Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Mě zajímá poměr výkonu 64bit a 32bit režimuPokud myslite nejaky obecny pomer tak ten neexistuje, v kazde aplikaci bude nutne jiny. A uz vubec by se nedal poznat z vami navrhovaneho testu.
a ne poměr optimalizací nějakého programu (který díky náskoku 32bit dnes vypadá nějak, ale za měsíc může vypadat úplně jinak).A pak vyjde nove gcc a vese vysledky budou take uplne jinak. Berte to z praktickeho hlediska. Rozhuduju se zda jit do 64bit nebo 32bit distribuce. Vykon je jednym z kriterii vyberu. Aplikace a prekladace se meni ale nedokazu odhadnout jak, kristalova koule se mi rozbila. Nejrozumnejsi v takove situaci je IMO vyjit z aktualnich verzi aplikaci a prekladace.
A naprosto jiné výsledky budou mezi 32 a 64 bit verzí téhož hw pod jiným operačním systémem.
Pokud pujde o aplikaci ze stejnych zdrojaku, ktera nebude travit spoustu casu v jadru tak nevidim duvod proc by tomu tak melo byt.
A naprosto jiné výsledky budou při použití kvalitně optimalizujícího překladače, ne gcc
Tady souhlas. Ovsem pomoci gcc je v praxi kompilovana vetsina aplikaci. Pouzitim icc bych se zase vzdalil od bezne praxe.
mám dojem, že nyní měříte spíše kvalitu optimalizátoru gcc, než skutečnou rychlost 32 a 64 bit provesorů.
Buh chran, do takoveho projektu jako urceni skutecne rychlosti 32bit vs 64bit bych se nikdy nepustil. To by bylo nad lidske sily. Jen nez by nejaka komise slozena z odborniku pres rozne obory schvalila nejaky reprezentaticvni kod tak by byl mereny procesor obsolete
A pak vyjde nove gcc a vese vysledky budou take uplne jinak.Ale řádově v jednotkách procent. Rozdíl mezi zkompilovaným generickým C kódem a ručně optimalizovaným MMX/SSE může být klidně v řádu stovek procent. Tudíž rozdíly mezi kompilátory/systémy jsou v chybě měření. Ale to je nakonec fuk. Prostě mě to jenom zajímá, nic víc. Nechápu, proč mě hned někdo musí okřikovat.
Tiskni
Sdílej: