Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Ministerstvo vnitra odhalilo závažný kyberincident v IT systému resortu. Systém, do kterého se dostal útočník bez oprávnění, byl odpojen a nedošlo k odcizení dat [𝕏].
Před rokem byla streamovací služba HBO Max přejmenována na Max. Dle managementu slovo HBO v názvu nebylo důležité. Včera byl Max přejmenován zpět na HBO Max. Kolik milionů dolarů to stálo? 😂
Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty, aplikace, řešení, webové stránky a webové služby poskytované čínskou společností DeepSeek. Na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhodla o jejich zákazu vláda Petra Fialy na jednání ve středu 9. července 2025.
S(N) = 1/((1 - P) + (P / N))
, kde P je cast algoritmu, ktera musi bezet sekvencne a N je pocet procesoru.
problem je, ze P nemusi byt konstanta. hodnota P je dana vstupnimi daty. coz je vicemene intuitivni, ma cenu paralelizovat velke ukoly nez male. a taky a to je hlavni, jsou pripady kdy P je funkci N... coz meni vyzneni celeho ,,zakona'', i.e., jde dosahnout linearniho i super-linearniho zrychleni! to znamena, ze v nekterych pripadech jde treba na dvoujadrovem procesoru dosahnou 10x zrychleni.
na druhou stranu, v pripade parallelniho programovani je potreba prehodnotit cely pristup k navrhu algoritmu a programu... protoze zkusenosti ze sekvencnich algoritmu jsou v pripade parallelnich algoritmu vicemene k nicemu.
vysoké školství produkuje praxií nepolíbené teoretiky-idealisty:-]]
to je něco naprosto z jine galaxie řekl bychto je jasne... svuj notas jsem koupil od dvou ferengu pri ceste po gama-kvadrantu! puvodne jsem ho ani nechtel, ale nakonec jsem se nechal ukacat. :-]
Ale tady asi ani to ne páč 10x zrychlení na dvoujádru to ned8 ani backpruning,takze taky teoretik? v praxi lze dosahnout superlinearniho zrychleni i s ,,beznyma parallelnima'' programama. staci si uvedomit, ze realny program nepouziva jenom CPU... a nadesignovat pak experiment, kde vyjde desetinasobne zrychleni na dvoujadru je uz jenom otazka cviku a trochy praxe. ;-]
To není k smíchu s tím školstvím, já jsem také jeho produktem, vím o čem mluvímja jsem se smal necemu uplne jinemu... :-]]
Tak mi nějaký takový experiment vycházejiící z praxe na reálném hardwarevezmi si nejaky program a do jeho vlaken si pridej parkrat volani sleep(). uvidis, jaky to bude mit vliv na skalovani. ted si vem ten program a misto volani sleep si tam domysli, cekani na diskove I/O, cekani na sit, atd. bohuzel, z jistych duvodu nemuzu byt konkretnejsi...
Tak tim jsi to zabil naprosto.to si jen myslis, nebo jsi to i zkousel? na I/O se musi cekat za vsech okolnosti v sekvencni i nesekvencni variante. jenomze v pripade nesekvencni varianty, zatimco jeden proces ceka na vyrizeni I/O, dalsi muze vyuzivat procesor. jeste bych mel dodat, ze aby to fungovalo (mimo amdahluv zakon) je potreba, aby pocet procesu byl vetsi nez procesoru.
Pořád to v tom nevidím.pointa je v tom, ze I/O se zacne chovat jako dalsi procesor. vezmi si jako trivialni pripad treba jednoprocesorovy stroj s dvema vlaknama, kdy se musi stridave cist a zpracovavat data... zatimco jedno vlakno cte data (nepotrebuje procesor), druhe pracuje... takze uloha skaluje i kdyz by vlastne nemela.
Což takhle ukázka, do kostry pthreads aplikace napasovat nejskou simulaci výpočtu a IO a počítadlo iterací... půl hodinky. Nebo alespoň odkaz na něco, co takhle krásně škáluje.zkus si to naprogramovat sam, hint jsem dal vys. ja uz jsem touto diskuzi zabil vic casu nez je zdravo. a taky diskuzi o tom, ze ten a ten priklad neni optimalni nebo ze neodpovida realite jsem si uzil uz vic nez dost.
pdflush
), mohou běžet na volných procesorech, takže nejen že neubírají procesorový část uživateslkým procesům, ale ješte se ušetří režie přepínání úloh na procesoru (uložení a načtení všech registrů, prohozeni TSS+LDT a pod.).
Tiskni
Sdílej: