Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Mě zajímá poměr výkonu 64bit a 32bit režimuPokud myslite nejaky obecny pomer tak ten neexistuje, v kazde aplikaci bude nutne jiny. A uz vubec by se nedal poznat z vami navrhovaneho testu.
a ne poměr optimalizací nějakého programu (který díky náskoku 32bit dnes vypadá nějak, ale za měsíc může vypadat úplně jinak).A pak vyjde nove gcc a vese vysledky budou take uplne jinak. Berte to z praktickeho hlediska. Rozhuduju se zda jit do 64bit nebo 32bit distribuce. Vykon je jednym z kriterii vyberu. Aplikace a prekladace se meni ale nedokazu odhadnout jak, kristalova koule se mi rozbila. Nejrozumnejsi v takove situaci je IMO vyjit z aktualnich verzi aplikaci a prekladace.
A naprosto jiné výsledky budou mezi 32 a 64 bit verzí téhož hw pod jiným operačním systémem.
Pokud pujde o aplikaci ze stejnych zdrojaku, ktera nebude travit spoustu casu v jadru tak nevidim duvod proc by tomu tak melo byt.
A naprosto jiné výsledky budou při použití kvalitně optimalizujícího překladače, ne gcc
Tady souhlas. Ovsem pomoci gcc je v praxi kompilovana vetsina aplikaci. Pouzitim icc bych se zase vzdalil od bezne praxe.
mám dojem, že nyní měříte spíše kvalitu optimalizátoru gcc, než skutečnou rychlost 32 a 64 bit provesorů.
Buh chran, do takoveho projektu jako urceni skutecne rychlosti 32bit vs 64bit bych se nikdy nepustil. To by bylo nad lidske sily. Jen nez by nejaka komise slozena z odborniku pres rozne obory schvalila nejaky reprezentaticvni kod tak by byl mereny procesor obsolete
A pak vyjde nove gcc a vese vysledky budou take uplne jinak.Ale řádově v jednotkách procent. Rozdíl mezi zkompilovaným generickým C kódem a ručně optimalizovaným MMX/SSE může být klidně v řádu stovek procent. Tudíž rozdíly mezi kompilátory/systémy jsou v chybě měření. Ale to je nakonec fuk. Prostě mě to jenom zajímá, nic víc. Nechápu, proč mě hned někdo musí okřikovat.
Tiskni
Sdílej: