Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost PINE64 kvůli nedostatku a vysokým cenám DRAM a eMMC dočasně pozastavuje výrobu linuxových zařízení. Výroba zařízení jako PineTime, PineVoice a Pinecil pokračuje.
Společnost Stripe se dohodla na akvizici společnosti OpenRouter. Za 7,5 miliardy dolarů.
Byla vydána nová verze 1.27 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V pátek 28. srpna se v Praze uskuteční již osmý Mobile Linux Hackday. Jako obvykle se potkáme v pražské pobočce SUSE v Karlíně na Křižíkově, takže kromě mobilního Linuxu je to tentokrát i příležitost přijít se podívat na nově zrekonstruované kanceláře. Začínáme v 10:00, ale dorazit můžete samozřejmě kdykoliv v průběhu dne. Setkáním vás provede David Heidelberg, vývojář GPU ovladačů v Mesa 3D a jeden z hlavních lidí české komunity kolem … více »
Představen byl Raspberry Pi Compute Module 5 Programming Jig. Jedná se o zařízení umožňující připravit Compute Module 5 do plně funkčního stavu bez nutnosti použití dalších vstupně / výstupních desek. Podporuje automatizaci pomocí nástroje rpi-sb-provisioner. Podrobnosti v dokumentaci.
Hackeři ve Francii ukradli data více než půl milionu daňových poplatníků. Je to jeden z největších hackerských útoků v dějinách země. O útoku z konce června informovala až teď daňová správa. Teprve od pondělí dotčeným občanům zasílá e-maily s instrukcemi, jak postupovat dál. Hackeři se sice nedostanou k penězům dotyčných, hrozí ale věrohodné podvody. Hackeři získali třeba celá jména, údaje o rodinných příslušnících nebo také údaje o
… více »Společnost Framework představila nový Framework Laptop 12 s Intel Core Series 3, Thunderbolt 4, Wi-Fi 7, volitelnou čtečkou otisků prstů a podsvícenou klávesnicí s open-source firmwarem ZMK. Objednat lze s předinstalovanou Fedorou 44 KDE Plasma.
Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nešifrované HTTP
| by mělo zmizet |
|
4% (260) |
| je postačující, dokud nejsou přenášena důvěrná data |
|
96% (6819) |
Celkem 7079 hlasů
Vytvořeno: 23.4.2015 11:44
Tiskni
Sdílej:
jednocipy niesu taky problem, ARMy s linuxom uz vobec a ked pouzivas nieco ako ESP8266, tak si ho preproxujes a zasifrujes cez domaci router, aj tak vacsinou nema to male zariadenie ani verejnu IP...
...jen nevím, ze kterého roku ty vánoce byly zamýšleny.
Chtělo by to checkboxy. 
Zmizení nešifrovaného HTTP by bylo pěkné, ale zatím to není proveditelné, zejména z toho důvodu, že HTTPS není o moc bezpečnější. Problém je v tom, jakým certifikátem je možné komunikaci zabezpečit – v prohlížečích jsou i podivné CA a každá autorita může podepsat cokoliv.
Navíc většina browserů křičí při self-signed certifikátu a u některých (zrovna u Mozilly) není úplně jednoduché povolit spojení se serverem, kterému certifikát např. vypršel. Takže majitel webu musí solit a starat se.
Takže majitel webu musí solit a starat se.Majitelé webů, a to i těch hodně navštěvovaných, se často nestarají
Zmizet úplně nemusí, ale je třeba si uvědomit, že spousta informací, které samy o sobě důvěrné nejsou, v agregované podobě už nebezpečí představují – proto má smysl chránit i zdánlivé banality jako, o čem si člověk čte, co hledá na mapě, jaké si hledá spojení v jízdním řádu atd.
To je pravda. V případě třeba nejaky-protistatni-blog.wordpress.com to hraje celkem velkou roli. Ale v případě Wikipedie, zpravodajských serverů nebo portálů se širším zaměřením se šmírák nic podstatného nedozví. Zatímco v případě nešifrovaného HTTP vidí, které konkrétní články si čteš a co zadáváš do vyhledávače.
Hlavně by to chtělo změnit chování prohlížečů – zatímco samopodepsané HTTPS vypadá strašidelně a běžný uživatel se k takovému obsahu jen tak nedostane1, zatímco u nešifrovaného HTTP prohlížeč žádné varování nezobrazí2 a uživatel má pocit, že je všechno v pohodě – i když je to ve skutečnosti horší než to samopodepsané HTTPS, které odstaví alespoň pasivní3 odposlouchávače (třeba na WiFi nebo když si nějaký síťař pustí tcpdump, nachytaná data uloží a pak se povalují různě na discích nebo dále šíří),
[1] v horším případě si vytvoří návyk, že je potřeba kliknout tady a potom támhle, a bude to dělat kdykoli na něj ta hláška vyskočí – i třeba při přístupu do banky nebo k e-mailu
[2] kdysi se možná zobrazovalo varování při prvním odeslání formuláře přes HTTP, že data můžou být odposlechnuta
[3] nezasahují do komunikace a nedělají MITM
Hlavně by to chtělo změnit chování prohlížečů – zatímco samopodepsané HTTPS vypadá strašidelně a běžný uživatel se k takovému obsahu jen tak nedostane, zatímco u nešifrovaného HTTP prohlížeč žádné varování nezobrazíSes posral, ne? To by pak Mozilla nemohla inkasovat úplatky od důvěryhodných čínských soudruhů.
Přijatelná alternativa k heslům moc neexistuje.
Takže bych začal tím, že aplikace1, do které uživatel zadává heslo2, se k němu nebude distribuovat nezabezpečenou cestou3.
[1] u webů typicky JavaScript
[2] které se klidně na klientovi může zahashovat a server se ho za normálních okolností – pokud aplikaci cestou nikdo nepozmění – nedozví
[3] nešifrované/nedůvěryhodné HTTP
Přijatelná alternativa k heslům moc neexistuje.Challenge-response auth. Asymetrická kryptografie.
).[1] když už tu důvěryhodnost nedokáže posoudit uživatel, tak aspoň důvěryhodný z pohledu provozovatele služby/aplikace – který má přístup k datům uživatelů, a ti mu tudíž musí věřit tak jako tak
nebo můžou mít zase heslo, ze kterého se odvodí klíčPřesně tak. Rozdíl je v tom, že se to heslo neposílá na server - takže není možné aby nastal ten populární případ údivu „jé, já jsem serveru poslal své heslo a on ho teď zná, to je ale zlý server!“
Jak víš, že se to heslo neposílá na server nebo někam jinam, když ti ten JavaScript přišel po HTTP a kdykoli se ti mohla nainstalovat nová verze (takže i když jsi tu starou četl, je ti to celkem na nic)?
V čem je rozdíl jestli pošlu seed nebo hash?Záleží na tom jak ten seed/hash počítáš…
Replay tím stejně neodstraním a pokud tam je sůl nebo čas, tak už je to celkem běžná forma challenge/response.No vždyť o to mi jde.
protože nemáme uživatelsky příjemný a univerzální způsob jak pracovat s heslem chráněnýma čipovkamaI RSA/ECDSA odvozené z hesla je mnohem lepší než současný způsob.
Vzpomínám si, že jsem četl o protokolu na přihlášení přes nezabezpečený kanál, kde server nikdy nedostal heslo v čitelné formě (ani v db, ani při přihlášení), ale už si nevzpomínám jak se ten protokol jmenoval.SCRAM, ale ten mi přijde překomplikovaný. Jsou jednodušší cesty.
Vzpomínám si, že jsem četl o protokolu na přihlášení přes nezabezpečený kanál, kde server nikdy nedostal heslo v čitelné formě (ani v db, ani při přihlášení), ale už si nevzpomínám jak se ten protokol jmenoval.
Ono by úplně stačilo upravil HTML standard tak, aby se přidal nový typ formulářového pole který by heslo hashoval v prohlížeči, který by případně dostal za parametr "sůl" a na server by to posílalo jen čistý hash. Něco ve stylu:
<form> <input type="hashed-password" hash-method="sha512" hash-encoding="base64" salt="GxzoEm+ce3s8z2VLpQzz4CSh5awdC0xc07fJ0o/r"> <input type="submit"> </form>
To je pravda – součástí soli by měla být i doména serveru a jméno uživatele případně i název služby (na doméně jich může být víc).
Co když si na svém ďábelském webu nastavím stejnou sůl jako mi vrátí AbcLinuxu a získaný hash prostě použiju?
V tom případě by Abclinuxu bylo opravdu debilní, kdyby si poslanou sůl nepoznamenalo do databáze (nejlíp s dalším identifikátorem, např. IP adresou klienta nebo tak něco) a nechalo si vnutit sůl jinou...
A taky to neřeší replay a přihlášení uloženým hashem z uniklé databáze.
Replay to řeší, pokud se zajistí pokaždé jiná sůl, viz výše.
V tom případě by Abclinuxu bylo opravdu debilní, kdyby si poslanou sůl nepoznamenalo do databáze (nejlíp s dalším identifikátorem, např. IP adresou klienta nebo tak něco) a nechalo si vnutit sůl jinou...Jak to pomůže?
Replay to řeší, pokud se zajistí pokaždé jiná sůl, viz výše.A jak pak budeš na serveru porovnávat jestli je to heslo správné? Při registraci dostaneš hash(mojeheslo+666), při dalším přihlášení hash(mojeheslo+999), úplně jiné hodnoty, neporovnatelné.
"login:realm:heslo", takže server sice zná hash který by mohl zneužít k přihlášení jménem uživatele na jiný server, ale jen pokud ten server bude mít totožný realm.
Nejlepší na tom je, že webové prohlížeče i webové servery Digest podporují - stačí použít ne-basic .htpasswd autentizaci Apache - AuthType Digest.
viz podrobný (praktický) popis
.
Nešifrované HTTP by bylo svým způsobem OK, kdyby bylo aspoň kryptograficky podepisované, aby koncový uživatel mohl ověřit, že skutečně čte původní informace zveřejněné na nějakém webu. Dnešní nešifrované HTTP bohužel znamená, že se s informacemi může stát cestou cokoliv a koncový uživatel nemá možnost na to přijít.