Skotský vývojář Mike Lothian pozastavil vývoj svého otevřeného ovladače Vino (nedostupné) pro dokovací stanice DisplayLink poté, co mu Synaptics v reakci na žádost o pomoc pohrozil žalobou kvůli údajnému porušování patentů. Firma nejprve předložila seznam 125 patentů bez specifikace, které konkrétně měl ovladač porušovat, a následně požadovala 25 tisíc dolarů za náklady na jejich přiřazení ke kódu s hrozbou, že se tato částka bude
… více »Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
WD Elements Desktop 10TB u zeleného uřvaného chrchla stojí 6500Kč a obsahuje v sobě WD „white“ což je podle lidí, co to zkoumali, z HW i firmware hlediska až na nepodstatnou drobnost identický disk jako WD Red. Co jiného by tam také dali, WD Red je v zásadě nejlowendovější disk který v současnosti WD pro OEM trh vyrábí. WD Green už dlouho není a WD Blue už jen „dojíždí“ v nízkých kapacitách a je nahrazován WD Blue SSD. 10TB WD Red stojí 9000Kč.
AMD dnes uvedlo první 32 jádrový procesor pro pracovní stanice- Threadripper 2990WX. Procesory pro běžné smrtelníky, Ryzeny, jsou v současné generaci osmijádrové. Spekuluje se, že příští generace Ryzenů bude 12 nebo 16 jádrová. Intel se chtě nechtě musí do této hry zapojit a počty jader navyšuje i za cenu docela hektických změn na poslední chvíli způsobujících nemalé potíže (procesory pro X299 měly mít původně méně jader a tím i menší spotřebu a desky kvůli tomu mají poddimenzované VRM). Protože čím víc jader, tím víc Adidas. Nebo tak něco.
Po dlouhé době tady mám opět dostatečně zajímavý počítač, který stojí za otestování. Dvouprocesorový stroj jsem tady sice už měl. Za čtyři a tři čtvrtě roku se toho ovšem dost změnilo. Nebo ne? Počet jader se jen zdvojnásobil, IPC trochu stouplo. Nejzásadnější změnou pro víceprocesorové sestavy je přemístění řadiče paměti do procesoru. Tím vzniká taková NUMA v malém měřítku (přístup k lokální paměti je o 20 % rychlejší) a Linux se opravdu dle numactl podle toho chová. Poslední změnou je, že v roce 2008 se dala pořídit dvouprocesorová pracovní stanice s 16GiB paměti za sto tisíc. Dnes to stoji čtvrt milionu. Pravda- je v ní 128 GiB ale to není o nic větší overkill, než 16 GiB před pěti léty. Pojďme se tedy podívat, jak se změnila situace v praxi.
Nejdříve si vyjasněme, co to je MTBF. Táto hodnota je nějak definovaná, ale každému musí být zřejmé, že takto se to v praxi nedá změřit. Jak se to tedy dělá ve skutečnosti? Vysvětlíme si to na příkladu lidí, tam to bude hezky názorné :–] MTBF je 1/úmrtnost v období s konstantní úmrtnosti. Podle demografikých dat je tímto obdobím u člověka 2-39 let. V tomto věkovém rozpětí umírá v ČR ročně zhruba 1 člověk z tisíce. MTBF človka je tedy 1000 let.