Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Cílem tohoto zápisu je ukázat jak škáluje Q6600 při kompilaci kernelu. Obsahuje i odhad frekvence E6600 aby se v této úloze vyrovnalo Q6600.
Hardware a software
Q6600 @ 3GHz, 4GB DDR2 datarate 830MHz CAS 5
Jádro linux-2.6.22-gentoo-r1, gcc 4.1.2
Metodika měřeni
Vzal jsem jádro linux-2.6.22-gentoo-r1 a zahrnul vše co šlo do jádra. Vznikl tím poměrně značný cvalík- bzImage téměř 12MB (pro srovnání běžně používané jádro má lehce přes 2MB). Abych co nejvíce vyloučil vliv IO provedl jsem nejdrříve 2 "zahřívací" kompilace a následně pomocí time měřil čas provedení make pro různou hodnotu parametru j (viz man make). Po každém měření bylo pochopitelně provedeno make clean.
Čas [s] -j 1 823,6 100% 1 -j 2 425,0 52% 1,94 -j 3 304,1 37% 2,71 -j 4 253,3 31% 3,25 -j 5 248,1 30% 3,32 -j 6 246,1 30% 3,35
Měřeni jsem chtěl zopakovat i pro 1 a 2 jádra ale to se ukázalo jako zbytečné- rozdil času make -j 2 na C2D a C2Q byl zanedbatelný a pro -j 3 se C2D chovalo stejně jako C2Q při přechodu z -j 4 na -j 5.
Interpretace
Při přechodu z -j 1 na -j 2 získáme o 48 % lepší čas. Je nutno dodat, že určité zrychlení se projeví i na počítači s jedním jádrem díky lepšímu využití času procesoru při čekání jednoho procesu na IO. I přes tento jev lze tento výsledek označit za velmi dobrý. Při přechodu z -j 2 na -j 4 získáme o 40 % času. Zde se již začíná citelněji projevovat to, že výkon procesoru není zdaleka jediným faktorem v této aplikaci. Projeví se omezení propustnosti sběrnic a paměti, zvýší se čas strávený čekáním na zámky v jádře a podobně. Celkově při přechodu z -j 1 na -j 4 ušetříme téměř 70 % času neboli urychlíme kompilaci 3.25x.Odhad frekvence E6600, které se vyrovná Q6600 @ 3GHz
Pokles času kompilace s rostoucí frekvencí není lineární a už vůbec neplatí, že n % nárustu frekvence povede ke stejnému procentuálnímu poklesu času kompilace. S něčím takovým se ale dost blbě počítá, proto jsem se rozhodl v okolí "pracovního bodu" 3GHz linearizovat. Experimentálně mi vyšlo, že 10% nárust frekvence vede k 7 % urychlení kompilace pokud taktujeme s procesorem současně i paměti a FSB. Je to značně nepřesné a nadhodnocující ale spokojme se s tím, že uděláme spodní odhad potřebné frekvence. Abychom stáhli čas 425s na 253s potřebujeme počítat o 59,5 % rychleji. K tomu potrřebujeme frekvenci 5.55GHz
Tiskni
Sdílej:
However, the desktop PC is crap. It's rubbish. The experience is so bloated and slowed down in all the things that matter to us. We all own computers today that were considered supercomputers 10 years ago. 10 years ago we owned supercomputers of 20 years ago.. and so on. So why on earth is everything so slow? If they're exponentially faster why does it take longer than ever for our computers to start, for the applications to start and so on? Sure, when they get down to the pure number crunching they're amazing (just encode a video and be amazed). But in everything else they must be unbelievably slower than ever.
A ten HW neinicializuje BIOS, ale CPU, ktore je rychlejsie, v BIOSe je len program.Samozřejmě, že to dělá CPU a v BIOSu je jenom program. Všechno, co dělá BIOS, je program, který vykonává CPU.
Akoto, ze BeOS to dokaze tak rychlo?BeOS je operační systém, BIOS ne. Když spustím BeOS na PC (pakliže to vůbec jde) tak doba, za kterou BIOS inicializuje HW se vůbec nezmění.
Samozrejme, ze viem co je bios a co os, slo o to, ze kedze CPU je rychlejsie, aj start by mohol byt a tie timeouty ma vobec netrapia,...Timeouty tě vůbec netrápí, ale kdyby se vynechaly, tak by sis stěžoval, že ten a ten kus HW je špatný, protože ti nefunguje. Ostatně když jsi tak chytrý, tak proč nepracuješ na linuxbios? Ten startuje rychleji než BIOS obyčejný.
...cela PC architektura je na ho...No jasně, teď jsi to rozlousknul.
Pokud se doba nezměnila, přestože CPU se 100x zrychlilo, znamená to že se a) dělá 100x víc věcíTo jsem řekl v bodech 2 - 4.