ty parametry jsou asi každé dva roky přísnější. Najdete deset rozdílů oproti žárovkám. Vlastně bude stačit, když najdete alespoň jeden rozdíl. Zrovna u té spotřeby aut je totiž ještě daleko jednodušší způsob, jak ušetřit: nejezdit autem zbytečně. To se také vyřeší tím, že řekneme „to vyřeší trh“? Zatím to nějak nevypadá… Jestli to opět nebude tím, že nejsou splněny některé předpoklady fungování volného trhu, takže volný trh pak nefunguje správně.
Co to je „trh nefunguje“? Trh nemá žádné cíle ani účel. Je to prostě místo, kde dochází ke směně. Trh funguje tehdy, pokud můžu svobodně nabízet nebo poptávat zboží a služby.Ale samozřejmě, že má trh účel. Je jí optimalizace výroby a směny, nebo-li maximalizace celkového užitku. A trh nefunguje tehdy, když k té optimální variantě nesměřuje – což nemusí být vždy zřejmé, ale pokud známe nějakou variantu, která je lepší, než současný stav trhu, a trh se nikam nehýbe, je zřejmé, že trh momentálně nefunguje moc dobře. Buď se zasekl na nějakém lokálním optimu, nebo nejsou splněné některé předpoklady pro fungování trhu.
Úkolem politiků je, umožnit občanům žít v blahobytu (tzn. dát jim svobodu, možnost výběru).Svoboda ani možnost výběru nezaručují správný výběr. K tomu je potřeba ještě něco dalšího.
Svoboda ani možnost výběru nezaručují správný výběr. K tomu je potřeba ještě něco dalšího.ovsem svobodny nespravny vyber by mel mit prednost pred nesvobodnym spravnym vyberem
Takže: Windows vs. Linux na desktopu. Jeden z nich je lepší. Tak to zařídíme tak, že půjde používat jen jeden z nich. Podle toho, co píšeš, to bude pro všechny lepší a svobodné, protože mají možnost chovat se správně. Viz:
když tu možnost mám, jsem svobodný, a vůbec nezáleží na tom, zda mám ještě nějaké jiné možnosti
Jeden z nich je lepší.Obecně lepší, za všech okolností? To je dost odvážné tvrzení a myslím, že je těžko dokážete.
Tak to zařídíme tak, že půjde používat jen jeden z nich.Klidně. Nejprve ale budete muset zjistit, který z nich je ten lepší. Nepleťte si pojmy „něco je lepší“ a „víme, že něco je lepší“.
To je dost odvážné tvrzení a myslím, že je těžko dokážete.
Totéž platí u problému žárovky vs. zářivky.
Já samozřejmě o nastolení monopolu jednoho OS (ať by to byl jakýkoli) neusiluje, ale tenhle příklad jsem uvedl právě proto, abych ukázal, že je správné zachovat svobodu a nechat rozhodnutí na jednotlivcích (tam, kde* to jde).
*) např. výši daní nebo trestů za zločiny musíme ctít všichni stejnou, zatímco svítit si můžeme každý, čím chceme – jednotnost zde není nutná a je dokonce nežádoucí.
Svoboda ani možnost výběru nezaručují správný výběr. K tomu je potřeba ještě něco dalšího.
Autorita, která rozhodne za lidi, co je správné.
ne, proste si pouzil obecne slovo ve velmi specifickem vyznamu - a navic vyznamu pochazejicim z totalitni ideologieTo tedy ani náhodou.
Tady ti musím dát za pravdu – když se v ČR řekne „Bůh“ bez uvedení čehokoli dalšího, tak bych to taky chápal automaticky tak, jako křesťani.
To, že tu většina lidí nechodí do kostela, ještě neznamená, že nesdílíme společné (křesťanské a částečně židovské) hodnoty.
linearni pojeti casu? co si pod tim mam predstavit?Pod tím si představte to, že čas plyne z minulosti do budoucnosti (nebo opačně), že tedy existuje časová přímka. Proti tomu existuje cyklické pojetí času (které by představoval nějaká časová kružnice), tj. že vše se neustále opakuje.
odpusteni? jako myslis - my te upalime a buh ti pak odpusti? :DDD. musim rici, ze v tomto pripade se stejne jako vetsina obyvatel CR klonim spise k tomu pohansko-ateistickemu modelu :)Tím myslím třeba to, že se neuplatňuje princip oko za oko, zub za zub; nebo to, že se předpokládá, že se člověk může během života napravit.
Pod tím si představte to, že čas plyne z minulosti do budoucnosti (nebo opačně), že tedy existuje časová přímka. Proti tomu existuje cyklické pojetí času (které by představoval nějaká časová kružnice), tj. že vše se neustále opakuje.Mno, jediny rozdil, ktery tu vidim, je ten, ze krestane zrejme dogmaticky lpi na linearite (pokud se mylim, nevidim uz rozdil vubec zadny), zatimco pohane i ateisti zvazuji obe varianty :) Tedy opet nechapu, co je v tomto smeru na ceske (ci obecne zapadni) spolecnosti krestanskeho. A uz vubec nechapu, proc nazyvat takovy vetsinu lidi nezajimajici akademicky spor "hodnotou".
Tím myslím třeba to, že se neuplatňuje princip oko za oko, zub za zub; nebo to,Neuplatnuje? Jak kdy. Stejne jako v antice. A stejne jako v krestanstvi.
že se předpokládá, že se člověk může během života napravit.Predpokladali to stari pohane, predpokladame to my. Krestane asi taky, ovsem oni o tom nemuseli tak premyslet, buh si to preci vytridi.
In Roman mythology, Clementia was the goddess of forgiveness and mercy. She was deified as a celebrated virtue of Julius Caesar, who was famed for his forbearance, especially following Caesar's civil war with Pompey from 49 BC. In 44 BC, a temple was consecrated to her by the Roman Senate, possibly at Caesar's instigation as Caesar was keen to demonstrate that he had this virtue. In a letter to his friend Atticus, Cicero is discussing Caesar's clementia: "You will say they are frightened. I dare say they are, but I'll be bound they're more frightened of Pompey than of Caesar. They are delighted with his artful clemency and fear the other's wrath." Again in For Deistarus Cicero discusses Caesar's virtue of clementia. "Yes, you, Gaius Caesar, are the only conqueror in 34 whose hour of triumph none save combatants have fallen. We, free men born in freedom's fairest clime, so far from finding you a tyrant, have seen in you a leader of unbounded mercy in the day of victory. There is not much information surrounding Clementia's cult; it would seem that she was merely an abstraction of a particular virtue, one that was revered in conjunction with revering Caesar and the Roman state. Clementia was seen as a good trait within a leader, it also the Latin word for "humanity" or "forbearance". This is opposed to Saevitia which was savagery and bloodshed. Yet, she was the Roman counterpart of Eleos the Greek goddess of mercy and forgiveness who had a shrine in Athens. In traditional imagery, she is depicted holding a branch and a scepter, and may be leaning on a column.
"There was in the midst of the city [of Athens] an altar belonging to no god of power; gentle Clementia (Clemency) [Eleos] had there her seat, and the wretched made it sacred; never lacked she a new suppliant, none did she condemn or refuse their prayers. All that ask are heard, night and day may one approach and win the heart of the goddess by complaints alone. No costly rites are hers; she accepts no incense flame, no blood deep-welling; tears flow upon her altar, sad offering of severed tresses hang above it, and raiment left when fortune changed. Around is a grove of gentle trees, marked by the cult of the venerable, wool-entwined laurel and the suppliant olive. No image is there, to no metal is the divine form entrusted, in hearts and minds does the goddess delight to dwell."
Bůh? Může být. Ale kde je v Bibli zmínka o tom, že by se měly zakazovat žárovky?
Svědomí i Bůh jsou tradičně chápány tak, že o nich nerozhodujete vy sám.Wtf?
Ale nemůže to udělat tak, že se najednou rozhodne a úplně si vymění svůj systém hodnot.Samozrejme, ze muze. Ovsem pokud to ma udelat uplne a najednou, vyzaduje to trosku trenink.
Já jsem tvrdil, že autoritou pro člověka může být svědomí nebo Bůh, vy tvrdíte,k že je to opačně, že člověk je autoritou pro svědomí nebo pro Boha. (...)Já tvrdil, že Bůh kterého popisujete, není křesťanský. Ale nemyslel jsem tím tak úplně, že člověk je autoritou pro svědomí nebo Boha. Netvrdím ale ani opak, myslím si, že celá věc je o něco komplikovanější a nelze takto černobíle posadit... Křesťanský Bůh sice je ultimátní autoritou, nicméně (a na to mnoho křesťanů bohužel zapomíná) lidské vnímání Boha nemůže být nikdy naprosto objektivní, a proto má každý člověk ve skutečnosti "svého Boha", tedy jakýsi svůj individuální způsob vnímání Boha, ale nic lepšího nemá. Proto nemůže člověk říct, že "můj Bůh je neomilný a je nejvyšší autoritou". Pouze může říct, že "Bůh je nejvyšší autoritou, ale moje vnímání Boha je omezené [lidské], a tak nemůžu nikomu říkat, co má dělat".
Akorát už vůbec nevím, jak jsme se k tomuhle tématu dostali, navíc ještě od elektronického papíru.No přece přes žárovky
Vy si vědomě můžete změnit všechny hodnoty, kterými se řídíte?ano
Takže teď jste zastáncem volného trhu a myslíte si, že volný trh je dobrý. A můžete se rozhodnout, že tohle svoje přesvědčení změníte, a v ten okamžik se z vás stane největší odpůrce volného trhu, nebudete mít o škodlivosti žádné pochybnosti, nebude vám nic našeptávat, jestli to s tou škodlivostí volného trhu není třeba jinak? Dobře, tak to chci teda vidět. Sice to můžete klidně markýrovat, ale nemyslím si, že byste to zvládl tak, aby se to nedalo poznat.pokud to nepoznam ja, nemuzes to poznat ani ty - a takove techniky se je mozne naucit - znaji je nejspis vsichni agenti, znaji je vsichni, kdo se venuji chaos magick (jeden ze smeru magie, ktery dava velice realne vysledky - diky takovym metodam - i kdyz na nich samozrejme neni nic nadprirozeneho) - a umi to kazdy dobry hrac rpg :) samozrejme netrenovany clovek s tim bude mit problem - stejne jako bude mity problem treba se zdolavanim everestu
nepripada mi realny, je to jen nesmyslny blabol - ja ho sem nepsal :)
a kultura je software - a software lze menit a lze to cinit vedomeTrochu si odporujete, ne? Tvrdíte, že to lze vědomě měnit, a když napíšu příklad, jak taková změna vypadá, najednou je to nesmyslný blábol. Tak raději napište, který z vašich předpokladů pro možnost změny všech hodnot jsem v tom příkladu opomněl, nebo kde je v tom příkladu chyba.
Následně jste na základě příkladu dospěl k názoru, že každý takový člověk je nereálný.Soudruhu, ja jsem nic takoveho netvrdil. Ja jsem trvdil, ze nerealny je tvuj debilni vykonstruovany priklad. Diskuse na tehle urovni skutecne neni pro me.
Z toho, že někdo má nějakou autoritu (třeba svědomí) neplyne vůbec nic o tom, že by stejnou autoritu měli i ostatní, nebo že by o této autoritě dokázal přesvědčit ostatní.Uhm... souhlas, imho to je to, co jsem říkal...
A za druhé, z toho, že nikdo nemůže prohlásit, že zná absolutně správné morální zásady, nebo nějakou absolutní autoritu, přece vůbec neplyne, že taková autorita neexistuje.No to sice jo - ta autorita klidně může existovat (a já věřím, že existuje), jenže v praxi je taková autorita použitelná jen pro mé já, případně pro pár lidí, se kterými se na té autoritě shodnu.
Euronormy, které zakazují prodávat
Ne, je to konkurence. Když ti jedna automobilka nabídne auto se spotřebou 8 litrů na sto a její konkurent ti nabídne srovnatelné auto se spotřebou 5 litrů na sto, které si vybereš? Automobilka chce na trhu uspět, chce vydělat a proto vyvíjí lepší a lepší auta (což se týká i snižování spotřeby).
To se také vyřeší tím, že řekneme „to vyřeší trh“?
Jistě. Připadá ti snad benzín/nafta levný? Mně ne, tak proč bych tedy jezdil zbytečně autem?
Ale samozřejmě, že má trh účel.
Podle kterého filosofa nebo ekonoma? Z čeho čerpáš?
Svoboda ani možnost výběru nezaručují správný výběr.
A to vadí? Že se někdo špatně rozhodne, není moje starost a není to ani starost politiků. Že si někdo koupi shnilá rajčata v hypermarketu nebo předražené oblečení, mě nezajímá, je to jeho věc, stejně jako když si doma svítí žárovkama nebo třeba loučema. Svoboda a odpovědnost za vlastní rozhodnutí vedou k tomu, že se jednotlivci i celá společnost rozvíjejí a posouvají dopředu, nikoli zásahy pomazaných (nebo spíš pošahaných) shora.
Řád by měl zajistit jen to, že jeden svým chováním (např. chybným rozhodnutím) nepoškozoval druhého, případně mu tyto škody kompenzoval.
Ne, je to konkurence. Když ti jedna automobilka nabídne auto se spotřebou 8 litrů na sto a její konkurent ti nabídne srovnatelné auto se spotřebou 5 litrů na sto, které si vybereš? Automobilka chce na trhu uspět, chce vydělat a proto vyvíjí lepší a lepší auta (což se týká i snižování spotřeby).To bych chtěl vidět někoho, kdo při nákupu auta porovnával spotřebu aut od různých výrobců.
Mně ne, tak proč bych tedy jezdil zbytečně autem?Tak to jsme dva. I když, občas tím autem také zbytečně jezdím. Podívejte se ale někdy třeba po Praze, kolik lidí tam zbytečně jezdí autem. A ti lidé jsou také účastníky trhu.
Čerpám z logiky věci. Vzhledem k tomu, co všechno o trhu vím, mne nenapadá žádný jiný účel, k čemu by mohl být trh dobrý. A že k něčemu dobrý bude (má nějaký účel), to taky předpokládám: kdyby žádný účel neměl, bylo by jedno, jestli tady trh je nebo není – a podle mne to jedno není.Ale samozřejmě, že má trh účel.Podle kterého filosofa nebo ekonoma? Z čeho čerpáš?
Nevadí. Jenom to prostě nestačí. Když jenom uděláte trh, a nepostaráte se také o to, aby byly splněné podmínky fungování trhu, je ten trh na nic, nemůže fungovat.Svoboda ani možnost výběru nezaručují správný výběr.A to vadí?
Svoboda a odpovědnost za vlastní rozhodnutí vedou k tomu, že se jednotlivci i celá společnost rozvíjejí a posouvají dopředu, nikoli zásahy pomazaných (nebo spíš pošahaných) shora.Budu se opakovat, ale svoboda a odpovědnost k tomu nestačí. Potřebujete k tomu ještě nějaká měřítka, hodnoty, kterými se ti lidé řídí. Pokud trh funguje, směřuje pak k tomu, aby celková „suma“ těchto hodnot byla co nejvyšší. Ale bez hodnot to nefunguje; a pokud lidé nemají žádné společné hodnoty, bude se trh jako měňavka jen tak chaoticky přelévat na místě, ale nikam dopředu se posouvat nebude. Abychom si rozuměli, nikde netvrdím, že je potřeba nějaké řízení shora nebo zásah pomazaných – jenom tvrdím, že jenom trh sám o sobě také nefunguje.
Podívejte se ale někdy třeba po Praze, kolik lidí tam zbytečně jezdí autem.Proc myslis, ze jezdi zbytecne?
To bych chtěl vidět někoho, kdo při nákupu auta porovnával spotřebu aut od různých výrobců.
Zajímavé, já takových lidí znám spousty. Naprosto normální střední vrstvy. Čtyři podstatné parametry -- cena, velikost kufru, spotřeba a spolehlivost.
