Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Cílem tohoto zápisu je ukázat jak škáluje Q6600 při kompilaci kernelu. Obsahuje i odhad frekvence E6600 aby se v této úloze vyrovnalo Q6600.
Hardware a software
Q6600 @ 3GHz, 4GB DDR2 datarate 830MHz CAS 5
Jádro linux-2.6.22-gentoo-r1, gcc 4.1.2
Metodika měřeni
Vzal jsem jádro linux-2.6.22-gentoo-r1 a zahrnul vše co šlo do jádra. Vznikl tím poměrně značný cvalík- bzImage téměř 12MB (pro srovnání běžně používané jádro má lehce přes 2MB). Abych co nejvíce vyloučil vliv IO provedl jsem nejdrříve 2 "zahřívací" kompilace a následně pomocí time měřil čas provedení make pro různou hodnotu parametru j (viz man make). Po každém měření bylo pochopitelně provedeno make clean.
Čas [s] -j 1 823,6 100% 1 -j 2 425,0 52% 1,94 -j 3 304,1 37% 2,71 -j 4 253,3 31% 3,25 -j 5 248,1 30% 3,32 -j 6 246,1 30% 3,35
Měřeni jsem chtěl zopakovat i pro 1 a 2 jádra ale to se ukázalo jako zbytečné- rozdil času make -j 2 na C2D a C2Q byl zanedbatelný a pro -j 3 se C2D chovalo stejně jako C2Q při přechodu z -j 4 na -j 5.
Interpretace
Při přechodu z -j 1 na -j 2 získáme o 48 % lepší čas. Je nutno dodat, že určité zrychlení se projeví i na počítači s jedním jádrem díky lepšímu využití času procesoru při čekání jednoho procesu na IO. I přes tento jev lze tento výsledek označit za velmi dobrý. Při přechodu z -j 2 na -j 4 získáme o 40 % času. Zde se již začíná citelněji projevovat to, že výkon procesoru není zdaleka jediným faktorem v této aplikaci. Projeví se omezení propustnosti sběrnic a paměti, zvýší se čas strávený čekáním na zámky v jádře a podobně. Celkově při přechodu z -j 1 na -j 4 ušetříme téměř 70 % času neboli urychlíme kompilaci 3.25x.Odhad frekvence E6600, které se vyrovná Q6600 @ 3GHz
Pokles času kompilace s rostoucí frekvencí není lineární a už vůbec neplatí, že n % nárustu frekvence povede ke stejnému procentuálnímu poklesu času kompilace. S něčím takovým se ale dost blbě počítá, proto jsem se rozhodl v okolí "pracovního bodu" 3GHz linearizovat. Experimentálně mi vyšlo, že 10% nárust frekvence vede k 7 % urychlení kompilace pokud taktujeme s procesorem současně i paměti a FSB. Je to značně nepřesné a nadhodnocující ale spokojme se s tím, že uděláme spodní odhad potřebné frekvence. Abychom stáhli čas 425s na 253s potřebujeme počítat o 59,5 % rychleji. K tomu potrřebujeme frekvenci 5.55GHz
Tiskni
Sdílej:
However, the desktop PC is crap. It's rubbish. The experience is so bloated and slowed down in all the things that matter to us. We all own computers today that were considered supercomputers 10 years ago. 10 years ago we owned supercomputers of 20 years ago.. and so on. So why on earth is everything so slow? If they're exponentially faster why does it take longer than ever for our computers to start, for the applications to start and so on? Sure, when they get down to the pure number crunching they're amazing (just encode a video and be amazed). But in everything else they must be unbelievably slower than ever.
A ten HW neinicializuje BIOS, ale CPU, ktore je rychlejsie, v BIOSe je len program.Samozřejmě, že to dělá CPU a v BIOSu je jenom program. Všechno, co dělá BIOS, je program, který vykonává CPU.
Akoto, ze BeOS to dokaze tak rychlo?BeOS je operační systém, BIOS ne. Když spustím BeOS na PC (pakliže to vůbec jde) tak doba, za kterou BIOS inicializuje HW se vůbec nezmění.
Samozrejme, ze viem co je bios a co os, slo o to, ze kedze CPU je rychlejsie, aj start by mohol byt a tie timeouty ma vobec netrapia,...Timeouty tě vůbec netrápí, ale kdyby se vynechaly, tak by sis stěžoval, že ten a ten kus HW je špatný, protože ti nefunguje. Ostatně když jsi tak chytrý, tak proč nepracuješ na linuxbios? Ten startuje rychleji než BIOS obyčejný.
...cela PC architektura je na ho...No jasně, teď jsi to rozlousknul.
Pokud se doba nezměnila, přestože CPU se 100x zrychlilo, znamená to že se a) dělá 100x víc věcíTo jsem řekl v bodech 2 - 4.