Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Vítejte ve třetím dílu seriálu věnujicímu se srovnávání výkonu 32bit a 64bit verzí aplikací a knihoven. Tentokráte bude měřena rychlost komprimace audia do mp3, ogg/vorbis a flac. Jako v každé části se i dnes pokusím propašovat nějaké výsledky zrychlení díky quadcore procesoru.
lame -q 2 -V 4 --quiet track01.cdda.wav
-q 2 značí vysokou algoritmickou kvalitu a -V 4 implicitní kvalitu (bitrate ~140kbit)
64bit sekvenčně: 5:06oggenc -q 5 --quiet track01.cdda.wav
Implicitní -q 3 je příliš slabá proto jsem zvolil -q 5 což dává v tomto případě bitrate zhruba 143kbit, tedy podobně jako lame mp3 při implicitním nastavení.
64bit sekvenčně: 1:26flac -fs8 track01.cdda.wav
-8 znamená nejlepší kompresi. Oproti nekomprimovanému wav souboru nagrabovanému z CD učetříme pouhých 40 % místa. získáme tím ale audio v originální kvalitě- bez psychoakustických vylepšováků a artefaktů. Bitrate je cca 850kbit.
64bit sekvenčně: 1:27Příští díl se bude věnovat kryptografii, především pak openssl.
Tiskni
Sdílej:
Mě zajímá poměr výkonu 64bit a 32bit režimuPokud myslite nejaky obecny pomer tak ten neexistuje, v kazde aplikaci bude nutne jiny. A uz vubec by se nedal poznat z vami navrhovaneho testu.
a ne poměr optimalizací nějakého programu (který díky náskoku 32bit dnes vypadá nějak, ale za měsíc může vypadat úplně jinak).A pak vyjde nove gcc a vese vysledky budou take uplne jinak. Berte to z praktickeho hlediska. Rozhuduju se zda jit do 64bit nebo 32bit distribuce. Vykon je jednym z kriterii vyberu. Aplikace a prekladace se meni ale nedokazu odhadnout jak, kristalova koule se mi rozbila. Nejrozumnejsi v takove situaci je IMO vyjit z aktualnich verzi aplikaci a prekladace.
A naprosto jiné výsledky budou mezi 32 a 64 bit verzí téhož hw pod jiným operačním systémem.
Pokud pujde o aplikaci ze stejnych zdrojaku, ktera nebude travit spoustu casu v jadru tak nevidim duvod proc by tomu tak melo byt.
A naprosto jiné výsledky budou při použití kvalitně optimalizujícího překladače, ne gcc
Tady souhlas. Ovsem pomoci gcc je v praxi kompilovana vetsina aplikaci. Pouzitim icc bych se zase vzdalil od bezne praxe.
mám dojem, že nyní měříte spíše kvalitu optimalizátoru gcc, než skutečnou rychlost 32 a 64 bit provesorů.
Buh chran, do takoveho projektu jako urceni skutecne rychlosti 32bit vs 64bit bych se nikdy nepustil. To by bylo nad lidske sily. Jen nez by nejaka komise slozena z odborniku pres rozne obory schvalila nejaky reprezentaticvni kod tak by byl mereny procesor obsolete
A pak vyjde nove gcc a vese vysledky budou take uplne jinak.Ale řádově v jednotkách procent. Rozdíl mezi zkompilovaným generickým C kódem a ručně optimalizovaným MMX/SSE může být klidně v řádu stovek procent. Tudíž rozdíly mezi kompilátory/systémy jsou v chybě měření. Ale to je nakonec fuk. Prostě mě to jenom zajímá, nic víc. Nechápu, proč mě hned někdo musí okřikovat.