Čerpám z logiky věci. Vzhledem k tomu, co všechno o trhu vím, mne nenapadá žádný jiný účel, k čemu by mohl být trh dobrý.
Podle F. A. Hayeka jsou tři skupiny věcí:
A do té třetí skupiny patří i trh, cenový mechanismus – to, že nám umožňuje směnu a efektivní alokaci prostředků je jen jakýsi vedlejší výsledek existence trhu, nikoli nějaký jeho předem vytyčený cíl.
A do té třetí skupiny patří i trh, cenový mechanismus – to, že nám umožňuje směnu a efektivní alokaci prostředků je jen jakýsi vedlejší výsledek existence trhu, nikoli nějaký jeho předem vytyčený cíl.A co bylo tedy to primární, v důsledku čehož vznikl jen tak mimochodem trh?
Vznikl spontánně, stejně jako třeba lidská řeč, jazyk – lidé se snažili dorozumívat různými skřeky a později slovy, až z toho vzešel jazyk – ale nebyl tu nikdo na začátku, kdo by si řekl: „vyvtořím lidem jazyk, slovní zásobu, gramatiku… ať se mohou domluvit“.
S trhem to bylo podobné, jeden řekl druhému něco* jako: „dám ti pytel mouky a ty mi za to dáš boty“ a protože to bylo oboustranně výhodné, došlo ke směně. Nebylo tu nikdo, kdo by si řekl: „vytvořím lidem trh, ať žijí efektivně, a vytvořím státní regulace, zákazy, příkazy a nařízení, ať v tom nemají bordel“. Pokud se budeme snažit dopátrat kořenů „trhu“ nic takového nenajdeme – najdeme pouze možnost nabízet, možnost poptávat a následnou směnu, pokud obě strany souhlasí. Nic víc.
Pokud bys nechtěl připustit, že trh vznikl spontánně a chtěl mermomocí jeho autorství někomu přišít, byli by to ti dva, kteří provedli první směnu. Ti se sešli na nějakém místě**, na kterém jeden druhému nabídli nějakou svoji věc a uznali za vhodné si tyhle věci vyměnit. Tomu místu se teď říká trh a dává nám svobodu nabízet a poptávat a může zde docházet ke směně.
Např. podle Kinkora, znamená trh svobodu směňovat.
*) ve skutečnosti se jednalo o něco mnohem staršího než mouka a boty
**) místo v abstraktním slova smyslu
lidé se snažili dorozumívat různými skřeky a později slovy, až z toho vzešel jazykLidé se snažili – takže jazyk vznikl za účelem dorozumívání. Kdyby se nesnažili, kdyby nebylo potřeba se dorozumívat, jazyk by nevznikl, nebo by se neudržel. O co se tedy lidé snažili, když vznikl trh? O přehazování zlatých valounků z místa na místo asi ne. Snažili se dosáhnout co největšího užitku ze statků, z práce, a z jejich výměny.
S trhem to bylo podobné, jeden řekl druhému něco* jako: „dám ti pytel mouky a ty mi za to dáš boty“ a protože to bylo oboustranně výhodné, došlo ke směně.No vida, takže to nebylo pro nic za nic, ale protože to bylo výhodné. Účelem tedy byla ta výhodnost, neboli maximalizace užitku.
Pokud bys nechtěl připustit, že trh vznikl spontánně a chtěl mermomocí jeho autorství někomu přišítJá vůbec neřeším, kdo je autorem trhu, a zda vznikl nebo nevznikl spontánně. To nemá žádný význam pro určení toho, zda má trh nějaký smysl či účel, či zda je to jen taková hra, která se může kdykoli zastavit, a nic se nestane.
Např. podle Kinkora, znamená trh svobodu směňovat.Pouhá svoboda směňovat znamená, že vyměním modrý šátek za červený, a nic z toho není. Pak je zase vyměním zpátky, a je to zase k ničemu. A můžu je střídat jak chci, a nemá to vůbec na nic žádný vliv. Trh z toho vznikne až v okamžiku, kdy si oba dva aktéři výměny tou výměnou polepší, a nebudou chtít směnu vrátit zpět. Tedy celkový užitek či hodnota po transakci je větší, než před transakcí.
Jen krátce: účelem např. auta je, že se pomocí něj můžu někam přepravit. Můžu se s ním přepravit na pláž k moři, nebo taky do příkopu, nebo se s ním přepravit na dno propasti – svůj účet (přepravovat) plní auto ve všech případech. Ale je jen na mě, zda pojedu k moři, nebo spadnu ze skály. Účelem* trhu je umožňit směnu. Ovšem jestli budu směňovat racionálně (užitek bude vyšší než náklady), nebo naopak budu utrácet za blbosti, to už je moje věc – trh funguje tak jako tak (dává mi totiž možnost směňovat).
*) pokud vůbec něco jako účel nebo smysl připouštíme – ono je dost pochybné, hledat účel nějaké věci, kterou nevymyslel člověk, který vznikla v důsledku lidské činnosti, ale ne v důsledku lidského záměru, spontánně. Ale ty asi nedáš jinak, než že trh nějaký účel mít musí – takže existenci účeli připustím, jinak bychom nemohli pokračovat v diskusi.
Ako môžu obidve strany tratiť 10000 a nevšimnúť si to?Je irelevantní, jestli si toho všimnou, nebo nevšimnou. Pokud je trh definován pouze za účelem směny, a nezáleží na tom, zda je směna výhodná, stát se to klidně může.
Áno, fungovanie trhu má istý predpoklad a je ním racionálne chovanie účastníkov.To není jediný předpoklad, a navíc ani tento předpoklad není velice často splněn.
Takže tá maximalizácia úžitku nie je nejaká vlastnosť trhu, ale je to prirodzená vlastnosť rozumne uvažujúcich ľudí. Trh nemá žiadne vlastnosti ani účel.Pokud by fungovala pouze maximalizace užitku každého jednotlivce, a trh by pouze zajišťoval směnu, není nikde zaručeno, že trh bude směřovat k maximálnímu celkovému užitku. Pak je ale potřeba najít nějaký důvod, k čemu je trh vlastně dobrý, resp. proč je lepší, než jiné systémy. Uvidíte, že když se to budete snažit dokázat, dojdete stejně k tomu, že účelem trhu je maximalizuje celkový užitek. Ale klidně si to za domácí úkol dokažte
Vychádza mi, že Vy vlastne tvrdíte, že ľudia sú idioti, ktorí nie sú schopní myslieť sami za seba a musí za nich myslieť vláda.A to vám pěkně prosím vychází z čeho? Z toho, že nepřistoupím na to, že „možnost směny“ znamená automaticky „směřování k nejlepší variantě“? To víte, my ekonomové se nespokojíme s jen tak ledajakým tvrzením plácnutým do větru, my chceme důkazy. Já nikde netvrdím, že nějaký trh (ve smyslu možnost směny) není lepší, než např. centrální řízení ekonomiky. Tvrdím pouze to, že lepší než centrální řízení je pouze některý trh, trh, na kterém platí určité předpoklady. Racionální chování subjektů na trhu je jedním z těch předpokladů, dostatek informací další, odlišná očekávání (tj. neočekávají všichni stejný budoucí vývoj) další a podobnost hodnocení účastníků trhu je čtvrtý předpoklad. A můžeme pokračovat dál, dále je nutná třeba konkurence, tj. otevřenost trhu pro vstup nových subjektů a zároveň „likvidace“ subjektů, které se na trhu nedokázaly uplatnit. A teď se podívejte, se kterými předpoklady má současný globální trh problém – jsou to všechny, až na jediný, a tím je podobnost hodnocení, tedy to, že funkce užitku jednotlivých subjektů na trhu jsou přibližně stejné. To je jediný předpoklad, který dnes spolehlivě funguje – a to navíc ještě bude tuhle skutečnost většina lidí popírat, některé, jako Kyknose, to dokonce rozpálí doběla.
my ekonomové se nespokojíme s jen tak ledajakým tvrzením plácnutým do větru, my chceme důkazyekonomove a dukazy? vzdyt je to "veda" na urovni astrologie :)
Nie je to irelevantné, lebo ak si to všimnú, tak do takého obchodu nikdy nepôjdu a nikto netratí. Trh je definovaný za účelom zmeny, ale ľudia nechcú tratiť, chcú získať, takže tá optimalizácia (nie nutne maximalizácia) je tam vložená zvonku.
Je to hlavný predpoklad a podľa mňa splnený často je. Preto trhová ekonomika až na nejakú tú krízu funguje už dlho celkom slušne.
Nikde nie je napísané, že trh je dokonalý. Každý maximalizuje len svoj zisk a môže to viesť k problémom. Trh je však dobrý z iného dôvodu a to toho, že je to emergentný systém, pomocou ktorého sa dá dosiahnuť teoreticky všetko. Chcem výrobok A a ak budem dosť silno kričať, tak ho niekto vyrobí, zaplatím mu a všetci sú spokojní (samozrejme ak nezasiahne EÚ a výrobok A nezakáže...). Nejde o žiadnu maximalizáciu, ide o uspokojovanie požiadavkov jednotlivých ľudí. Takže trh nemá cieľ, ale navonok sa to tak môže javiť. Rovnako ako mozog nemá cieľ, je to len zhluk neurónov, ale navonok sa tvári ako inteligentná bytosť, ktorá s Vami práve píše
Ja som nikde nepovedal, že je to najlepší variant. To Vy stále hovoríte o nejakej maximalizácii. Ja hovorím o tom, že trh je emergentný a dáva do pohybu veci, ktoré sú inak problematicky splniteľné. Je to komplikovaný systém a môže sa dostať do problémov, to určite nikto uprostred krízy nepopiera Ale presne z toho dôvodu, že je tak komplikovaný, tak nepokladám za múdre doňho umelo zasahovať s naivnou predstavou, že vieme, aké presne to bude mať následky. Vedie to ku socializmu a všetci dobre vieme, jak to dopadá. A žiarovky nie sú žiadna výnimka. Celý zákaz sa zakladá len na blábole o ekológii (irelevantné) a šetrení (implikuje, že ľudia sami od seba nie sú schopní šetriť a teda de facto za seba myslieť).
Nie je to irelevantné, lebo ak si to všimnú, tak do takého obchodu nikdy nepôjdu a nikto netratí. Trh je definovaný za účelom zmeny, ale ľudia nechcú tratiť, chcú získať, takže tá optimalizácia (nie nutne maximalizácia) je tam vložená zvonku.Jaký je rozdíl mezi optimalizací a maximalizací? A odkud se bere ta vlastnost trhu, že z maximalizace užitku jedinců se maximalizuje celkový užitek? V předpokladech fungování trhu to nemáte, a z funkce trhu to také neplyne…
Je to hlavný predpoklad a podľa mňa splnený často je. Preto trhová ekonomika až na nejakú tú krízu funguje už dlho celkom slušne.Tržní ekonomika funguje celkem slušně, až na to, že víme, že by mohla fungovat lépe. Předpoklad o racionalitě velice často splněn není, a není se čemu divit, když se racionalita nenosí, protože myslet asi bolí.
Trh je však dobrý z iného dôvodu a to toho, že je to emergentný systém, pomocou ktorého sa dá dosiahnuť teoreticky všetko. Chcem výrobok A a ak budem dosť silno kričať, tak ho niekto vyrobí, zaplatím mu a všetci sú spokojní (samozrejme ak nezasiahne EÚ a výrobok A nezakáže...).Když centrální plánovač nařídí něco vyrobit, také to někdo vyrobí. Jaký je v tom rozdíl?
Ja som nikde nepovedal, že je to najlepší variant. To Vy stále hovoríte o nejakej maximalizácii.Takže plánované hospodářství může mít lepší výsledky, než trh? Tak proč se tady pořád babráme s nějakým trhem, a nepřejdeme k plánovanému hospodářství?
Ale presne z toho dôvodu, že je tak komplikovaný, tak nepokladám za múdre doňho umelo zasahovať s naivnou predstavou, že vieme, aké presne to bude mať následky.Stejně tak není moudré nechat trh běžet samospádem, a nestarat se o jeho předpoklady. Protože víme docela přesně, že oslabení předpokladů bude mít špatné následky.
implikuje, že ľudia sami od seba nie sú schopní šetriť a teda de facto za seba myslieťPředpokládáte, že se lidé rozhodují jen podle toho, jak ušetří. Jenže oni se mohou rozhodovat i podle jiných kritérií, nebo se dokonce nemusí vědomě rozhodovat vůbec a mohou jenom opakovat dřívější rozhodnutí. Což je pro mne přijatelnější vysvětlení, než to vaše, že lidé nedokážou sami za sebe přemýšlet. Mimochodem, polemizovat sám se sebou v jednom komentáři, to je zajímavý diskusní obrat. Na začátku komentáře tvrdíte, že se lidé většinou chovají racionálně, a na konci napíšete, že kdyby se lidé chovali racionálně, šetřili by a kupovali zářivky místo žárovek, což se evidentně neděje (rozhodně ne ve většině případů).
Optimalizácia je ľubovoľné zlepšovanie. Maximalizácia je hľadanie maxima (obvykle globálneho) Čo furt máte s nejakým celkovým úžitkom? Ten nikoho nezaujíma. Dôležitý je (pre jednotlivca) len individuálny úžitok a ten záleží na každého schopnostiach.
Mohla by fungovať lepšie? A to ako? Osvietenou diktatúrou? To už sme tu mali, ďakujem, neprosím si. Ešte nejaké nápady?
Rozdiel je v tom, že nikto sám o sebe nemá dostatočné schopnosti, aby to zvládol. Musí fungovať celý tržný reťazec, aby sa dali realizovať extrémne zložité úlohy skladajúce sa z milión častí, ktoré už jednotlivci zvládnu automaticky.
Určite v princípe _môže_. Ak máte nejakého ekonomického Boha, ktorý dokonale ovláda systém a vie nastaviť všetky parametre, tak prečo nie. Ja ale vychádzam z empírie, kde tržná ekonomika, akokoľvek problematická, funguje sama od seba a funguje dobre. Na rozdiel od toho tržného hospodárstva, kde sa geniálne červené mozgy snažia riadiť chod sveta a vždy to skončilo zúfalo.
Nie, nevieme to ani omylom zcela presne. V ekonómii nevieme presne nič, na tom sme sa zhodli už minule. Odhliadnuc od nepodstatnej témy, či to je, alebo nie je veda, stále tu zostáva fakt, že je to neuveriteľne komplexný systém a nedá sa o ňom povedať takmer nič netriviálne. Dovolil by som si tvrdiť, že je to ďaleko horšie ako predpovedať počasie
Čo to zas meliete? Vkladáte mi slová do úst, ktoré som vôbec nepovedal. Robíte to zámerne, alebo len neviete čítať? Hovoril som o postoji zastáncov zákazu a čo to implikuje o nich. Ja stále trvám na tom, že ľudia myslieť vedia. Ak niekto nechce šetriť a uprednostní pohodlie na úkor väčších výdajov, tak je to samozrejme jeho vec a vláda mu do toho nemá čo kecať
Ničmenej si myslím, že väčšina ľudí na šetrenie hľadí a behom 10 rokov by žiarovky zmizli samé od seba (jednak ľudia alternatívne osvetlenie pomaly ale isto začínali kupovať a jednak sa alternatívne osvetlenie stále zlepšuje, takže napríklad za 5 rokov asi bude ďaleko lacnejšie ako dnes a dôvod prejsť naňho bude oveľa väčší). Skutočne nevidím dôvod robiť to takto násilne a nasierať ľudí (bez ohľadu na to, či ich naserú kvôli odňatiu pohodlia, alebo odňatiu časti slobody, alebo obojeho)
Optimalizácia je ľubovoľné zlepšovanie. Maximalizácia je hľadanie maxima (obvykle globálneho)A jaký je v tom rozdíl, pokud se pohybujeme na jediné ose, tj. maximální = nejlepší?
Čo furt máte s nejakým celkovým úžitkom? Ten nikoho nezaujíma. Dôležitý je (pre jednotlivca) len individuálny úžitok a ten záleží na každého schopnostiach.Pokud maximální užitek v průměru osciluje kolem nuly, musí i individuální užitky být v průměru kolem nuly, tj. pokud existují nějaké kladné, musí být i záporné. Pouze individuální užitek tedy může zajímat pouze toho, kdo má dostatečnou jistotu, že si právě on dokáže na úkor ostatních vyboxovat ten kladný užitek. Většina lidí ale myslím preferuje růst maximálního užitku, kde mají jistotu, že svůj užitek nemusí vyboxovat na úkor někoho jiného.
Mohla by fungovať lepšie? A to ako? Osvietenou diktatúrou? To už sme tu mali, ďakujem, neprosím si. Ešte nejaké nápady?Tohle je ten váš vědecký přístup? Co takhle kdybyste zkusil dokázat, proč trh s průměrným užitkem nula je lepší než osvícená diktatura s průměrným užitkem větším než nula?
Ja ale vychádzam z empírie, kde tržná ekonomika, akokoľvek problematická, funguje sama od seba a funguje dobre.Kde funguje ekonomika sama od sebe a kde funguje jednoznačně dobře?
Nie, nevieme to ani omylom zcela presne. V ekonómii nevieme presne nič, na tom sme sa zhodli už minule.Na tom jsme se tedy neshodli. Já požaduji důkazy i v ekonomii, to vy se spokojíte s tvrzením, že trh je lepší než plánované hospodářství s odůvodněním „protože proto“.
Ak niekto nechce šetriť a uprednostní pohodlie na úkor väčších výdajov, tak je to samozrejme jeho vec a vláda mu do toho nemá čo kecaťPsal jste, že racionální je šetřit. Většina lidí ale nešetří. Teď to najednou odůvodňujete tím, že racionálního může být i něco jiného, než šetřit. Ten problém nevznikl až při čtení vašeho komentáře, ale už při jeho psaní…
Ničmenej si myslím, že väčšina ľudí na šetrenie hľadíV tom případě byste měl vysvětlit, čím to, že většina lidí stále kupuje žárovky.
Skutočne nevidím dôvod robiť to takto násilne a nasierať ľudíJá vám tu víru neberu, jenom jsem chtěl, abyste si to taky zkusil dokázat. Při tom důkazu totiž zjistíte, že potřebujete některé předpoklady, o kterých teď tvrdíte, že jsou zbytečné.
Neviem, možno mám len zle definované pojmy, ale optimalizáciu som bral ako ľubovoľné zlepšenie situácie a maximalizáciu ako najlepšie možné zlepšenie.
Ale tak predsa svet funguje. Jedni sa majú dobre, lebo iní sa majú horšie
Tá osvietená diktatúra má totiž celkový úžitok veľmi často záporný, takže preto
Všade funguje sama od seba. Ak ju neobmedzí nejaký červený mozog. Že funguje dobre je len pozorovanie a porovnanie so socializmom.
Problém je, že v ekonómii sa nič teoreticky dokázať nedá. Určite nie v takejto diskusii. Zato máme kopu empirických dát, kedy socialistické modely úplne stroskotali, ale trhové sa v pohode vezú ďalej. Lepší argument v prospech trhu Vám neponúknem.
Bolo to zjednodušenie. Racionálnych je aj 1000 ďalších vecí a hoci som ich nespomenul hneď na začiatku, tak to neznamená, že si myslím, že racionálne nie sú
Z rôznych dôvodov. Na niektoré účely sa proste hodia viac, niektoré alternatívne zdroje svetla sú stále drahšie a napokon veľká zotrvačnosť trhu. Ono to totiž chvíľu trvá, kým sa prejde na novú technológiu. Ale nepovažujem za správne, aby do toho zasahoval štát. Ľudia sami o pár rokov ukážu, či je nová technológia skutočne lepšia.
Čo som mal dokázať? Že vláda nasiera ľudí? Úžitok z toho zákazu nie je prakticky žiadny, dôvody, ktoré sú preňho uvádzané sú úbohé a navyše obmedzuje slobodu. Vidím strašne veľa mínusov. Čo mám preboha ja dokazovať na tom, že to je zlé rozhodnutie?
Neviem, možno mám len zle definované pojmy, ale optimalizáciu som bral ako ľubovoľné zlepšenie situácie a maximalizáciu ako najlepšie možné zlepšenie.To máte opravdu nějak špatně nadefinované pojmy. Maximalizace znamená (u opakovaných činností) postupné zlepšování až k maximu, optimalizace znamená (u opakovaných činností) postupné zlepšování – které rovněž logicky vede k maximu.
Ale tak predsa svet funguje. Jedni sa majú dobre, lebo iní sa majú horšieZáleží na tom, co je měřítkem. Pokud „horší“ znamená, že se mají hůř, než ti, kteří se mají líp, pak ano. Pokud „horší“ znamená hůř, než dříve, pak tak svět naštěstí většinou nefunguje a neměl by fungovat.
Tá osvietená diktatúra má totiž celkový úžitok veľmi často záporný, takže pretoCož trh ve vašem pojetí taky, takže to vyjde nastejno. Dokud nepřijde nějaký diktátor, který řekne, že zajistí celkový užitek kladný. A pak je ta osvícená diktatura najednou lepší, než trh. Pokud tedy nenadefinujete trh nějak normálněji.
Všade funguje sama od seba.Aha, takže já přijdu do obchodu, vezmu si rohlík a bez placení odejdu. A tomu vy říkáte funkční trh. Zajímavé.
Problém je, že v ekonómii sa nič teoreticky dokázať nedá. Určite nie v takejto diskusii. Zato máme kopu empirických dát, kedy socialistické modely úplne stroskotali, ale trhové sa v pohode vezú ďalej. Lepší argument v prospech trhu Vám neponúknem.Jenže teď musíte začít zkoumat, za jakých podmínek ty trhy fungovaly, co mají společného, které trhy fungovaly lépe a které hůře. A zjistíte, že „funguje to samo“ nebylo v historii zaznamenáno ani jednou. Pro trhy s určitými podmínkami máte empirická data, pro centrální plánování máte taky empirická data, ale pro „trh funguje sám“ nemáte ani jediný příklad.
Racionálnych je aj 1000 ďalších vecí a hoci som ich nespomenul hneď na začiatku, tak to neznamená, že si myslím, že racionálne nie súRacionální je v tomto významů stejné, jako optimální – nelze jej stupňovat. Takže „nejracionálnější“ může být pouze jedno řešení.
veľká zotrvačnosť trhuA to je racionální?
Čo som mal dokázať? Že vláda nasiera ľudí? Úžitok z toho zákazu nie je prakticky žiadny, dôvody, ktoré sú preňho uvádzané sú úbohé a navyše obmedzuje slobodu. Vidím strašne veľa mínusov. Čo mám preboha ja dokazovať na tom, že to je zlé rozhodnutie?Máte dokázat to, že trh fungující samospádem a bez jakýchkoli dalších předpokladů je lepší, než jiné způsoby organizace ekonomiky.
stát se to klidně může.
Může, ale není to chyba trhu – je to chyba těch konkrétních jedntlivých lidí – oni musí nést odpovědnost za svoje jednání. Oni ten nevýhodný obchod nemuseli uskutečnit.
Výrobce taky to auto nevyrábí s tím, že zrovna tebe odveze do Českých Budějovic, ale s tím, že prostě bude jezdit.
Nebo třeba počítač – dá se říct, že podporuje vzdělanost a usnadňuje komunikaci. Ale když na něm budeš hrát pouze přiblblé hry a jediný výsledek bude zabitý čas (nezvýší se ti vzdělanost ani nebudeš s jiným komunikovat), nemůžeme říct, že počítač nefunguje. On totiž funguje, chyba je v uživateli, který ho používá způsobem, který jemu samému škodí.
Trh samozřejmě umožňuje i nevýhodné obchody, ale ty je nemusíš přijmout. Proč by sis kupoval něco, co má menší užitek než cenu? Smyslem trhu není nějaká maximalizace celospolečenského užitku – trh je pouze nástroj, který umožňuje jednotlivcům, aby zvyšovali svůj užitek (směnou, kterou si polepší). Když si koupíš nůž a místo abys s ním krájel chleba ho použiješ k užíznutí ruky, taky budeš říkat, že ten nůž nefunguje?
Může, ale není to chyba trhuAni když se to děje ve většině případů?
Trh samozřejmě umožňuje i nevýhodné obchody, ale ty je nemusíš přijmout. Proč by sis kupoval něco, co má menší užitek než cenu?Zapomínáte na to, že trh není jenom jedna směna, ale že jde právě o celý systém, kdy se ty jednotlivé směny navzájem ovlivňují. Proč by si třeba někdo budoval v obci pouliční osvětlení za drahé peníze, když má pro něj osvětlená cesta v noci hodnotu třeba jen 100 Kč? To samozřejmě žádný jednotlivec neudělá. Kdyby se ale dalo víc lidí dohromady, bude je to stát každého třeba 50 Kč, ale užitek mají 100 Kč – takže by na tom vydělali. Jenže maximalizace zisku jednotlivce tady nějak nefunguje – každý mohl zvýšit svůj užitek o 50 Kč, ale nezvýšil jej. přitom nikdo neudělal žádný zjevně nevýhodný obchod, nic takového.
Smyslem trhu není nějaká maximalizace celospolečenského užitku – trh je pouze nástroj, který umožňuje jednotlivcům, aby zvyšovali svůj užitek (směnou, kterou si polepší).V tom případě by bylo lepší používat takový systém, který maximalizaci celospolečenského užitku umožňuje. A třeba takové centrální plánování se právě o maximalizaci celkového užitku snažilo. Pokud smyslem trhu není maximalizace celospolečenského užitku, pak trh zřejmě k celospolečenskému užitku nemá žádný vztah (pokles asi účelem nebude). Takže působením trhu může celospolečenský užitek někdy stagnovat, někdy růst, někdy klesat – v průměru ale bude zůstávat pořád stejný, tedy přírůstek bude nulový. Celospolečenský užitek je ale souhrn užitků všech členů společnosti, a pokud má být jeho přírůstek nulový, a někteří jednotlivci mají kladný užitek, pak někteří musí mít záporný. To se ale opět divím, že lidé něco jako trh chtějí vůbec používat, když to znamená, že sice můžou vydělat, ale stejně tak mohou i prodělat, a v celkovém průměru zůstanou na nule. Opravdu myslíte, že by takový systém lidé chtěli používat? Já myslím, že ne, a že chtějí používat takový, který maximalizuje celkový užitek a zároveň onen celkový užitek nějak spravedlivě rozdělí do užitků jednotlivých lidí.
Ako môžu obidve strany tratiť 10000 a nevšimnúť si to?Treba pokud si daji sraz v temne ulicce a nekdo je prepadne a okrade, tak jeden prijde o 10000 a druhy o zbozi co chtel prodat za 10000. Oba dva trati 10000, i kdyz samozrejme si toho vsimnou a budou se snazit v budoucnu podobnym "obchodum" vyhnout. Obecne v praxi muze byt dost smen, ktere se zdaji byt na prvni pohled pro mne vyhodne, ale pak zjistim, ze jsem na nich prodelal. V nekterych pripadech muzou prodelat i obe strany.
To ale s trhom nijak nesúvisí. Okradnúť ťa môže hocikto hocikedy hocikde bez ohľadu na ekonomický systém
Príklad by nebol? Fakt si neviem predstaviť príklad, ako môžu tratič obidve strany (ak vynecháme nesúvisiace kradnutie, hádzanie peňazí do kanálu a podobné záležitosti.
ale lidé to s racionalitou moc nepřehánějí.
A to vadí?
Asi jak komu. Zřejmě máme každý jinou představu o rozvoji lidské společnosti. Já si ho představuji tak, že se lidé (potažmo společnost, národ) na základě svých zkušeností (které mohou být dobré i špatné) rozvíjejí a posouvají někam dál – k tomu je nezbytná svoboda a možnost se rozhodovat (i pro špatná, pro ně nevýhodná, rozhodnutí). Když se člověk svobodně rozhodne mezi lepším a horším řešením, má si z čeho vzít ponaučení… Ty si možná představuješ ten rozvoj tak, že společnost bude někdo dirigovat a bude lidem bránit dělat špatná rozhodnutí …pak se ale nemají z čeho poučit a nebudou se rozvíjet. Navíc celkový rozvoj je limitovaný rozvojem té centrální autority, což je značně neefektivní – než když společnost funguje spontánně a na rozvoji se podílejí všichni.
Vzhledem k tomu, že racionální chování účastníků je jednou z podmínek fungování trhu, pak to docela vadí.ale lidé to s racionalitou moc nepřehánějí.A to vadí?
Já si ho představuji tak, že se lidé (potažmo společnost, národ) na základě svých zkušeností (které mohou být dobré i špatné) rozvíjejí a posouvají někam dál – k tomu je nezbytná svoboda a možnost se rozhodovat (i pro špatná, pro ně nevýhodná, rozhodnutí).Možnost vybírat si špatná řešení rozvoji nijak nepřispívá. Přispívá mu pouze možnost vybírat si správná řešení. Možnost vybírat si špatná řešení naopak přispívá úpadku. (Pro jistotu upozorňuji na to, že v předchozích větách není nic o tom, že někdo ty možnosti určí, předvybere, zakáže či přikáže – píšu čistě o těch možnostech, ne o tom, kdo nebo co mi je umožní nebo neumožní.)
Ty si možná představuješ ten rozvoj tak, že společnost bude někdo dirigovat a bude lidem bránit dělat špatná rozhodnutíNe, nepředstavuju. Já jsem pro volný trh – ovšem takový, u kterého je možné obhájit to, že funguje a za všech okolností bude fungovat lépe, než nějaké dirigování, přikazování a zakazování. Jednou z podmínek, aby to bylo možné obhájit, je právě to, že dobře fungující trh maximalizuje celospolečenský užitek.
Navíc celkový rozvoj je limitovaný rozvojem té centrální autority, což je značně neefektivníPokud trh pouze umožňuje směnu, má na rozvoj pouze náhodný vliv, tedy náhodně působí i pro rozvoj i proti němu, v průměru se to vyruší a rozvoj (ani úpadek) není žádný. Vaše pojetí trhu opět s direktivním systémem prohrává. Nechci vám nějak moc radit, ale pokud chcete trh skutečně obhájit, měl byste už konečně přistoupit na to, že trh má maximalizovat užitek. Bez toho trh opravdu neobhájíte.
Svoboda ani možnost výběru nezaručují správný výběr.
Příkladem budiž evoluce. Někdy i něco, jako je pštros (nebo člověk ~_^), dokázalo přežít, ačkoliv to není správná cesta.
A to určí kto?Proč by to měl někdo určovat?
Ak by ste sa namahali pozriet este o komentar vyssie, tak David tam hovori, ze je dolezite, aby cesta bola najlepsia/vhodna. A o tom zrejme niekto rozhodnut musi.Ne, nemusí. Tedy pokud pod „někdo“ myslíte nějakého člověka nebo lidmi tvořenou instituci. Když si vezmete třeba nějakou konečnou množinu přirozených čísel, ta má také svůj nejvyšší prvek, a nikdo o tom rozhodovat nemusel. Člověk nerozhoduje úplně o všem, na spoustu věcí jsme krátcí.
Asi mate problemy s chapanim. Nehovorim o existencii najvacsieho prvku, ale o rozhodnuti, ktory prvok je najvacsi a jeho vybere. Druha uloha je tazsia ako prva (je konstruktivna). A obvykle v realite clovek potrebuje riesit druhu ulohu a nie len dokazat, ze riesenie existuje
Ste opat raz demagog. Hovoril som o rozhodovani nad spravnou zivotnou cestou, co je pre mna osobne dost tazko matematicky definovatelny pojem. Robite analogiu s uplne nesuviciacou fyzikalnou temou a nakoniec zhrniete, ze si myslim, ze clovek rozhoduje o uplne vsetkom (cize nepodlozene generalizujete). Trpite demenciou a nerozumiete textu a neviete logicky uvazovat, alebo to robite schvalne?
Asi mate problemy s chapanim.Já ne. Celou dobu se tady bavíme o existenci, ne o schopnosti něco nalézt.
Hovoril som o rozhodovani nad spravnou zivotnou cestou,O pár komentářů výš:
Ak by ste sa namahali pozriet este o komentar vyssie, tak David tam hovori, ze je dolezite, aby cesta bola najlepsia/vhodna. A o tom zrejme niekto rozhodnut musi.Tady píšete o tom, že někdo musí rozhodnout, která cesta je nejlepší. Já se vám celou dobu jemně snažím naznačit, že na to, abychom rozhodovali o takovýchhle věcech, jsme moc malí páni – je to stejné, jako bychom chtěli rozhodovat o tom, který atom je nejlehčí. Pokud jste tím rozhodnout myslel poznat, pak mám pro vás dobrou zprávu – nepotřebujme umět poznat, která cesta je ta nejlepší, stačí umět porovnávat, která je lepší a která horší. Prostor různých cest je totiž spojitý, takže ač nedokážete určit, která je ta nejlepší, můžete se k té nejlepší dostat libovolně blízko. To nám, smrtelníkům, obyčejně stačí, protože nemáme čas na to nekonečně dlouho zkoumat všechny možnosti. Mimochodem, nechtěl byste se mírnit v použitém výrazivu? Když něco nepochopíte na první přečtení, nemusíte hned všechny okolo obviňovat z problémů s chápáním, z demagogie, demence apod. Aby se vám nestalo, že v té záplavě nadávek už nebude nikoho bavit hledat nějakou myšlenku.
Haha, očividné áno, lebo ja sa o existencii nebavím, ja sa bavím o možnosti nájsť najlepšiu cestu. Ale vďaka, že ste tak pekne potvrdili, že ste skutočne nepochopili, o čom sa bavíme
Myslím, že ste to opäť nepochopili. Rozhodnutie nemusí spočívať na človeku, ostatne hneď na začiatku som písal o nejakej bytosti z Betelgeuse V každom prípade však musí na množine ciest existovať nejaké ohodnotenie. Kto ho tam zaviedol ma nezaujíma (Vy ste sa vytasili s človekom), ale očividne tam byť musí, aby bolo možné vôbec tvrdiť, že cesta A je lepšia ako cesta B.
LOL. Takú znôšku sprostostí som už dávno nepočul Priestor ciest je spojitý? Možno, až definujete, čo je to životná cesta. Ad porovnávanie: to presne píšem vyššie -- potrebujeme ohodnotenie tej množiny. A otázka je, kde sa to ohodnotenie zoberie. Bežne sa berie práve z ľudskej praxe. O žiadnej teórii ohodnocovaní ciest som ešte nepočul.
Nie, nemôžem. Lebo očividne tu nechápete Vy a vŕšite jeden blábol na druhý A máte pravdu, že ma v tej záplave Vašich blábolov už moc nebaví hľadať myšlienku (ak tam vôbec je) a najradšej by som túto diskusiu ukončil.
Ak by ste sa namahali pozriet este o komentar vyssie, tak David tam hovori, ze je dolezite, aby cesta bola najlepsia/vhodna. A o tom zrejme niekto rozhodnut musi.Být je sloveso, které označuje existenci, nikoli možnost nalézt. Nevím, jak moc personifikované si mám představovat to vaše „někdo“ v „někdo musí zavést ohodnocení“. Já bych ve větě „někdo zavedl ohodnocení, který atom je lehčí a který těžší“, raději použil „někdo nebo něco“ – ale pokud to myslíte v tomhle významu, pak se shodneme. Že jste o něčem ještě neslyšel vůbec neznamená, že to neexistuje. Ale vzhledem k tomu, že vaše schopnost diskutovat se nezlepšuje, ba právě naopak, považuji tuto diskusi za – ukončenou vlastně ne, protože zůstává nedokončená, ale tak třeba přerušenou.
Nie, nejde tam o existenciu nejakej hypotetickej cesty, ale o konkrétnu hodnotu jednej špecifickej cesty (tej, ktorou sa plánujete v živote uberať). Nechcem tu moc filozofovať, ale pomocou slovesa byť sa nerozlišuje medzi abstraktnou existenciou a konkrétnou realizáciou. To len Vy sa tu snažíte svoje nepochopenie zahrať do outu
Stále nerozumiem, o čo Vám ide s tými atómami -- je to úplne nevhodná analógia. Atóm je fyzikálny objekt, ktorý podlieha fyzikálnym zákonom a ak na nich nejaké ohodnotenie existuje, tak preto, že ho vymyslel človek a nepozorovalo sa (zatiaľ), že je to v rozpore s realitou. Na druhej strane životná cesta žiadnym fyzikálnym objektom nie je, dokonca nemáme ani jej presnú definíciu. Je to len vágny filozofický pojem a moje a Davidove komentáre boli len filozofickými žvástami na odreagovanie. To len Vy sa na ne snažíte napasovať nejakú fyziku a matematiku. Spojitý priestor životných ciest bol najlepší -- čo na tom, že taký pojem ani neexistuje -- možno len ako nepoužívaný alternatívny názov pre topologický priestor ako javiska pre spojité zobrazenia -- hlavne, že sa pán Jirsák môže blýsknuť nejakým netradičným slovným spojením a ohúriť publikum svojimi nekonečnými (ne)znalosťami matematiky
Moja schopnosť diskutovať sa samozrejme nezlepšuje. Bohužiaľ však ani Vaša schopnosť chápať, alebo vôbec snažiť sa niečo pochopiť.
jenže z toho by se zastánci žárovek asi zblázniliAsi méně, než z úplného zákazu.
Takhle je to krátký proces, žárovkáři budou kvičet jenom rok, nebo jak dlouhé je to přechodné období, a pak bude pokoj.Ano, pak to vzdáme [my == žárovkáři]. Protože co s tím můžeme nadělat? Ti odvážnější z nás budou žárovky dovážet a prodávat nelegálně.
Ti odvážnější z nás budou žárovky dovážet a prodávat nelegálně.
The Light Bulb Bay
Ale jen ať ho zavřou. Podílí se na nelegální činnosti. Je jedno, zda tu morálku nazveš Švédským právem nebo Americkým právem. Prostě patří za katr, tak ať tam je. Účel světí prostředky.
a o alternativách slyšel fámyJaké třeba?
případně v kombinaci s „a o alternativách slyšel fámy“ … raději bych to řešil ekologickými daněmi na energie a osvětou
Pokud se někdo nechá zmanipulovat fámami, není přece problém, aby změnil názor (ve prospěch zářivek) na základě osvěty nebo reklamy, ne?
Nebo si snad myslíš, že existuje významné procento obyvytel, které se nechá ovlivnit blafy v internetových diskusích, zatímco všudypřítomná reklama je neosloví?
jenže z toho by se zastánci žárovek asi zbláznili
Nevidím důvod, proč by se měl někdo zbláznit – klidně si můžeš v televizi každou hodinu vysílat, jak jsou zářivky super, ale lidi si nakonec dají do zvětšováku žárovku a nijak je to neomezuje – i kdyby byla propaganda jakákoli, zůstávají svobodní.
žárovkáři budou kvičet jenom rok
Ty si pořád myslíš, že jde o nějaké žárovky? Ne, jde o lidskou svobodu. A tohle je další hřebíček do rakve EU a další argument, pro změnu systému…
S tím, že se mnoho diskutujících nechá strhnout* k tématu „které svítidlo je nejlepší“, bohužel nic nenadělám – to si musíš stěžovat jinde.
*) zde může diskutující uplatnit svoje znalosti z oblastí fyziky, chemie a elektroniky a zvednout si tak svoji karmu Případně to ostatním nadat pádnými argumenty okořeněnými různýmy chemickými prvky, nebo fyzickými veličinami a vysokými čísly, takže diskuse pak vypadá značně odborně – a ne jen jako kavárenská debata dvou filosofů.
„A nebo si přestat plést malý a velký kvantifikátor.“ – reagoval jsem na „Nikdo neargumentuje svobodou výběru…“.
To by muselo nastat jo něco velkého, aby to zvedlo ze židlí
To je právě podstata onoho plíživého ukrajování svobody – svoboda se omezuje po malých krůčcích, aby to právě lidi nezvedlo ze židle a nevzbouřili se. Jsou to na první pohled bezvýznamné zásahy … ale o to nebezpečnější.
P.S. svícení žárovkami údajně někoho poškozuje (prý nepřímo, protože se kvůli nim musí vyrábět vím energie a při její výrobě dochází k poškozování životního prostředí nás všech). Přistoupím tedy teď na tuto argumentaci (nepřímé poškozování) Co ještě škodí podobným způsobem? Elektrické topení, zbytečný běh počítačů, spotřebiče v pohotovostním režimu, vaření na elektrickém sporáku, svítící reklamní poutače… a miliony dalších věcí. Docházíme k tomu, že každé využití elektřiny někoho nepřímo (stejně jako žárovky) poškozuje. Pokusme se teď nalézt obecné řešení, které toto poškození eliminuje, nebo alespoň kompenzuje. … Jako jediná možnost mi vychází zdanění výroby elektřiny (podle druhu elektrárny, resp. podle škod jí způsobených). Jiné nápady?
Ale jde o to, zda se to děje zbytečně, nebo z toho je nějaký užitek.
Zbytečné je nic a všechno. Třeba ten svítící reklamní použtač – je zbytečný nebo není? Pro obchodníka může znamenat nové zákazníky a zisk, ale taky nemusí. Pro hladového kolemjdoucího může znamenat, že najde restauraci, ve které se nají, zatímco kdyby nesvítil, nebyl by vidět a kolemjdoucí by měl stále hlad. Pro někoho je to otravná rušivá reklama (tzn. záporný užitek, škoda). Jinému je to jedno (neutrální postoj, zbytečnost).
Kdo má rozhodovat, co je zbytečné a co ne?
Sice ten užitek a náklady jsou každé někde jinde a týkají se někoho jiného,
Toho bychom se měli držet. Původcem negativní externality je v tomto případě elektrárna, nikoli spotřebitel. Daň (ošetřující externalitu) by tedy měla dopadat přímo na elektrárnu a až nepřímo na spotřebitele (ve vyšší ceně elektřiny).
A ne situaci řešit tak, že škodu sice způsobuje přímo elektrárna, ale tu trestat nebudeme a místo toho budeme trestat přímo spotřebitele. To je špatný návrh systému. Kdyby se jednalo o SW inženýrství, tak by autor za takový návrh systému dostal známku nedostatečně, nebo padáka z práce.
Ale co s teplem ze žárovky? Z toho v drtivé většině případů nikdo užitek nemá, takže zde zůstává pouze ta negativní externalita.
Co by? nic. Pokud je užitek ze svícení žárovkou vyšší než náklady na toto svícení (včetně nákladů na kompenzaci negativních externalit, které vznikly ve výrobě), je správné svítit žárovkami. Že při tom vzniká nějaké teplo je irelevantní*.
P.S. nevím, jak jsi to přesně myslel, ale teplo vycházející ze řárovky při svícení není negativní externalita. Maximálně to může znamenat externalitu pozitivní: svítím si žárovkou (a platím si elektřinu), abych viděl a vedle sedí někdo, kdo má užitek z toho, že je v místnosti větší teplo (a na elektřinu nepřispívá).
*) spíš je to výhoda, protože se nemusí tolik topit. Případně to může být i nevýhoda, když mám v létě v místnosti větší horko, než bych měl s jiným svítidlem. Ale tyto klady a zápory si musí každý zvážit sám za sebe.
nevím, jak jsi to přesně myslel, ale teplo vycházející ze řárovky při svícení není negativní externalita. Maximálně to může znamenat externalitu pozitivní: svítím si žárovkou (a platím si elektřinu), abych viděl a vedle sedí někdo, kdo má užitek z toho, že je v místnosti větší teplo (a na elektřinu nepřispívá).V době, kdy se klimatizace montuje snad i na tříkolky a do židlí, snad nemusím vysvětlovat, že teplo může být také negativní externalita.
musíte být schopen je nějak promítnout do provozu té elektrárny
To se promítne samo – elektrárna bude muset platit vyšší daně, což jí částečně sníží zisky a částečně (z větší části) to prodraží elektřinu koncovým spotřebitelům.
Neodkážete třeba odlišit různou míru znečištění
Emise se dají měřit, případně se dá zvolit nějaká paušální daň pro jednotlivé typy elektráren.
nebo třeba lokalitu
Tenhle faktor můžeme v ČR zanedbat.
Stejně tam někde nakonec budete mít někoho, kdo rozhodne „z moci úřední“, třeba že částka za onu negativní externalitu je XY.
Když si soused bude chtít postavit barák, který zastíní moji zahradu, mám právo si říci, na kolik je to pro mě velká škoda, kolik za to budu chtít. Ta škoda se děje na mém majetku a tudíž jsem oprávněn říct, za jak velkou ji považuji (je to totiž subjektivní – někomu by zastínění nevadilo, jinému ano). Stát v tomto případě zastupuje lid, a tak má právo říct, na kolik si poškození veřejného majetku (životního prostředí, lesů…) cenní.
že teplo může být také negativní externalita.
Může, ale snad leda v případě, že bych svícením žárovky obtěžoval souseda a ten kvůli mně musel více pouštět klimatizaci. Abychom mohli mluvit o externalitě, jsou potřeba minimálně dva subjekty – jeden trpí (nebo získává prospěch) a druhý vyvíjí nějakou činnost, která ovlivňuje prvního, a nenese za jeho škody náklady (nebo naopak nemá výnosy, pokud mu prospívá). Pokud se ale všechno týká jednoho subjektu (sám si svítím, sám si platím elektřinu, sám provozuji klimatizaci a topení), nejedná se o externalitu. Při ekonomických úvahách nad žárovkou musím počítat i s náklady spojenými se vzniklým teplem (např. větší spotřeba klimatizace, pokud je), ale to není externalita.
To se promítne samo – elektrárna bude muset platit vyšší daně, což jí částečně sníží zisky a částečně (z větší části) to prodraží elektřinu koncovým spotřebitelům.Nepromítne se to samo. Někdo musí stanovit, jak ta daň bude vysoká a z čeho se bude platit.
Emise se dají měřit, případně se dá zvolit nějaká paušální daň pro jednotlivé typy elektráren.Emise ano. Ale jak změříte jejich škodlivost?
Stát v tomto případě zastupuje lid, a tak má právo říct, na kolik si poškození veřejného majetku (životního prostředí, lesů…) cenní.Ano, zase stát. Psal jsem já něco jiného?
Emise ano. Ale jak změříte jejich škodlivost? Ano, zase stát.
A jak změním škodlivost toho stínu od sousedova baráku? Některé věci objektivně změřit prostě nejde. Ale vlastník té věci má právo říct, jakou to pro něj má cenu. Stát je v tomto případě vlastníkem (nebo oprávněným zástupcem vlastníka).
Psal jsi: „Stejně tam někde nakonec budete mít někoho, kdo rozhodne „z moci úřední“, třeba že částka za onu negativní externalitu je XY.“, což zní jako snaha degradovat takové rozhodnutí na úrovněň např. rozhodnutí o zákazu žárovek – ale v tom je diametrální rozdíl – v prvním případě rozhoduje subjekt o svém majetku, zatímco v druhém o majetku a chování jiných. Navíc v prvním případě je kolektivní rozhodnutí prakticky nevyhnutelné*, kdežto ve druhém případě je individuální řešení možné** a správné (protože mohou být spokojeni všichni a ne jen většina obyvatel).
*) je celkem nereálné, aby si každý vlastník lesa nebo nějakého majetku vyjednával se všemi elektrárnami, jaké kompenzace mu za poškození zaplatí.
**) každý ať si svítí, čím chce.
A jak změním škodlivost toho stínu od sousedova baráku? Některé věci objektivně změřit prostě nejde. Ale vlastník té věci má právo říct, jakou to pro něj má cenu. Stát je v tomto případě vlastníkem (nebo oprávněným zástupcem vlastníka).Individuální vlastník dokáže škodlivost třeba toho stínu nějak vyjádřit, třeba jí porovná s něčím jiným. Stát tohle nedokáže – ostatně, kdyby to dokázal, bylo by státní vlastnictví stejně dobré, jako to soukromé. Navíc stát v tomto případě nevystupuje jako jedna z rovných stran vyjednávání o ceně, ale vystupuje z pozice autority. Když se sousedi na ceně za stín nedohodnou, soused nemůže přistavět vyšší patro a musí se obejít bez patra, nebo se odstěhovat jinam. Elektrárenská společnost nemá možnost se státem se nedohodnout na placení daní.
Psal jsi: „Stejně tam někde nakonec budete mít někoho, kdo rozhodne „z moci úřední“, třeba že částka za onu negativní externalitu je XY.“, což zní jako snaha degradovat takové rozhodnutí na úrovněň např. rozhodnutí o zákazu žárovek – ale v tom je diametrální rozdíl – v prvním případě rozhoduje subjekt o svém majetku, zatímco v druhém o majetku a chování jiných. Navíc v prvním případě je kolektivní rozhodnutí prakticky nevyhnutelné*, kdežto ve druhém případě je individuální řešení možné** a správné (protože mohou být spokojeni všichni a ne jen většina obyvatel).Stát může uvalit ekologickou daň na elektrárny, pak může subvencovat využití elektrické energie v průmyslu, pro vaření a topení (aby předešel pálení uhlí nebo dokonce PET lahví), bude subvencovat využití el. energie ve službách a v IT (podporuje moderní komunikační společnost). Takže ve výsledku se bude ona ekologická daň přenášet jen na to svícení žárovkou. Jaký je v tom rozdíl, oproti přímému zdanění žárovek? A oproti přímému zákazu prodeje žárovek? V dopadech žádný, ale ušetřila se spousta peněz, které by jinak spolkla ta byrokratická mašinerie okolo. A to jsem ještě vynechal třeba regulované ceny elektřiny. Ano, zákaz prodeje žárovek není dobré řešení. Ale jste si jist, že to není to nejméně špatné řešení?
Navíc stát v tomto případě nevystupuje jako jedna z rovných stran vyjednávání o ceně, ale vystupuje z pozice autority. Když se sousedi na ceně za stín nedohodnou, soused nemůže přistavět vyšší patro a musí se obejít bez patra, nebo se odstěhovat jinam.
Stejně tak se jinam může přestěhovat firma, nebo nepokračovat ve výrobě („nemůže přistavět patro“). Když se např. se sousedem nedohodnu na ceně, za to, že bude moci jezdit přes můj pozemek, tak prostě přes můj pozemek jezdit nebude. Stát i jednotlivec jsou v obou případech stejnou autoritou.
pak může subvencovat využití elektrické energie v průmyslu, pro vaření a topení (aby předešel pálení uhlí…
Proč by to proboha dělal!? Subvencovat není potřeba*. Spalování uhlí způsobuje negativní externality, ať se pálí v elektrárně nebo v domácnosti – zdanit je potřeba oba případy, ne místo toho subvencovat něco jiného.
Ano, zákaz prodeje žárovek není dobré řešení. Ale jste si jist, že to není to nejméně špatné řešení?
Ano, jsem – celou dobu se tu snažím vysvětlit, že lepším (méně špatným) řešením je zdanění externalit, které vznikají při výrobě elektřiny.
A vysoké zdanění žárovek by bylo lepším řešením než jejich totální zákaz, ale téměř stejně špatným.
*) navíc subvence jsou velmi špatné samy o sobě – zatímco zvláštní daně ošetřují negativní externality, subvence neošetřují nic – je to jen snaha vytloukat klín klínem – politici tak uznávají, že jedním státním zásahem něco podělali a teď to chtějí jiným státním zásahem napravit (místo aby řešili příčinu).
Každému vyhovuje něco jiného – tak ať si každý vybere*, čím bude svítit, David žárovkou a ty třeba záživkou. V čem je problém? V ceně elektřiny by měly být obsaženy náklady spojené s poškozením životního prostředí (ekologická daň) – pokud si za elektřinu zaplatím, tyto náklady jsem pokryl, a můžu si tak s tou elektřinou dělat, co chci – ať je to svícení žárovkou, elektrické topení, elektrická motorová pila, nebo cokoli. Pokud je někdo idiot a plýtvá, jde to z jeho kapsy – a je jedno, jestli plýtvá tím, že svítí žárovkami, nebo třeba tím, že si vytápí barák elektřinou, i když je celý týden na dovolené.
A nebo si přestat plést malý a velký kvantifikátor
Přesně tak: ne všechny zářivky jsou nevýhodné a ne všechny žárovky jsou nevýhodné (resp. ne ve všech případech použití jsou zářivky/žárovky výhodné/nevýhodné). Proto je potřeba zachovat svobodu a umožnit lidem, aby si zvolili optimální svítidlo pro danou situaci.
*) jelikož neexistuje jedno optimální (nebo neoptimální) svítidlo pro všechny občany a všechny časy. Věci je potřeba brát za správný konec a vytvářet pravidla našeho řádu tak, aby byla nadčasová a universální.
CRT monitory se nahrazují přirozenou cestou...
Jak kde.
...počítače umí regulovat spotřebu podle toho, na jaký výkon zrovna jedou.
Checht. To nic nemění na rozdílu mezi (průměrnou) spotřebou herního stroje a třeba nettopu.
u žárovek to bylo jinak, tam bylo evidentní, že se používají na většině míst i přesto, že místo nich existují vhodnější alternativy.
No to je pěkná hovadina. Lidé se chovají tak, že blikají se zářivkami a nechávají světlo svítit třeba i přes noc nebo když nejsou doma. Lidé to také nepřehánějí s šetřením vodou. Vyhazují jídlo. (...) To všechno je třeba zakázat.
...navíc to třeba lidi o něco víc naučí myslet na ochranu okolního prostředí nejenom v souvislosti s odpadem...
Zářivky jedině do koše a na skládku. Na truc eurosocialistům a ekoteroristům á la Jirsák.
eurosocialistům a ekoteroristůmTo je opravdu hodnotný příspěvek do diskuse, dát někomu nicneříkající nálepku, která ale vypadá zle. Chápu to teda správně, že vám došly argumenty?
Možnost volby je věcí druhou, v principu důležitější, ale mě se momentálně dotýká to, že (nejen) mně berou způsob svícení, který (nejen) mně vyhovuje.No právě. Možnost volby, za tu se bít nebudete. Ale když jde o vaše pohodlí a o to, že na žárovku už jste si zvykl nechcete ji teď měnit ani za nic, to je najednou oheň na střeše. Ale nedivte se, že vás pak nikdo nebere vážně, když se dokážete bít akorát za svoje pohodlí.
Důvody by to byly, kdyby to byla pravda. (...) Takže jsou to nesmysly.
Jistě. A teď kontext. Kolik stojí žárovka, kolik stojí ta jiná svítidla? Jaká je odolnost žárovky vůči mrazu, jak jsou na tom v tomto ohledu jiná svítidla? Atd.
No právě. Možnost volby, za tu se bít nebudete.
Nějaká možnost? Mohu prodat vše, co tu mám, nakoupit výbušniny a jít bouchnout do Bruselu. Ještě nějaké ideje?
Jistě. A teď kontext. Kolik stojí žárovka, kolik stojí ta jiná svítidla? Jaká je odolnost žárovky vůči mrazu, jak jsou na tom v tomto ohledu jiná svítidla? Atd.Provoz žárovky vychází ekonomicky méně výhodně, než jiné typy osvětlení. Pokud žárovku nepoužíváte ke svícení, ale jako dekoraci, pak se vás zákaz asi netýká. Jiná svítidla jsou stejně odolná vůči mrazu, jako žárovka. Až místo „atd.“ vymyslíte něco, co bude pravda a bude to ve prospěch žárovky, dejte vědět.
Nějaká možnost? Mohu prodat vše, co tu mám, nakoupit výbušniny a jít bouchnout do Bruselu. Ještě nějaké ideje?Co třeba v diskusích místo vymýšlení báchorek o tom, jak jsou žárovka nenahraditelné, řešit to, jakým jiným způsobem, než zákazem, překonat tu pohodlnost a začít preferovat lepší řešení před horším?
Provoz žárovky vychází ekonomicky méně výhodně, než jiné typy osvětlení. Pokud žárovku nepoužíváte ke svícení, ale jako dekoraci, pak se vás zákaz asi netýká. Jiná svítidla jsou stejně odolná vůči mrazu, jako žárovka. Až místo „atd.“ vymyslíte něco, co bude pravda a bude to ve prospěch žárovky, dejte vědět.
Nelhat, prosím.
Co třeba v diskusích místo vymýšlení báchorek o tom, jak jsou žárovka nenahraditelné, řešit to, jakým jiným způsobem, než zákazem, překonat tu pohodlnost a začít preferovat lepší řešení před horším?
Preferuji lepší řešení. Pro mě. Jsou to žárovky. Tečka.
Nelhat, prosím.Co se nám nelíbí, náklady na provoz, nebo odolnost vůči mrazu? A nelíbí se vám to „prostě proto“, nebo máte i nějaké důkazy, které ještě nebyly stokrát vyvráceny?
Preferuji lepší řešení. Pro mě. Jsou to žárovky. Tečka.Lepším jsem myslel objektivně lepší, ne „lepší, protože jsem si na to zvykl a nechci nic měnit“.
Co se nám nelíbí, náklady na provoz, nebo odolnost vůči mrazu?
Což takhle obojí zároveň? Třeba.
Lepším jsem myslel objektivně lepší, ne „lepší, protože jsem si na to zvykl a nechci nic měnit“.
V případě druhu světla v místnosti a jeho vhodnosti nelze jinak než subjektivně. Ano, zvykl jsem si na žárovky v pokoji, vyhovují mi a neměnil bych. Co se týče spotřeby, životnosti atd., jsou pro mě žárovky pro některá nasazení objektivně optimální volbou.
Což takhle obojí zároveň? Třeba.No ale zřejmě to nebude nic vážnějšího, než „nelíbí“, takže nějaká fakta asi očekávat nemám.
V případě druhu světla v místnosti a jeho vhodnosti nelze jinak než subjektivně.Brání vám něco vybrat si zdroj světla se stejným nebo velmi podobným spektrem ve viditelné oblasti světla?
Ano, zvykl jsem si na žárovky v pokoji, vyhovují mi a neměnil bych.A to je to, o čem celou dobu píšu. Někdo si prostě zvykl, a neměnil by ani za zlaté prase, protože pohodlí toho zvyku je pro něj jedna z největších hodnot. Jenže považovat vlastní pohodlí za nejvyšší hodnotu je dost průšvih, pokud to má člověka odnaučit zákaz, je to vlastně i docela oprávněný zákaz.
Co se týče spotřeby, životnosti atd., jsou pro mě žárovky pro některá nasazení objektivně optimální volbou.To je škoda, že nikdo nikdy nenapsal, která jsou taková reálná nasazení. Taková, aby byla aspoň trochu uvěřitelná, ne vytápění kůlny jedinou žárovkou v zimě.
No ale zřejmě to nebude nic vážnějšího, než „nelíbí“, takže nějaká fakta asi očekávat nemám.
Chci vidět zdroj světla, který bude mít rychlý start (a přitom osvětlí místnost, případně několikametrové prostranství venku), bude fungovat v tuhých mrazech, nebude mu vadit časté vypínání/zapínání v krátkém sledu a pořizovací náklady nepůjdou přes dejme tomu pětistovku. Čekám.
Brání vám něco vybrat si zdroj světla se stejným nebo velmi podobným spektrem ve viditelné oblasti světla?
Zkoušel jsem to. Finanční náklady vysoké, výsledky nevalné. Proč se mám přizpůsobovat? Zachrání to svět? Hovnajs.
A to je to, o čem celou dobu píšu. Někdo si prostě zvykl, a neměnil by ani za zlaté prase, protože pohodlí toho zvyku je pro něj jedna z největších hodnot. Jenže považovat vlastní pohodlí za nejvyšší hodnotu je dost průšvih, pokud to má člověka odnaučit zákaz, je to vlastně i docela oprávněný zákaz.
Spasí to lidstvo? Ne, větší kravinu jsem už dlouho neslyšel.
Taková, aby byla aspoň trochu uvěřitelná, ne vytápění kůlny jedinou žárovkou v zimě.
Doporučuji se přijet podívat k nám na zahradu. To nasazení je reálné a nutné. Jediné, co jsem se dozvěděl, je, že si máme přikoupit topení. Mou odpovědí je nasměrování do prdele.
Chci vidět zdroj světla, který bude mít rychlý start (a přitom osvětlí místnost, případně několikametrové prostranství venku), bude fungovat v tuhých mrazech, nebude mu vadit časté vypínání/zapínání v krátkém sledu a pořizovací náklady nepůjdou přes dejme tomu pětistovku. Čekám.Co třeba nějaká halogenová žárovka? Pořizovací náklady jste zřejmě uvedl omylem, chtěl jste napsat celkové náklady, že?
Zkoušel jsem to. Finanční náklady vysoké, výsledky nevalné.Tak si nemáte kupovat drahé křápy, a normální funkční svítidla.
Proč se mám přizpůsobovat?Protože tady nežijete sám.
Doporučuji se přijet podívat k nám na zahradu. To nasazení je reálné a nutné. Jediné, co jsem se dozvěděl, je, že si máme přikoupit topení.Jistě, topení je logická volba, když chcete topit. Ostatně, podle vás je to evidentně velmi častý případ, takže už se někde prodává nějaké topení do závitu pro žárovky, které ale není světelným zdrojem. Tenhle výrobek zakázán nebude, a vy ještě ušetříte za to, že se v té kůlně nebude zbytečně svítit.
Co třeba nějaká halogenová žárovka?
Nemá se ten zákaz týkat posléze i jich?
Pořizovací náklady jste zřejmě uvedl omylem, chtěl jste napsat celkové náklady, že?
To nebyl omyl, nýbrž úmysl. Je nesmysl pořizovat třeba na chatu (za deset let třikrát vykradenou), navíc do exteriéru zdroj světla za více peněz. Prostě by ho někdo ukradl (zkušenost).
Tak si nemáte kupovat drahé křápy, a normální funkční svítidla.
To jsou fakt rady -- "nekupovat křápy", "koupit si topení" -- ach jo.
Protože tady nežijete sám.
Když někdo uvidí světlo žárovky v mém okně, oslepne?
Ostatně, podle vás je to evidentně velmi častý případ, takže už se někde prodává nějaké topení do závitu pro žárovky, které ale není světelným zdrojem. Tenhle výrobek zakázán nebude, a vy ještě ušetříte za to, že se v té kůlně nebude zbytečně svítit.
Proč si pořizovat dvě zařízení, když stačí (a vyhovuje) jedno?
Nemá se ten zákaz týkat posléze i jich?Pouze těch z méně náročné energetické třídy.
Když někdo uvidí světlo žárovky v mém okně, oslepne?Ne, ale je dobré se chovat tak, aby moje jednání co nejméně poškozovalo ostatní – třeba i zprostředkovaně, produkcí odpadu apod. Pokud si bude každý hledět jenom sebe a házet odpadky sousedovi přes plot, asi to nebude moc dobré soužití. A odpad vznikající někde v elektrárně je sice daleko, ale týká se vás taky. Nezáleží na tom, že zrovna ta energie na teplo žárovky je zanedbatelná, on se přístup člověka projeví právě v maličkostech. Pořádnému člověku nedělá problém i to nejmenší smítko odhodit do odpadkového koše, a ten, kdo drobný odpad jen tak hází za sebe, má problém s uklízením po sobě kdykoli a s čímkoli. Zbytek se dá shrnout do toho, že prostě nic jiného než žárovky nechcete, a basta. Proti tomu se nedá nic namítnout, vlastně jen jedna věc: není to racionální argument.
Proč tedy EU neřeší nejdřív zavážné problémy a potom až ty méně závažné?Protože se to nevylučuje, je možné řešit závažné i ty méně závažné problémy najednou. Kdyby se řešení méně závažných problémů odkládalo až po vyřešení závažnějších problémů, nemusíme řešit vůbec nic a pouze meditovat o tom, co dělat, až se za několik miliard let Slunce zvětší a sežehne Zemi a zničí na ní veškerý život. Všechny problémy proti tomu jsou méně závažné, tak proč je řešit…
nemusíme řešit vůbec nic a pouze meditovat o tom, co dělat, až se za několik miliard let Slunce zvětší a sežehne Zemi a zničí na ní veškerý život. Všechny problémy proti tomu jsou méně závažné, tak proč je řešit…To není pravda. Zvětšení slunce za X miliard let pro nás nepředstavuje naprosto žádný problém. Zato přetížení automobilové současným problémem je, a mi tu řešíme nějaký blbý žárovky, tuzemáky a pomazánkový másla...
Zato přetížení automobilové současným problémem je, a mi tu řešíme nějaký blbý žárovky, tuzemáky a pomazánkový másla...Jak se vylučuje řešení žárovek, tuzemáků a pomazánkového másla s řešením problému automobilové dopravy?
Ne, ale je dobré se chovat tak, aby moje jednání co nejméně poškozovalo ostatní – třeba i zprostředkovaně, produkcí odpadu apod. Pokud si bude každý hledět jenom sebe a házet odpadky sousedovi přes plot, asi to nebude moc dobré soužití. A odpad vznikající někde v elektrárně je sice daleko, ale týká se vás taky.
Zato produkce a likvidace např. zářivek (v současné době asi hlavní náhrada žárovek) je naprosto životnímu prostředí neškodná. Muhehe. Nehledě k tomu, že jaderná elektrárna opravdu strašlivě škodí životnímu prostředí. Závěrem bych ještě dodal, že, jak bylo zmíněno v jiné diskuzi, osvětlení tvoří jen malou část koláče znázorňujícího spotřebu energie. Takže to máme zase jednoho falešného nepřítele, který odvádí pozornost od opravdových problémů.
Nezáleží na tom, že zrovna ta energie na teplo žárovky je zanedbatelná, on se přístup člověka projeví právě v maličkostech. Pořádnému člověku nedělá problém i to nejmenší smítko odhodit do odpadkového koše, a ten, kdo drobný odpad jen tak hází za sebe, má problém s uklízením po sobě kdykoli a s čímkoli.
Duchem velcí lidé se dokáží přenést přes detaily k jádru věci (viz poslední věta mého minulého odstavce). To je někde jinde než u "globálního oteplování" a škodlivosti žárovek.
Zato produkce a likvidace např. zářivek (v současné době asi hlavní náhrada žárovek) je naprosto životnímu prostředí neškodná.To nikdo netvrdí. Ale v odůvodnění zákazu prodeje žárovek v EU se tvrdí, že i tak vychází míra ekologické zátěže ve prospěch kompaktních zářivek.
Závěrem bych ještě dodal, že, jak bylo zmíněno v jiné diskuzi, osvětlení tvoří jen malou část koláče znázorňujícího spotřebu energie.No a co? Brání nám snad zákaz prodeje žárovek omezovat spotřebu i jinak?
Je do té „míry ekologické zátěže“ počítána i energie a materiál na výrobu a ekologickou likvidaci zářivek?
BTW: četl jsi Já, tužka?
A co ta tužka?
urychlit přirozený proces,který je brzděn neodůvodněně konzervativním postojem.
Kdo ti (nebo představitelům EU) dal právo hodnotit, co je přirozené a co naopak neodůvodněně konzervativní?
A já si zase myslím, že přirozené (a správné) je v některých případech použití žárovek. A jejich všeobecné zavržení nepovažuji za pokrok, ale za hloupost. Je to názor proti názoru.
Otázka zda používat zářivky nebo žárovky je typickým problémem, který by se neměl řešit na národní (nebo dokonce evropské) úrovni, nýbrž na individuální úrovni. Např. o výši daní je potřeba rozhodnout všeobecně, není možné, aby každý platil tak vysoké daně, jak uzná za vhodné – je potřeba mít jednotné pravidlo („obyvatelé ČR budou platit daň z příjmu ve výši x %“ může to být i nerovná daň, ale jedná se o všeobecně platné neindividuální pravidlo). Jenže u svítidel (stejně jako v mnoha jiných oblastech) je možné (a správné) nechat rozhodnutí na jednotlivci a neuchylovat se k direktivním a všeobecně platným pravidlům (zákazům) – i kdyby takové všeobecné rozhodnutí bylo sebevícdemokratické, je špatné, protože část* obyvatelstva by se musela podřídit vštšinovému rozhodnutí, přestože by nikomu neškodila a neomezovala ničí práva, kdyby toto rozhodnutí nebylo přijato. Škodím snad někomu, když si doma svítím žárovkou?
*) dejme tomu, že 55% bude pro a 45% proti – pak bude 45% občanů trpět zcela zbytečně, přestože nikomu neškodí. Takhle si haronické soužití lidí v jednom státě nebo společenství rozhodně nepředstavuji.
Škodím snad někomu, když si doma svítím žárovkou?Ano, zbytečně se musí vyrábět elektrická energie, jenom aby se promrhala. A u té žárovky to pravděpodobně nekončí, takže až zjistíte, že svítit úspornější kompaktní zářivkou nebolí, třeba se trochu změní i váš postoj jinde a budete i jinde hledat na to, zda byste tam náhodou nemohl omezit plýtvání ve své spotřebě.
Proto přišel ten zákaz.
S tímhle přístupem nesouhlasím – v podstatě tím říkáš, že lidé jsou hloupí a někdo je musí shora řídit. I fakta mluví proti tomu: lidé začali přecházet od žárovek k jiným svítidlům už dávno před zákazem. A ještě dříve přecházeli dobrovolně od ločí, svíček, petrolejek, plynových lamp… nikdo je nemusel zakazovat – lidé nejsou hloupí a dobrovolně přejdou na modernější a lepší svítidlo.
Ano, zbytečně se musí vyrábět elektrická energie, jenom aby se promrhala.
Ne. Negativní externality mají být ošetřeny ekologickou daní (uvalenou na výrobu elektřiny) a tím pádem si se zaplacenou elektřinou můžu dělat, co chci. Řeší snad někdo, jak efektivně využívám elektrickou troubu, nebo jak dlouho se sprchuji, jestli nenechávám zbytečně běžet počítač, i když ho nepoužívám? Pokud negativní externality ekologickou daní ošetřeny nejsou, nebo jsou ošetřeny nedostatečně, je potřeba tuto daň zvýšit.
až zjistíte, že svítit úspornější kompaktní zářivkou nebolí, třeba se trochu změní i váš postoj jinde
Jak už jsem psal ve svém blogu: v naší domácnosti svítíme jak žárovkami, tak úspornými zářivkami. K zářivkám nemám žádné předsudky a na žárovkách nelpím. Jedná se ale o principielní otázku lidské svobody a toho, v jaké míře nám politická moc může zasahovat do života – takže názor na tento zákaz nezměním.
S tímhle přístupem nesouhlasím – v podstatě tím říkáš, že lidé jsou hloupí a někdo je musí shora řídit. I fakta mluví proti tomu: lidé začali přecházet od žárovek k jiným svítidlům už dávno před zákazem. … lidé nejsou hloupí a dobrovolně přejdou na modernější a lepší svítidloNeříkám, že je někdo musí shora řídit. Jenom tvrdím, že bylo evidentní, že ten přechod je zbytečně pomalý, protože daleko víc působí iracionální pohnutky (pohodlí známého a osvědčeného) než racionální (úspora v nákladech na elektřinu bude vidět až někdy za rok s vyúčtováním, navíc ji mezi ostatními rozdíly ani nepoznám).
Ne. Negativní externality mají být ošetřeny ekologickou daní (uvalenou na výrobu elektřiny) a tím pádem si se zaplacenou elektřinou můžu dělat, co chci. Řeší snad někdo, jak efektivně využívám elektrickou troubu, nebo jak dlouho se sprchuji, jestli nenechávám zbytečně běžet počítač, i když ho nepoužívám? Pokud negativní externality ekologickou daní ošetřeny nejsou, nebo jsou ošetřeny nedostatečně, je potřeba tuto daň zvýšit.Souhlasím. Jenže to je nadlouho. A navíc lidé musí nejprve přijmout, že se musí starat i o to, kolik energie spotřebovávají. K čemuž třeba právě přispěje výměna žárovek za úspornější zdroje – i když dobrovolná výměna by k tomu samozřejmě přispěla víc. Zákaz žárovek byl takový první krůček, který nejde úplně tím nejlepším směrem, a který byl schválen (i pro autory návrhu) překvapivě rychle. Začít rovnou ekologickou daní, to by asi nebyl nejlepší nápad.
Jak už jsem psal ve svém blogu: v naší domácnosti svítíme jak žárovkami, tak úspornými zářivkami. K zářivkám nemám žádné předsudky a na žárovkách nelpím. Jedná se ale o principielní otázku lidské svobody a toho, v jaké míře nám politická moc může zasahovat do života – takže názor na tento zákaz nezměním.Mně se ten zákaz taky nelíbí. Ale když vidím, že drtivá většina těch, kteří jsou proti zákazu, obhajují jenom svoje pohodlí, a to argumenty o nezastupitelnosti žárovky jako topení v kůlnách, jednak se autorům zákazu nedivím, že nechtěli do téhle nesmyslné debaty zabřednout, jednak si říkám, že si to asi zasloužíme. Kolik bylo těch, kteří řekli „znovu jsem si prošel argumenty pro a proti a uznávám, že zářivky nebo halogenky jsou lepší, od teď je začínám dobrovolně používat, ale neberte mi svobodu používat žárovku, pokud je na nějakém místě objektivně vhodnější“, a kolik těch, kteří chtějí používat žárovky prostě proto, a všechno ostatní je jednoduše fuj – ti první nebudou tvořit ani promile.
Proto přišel ten zákaz
Obávám se, že zákaz příšel z jiných důvodů:
Jaká fakta? Kde je důkaz, že v tom nebyla korupce? Že ti politici nechtějí nastolit totalitu? Tato „fakta, která tvrdí něco jiného“ chci vidět.
Jsem si vědom presumpce neviny. Ale když píšeš, že tato fakta existují, kde tedy jsou?
("zlodějka" - zásuvka s paticí E27, ale neptej se mě, jak to bude s uzemněním/ochranným vodičem)
To tam bude viset ze stropu zásuvka? X_X
A jistě v té kůlně/ve sklepě i občas svítíte. Tipuji to tak na 3 minuty denně. To kvůli tomu budete kupovat zářivku?
Jistě, že tam svítíme, proto oceňuji multifunkčnost žárovek (že jsou multifunkční telefony OK, ale svítidla ne...?). Ale co až žárovky dojdou?
Podľa niektorých teórií skutočne je nesprávny akýkoľvek zákaz. A tie Vaše príklady sú fakt smiešne. Nepoznám žiadneho šoféra, ktorý by dodržiaval rýchlosť, zákaz/nezákaz. Všetci stredoškoláci chlastajú tak od 15, zákaz/nezákaz. Takže tie zákazy slúžia len na to, aby štát mohol dávať pokuty za prehrešky, ktoré sú len symptómami problému. Problém je úplne inde.
Ale dokonca aj v každej trochu liberálnejšej konzervatívnej spoločnosti sa ľudia zhodnú na tom, že zakazovať vec ako žiarovka je vyložená blbosť a nevedie to nikam inak ako do starého dobrého socializmu. Myslím, že ste tu jediný na opačnej strane
Všetci stredoškoláci chlastajú tak od 15, zákaz/nezákaz
Možná kdybyste svou energii v boji za zachování žárovek
To není boj o záchranu žárovek. To je boj o záchranu světelného zdroje, který nemá náhradu se stejnými vlastnostmi.
Jenomže dokud bude spoustě lidí připadat zábavnější zesměšňovat ochranu životního prostředí, než aby se do ní sami zapojili, nebude asi jiná cesta, než ty zákony.
Pane Jirsák, to myslíte opravdu vážně? Poslední případ ochrany životního prostředí je zákaz použití Freonů. Kolik už je to let? Od té doby je to jenom dobrý business. Škod na přírodě, které se napáchali pod praporem její ochrany už bylo dost, nemyslíte?
Jistě, že tam svítíme, proto oceňuji multifunkčnost žárovek (že jsou multifunkční telefony OK, ale svítidla ne...?). Ale co až žárovky dojdou?Nepochopil. Spočítej si, kolik bude stát rok provozu zářivky a kolik žárovky a aplikuj výsledek na průměrnou životnost a cenu těchto dvou zařízení.
Možno dosadit jiná svítidla, u některých je nutno připočítat externí vytápění místnosti.
150-500Kč. Ty dražší mají záruku třeba 5 let, takže když odejde, můžeš je jít prodejci omlátit o hlavu a musí ti dát novou.
To je asi ta ekologie.
Neviem preco sa pod touto anketou stale diskutuje o ziarovkach. To vam diskusia pod blogom nestaci, tam je uvedenych plno argumentov na vsetky Urban Legends, ktore tu dalej nadalej sirite. Tych, ktorych tato tema zaujima, nech si precita FAQ, ktore pripravil The Directorate General Communication of the European Commission.
Konzervativní? To nevím, lidé v první řadě nejsou hloupí (zvlášť když jde o jejich vlastní peníze). Teď jsem byl např. v jednom venkovském hostinci a ve všech lustrech tam měli úsporné zářivky (ne kvůli zákazu žárovek, ale dobrovolně, protože si majitel spočítal, že se mu vyplatí).
Ad „urychlení“: říká se, že cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly – jednak v tomhle případě nevím, zda jsou to dobré úmysly (může v tom být korupce nebo snaha o manipulaci s lidmi – viz můj blog) a jednak takovéto zásahy do svobody nadělají více škody než užitku – přetvářejí pohled lidí na jejich práva a na to, jak moc jim stát (nebo EU) může zasahovat do jejich životů.
> Mimochodem, vypadá to, že neexistuje zdroj světla, který především netopí.
A jak si na to prisel na zaklade toho zdroje? Ten odkazovany zdroj vubec nerika nic o tom, jak moc ty svetelne zdroje topi. Uvedena procenta nemaji mnoho spolecneho s energetickou ucinnosti premeny elektriny na viditelne svetlo (protoze vychazeji ze světelného toku a ne ze zářivého toku ve viditelnem spektru, a hodnota svetelneho toku je ovlivnena citlivosti oka na danou frekvenci svetla).
Nevim, jestli jsi to uplne pochopil, tak radsi uvedu priklad - mam idealni svetelny zdroj, ktery vsechnu elektrickou energii premeni na monochromaticke svetlo o vlnove delce 500 nm (takove modrozelene, tedy viditelne a clovekem vyuzitelne). Energetickou ucinnost takovy zdroj clovekem vyuzitelneho svetla svetla bude mit 100 % (nevyrobi zadne teplo, jen viditelne svetlo), ale svetelnou ucinnost (to je to, co uvadeli v tom clanku) bude mit jen okolo 30 % (protoze to je prislusna vaha, kterou je vazeno svetlo o vlnove delce 500 nm pro vypocet svetelneho toku).
Ona neni zadna jedna ucinnost - obe ty veliciny maji svuj smysl. Jenom by kazdy, kdo nekde uvadi nejakou ucinnost, mel vedet, co to cislo znamena (a tedy u 'svetelne ucinnosti' vedet, ze doplnek k ni neni mnozstvi generovaneho tepla).
Mimochodem, vypadá to, že neexistuje zdroj světla, který především netopí. [zdroj]LED? OLED? Sice nejdou pořádně použít na rozumný pokojový zdroj - jsou malé a bodové, ale ten výrok to zpochybňuje imho úspěšně
> V Čechách a ve Slezsku za to může EU.
A nemuzou za to spis obcane, ze si zvolili takove zastupce do EP, kteri tohle schvalili?
jj, tiez som to nezaregistroval, ze sa jedna o anketu na e-ink, mohlo by to byt viac zvyraznene; e-ink oproti normalnym kniham nema sancu;
mozem hlasovat este raz? :)
Verim, ze za padesat let tuto anketu moc resit nebudou, papirove knihy budou pro fajnsmekry, ale vetsina beznych knih se bude cist z nejakeho elektronickeho media. At uz beletrii, odbornou literaturu, ucebnice nebo treba denni zpravy.
to bude dřív než za 50 let. spíš tak za 10 letJá bych to, Davide, neviděl tak horké. Je to pár let zpátky, co byl rok 2000 sci-fi budoucnost s létajícími auty a umělou inteligencí, a rok 2009 bylo totální sci-fi, spojované už s úplně jinou civilizací. No, a jediné, co se tak nějak změnilo, tak že už se na dnešních počítačích dají přehrávat i filmy, ale desktopové prostředí ani nezrychlilo, že jsou auta o něco bezpečnější, a že má každý mobilní telefon...
nebo musí po každém otočení stránky proběhnout rušivý refreshTen refresh za chvíli naprosto přestaneš vnímat. Je to jak otočení stránky u papírkové knížky, na pár okamžiků přestaneš číst, ale vůbec si to neuvědomuješ.
V pc si knížku tak nevychutnam, nevezmu ji do ruky, neucítim barvu apod. Takže spíš ... e-booky jsou konzum, knížka je svátek a lahůdka. (To je jen přirovnání )
Knihy májí spousty nevýhod - spousty papíru, jsou těžký, nedají se číst ve tmě... Kdežto e-papír je lehký, obsahuje kolik chcete knih a s podsvícením se dá číst kdekoli. Já osobně si asi něco takového koupím, až to bude víc k dostání a míň drahé. S takovou bych pak do školy nosil už jen netbook a nějaký e-papír, což by bylo skvělé odlehčení :)
Nevykať, prosím. A keď už, tak správne s veľkým V, inak si budem pripadať ako schizofrenik
Určite viac, ako keď nie sú spustené Zvlášť ak tam človek má niečo ako KDE, to tiež niečo zožerie. Ak chceš len čítať, a to čo najdlhšie, tak nejak nevidím dôvod do nich liezť -- úspora bude zrejme pozitívna. Ale priznám sa, že som to nemeral, takže reálne čísla nepoznám.
> Jj, raz vo vlaku, keď som chcel šetriť energiu a nešiel do X, tak som musel čítať vo vim
Pozor, pri stejnym rozliseni a klidnem obraze (minimum zmen) je textovy rezim narocnejsi na grafickou kartu nez graficky rezim (protoze zatimco v grafickem rezimu se jen sekvencne cte pamet a zobrazuje, v textovem se cte silne na preskacku). Jedno jsem to i meril a opravdu mi to v textovem rezimu zralo vic.
Nieco podobne Kindle by som bral, ale Kindle nebrat (DRM snad v najhorsej forme).Běží to na Linuxu, takže by to mělo jít nějak ohackovat
na PDA
Ja je ctu obvykle na EEE 901. Ale muzu je i cist na Palmu (pokud jsou v HTML).
Pro me je rozhodujici moznost si delat do knih poznamky -- dokud se tomu e-knihy nevyrovnaji tak u me nemaji sanci. A predpokladam, ze od toho okamziku nas jeste deli opravdu dlouha doba.
Ohledně lámání hřbetu bych taky ubližoval ... přesto třeba u skript ze ZČU to občas jinak nešlo, i proto, že občas byla kvalita taková, že byly potištěný skoro až u vnitřního kraje.
Třeba u manuálů nebo dokumentace bych ty poznámky chápal (jenže takovéto knihy mám stejně většinou jen v PDF na počítači a přijde mi zbytečné je tisknout). Do jiných knih si poznámky taky nedělám (kdyby to bylo potřeba, tak leda obyčejnou tužkou, aby to šlo vygumovat). Co bych ale uvítal, jsou vícenásobné záložky – takévé ty látkové proužky, které jsou součástí knihy – používat místo nich papírové záložky je nepraktické (vypadávají) a jsou ošklivé.
???, poznamky sa do e-bookov samozrejme daju robit :)
Bylo by namístě dodat - jak? Samože mě napadá, že udělám screenshot PDFka a v nějakým grafickým editoru do toho budu malovat, ale to je drbání pravou rukou za levým uchem.
Sice to bylo ještě ve Windows, ale pro Linux snad taky něco bude – viděl jsem virtuální tiskárnu, na které cokoli vytiskneš a následně se to prožene přes OCR.
no PDF nie je prave najvhodnejsi format pre elektronicke knihy
Viz strana 11.
Stačí v nějakém nástroji (např. v Acrobatu od Adobe) povolit poznámky. Pak si můžeš přímo v Readeru nejen psát poznámky, ale i čmárat (krouškovat, podtrhávat, přeškrtávat). Poznámky jdou poté vyexportovat a dále zpracovávat (je to nějalý XML, mám ten dojem).
Otázka je, do jaké míry to půjde u knih s DRM. Co já si PDF knihy kupuji, tam se DRM řeší textem s mým jménem vespod každé stránky. Můžu si s tím tedy dělat co chci.
Jakej modrej vzhled? :-O
Jo tohle! Ne, ne, chlapče. Modrá tam zůstane. Celý je to šedivý, tak proč nemít aspoň něco odlišně. Až tam bude na výběr růžová, pak se zbavím modré.
Tedy málokdy narazím na anketu, který pro mě nemá volbu. Knihy totiž nečtu .
Je to podobné jako se zápisníkem, po dvou letech používání PDA nedám na tužku a papír dopustit. Nemá to žádný logický důvod :)
Až budou ke koupení čtečky s e-papírem (s obrovskou výdrží), velice tenké a lehké a v obchodě za 2-3 tisíce, tak to pro mě knihy nahradí. Jinak to zatím nemá šanci (u mě).
Akorát ještě nějak pořešit ta PDFka a bude.Já to otevřu v kpdf a vykopíruju do obyčejného textového editoru. Když není to PDF úplně rozbité (pdfcslatex
Hmm, to kpdf budu muset vyzkouset. Mam <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/PRS-505#PRS-505">PRS-505</a>, ktere sice udajne ma podporu pdf, je ale ve skutecnosti pouzitelne pouze minimalne (aby se to normalne dalo cist, tak musi byt pdfka tvoreny specialne na velikost obrazovky) a ceske znaky vypdaji po zkopirovani jako sypany caj, nekdy se navic i podela radkovani...
Pokud je v PDF uložený čistý text, pak je ho možné dostat ven, pokud není a jsou tam třeba křivky (tiskové PDF), jste bez šance kdekoli (zbývá jedině OCR, haha).
PDF může obsahovat oboji — jak křivky pro tiskárnu, tak i "původní" text v metadatech. A mimochodem: rozkřivkovaný text namísto vloženého fontu je tučnější. Takže buď je to záměr, nebo někdo prostě jen chtěl mít v položku file size desetkrát vyšší.
Jo — a nedovedu si představit, jak by takhle udělaný PDF zpracovávalo něco, co není dvouprocesorový RIP s 8 GB RAM.
A já obecně radši jedno multifunkční zařízení (tím pádem samozřejmě s barevným jasným podsvíceným displayem, nejlépe AMOLED, ale i s LCD se spokojím), než mít 10 zařízení každé pro jinou činnost (samostatný MP3 přehrávač, samostatné PDA, samostatnou čtečku e-knih, samostatný mobil, samostatnou GPS navigaci - tomu všemu už dnes naštěstí díky moderním smartphonům odzvonilo, jediné co to chce zlepšit je životnost bateriíA co unixový přístup?).
ZACHRANTE STROMY!!!!!!!!!!!!!
Zachraňte strom, zabijte bobra
Vzhladom na to, ze administrujem stranky s free e-bookmi, tak som samozrejme hlasoval za prvu moznost :) Klasicku knihu som uz v rukach nemal snad niekolko rokov.
Plusy:
- da sa citat bez osvetlenia
- v jednom PDA, citacke ... moze mat clovek miliony knih; takze okrem vahy, ktoru treba so sebou vlacit clovek napr. setri miesto v byte
- jednoduchost zaobstarania, staci stiahnut
- da sa jednoducho full-textovo vyhladavat
- ekologickost (setrime lesy ;)
- knihu si je mozne prisposobit podla seba (velkost pisma, druh pisma, farba, formatovanie jednotlivych objektov - nadpisy, podnadpisy, citacie ...)
- da sa prepojit so slovnikom
- daju sa jednoducho pridavat do textu svoje poznaky bookmarky
- e-booky nestarnu a nenicia sa
- daju sa kopirovat prakticky bez nakladov
- ???
Minusy:
- display PDA prip. e-bookov ma mensie DPI ako kniha vytlacena na papiery
- ???
este by som pridal: to ze sa daju kopirovat a velmi jednocho sirit medzi ludmi podporuju informovanost, vzdelanost
Minus - nemozes citat vo vani, saune, parnom kupely. nemozes mat ako podlozku pod monitor, pohar s kakaom, kurit v zime :), mlatit ludi po hlave :) popripade po nich hadzat.
a stane sa s knihami to iste co s hudbou, obycajny konzum. z kvality sa stane brak. budeme si musiet lepsie vyberat medzi haldami publikacii kedze sa budu vydavat vseliake hovadiny. Na druhu stranu sa mozno budu publikovat autory ktory maju talent ale nie financie na vydanie knihy.
a knihy pekne vonaju :p
no ja bezne citam na PDAcku vo vani :) mal som PDA uz aj v saune (na pocuvanie hudby); kniha by v saune urcite navlhla; v byte mam ustredne kurenie a papier ma slabu vyhrevnu schopnost
no myslim, ze kvalita sa presadi vzdy, to nezavisi od toho ci budu tie knihy elektronicke
Minus - nemozes citat vo vani, saune, parnom kupelyproc by nemohl? delam to bezne
a stane sa s knihami to iste co s hudbou, obycajny konzum. z kvality sa stane brak. budeme si musiet lepsie vyberat medzi haldami publikacii kedze sa budu vydavat vseliake hovadiny.
A to se už neděje?
a knihy pekne vonaju :p
To jo :)
Minusy elektronickych knih:
- hure se jimi listuje, podobne velka schemata se na nich hure ctou
- nemuzete je opravovat/poznamkovat tak dobre
- jsou mene odolne vuci zivlum
- zarizeni na jejich cteni je stejne tezke bez ohledu na obsah (vyhoda i nevyhoda)
- pro nekoho se hure ctou
To doplnuji jako zastance elektronickych knih.
ta velkost sa da riesit kupenim elektronickej knihy vacsieho formatu
nesuhlasim s tym horsim listovanim, skor by som to videl ako vyhodu e-bookov; staci poklepat na display netreba stranku fyzicky otacat
k tomu poznamkovaniu to myslite ako? poznamkuju sa imho jednoducho; opravovat papierovu knihu nie je mozne, na to musite mat editor na pocitaci :)
myslim, ze su voci zivlom odolnejsie; kniha velmi lahko navlhne, papier sa roztrhne
to, ze sa niekomu horsie citaju je zahrnute v tom, ze maju mensie DPI
Líbily by se mi spíš taby, možnost otevřít na více stránkách najednou daný text.
Nerikam, ze jsou to vsechno neprekonatelne nevyhody, ale existuji. Tvrdit opak je popirat realitu.
Vetsi format elektronickych knih nepomuze - maji obvykle nizsi DPI nez papir. Neco (treba schema) velikosti jako noviny si zatim v elektronickem formatu prectete hure.
Listovanim myslim to, ze vim urcitou stranku (poznam ji pohledem) a chci se k ni dostat. Knizku proste vezmu, otevru a behem par vterin tam jsem. U elektronickych knih to neni vzdy tak snadne (pokud nemaji obsah, pak se to da).
Poznamkovani na papir je zatim jednodussi nez elektronicke (muzete treba kreslit schemata, sipky, atd.). Krome toho, v elektronickych poznamkach do knih zatim neni (pokud vim) zadny standard. Kam se napriklad ty poznamky ulozi?
Kniha muze zvlhnout, ale zase uschne. Pokud hodite ebook do vany, mate po nem. To same s politim kafem. A to nemluvim o moralnim zastaravani - napr. do 5 let stareho ebooku uz budete mit problem sehnat baterii.
Nemyslim, ze se hur ctou jen kvuli nizsimu DPI. Hodne lidem take vadi podsviceni, nebo fakt, ze jsou e-booky tezsi.
nebo fakt, ze jsou e-booky tezsiPodle toho, s jakou knihou srovnáváte (právě mi sjely oči na duo Linux Dokumentační projekt a Jádro systému Linux v poličce
(ani do sprchy, nebo na čtení v dešti, či při potápění)Ty by sis chtěl číst ve sprše a při potápění? (nepotápím se, takže nemůžu posoudit, jestli jsou pod vodou vhodné podmínky ke čtení, ale přijde mi to zvláštní :-P)
Listování je snad jediný argument proti čtečkám, který uznávám. Nepochybuji ale, že technologie bude postupovat dopředu a listování náhledy stránek elektronické knihy bude stejně rychlé, jako třeba na dnešních chytrých telefonech.Mně zase v papyrové dokumentaci strašně chybí fulltext.
Úplně stejného prožitku sice nelze dosáhnout, ale dívejme se na to, jako na daň za výhody které naopak čtečky přináší.Navrhuji papyrové knihy zakázat!
Formát novin ... jak to jenom říct. Vám se to opravdu čte dobře?Mně ne. Strašně špatně se to drží a ještě je to průhledné, takže prosvítá druhá strana a musí se proto držet několik listů na sobě.
Navrhuji papyrové knihy zakázat!
To neříkej nahlas! Nebo nepiš na veřejné fórum – letos nám zakázali žárovky, příští rok můžou zakázat popírové knihy. Víš ty vůbec kolik stromů ročně padne na jejich výrobu? Nevíš, jsi jenom hloupý občan! Ale soudruzi to vědí moc dobře – oni jsou ti pomazaní, kteří rozhodnou o tom, že nebudeme kácet chudáky stromy a dělat z nich knihy, místo toho se budou prodávat jen čtečky elektronických knih (je to jen otázka času a úsilí, které výrobci elektronických knih vloží do lobbování v EU).
(o tom, že v nich bude DRM a bude se kontrolovat, aby nenarušovaly správný politický postoj občanstva, snad není potřeba mluvit)
Zpočátku mi zákaz papírových knih také připadal jako bruselská zlovůle. Ted když nad tím trochu přemýšlím, nepřipadá mi to zas tak zvrácené. Na řadu aplikací, kam se nehodí papírové knihy, se už ted dají použít ty elektronické, které mají dostatečné DPI, barevný displej, dlouhou výdrž na baterie, velkou trvanlivost a jsou nesmírně ekologické. Zatím je jejich cena odrazující, ale v principu na jejich výrobě nevidím nic moc drahého, takže bych zde očekával podstatné zlevnění díky budoucím úsporám z rozsahu a rozvoji nano/bio/polovodičové techniky. Určitě by šlo dopátrat, jaké v minulosti způsoboval pohoršení třeba přechod z kamenných destiček apod. Já nevím, zda je zákaz papírových knih úplně rozumný. Jen mi nepřijde jako taková blbost. Uvidíme za 10 let. Pokud jde o obavy z toho, co si EU vymyslí příště, jsou na místě. Malé země vždy pocítí vzájemné přizpůsobování víc, než ty velké. Na druhou stranu, nám Čechům evropské výmysly moc nevadí a naopak leckdy býváme evropštější než Brusel. (Mám na mysli věci jako pytlíkování koblih.)(zdroj: náhodně vybraný komentář pod mým blogem, mírně upraveno)
Vtip je právě v tom, že jako spotřebitel tohle nemáš řešit, resp. ani toho nejsi schopný. Doporučuji přečíst, Já, tužka od Leonarda Reada (1, 2). Spotřebitel se primárně* zajímá o cenu a užitek. O zbytek se postará systém za tím – cenový mechanismus.
Problém nastává, pokud některý účastník směny (např. výrobce) někoho poškozuje (např. veřejnost tím, že znečišťuje životní prostředí), aniž by nesl tyto náklady (např. na vysázení nových stromů, nebo stavbu čističky na řece). Tomuto jevu se říká negativní externalita*. Toto je chvíli, kdy by se do věci měl zapojit stát – donutit škodiče, aby svoje škody kompenzoval. Typicky pomocí nějaké daně, uvalené na činnost škodiče.
Díky tomuto opatření (uvalené dani) se náklady na poškození (resp. nápravu či kompenzaci tohoto poškození) promítnou do ceny zboží nebo služby a systém opět funguje, jak má – zboží se prodraží a informace (cena) o kompletních nákladech (včetně nákladů na poškození) doputuje až ke konečnému spotřebiteli (bez ohledu na to, jak je tento systém složitý a přes kolik článků (výrobců, subdodavatelů, obchodníků) zboží nebo služba putuje).
Ještě je třeba říci, že někteří liberální ekonomové ošetření negativních externalit pomocí daní odmítají a doporučují tento problém řešit pomocí důsledné aplikace vlastnického práva (všechno někomu patří, a ten se pak postará o to, aby jeho majetek poškozován nebyl). Oproti nim jsem velký levičák, protože připouštím existenci kolektivního vlastnictví (národního, městského atd.) a kompenzaci negativních externalit pomocí daní (typicky ekologických daní).
*) ovšem nikdo mu nebrání se zajímat i o další věci a některé zboží či služby bojkotovat, nebo naopak upřednostňovat – spotřebitel má ve svém rozhodování svobodu. Máš např. právo nejíst maso, nekupovat tužky, nebo třeba nesvítit žárovkami – ale neber svobodu rozhodování ostatním – jinak se totiž může stát, že ostatní budou brát svobodu tobě.
**) existují i pozitivní (někomu svojí činnsotí prospíváš, ale on ti za to neplatí).
Ad dření zaměstnanců – člověk prostě bere tu nejlepší práci, kterou má na výběr a na kterou má kvalifikaci. Bohužel existuje mnoho lidí, kteří opravdu na nic lepšího, než dělat prodavače nebo doplňovače zboží v hypermarketu, nemají. Stát se do toho může zapojit např. tak, že nezavede školné na VŠ, zlepší kvalitu českého školsvtí (na všech třech stupních) a bude porporovat vzdělanost např. i pomocí větších stipendií.
Ad nekalá soutěž a praktiky vůči dodavatelům – je to hnus a můžeme se bavit o nějakých obecných pravidlech, která stát zavede. Ale to je jiné téma – výrobci žárovek nikomu neubližují, nikoho nelikvidují**, nevyvíjejí nekalé praktiky (např. tě nenutí koupit si jejich lampu, když kupuješ žárovku atd.) a není důvod je trestat – prostě jen nabízejí na trhu zboží, o které má řada lidí zájem – zatím, časem ten zájem sám od sebe opadne, až se rozvinou jiné typy svícení.
**) naopak spíš budou zlikvidování sami, přirozenou cestou, pokud se nemodernizují a nezačnou vyrábět i jiná svítidla.
Hodil by se detektor sarkasmu. Ad. noviny - Vidím to stejně, takže nechápu, proč se jako zápor čtečkám knih uvádí absence formátu blízkého novinám. Čtečky nenahradí bilboardy, ani vizitky. Nahradí knihovnu lidem, kteří by ji rádi nosili sebou.(ani do sprchy, nebo na čtení v dešti, či při potápění)Ty by sis chtěl číst ve sprše a při potápění? (nepotápím se, takže nemůžu posoudit, jestli jsou pod vodou vhodné podmínky ke čtení, ale přijde mi to zvláštní :-P)
ty noviny bych bral – tam mi přijde dost škoda potisknout papír a během půl dne ho vyhodit (hodně lidí i rychleji, protože se někdy fakt nedá číst). Tohle jsem si představoval už dávno – člověk si doma stáhne noviny, uloží do PDA/PSP, Note/Net-booku, čtečky a v metru nebo na jiném vhodném místě si je přečte.
Tohle jsem si představoval už dávno – člověk si doma stáhne noviny, uloží do PDA/PSP, Note/Net-booku, čtečky a v metru nebo na jiném vhodném místě si je přečte.Tohle se dá vlastně pořešit už teď tím, že si RSS čtečka stáhne URL z tagů <link> včetně obrázků do cache.
Hodil by se detektor sarkasmu.
noo, mě třeba napadla bezpečnostní přestávka při výstupu – záleží na ponoru, ale někdy je to pěkných pár (desítek) minut nudy, třeba si při tom fakt někdo čte Pod vodu s sebou lidi tahají i všelijaké zalaminované kartičky – není to vyloženě čtení jako beletrie, ale třeba potápěčské tabulky, nebo referenční příručka k mořským rybám
no u elektronickych knih ide o viacero veci: hardware a software; software v tomto pripade tvori samotna kniha, format v ktorom je ulozena a program, ktory sa pouziva na citanie tejto knihy. Kazda z tychto veci stale prechadza vyvojom, hardware stale dohana komfort citania klasickych knih, velky pocet knih stale nie je dostupnych v elektronickej podobe, stale nie je dostatok knih vo formatoch urcenych pre elektronicke knihy; programy sa takisto stale vyvijaju. Takze treba nato pozerat aj z tejto strany. IMHO ale nie je daleko doba, ked klasicke papierove knihy vymiznu.
Papirove knihy moc nepouzivam, ale pokud si je uz chci koupit (obvykle na Amazonu), tak dam prednost papirove knize pred nejakym DRM zamorenym k(s)indlem. V zivote jsem precetl o 2 rady vice veci na monitoru. Elektronicke knihy maji spoustu vyhod a nektere nevyhody, je to otazka zvyku.
Pro co mám hlasovat, když si sice myslím, že je to výborný vynález, ale knihy nenahradí?
Nikdy jsem žádný elektronický papír neviděl.
V každém případě se mi lépe čte z klasického papíru než z obrazovky.
Obě možnosti. Je to výborný vynález, který možná nahradí knihy. Ale kniha je kniha. Proč obojí? Kniha je drahá, takže i když má své kouzlo, něco levnějšího si lidi koupí raději...
Vlastim Sony PRS-505 (dovezeny z USA), a nemozem si to vynachvalit. Ma to 6" a 800x600 rozlisenie, dpi je teda celkom slusne, a bezi to na linuxe :). PDF sa da celkom citat s pouzitim programu soPDF (alebo podobneho), ktory vam strany rozreze na polovicky a odstrani okraje, po com je vacsina PDF citatelne (napr. ALP, SICP v tomto formate). Inak vacsina vytykanych chyb uz je celkom dobre vyriesena, napr dalsia generacia tychty knih (PRS 700 a hlave 600) ma touchscreen (teda poznamky bez problemov) a moznost zoomovat a posuvat sa v PDF. Technologia je uzasna, najviac to asi pripomina casopisovy papier (taky ten lesklejsi, napr .tyzden), neda sa to citat iba pri takej orientacii, kde sa svetlo odraza priamo do oci. Vydrz to ma asi na 7500 otacok stran, teda nabijam obtyzden :)
Ako odpoved na otazku by som vsak asi zvolil obe moznosti ...
Nevim k cemu je elektronicka kniha resp ctecka e-knih. Neda se to ani poradne pouzivat, je to drahe, neni to hypertextove, ma to omezene moznosti. Na internetu je vice ke cteni z jakehokoli oboru a zadara. Notebook s wifi a pripojeni na net je o nekolik radu praktictejsi a pouzitelnejsi. Mj e-knihy *.pdb lze i na tom notebooku cist.
To mate pravdu. Ovsem taky neni nad to si za cenu notebooku koupit ctecku ktera slouzi jen k jedne veci.
Ctecky jsou natolik popularni ze v kramech s elektronikou a vypocetni technikou je jen tak neuvidime. Proc ?
Zminujete konkretni model (Bookeen Cybook Gen3) - Vlastnite jej ?
Mate od nej manual ? Muzete jej nekam nahrat ?
Jak se na tom ctou mizerne oskenovany casopisy a knihy v pdf ktere je na pc treba zoomovat aby je clovek vubec precetl ?
Ctecky jsou natolik popularni ze v kramech s elektronikou a vypocetni technikou je jen tak neuvidime. Proc ?rekl bych, ze je to opacne :)
Na internetu je vice ke cteni z jakehokoli oboru a zadara.S tím si dovolím nesouhlasit. Pokud budem požadovat alespoň nějakou rozumnou úroveň kvality textu a jiný obor než IT nebo nějakou zajímavější část IT, tak je toho na Internetu k nalezení žalostně málo. Doporučuju zkusit prohnat googlem odborné termíny z osnov prakticky jakýchkoliv vysokoškolských předmětů (nejlépe vyšší než bakalářské).
Kniha je kniha. Kniha musí mít ale taky dobrý obal. Nesnáším knihy s hnusnýma obálkama jaký mám některé doma a ještě k tomu ty obaly co dou sundat. Za to bych vraždil. A na nich jako bonus nechutný ilustrace od amatéra. Občas se ale obal povede.
Musim rict, ze e-ink a ctecky jsou dobre az prilis, malem jsem kvuli jedne vyletel ze skoly. Cetl jsem prakticky nonstop, i treba 20 knih za tyden a na konci semestru jsem si ji musel s velkym sebezaprenim zakazat, abych se jakz takz pripravil na zkousky.
>>>Ano, je to zatím drahé, ano, je to jednoúčelové zařízení, ale tvrdit, že notebook je na čtení mnohem lepší může říct jen někdo, kdo neví o čem mluví.
Kazdopadne zadny zazrak to nebude kdyz se to neda pomale ani sehnat.
Chapu vsak Vase nadseni. Kdyz uz si to nekdo za nekrestansky penize koupi tak preci nebude nadavat jak vyhodil love voknem a jaka je to mrdka....
Myslenka cteni e-knih (treba ve vlaku) stazenych z internetu kde jich i v cestine lze dohledat tisice je jiste lakava to je bez debat.
E-book je neco jako supertajne zarizeni americke armady o kterem se jenom mluvi, pise a to je tak vse. Najde se doslova par e-shopu co tento zazrak nabizi a zadny kamenny obchodnik u ktereho bych si mohl pristroj prohlidnout, protoze si do kramu neveme zbozi ktere neproda ze jo.
Hadam ze tento pristroj skonci v propadlisti e-dejin jako napr Laser Disc, MiniDisc, ZIP jednotky do PC, Video 2000, Video Beta......
Spousta prikladu co jsem uvedl byly jeste pred nekolika lety spickove technologie - proc se neujaly.
Spisovatele i vydavatele nebudou mit zajem vydavat e-knihy uz kvuli tomu ze se budou warezit a oni z toho nebudou mit vejvar.
Toliko moje skepse.
Chapu vsak Vase nadseni. Kdyz uz si to nekdo za nekrestansky penize koupi tak preci nebude nadavat jak vyhodil love voknem a jaka je to mrdka....Kdysi jsem dal 12000,- za PDA v podstatě jen proto, že jsem z něj chtěl číst - měl jsem hromady knížek v elektronické podobě, z obrazovky počítače dlouhý text číst nedokážu, nějaký tisk už vůbec nepřipadal v úvahu. O 6 let později mě e-book stál jen 6000. Zlepšuje se to
Hadam ze tento pristroj skonci v propadlisti e-dejin jako napr Laser Disc, MiniDisc, ZIP jednotky do PC, Video 2000, Video Beta......Možná jo. Možná ne. Fakt to nevím. Nicméně tvoje příklady jsou úplně nesmyslné. Ani jedno z toho co jsi uvedl nebyla principiální technologie, ale pouhý formát určité technologie. Hudba na discích přežila a zvítězila. Video na pásku nebo na disku přežilo a zvítězilo. Přenosné disky přežily a zvítězily. Ano, v jiných standardech, ale to je úplně jedno.
Spisovatele i vydavatele nebudou mit zajem vydavat e-knihy uz kvuli tomu ze se budou warezit a oni z toho nebudou mit vejvar.Ty seš mi světlonoš digitálního věku jak z čítanky
zdielam tvoje nadsenie, ale e-ink ma zatial tu vadu, ze nedokaze zobrazovat farebne; takze ta technologia este musi dozriet
no na obrazky su farby takmer nevyhnutnost; dokial nebude plnohodnotny farebny e-ink, tak sa tieto citacky klasickym kniham nevyrovnaju
napr. taka obrazkova encyklopedia, kniha o foteni je podla teba co? komix? :) ako sa hovori obrazok vida za 1000 slov
bral by som. cena za A5 do sedemsto ceskych, za A4 aj trojnasobok. za sucasne ceny ani omylom.
Čtečku e-knih sice považuji za výborný vynález, ale než nahradí knihy tak na sobě musí ještě zapracovat.
Bohužel sametová doba knihařskému umění dala na frak, takže dneska kvalitně vázanou knihu člověk musí hledat lupou.
Nebude to tím, kolik vycházelo a vychází knih? Jediné, co AFAIK celkem dostalo na frak v poslední době, jsou korektury.
Takže e-booky ano, ale na manuály, učebnice a braky, ne na beletrii.
A to bych se hádal. Time Machine jsem si včera hodil do telefonu, abych to mohl číst kdykoliv -- přece s sebou nebudu tahat do fronty na oběd nebo do přecpaného autobusu hezkou (a taky rozměrnou, těžkou) knížku (nehledě k tomu, že nevím, jak bych takovou literaturu v ČR sháněl za rozumnou cenu).
Možná vychází více, ale je také více vydavatelů, nebo ne? Vím jen, že když srovnám kvalitu stejné knížky pro děti vydané před a po Listopadu, pak polistopadová na nás "vyblije" pastelové barvy a voskový papír. Autor ilustrací, pokud chce dostat zaplaceno, nemůže ovlivnit materiál, na který se jeho ilustrace budou tisknout. To prosím neříkám jenom já, ale také japonský obchodník dětskými knihami. V Japonsku, kde řemeslo nezaniklo, se tisknou daleko příjemnější knihy. Příjemné nejen na pohled ale také na nošení. Vládne tam větší um. Tak např. japonsko-anglický slovník, který by byl s normálním papírem tlustý 5 cm je 2 cm tlustý, protože je tisknutý na něčem jako cigaretový papír. Monografie o Švankmajerovi je tisknutá na kvalitní tvrdý matný papír a vypadá skoro, jako kdybych měl jeho originální díla na dlani. Příkladů se najde více. Lidi nadávají, že před Listopadem řemesla upadala, ale nyní je to v mnoha oblastech ještě horší.Nebude to tím, kolik vycházelo a vychází knih? Jediné, co AFAIK celkem dostalo na frak v poslední době, jsou korektury.
Nikdo tady neřekl, že kniha je i uměleckým dílem. Nejen ilustracemi a sazbou, ale také použitým papírem a způsobem vazby.Nó, a taky tím, ech, textem. Proto taky knížky čteme, ne prohlížíme. Teda aspoň někteří
kruci, proč vylučující se možnosti? pro je elektronický papír výborný a ekologický vynález.. ale taky kniha je kniha
elektronické čtečky nevoní, nevydávají šustivé zvuky, nedá se s nimi zažít ten fyzický pocit rychlého prolistování, které ti ofoukne tvář, nemůžeš si do nich dávat záložku, kterou tvoje dítě vyrobilo ve školce a s hrdostí přineslo domů,...
S e-knihou si také neutřeš zadnici, nepodpálíš oheň, nepodložíš nohu stolu,...
no ale proč by je měli nahradit? vidim využití el papíru jinde.. kolik jen já bych si rád vytiskl howto aby se mi lépe četla/přenášela.. i takhle "protisknu" zbytečně moc...